Téma:

jmusil napsal:

morče napsal: Musí se to s cedit a naředit a pak použít.

No jasně , jinak bych na nich měl hovínka rovnou a hejna much k tomu

Ale i tak bych měl strach , že mi to kytky obatvý ro různých odstínů žluté hnědé a zelené barvy , samozřejmě myslím tím kytky typu strophyt a pod , tedy hlavně bílývh kytek.

U gymen a lobívek se asi není ččeho obávat v tomto směru ...

Astro. to sem neskoušel takže nevím ale asi máš pravdu není důvod riskovat pro ně krystalonek postačí ale ostatním to nevadí pak to stenak opláchne déšť.morče.

Nechci jmenovat, je to starší pojednání o kaktusech jihoamerických suchých oblastí. Vím, že se občas ve většině literatury totéž dočtu o druzích z oblasti Atacamy a pod. (z nových třeba Pavlín). Možná je to hra na jistotu, ale moc se mi to nelíbí.

morče napsal: Musí se to s cedit a naředit a pak použít.

No jasně , jinak bych na nich měl hovínka rovnou a hejna much k tomu

Ale i tak bych měl strach , že mi to kytky obatvý ro různých odstínů žluté hnědé a zelené barvy , samozřejmě myslím tím kytky typu strophyt a pod , tedy hlavně bílývh kytek.

U gymen a lobívek se asi není ččeho obávat v tomto směru ...

jmusil napsal: No já bych si dovedl představit i to, že ty mladé kopřivy budou mít v sobě i další látky složitější struktury než je sloučeniny dusíku , např nějaké stumulanty růstu neboť pletiva sama o sobě bujně rostou
Takže každý bude mít svoje i ty slepičince.

jen vzhledem k mému způsobu zálivky shora to moc nepřipadá v úvahu asi by nebyly nejkrásnější

Musí se to s cedit a naředit a pak použít.

A jaká že to je kniha ??

TO J.Musil: Dík za upřesnění, já si už myslel, že zas někdo cituje tu hrůznou knihu o kaktusech, co mám doma.

No já bych si dovedl představit i to, že ty mladé kopřivy budou mít v sobě i další látky složitější struktury než je sloučeniny dusíku , např nějaké stumulanty růstu neboť pletiva sama o sobě bujně rostou
Takže každý bude mít svoje i ty slepičince.

jen vzhledem k mému způsobu zálivky shora to moc nepřipadá v úvahu asi by nebyly nejkrásnější

Jara napsal: Je to víc na podporu růstu a také potlačení škůdců.Zálivka by podle kolegy měla být max.2x za rok a to květen,červen.

To mohu zajít k pipkám a na brad slepičince a vrazit to do sudů a nemusím trhat kopřivy pipky to udělají za mě je to dobré hnojivo .morče.

ILPAZK napsal: 2 x za rok? Taky jsem to četl, ale myslím, že je to dost málo. V přírodě možná na některých místech prší jen 2 x do roka, ale jsou tam mlhy, přirozená vzdušná vlhkost a taky vlhkost v půdě, kterou rostlina může čerpat rozloženými (květináčem neomezenými) kořeny. Ti naši chudáci omezení malou pikslou pod sebou, střechou filtrující slunce a vodu nad sebou a sklem často i kolem sebe jsou odkázáni jen na nás. Tak bychom je neměli trápit víc, než je nezbytně nutné.

Pavle, já to chápu tak že tím výluhem z kopřiv se má zalévat jen 2x za rok ... a tomu bych i rozuměl

2 x za rok? Taky jsem to četl, ale myslím, že je to dost málo. V přírodě možná na některých místech prší jen 2 x do roka, ale jsou tam mlhy, přirozená vzdušná vlhkost a taky vlhkost v půdě, kterou rostlina může čerpat rozloženými (květináčem neomezenými) kořeny. Ti naši chudáci omezení malou pikslou pod sebou, střechou filtrující slunce a vodu nad sebou a sklem často i kolem sebe jsou odkázáni jen na nás. Tak bychom je neměli trápit víc, než je nezbytně nutné.

Je to víc na podporu růstu a také potlačení škůdců.Zálivka by podle kolegy měla být max.2x za rok a to květen,červen.

Jara napsal: Vyzkoušejte nechat zkvasit kopřivy(mladé,dokud nekvetou)a udělat z toho zálivku.

Bylo by zajímavé vědět, co takový výluh z kopřiv obsahuje, zda to podporuje spíš bujný růst podpořený přitomností dusíkatých látek nebo je to vyvážené ..
Vzhledem k tomu, že kopřivy rostou převážně na dusík bohatých místech , spíš bych se obával toho prvního a opět tedy k podzimu bych tím asi nezaléval ...

stano napsal: Aké máte skúsenosti s použitím hnojív formou postreku - tzv. listových hnojív? kedy to má význam a kedy je to zbytočné? napr. momentálne mám zbierku poliatu, je teplo a vlhké ovzdušie, slnka je málo (cez deň nepáli), rastliny sú v raste, do ďalšej zálievky, ktorá môže byť aj o mesiac, chcem raz za týždeň navečer zbierku - gymná, lobky, parodie, sulky, echinopsisy mlžiť roztokom listového hnojiva - Harmavit Špeciál ...

Kdysi jsem zkoušel postřik Wuxalem, ale nepovažuji to za nutné mezi dvěma zálivkama . Navíc na bílých kytkách jsem měl strach, že to bude dělat fleky. Mnohem lepší je zalévat při normální zálivce shora a kytky si pak vezmou hnojivo i povrchem
Myslím, že pohnojení jednou za měsíc by mělo být dostatečné. Chápu, že jim chcete přidat "něco navíc" v období nejlepšího růstu, ale s přibližujícím se podzimem bych už byl s hnojením stejně opatrnější a omezil přisun dusíku. O víkendu jsem také zaléval, s Kristalonem plod a květ, vidím to ještě letos na 2 zálivky, poslední na začátku září bude s Kristalonem podzim.

Kytky musí vyzrát a přehnané hnojení v pozdním létě by mohlo udělat víc škody než užitku

Vyzkoušejte nechat zkvasit kopřivy(mladé,dokud nekvetou)a udělat z toho zálivku.

Aké máte skúsenosti s použitím hnojív formou postreku - tzv. listových hnojív? kedy to má význam a kedy je to zbytočné? napr. momentálne mám zbierku poliatu, je teplo a vlhké ovzdušie, slnka je málo (cez deň nepáli), rastliny sú v raste, do ďalšej zálievky, ktorá môže byť aj o mesiac, chcem raz za týždeň navečer zbierku - gymná, lobky, parodie, sulky, echinopsisy mlžiť roztokom listového hnojiva - Harmavit Špeciál ...

jvinar napsal: Přiznám se, že mě to kdysi napadlo... přidal jsem hrst cereritu do květníku s gruzónama a dopadlo to velmi dobře. Na růstu se to projevilo báječně. U jiných kytek jsem to nezkoušel.

Ten kolega do toho nasázel 4m2 semenáčů a všechno to upálil takže bacha, ono asi prostě platí všeho s mírou

jmusil napsal: Jo jo, tak je to správně. Ale at hlavně nikoho nenapadne přidávat cererit do substrátu jako příměs při přípravě zeminy.
Na povrchu funguje jinak než pod zemí
Jeden náš kolega to zkoušel a dopadlo to katastrofálně . Všechny kořeny se mu spálily.
Možná to trochu přehnal na množství , když si vzal k srdci Milanovu poučku, že kaktus nepřehnojíš , každopádně když kořínek narazí v zemi na kuličku cereritu , tak je zle.
Takže s rozumem

Přiznám se, že mě to kdysi napadlo... přidal jsem hrst cereritu do květníku s gruzónama a dopadlo to velmi dobře. Na růstu se to projevilo báječně. U jiných kytek jsem to nezkoušel.

Je fakt, že je Pentakeep dražší, ale má 3 výhody:

1. je radost se dívat, jak se rostlinám daří.
2. dává se 1 ml na 6 litrů vody, takže to zase tak drahé není (celá nádoba je na 60 hl vody, to je u mě na několik let)!
3. nemusí se tak často přesazovat - pokojovky mám několik let bez přesazení a jsou OK.

Pane jo, to je jak víkend v Benátkách! Asi zůstanu u Kristalonu a cereritu, ty mají ceny s lidskou tváří ...

Wuxal je dobrý, ale je dost drahý na použití ve větším měřítku. Ještě lepší je Pentakeep, to je hnojivo přímo fantastické. Používám ho i na pokojové kytky a vypadají mnohem lépe. Má opět jen jednu nevýhodu, a to je cena. 1 litr stojí přes 2000 Kč, menší balení 200 ml i s poštovným asi pětistovku. V obchodě se nekoupí, jen pomocí zásilkové služby.

Všiml jsem si (někdy před rokem) na Milanových fotkách cereritu na povrchu země a zkusil jsem to taky, u kaktusů, ale i třeba u oleandrů, palem a pod., co si vozím jako semínkové trofeje ze Středomoří z dovolené. A výsledek předčil očekávání. Můžu to všem doporučit. Kristalon plod - květ je standart pro kaktusy. Zajímalo by mě, jaké máte zkušenosti s Wuxalem, všude ho v knihách chválí ... je dobrý?

Mamlas napsal: Pro kytky, co jsou na dešti, používám cererit na povrchu země v květníku. Má výhodu i v tom, že šneci a slimáci po něm nelezou a neožírají květy a mladé části rostliny. Celkem to funguje, u větších trichocereusů už více než 10 let bez přesazení.

Jo jo, tak je to správně. Ale at hlavně nikoho nenapadne přidávat cererit do substrátu jako příměs při přípravě zeminy.
Na povrchu funguje jinak než pod zemí
Jeden náš kolega to zkoušel a dopadlo to katastrofálně . Všechny kořeny se mu spálily.
Možná to trochu přehnal na množství , když si vzal k srdci Milanovu poučku, že kaktus nepřehnojíš , každopádně když kořínek narazí v zemi na kuličku cereritu , tak je zle.
Takže s rozumem

miro napsal: Já to včera dovezl domu na balkón a koukal jsem, že jsem to taky u něčeho pohnojil.

Jo to je hned No jo, není pohnojení jako pohnojení

Já to včera dovezl domu na balkón a koukal jsem, že jsem to taky u něčeho pohnojil.

Pro kytky, co jsou na dešti, používám cererit na povrchu země v květníku. Má výhodu i v tom, že šneci a slimáci po něm nelezou a neožírají květy a mladé části rostliny. Celkem to funguje, u větších trichocereusů už více než 10 let bez přesazení.

Kde zalévá příroda, tam je to složitější, protože je moc vody. Ale zase v té dešťovce se taky najde trocha té výživy, i když ne podle našich představ.

Jinak do první zálivky jsem si to nikdy netroufl. Sice to pár kaktusářů dělá, ale když jsou kytky seschlý tak tak se potřebujou nejdřív naředit, aby dokázaly táhnout. Neumím to popsat odborně, ale nějaká teorie na to existuje, jen to beru selským rozumem.
Stejně to vidím i s ostatní chemií.

cykas napsal: Tak asi ideální by bylo těsně po dešti, potom delší přestávka (cca měsíc). Někdy se to ale nepodaří, navíc v květnu a červnu je té vody více.

Ok. vy máte možnost přikrejt že ,já to mám o kryté stále takže s toho vyplývá že se musím vejít mezi deštěm a suším obdobím a přihnojit po dešti za deště to nemá smysl to se vyplaví .dík morče.

Tak asi ideální by bylo těsně po dešti, potom delší přestávka (cca měsíc). Někdy se to ale nepodaří, navíc v květnu a červnu je té vody více.

cykas napsal: Já hnojím až tak třetí zálivkou. K tomu přidám i Mospilan, aby z toho také něco měli škůdci.
Mám takové heslo, že škoda každé zálivky, která je čistou vodou. Hnojivo používám cca každý měsíc rozpuštěné v dešťové vodě (střídám Kristalon, Wuxal a Pentakeep). Mezitím někdy nahodile rostliny zmoknou.

Cykas vy to pěstujete ve volné kultuře že . Hnojíte za deště či po dešti nebo když neprší.též chci přihnojit venku jelikož mám na pytel substrát směs jilovitej krtinec písek s trochou odleženého kompostů. Nechce to růst hlína s kompostů není hotová tak to zatím nepřesazuji.krtky již nikdy snad krtinec z louky ne z pole.dík za odpověď morče.

Já hnojím až tak třetí zálivkou. K tomu přidám i Mospilan, aby z toho také něco měli škůdci.
Mám takové heslo, že škoda každé zálivky, která je čistou vodou. Hnojivo používám cca každý měsíc rozpuštěné v dešťové vodě (střídám Kristalon, Wuxal a Pentakeep). Mezitím někdy nahodile rostliny zmoknou.