Téma:

Je stínění a stínění. Nemluvím o jaru, kdy to má jiné důvody pro zimované ve tmě. Stínění teď ano, i když to sám nedělám mimo vyloženě friedrichii, damsii, anisitsii, mihanovichii apod. nad kterými je při tomhle počasí 2x přeložená 50% stínovka (nerovná se 100 %) a taky nad weingartiemi, které, což mě překvapilo, se rády pálí. Teda u mě. Jinak je to ve stolech z boků úplně otevřené. V těhle vedrech, když má být nejhůř, tak otevírám už ráno i dekly. Byly by otevřené stále, ale z různých důvodů to radši moc neriskuji. Asi před týdnem jsem i zalil. Vlna kvetení (gymen) podle "skupin" se nijak nezastavuje ani u astrophyt. Stagnaci neznám.

S tým vypekaním kaktusov na slnku to nie je také jednoznačné. Z vlastnej skúsenosti možem povedať, že v prírode velmi vela kaktusov rastie v tieni rôznych kríkov resp. inej vegetácie a nie sú vytiahnuté ako oharky, tvária sa veľmi spokojne.

Ono to není tak jednoznačné a faktorů upečení/uvaření se je více...
1. nedůležitější je neustálý pohyb vzduchu, což ti, co bydlí v patře, mají jednodušší...na zemi fouká nejméně!!!
2. jsou-li kytky plně napité a vystavené tomuto slunci, tak se jednoduše uvaří! Teplota přes 40°C a plné buňky vody vede ke zkáze...jenže - kdo zalévá s očekáváním takových teplot? V přírodě - před 3 roky jsme byli v NP Talampaya a bylo v poledne 49°C a na slunci logicky ještě více...ovšem pofukoval větřík a my v klimatizovaném busíku (klima stačila tak na 35°C) spolu s ostatními návštěvníky NP jeli se podívat na zajímavosti...uprostřed parku rostou Tephrocactus alexanderi a jsou tam i při tomto horku zelené stromy, protože v podzemí teče řeka...po tomto horku v noci přišla průtrž od Sierra de Famatina a skokově se ochladilo na necelých 20°C...3 dny bylo zamlženo, chladno a kytky se zase napily...ovšem - nelze v tomto srovnávat kulturu s přírodou. Tam jsou i stálejší povětrnostní podmínky a kytky jsou na ta horka lépe připravena a seschnou se, aby se právě neuvařily!!! Tedy ti, co mají jako Pepa (cykas) kytky volně a mají je tak celou vegetační sezónu, se asi moc obávat nemusí...jsme +/- na 50° severní šířky, ale kaktusy rostou v přírodě nejvíce mezi 35° jižní a 35° severní šířky (třeba Kréta) a jak každý ví, slunce tam peče mnohem více jak u nás!
3. jen to velké teplo může být problémem pro patagonské či vysokohorské (zvláště jihoamerické) kytky, takže asi zítra zastíním...např. na peruánských Austrocylindropuntia je už teď to horko vidět...

Souhlasím s cikasem a nestínim vubec moje pěstování už znáte pokud něco odejde tak ke mně nepatří a obávejte se slunce bude svítit

Miro dobrý, s tím nesmyslem o tzv. letní stagnaci s tebou souhlasím, ale to stínění kaktusů, v tom se asi neshodneme.
Když stíníš, sice rostou, ale bohužel většinou do výšky. Proto kaktusy už několik let nestíním .

Já to praktikuji obdobně jako Miro,máme podobné pěstební podmínky.
Já tedy zalévám brzo ráno odstátou vodou(některékaktousky 1x za týden,některé za 14 dní),ve 3.patře to taky pěkně pofukuje ale přes den to peče víc než dost.
Jinak je každý den ráno rosím,hlavně ty,co stagnují,tak doufám,že ani letos nic neuvařím.
Takže větrejte,stiňte a roste,ať se vám nic nepřipálí.

No a já každý týden večer, když se schladí a už je fajn, tak kolem desáte vemu sudovku a vany na balkóně naplním. Ráno jsou už jenom vhké a odpoledne když doleze sluníčko jsou suché. Substrát ale ne. Co ale mají je vzduch pod vanami (čtvrté poschodí) a trvalý luft, skoro stále se vzduch pohybuje a protože v vojny každý zná jak chladit pivo v mokrý ponožce při jízdě autem, tak se to nepřehřívá. Základem je ale pokaždé vzduch, luft a volnost pro pohyb vzduchu. Ve sklenících a bednách to stojí, pokud tomu neotevři boky. Jo a stínit a stínit ale ne hodit na skleník ôdeku". ale na vzduchu v 2-3 metrové výšce natáhnout šponováky a na to hodit stíňovku. Pod tím to proudí a je fajn. Jo a kdo dá na rozpálený kytky vodu, tak má zaděláno, to je jasný
Podívejme se na přírodu ..... buď to roste v nějakém podrostu a nebo když není (jako Chile) tak tam furt fouká. A když to mená stínění přirozené tak si to kytka dělá, pro vyostňuje, má povlaky, chcípne. To taky, ale ne z vody a sluníčka. Spíš z nedostatku vzduchu.

Jo pečené kaktusy to je trošku jinač, neupečou se jako napotvoru všechny ale jenom ty nejkrásnější, proto je nepěstujte ale upečou se při oslabení, někdo to pohnojí až přehnojí, někdo tomu dá na prdel chemií, ale spíš vše má na svědomí stojatý tetelící se vzduch, kde i kaktusářké vejce tvrdnou.

Mohu dodat pečené kaktusy foto, bude-li zájem fuj letní stagnace morče.

... a v poledne na sluníčku víc jak 40-ka a oni si rostou .... pokud mají vodu. Když jí nemají, chrápou.

No a o to právě asi jde. Záleží na tom, co si kdo pod pojmem "letní stagnace" představuje. Už nám běží asi třetí týden veder a teploty mají v dalších dnech stoupat až někde ke čtyřicítce. Předpokládám, že asi teď málo kdo zalévá. A jak si Miro napsal, není voda, kytky nerostou. Takhle si já představují letní stagnaci.

Však jsem se miro vyprd na stagnaci a normálně jsem je zalil. Bohužel jsem je přesunul na místo který je snad nejvíc exponovaný ze všech co mám a nějak jim to nesvědčí. Pudou jinam. Zato se tam líbí tefrákům a podobnejm, ty jsou dost spokojený tam...

Miro napísal:

Letní stagnace je blábol kaktusářů

a okrem toho,najvačším nepriatelom kaktusov v lete je uzavreté parenisko alebo skleník.

Letní stagnace je blábol kaktusářů z dob, co se to drželo zavřený v pařeništi. Stejně jako zimní odpočinek, ale to všechno je pěstováním. Pokud máš kytky na stolech venku, kde profukuje, nebo jim uděláš tunel s nuceným oběhem, tak největším škůdcem je sluníčko. Ano sluníčko, protože ono u nás jinač pálí a hřeje. Nakonec stačí se kouknout na svět, kde je jak kolik a kterých kaktusů a jak je to daleko od rovníku a kde ležíme. No pokud ochráníš kaktusy před sluníčkem nějakým tím zastíněním (stínovat opatrně, jasné že ne pod černý igelit ... i když tudy by zase vedla cesta k vyřešení zimování) - zastínění vysokou travou, korunami stromů a jinou vegetací a nebo babičkovskou záclonou. Potom není stagnace. Mě teď ve vedrech kvetou aylosterky a rebucky. Mediolobívky to mají dávno za sebou, kvetou parodie a noto a některá gymna, kvetou pejsci a jasné že mex. Tak že není letní stagnace. Některé kytky prostě nemají jenom dost velké květináče a dostatek substrátu a jak jsou prohřátý tak nepracují kořeny a dostat tam vodu je utopit je. Já ale už roky razím tvrzení, že kaktus musí mít místo na kořeny a na kořeny nemá svítit sluníčko. Je to pracné, ale staří zahradníci pěstovali kytky ve střepu a ty zapouštěli do země. Kdo má místo a věnuje tomu čas, ten má excelentní přírůstky u takhle pěstovaných kytek (jasné že to chce zahradu a pevnější regál a ...... ) Letní stagnace je mýtus, je to jenom doba kdy prostě přehŕátý kořen nebere vodu, kořen si jde taky raději na pivo, ale jak nejede kořen .... proto od původních prapůvodních míst máme kytky, které to mají "zakódované" že neberou vodu ve vedrech (ona tam doma není) a tak pediáčky a podobné skvosty zatahují. Ale skus a na luftě a v pořádných květináčích držet pod stromama a porostou také imrvére a možná ještě rychleji.

Ono to stagnování je asi stejný neproblém jako zimo-mrazu odolnost a odolnost proti přemokŕení substrátu za chladu. Nakonec, sám jsi viděl, že je tam kolikrát kolem nuly a v poledne na sluníčku víc jak 40-ka a oni si rostou .... pokud mají vodu. Když jí nemají, chrápou.

Kytky nejvíc zničíme uvařením a u nás se vaří ve vodě, teda v horké vodě .... a jak se ohřála je jedno. Horká vody bez vzduchu a luftu ... ze skleníkáře je balkónkář jedna radost

miro to bysmě měli někde vlítnout na tu odolnost proti vedru. Sem teď dělal stagnaci a rebucky to moc neocenily