Téma:

Používám (myslím) tak 30 až 50 %. Když se mi to zdá málo, tak dám dvě přes sebe, ale to je málokdy. Třeba na jaře v bednách jsou přímo na kaktusech noviny. Jak píše Libor Kunte "Junge Front Heute" a podobné a navrch sítě. Obsah není důležitý, jen bulvár a reklamní tisk ze zásady nepoužívám, i kdyby se měly kaktusy spálit, aby se to nepromítlo do kaktusů. Zato je ten reklamní dobrý na balení zasílaných kaktusů a různý odpad. Bohužel se nedá použít ani v nouzi na Pr..l a to ani po důkladném změkčení pomačkáním, to už je zase lepší ten bulvár.

Máte to kucí moc pěkně udělané a chytře vymyšlené to stínění. Je to velmi praktické - něco takového si určitě taky udělám - jaký typ stínovky (hlavně % stínění) používáte :

Ještě k těm stínovkám. Mě se zatím nerozpadají, ale jak píšu nejsou instalovány trvale. Jinak z hlediska ceny je výhodnější kupovat metráž, kterou mají v různých šířkách a % stínění. Již zabalené nastříhané kusy jsou většinou několikanásobně dražší. Někdy je ovšem obsluze třeba vysvětlit co je to pravý úhel. Jo a stínovky jsou velmi pružné, což umožňuje Ladisovi a i mě tam, kde potřebuji na bocích i natažení přes hlavičky šroubků nebo hřebíčků.

No jenže tohle je "letošní výsev a roubování" a tam to mimo jiného tlačí a drží podnož, tam jaksi asi kořeny nedostávajá naprdel jako u pravokořených semenáčků. V tom je rozdíl, mladé a malé rostlinky to snášejí a nebo nesnášejí jinač.

Letošní výsev na plném slunci, nic se nepálí. Snímek pořízen 28.7.2013. Autor snímků : Chovenes.

Veškerá negativa,které nám přináší probíhající vedra mají i své světlé stránky a to,co dokáže sluníčko vykouzlit s probarvením trnů.

Tuhle sítovinu používám také ale to nejvetší procento stínivosti(tuším že 90 procent),ale jen na té straně skleníku kde slunce pálí kolmo přes poledne,druhou mám nezastíněnou a svetlo se částečně odráží do zastíněné části,takže je tam příjemný polostín ve kterém mám ty druhy které to maji rády.
Nemám sice tu skušenost,ale jeden skušený Ostravský kaktušář mi říkal ze tyhle stínovky se během dvou let vlivem ultrafialového záření rozpadají,ale jak jsem říkal zatím tu skušenost nemám a používám ji také.

Tak já tedy přidám svoje řešení stínění.K vrškům pařníku jsem připevnil dvě laťky jako prodloužení,na vršcích mám hřebíčky,na který natáhnu stínovku,při jarním stínění ji nechám volně viset dolů,teď je zase na hřebíček přichycená k těm laťkám,při včerejším vedru se mi pomocí ventilátoru podařilo udržet po celej den teplotu 36°

Tak Petře, tohle přesně to množství stínění, které je podle mojeho gusta přesně na chlup. Je to lehké na manipulaci a uskladnění, když se nepotřebuje, je to vzdušné jako by tam nic nepřekáželo a přistíní to tolik, co klasická vegetace v domovině kaktusů. Pod takovouhle sítí - stínovkou vlastně Ital pro velké pálení sluníčka chová kytky a používají to zahradníci ve velkém. Dobrá volba. No a nakonec jedna dobrá věc. Když v letní bouřce přiletí kroupy a tahle síť - stíňovka nestojí v cestě kolmo, tak sklouznou, velké kapky deště se tříští a na takovejhle sítích si můžeš "dělat" vodu na polévání, protože to jsou přesně takové sítě jako používají v Chile na pobřeží na zachycení mlhy a její kondenzaci.

mezaxiál - axiální ventilátor - výrobce MEZ

Uff, to cizí slovo mi nic neříká, ale myslím si intuitivně, že to bude nějaký větrák. Jinak jsem na sběrném dvoře zjistil, že rozmontovávají vyřazené mikrovlnky a v nich jsou takové pěkné placaté magnety. Aspoň mi říkali, že to tak je. Takže pokud je to pravda, tak tip pro magnetáře. Já je taky částečně používám ale v tomhle případě je pro mě můj způsob výhodnější a na mém zařízení variabilnější. Pokud se podíváte na fotky, tak tam asi v mém případě nějaké omezení proudění vzduchu je zcela minimální a zanedbatelné. Má někdo jiné další řešení, dejte sem. Díky.

V podstatě to stíníš jako my, my to ale chytáme magnetama, efekt je asi stejný. ale myslím že to zase brání trošku proudění vzduchu, proto dnes ty mezaxiály ze starých kuchyňských odsavačů.

No, když jsem mluvil o stínění a nestínění, tak dneska jsem udělal tohle. Mě to připadá asi tak nejblíže podmínkám růstu v trávě nebo pod nízkou vegetací, tak jak jsem viděl na různých fotkách z nalezišť. Bohužel vlastní zkušeností v tomto směru nedisponuji. Rozhodně to ale není zastínění, které vytahuje kaktusy. Luftu i světla dost a v současné době už to asi potřebují. Jinak to nepoužívám. Sítě jsou běžná metráž stínovky na koncích sevřená mezi dvě laťky. Na jaře pokládám na zavřená víka. Ale to je o něčem jiném. Dá se to dopře srolovat a uložit a je to rychle použitelné.




Na druhé fotce je i vidět trvalé zastínění instalované zespodu na víku pro mihanovichii, friedrichii apod. ty ještě mlžím, protože prý mají mít pařák. Toto jsou moje zkušenosti a praxe a nikomu ji nevnucuji. Budu rád i za negativní názory, ale mě to funguje.

No před třemi dny to nevydržel syn a pařeniště zastínil, dnes jsem to odpoledne nevydržel já a všude se točí ventilátory, mám strach u gymen, kde jsem to při přeháňce a mírném ochlazení před týdnem zalil. Zatím (klepu na dřevo)se s tím ale asi vyrovnávají.

Jara napsal: Mám eskobárky i echc. v květináčích a také na skalce. Tam jsou neodkryté a vystaveny všem rozmarům přírody. Také se jim tam nejlépe daří.
Chtěl jsem přidat obrázek, ale nenačítá se to. Od té doby co to někdo modernizoval, to alespoň mně běžným způsobem nejde. Tak Čus.

Přes Firefox mi taky nejdou vkládat obrázky, ale přes Windows Internet Explorer to jde v pohodě. Používám metodu přidat soubor a snažím se, aby fotka měla maximálně 200 až 300 kB.

Ty v květináčích máš také venku bez krytu, nebo jenom ty na skalce? Jinak na skalce je to něco jiného, tam je zřejmě nebezpečí přehřátí o dost menší ... já jsem si pokusně v romantickém zahradním koutku s popínavými růžemi udělal dobře přírodně přistíněný kontejnérek z vypálené hlíny a pokusně jsem tam vysadil nějaké tvrdší zimovzdorňáky - opuncie, Echinocereus baileyi SB211, Escobaria vivipara a Escobaria missouriensis var. similis.
Ze středy na čtvrtek je deštík pěkně zalil a v tom přistínění vypadají docela svěže



Na druhém snímku už je půlka zastíněná postupujícím stínem domu.



Taky si myslím, že relativně velký kontejnérek z vypálené hlíny a povrch posypaný bílým mramorovým štěrkem relativně dobře chrání před přehřátím případného zalitého substrátu, které mi pro zimovzdorné kaktusy připadá nebezpečnější než mráz v zimě ... proto preferuju světlý štěrk a ne tmavý ... tak uvidíme, jak se jim bude dařit.

Jinak některé kaktusy, co mám v miskách na okně, jsem dneska ráno schoval do stínu, ale se zálivkou zatím čekám ... uvidím, jak bude zítra večer vypadat předpověď. Pokud pak zaleju, tak je potom pár dní v tom stínu ještě nechám ...

Já, když si nejsem jistý, tak se řídím názorem p. Naxery "Kaktus v člověčí péči, nikdy neuschne, jen a jen shnije". Takže pokud nevím jistě, tak nezaleju a většinou je to správně.

Ota napsal: Ale v tomhle smažáku si říkám, že je asi v noci až se ochladí zaleju a strčím na pár dní někam do stínu, než substrát skoro vyschne a pak je zase vrátím zpátky ... Myslíte, že je to dobře ...:

V zásadě v tyto hice taky nezalévám, ale občas z obavy, když už kytka nebyla moc dlouho zalitá a mohla by možná zaschnout (záleží na velikosti rostliny), zaliji lehce podmokem večer a dám na tři dny do stínu. Takto jsem před třemi dny zalil pyrháče, ale ještě jsem nenašel dost odvahy je strčit zpět na plné slunce, kde jsem třeba dnes naměřil 52°C. Napily se pěkně a myslím, že kratší pobyt ve stínu jim vůbec neuškodí. Mám to takhle vyzkoušený a celkem to funguje.

Já občas napíšu sám sobě cedulku na papír Nezalévat protože jem také navážkách ještě bych počkal

Mám eskobárky i echc. v květináčích a také na skalce. Tam jsou neodkryté a vystaveny všem rozmarům přírody. Také se jim tam nejlépe daří.
Chtěl jsem přidat obrázek, ale nenačítá se to. Od té doby co to někdo modernizoval, to alespoň mně běžným způsobem nejde. Tak Čus.

Naposledy jsem zaléval 4. července. Už tři týdny do nich u mě před oknem smaží slunce, takže to mají navíc ještě s odrazem od toho okna. Stačí aby vysvitlo slunce a jak přestane i foukat aspoň lehkej vánek, tak tam ve chvilce vyletí teplota na 50 stupňů, takže se je bojím zalejt, abych je neuvařil, i když už jsou vysušený jak tresky ... Semeníky Toumejí v těch horkách uschly skoro okamžitě , zatímco escobárie a echinocereusy se docela snaží, ale některý mají semeníky taky dost zcvrklý ... Některý kytky už mají prakticky poloviční objem. Na dnešní fotce je skupinka skoro "do placky" seschlých Escobaria missouriensis var.caespitosa Washington Co,OK, a Escobaria vivipara a v rohu vysušený Echinocereus reichenbachii var. baileyi "albispinus".



Pro srovnání snímek z 20. června, kde už taky nejsou úplně napité, ale ještě jsou v parádní kondici. Na tomto snímku jsou více zmenšené, takže to trochu vizuálně klame a rozdíl není tak patrný ...



Obvykle se píše, že Esciobarie se nemají přes léto vůbec zalejvat ... to celkem chápu, protože by se v tom horku asi uvařily a chytly by rychle hnilobu ... Ale v tomhle smažáku si říkám, že je asi v noci až se ochladí zaleju a strčím na pár dní někam do stínu, než substrát skoro vyschne a pak je zase vrátím zpátky ... Myslíte, že je to dobře ...: s těmahle severoameričanama nemám ještě moc zkušeností. Kdysi před léty jsem takhle před oknem pěstoval jihoameričany (neoporterie, neochilenie ... a další), ale třeba i mexická astrophyta, a klidně jsem je v noci zalil a bylo jedno, jestli příští den byl venku smažák ... prostě to v pohodě snesly, ale u Escobarií se bojím a u Echinocereusů, Simpsoňáků a Toumejí taky ... na druhou stranu, když je strčím na pár dní do stínu, tak by jim to nemělo uškodit ... : : : Respektive otázka je, co je pro ně a pro jejich dlouhodobou kondici, kvetení a tvorbu semen vhodnější ... nepotřebuju, aby mi za každou cenu nějak rychle rostly ... vzhledem k mému omezenému mikroprostoru (necelý 1 metr čtvereční) mi stačí, když mají pěkné trny, kvetou, jsou co nejmenší, přečkají zimu i léto, jaro i podzim ... a dobře se jim daří ...

Calipso napsal: Cykas napsal:

Když stíníš, sice rostou, ale bohužel většinou do výšky. ....

Miro napsal:

Tak s tímto nemohu souhlasit ani trošku

PROČ SI TO KAŽDÝ NEPĚSTUJETE KAKTUSY,TAK JAK VÁM TO VYHOVUJE A NÉ POŘÁD PŘESVĚDČOVAT JEDEN DRUHÉHO JAK SE STRAŠNĚ MOC PLETE.

Nebyl jsem citován, ale nevšiml jsem si,že by někdo, něco, někomu vnucoval. Podmínky u různých pěstitelů jsou opravdu tak různé, že je třeba přizpůsobit pěstování podle svých podmínek, ale to nevylučuje, se podělit se zkušenostmi a názory s ostatními. Samozřejmě, že jsou pěstitelé, kteří jsou dost ortodoxní a sdělují zde názory dost "tvrdě", ale rozumný člověk si vybere. Zatím tady na sebe nepliveme a to je dobře. Citace: Vážený ""OVÁDE"- odešla jsem z diskuzí pod uvodníkem! 10X jsem Vám napsala jak Vámi pohrdám! NESTAČILO?? Polezete za mnou všade, kde uvidíte muj příspěvek?? Jak bych se tak neponižovala! ZUSTANTE VE SVÉ SMEČCE!
Tak tohle ne.

Jistě Henry...každý, kdo byl v době slunovratu poblíž obratníku (jedno jestli v Mexiku či Argentině) a neviděl svůj stín, tak mu musí být jasné, že intenzita světla je zde mnohem větší, jak u nás kolem 50° s.š. ...
A logicky rostou kytky pod keři...i v Argentině (Salta, Catamarca,...) rostou např. gymna pod keři, aby se ochránily před úpalem...zahyne-li keř, má to kaktus většinou také spočítané...typická je třeba lokalita u El Obelisco s G.spegazzinii...samostatně stojící gymna jsou časem mrtvá...a i když keře i létě shodí listy, stačí větvičky dostatečně stínit...kytky pod keři byly mnohem vitálnější...podobně to je u Palo Blanco v Catamarca s G.catamarcensis...dokonce i Tephro.alexanderi tam rostoucí (a ten snáší už pěkná horka...) roste raději alespoň částečně pod keři...
Tedy - je jasné, že je zde mnoho faktorů...a nezapomněl bych i naši délku dne a tedy i délku osvitu (a horka) dnešních dnů...

Musím souhlasit s Jurajem, Mirou, … Že kaktus potřebuje plné celodenní slunce, je dosti obecná a ne zcela přesná informace. Slovo „kaktus“ je široký pojem, zahrnující rostliny od USA až někde po Argentinu, což značně mění klimatické podmínky, nehledě na ty naše. Zatímco některé kytky snesou plné celodenní slunce, jiné si libují ve stínu. Pokusím se to znázornit na dvou mexických mamilárkách.
Obě tyto rostliny rostou na skalní stěně otočené na severozápad viz mapa.


Skalní stěna na následující fotce je otočena na severozápad. Je 20:34 hodin a západní slunce teprve začíná dopadat na tuto stěnu, na které roste Mammillaria bombycina. Asi si domyslíte, jak je v tuto dobu již slunce slabé a jak dlouho ještě bude svítit. Nad skalou navíc rostou stromy a keře, takže za celý den tu slunce nemá šanci dopadnout.


Jiný příklad. Tato Mammillaria pettersonii roste taktéž na severozápadní skalní stěně. Malá skalka na fotce je navíc otočena na sever. Nad ní ještě stíní keř. Je 19:07 h a západní slunce teprve začíná dopadat na rostliny zprava. Na rostlinu vlevo možná ani žádné slunce do úplného západu nezasvítí.


Připadají vám, že tyto kytky trpí nedostatkem slunce nebo se nějak deformují? Jak se zdá, důležitější je pro ně celkový denní svit, než přímé sluneční záření.

No tak co nám to vedro ještě doneslo. Moří to do do úmoru květy. Prostě jak to vidím, jakmile je vedro tak květy nedrží tak dlouho jako normálně. Opeloval jsem, ale měl jsem pocit, že to není ono. Tak uvidíme jak to bude s vývojem semeníků. Jak to vidí kolégium?

Kdybych nemusel, nestínil bych vůbec.
Co ale dělat, když se mi to spaluje?
Spálí se to a neroste, rok růstu je tak ztracen.
Pravdu má předseda, když říká, že kaktus v růstu nespálíš.
Aby ale rostl, musíš zalévat.
Zaléváš-li v době veder, pak ho podpaříš - odspodu zvodnatí a odejde.
Nezaléváš-li jej v době veder, neroste a spálí se.
Stíním tedy, ale co možná nejméně.
Nejde ani tak o tvar - ten je dán spíš geneticky - jde spíš o vytrnění.
Na slunci jde většina energie do trnů, ve stínu do zelené hmoty.
A zase záleží na tom jak je rostlina stará.
Semenáčky přistíněné prospívají lépe, dospělce je lépe držet na slunci.
Slovo stagnace bych asi nahradil souslovím - v tomto období buď opatrnější.
Na kombinaci zálivka - vedro - spálení. V této době nelze použít vše najednou.

Upozorňuji všechny prudily, že jsem věčný začátečník.
Takže neopisovat.

Calipso to je diskuse, můžeš to co říkají ostatní zvážit a využít, anebo ne. Pořád to je lepší, než když nikdo neřekne nic. Není to o prosazování pravd. Tu stejně nikdo nemá, protože ta je vázaná na místo, čas a člověka.

Tu nejde o to jak si to kdo ... ale aby se nešlapalo do hov... když nemusíš. Proto jsem popisoval to stínění, aby se vědělo co já na to.

Cykas napsal:

Když stíníš, sice rostou, ale bohužel většinou do výšky. ....

Miro napsal:

Tak s tímto nemohu souhlasit ani trošku

PROČ SI TO KAŽDÝ NEPĚSTUJETE KAKTUSY,TAK JAK VÁM TO VYHOVUJE A NÉ POŘÁD PŘESVĚDČOVAT JEDEN DRUHÉHO JAK SE STRAŠNĚ MOC PLETE.

cykas napsal: ...Když stíníš, sice rostou, ale bohužel většinou do výšky. ....

Tak s tímto nemohu souhlasit ani trošku. Je skutečné stínění a stínění. Pokud mám nad kytkama materiál, který je něco jako záclona, tak mají světla dva habaděje na svůj růst do šířky. To stínění nám má jenom zmírnit úpal, stačí si to pokusně odpokusničit na sobě, jak je líp pod záclonou a jak bez ní. Ale bacha že je normální, že pod záclonou se spálíš jedna radost. Tu jde o stínění, které zmírní intenzitu sluníčka. No a potom jedna důležitá věc na generální tvrzení - dej nám fotky kytek které máš a jak je máš.

P.S.
Upřímě lituji v tomhle počasí skleníkáře, kteří nemají skleník typu "tunel" nebo jinou šikovnou vychytávku.