Téma:

ahoj juraj, vdaka za reakciu.
chcel som ti napisat sukromnu spravu, ale myslim, ze by to mohlo zaujimat i ostatnych. pouzivas ho na semenace, alebo dospele rastliny? v akej koncentracii a ako casto? ako nan rastliny reaguju ? mas rastliny v beznom substrate alebo v nejakom mineralnom - hydroponickom?

Ja ho používam a rastliny sú v pohode.

"Když jsme letos navštívili v Německu Gerharda Köhrese, který pro produkci semen pěstuje cca hektar kaktusů zasázených do pemzy v květináčích, zeptali jsme se ho čím hnojí. Jeho odpověď, že pouze dusíkem, jsme považovali za dobrý vtip. Ve světle výše uvedeného příspěvku se mi to už jako vtip nejeví, navíc Köhresovy rostliny vykazovaly v posledních letech viditelné zlepšení růstu. Rozhodně to stojí za vyzkoušení. Koncentrace 20 ppm je 20 ku 1 000 000, tedy 20g NH3NO4 na 1 kubický metr vody, neboli do 200 l sudu jsou to 4 gramy dusičnanu amonného čili 0,2g na 10 l konev, tedy 0,02 g na litr vody."

tento článok z roku 2010 na tomto webe ma viedol k otázke o použití NH3NO4... a pri uvádzanej koncentrácii - "...do 200 l sudu jsou to 4 gramy dusičnanu amonného ..." mi to nepripadá moc reálne,že by sa kaktusy stali príliš chúlostivé a s riedkym pletivom...
dostal som od kolegu-chemika flasu cistého dusicnanu, tak uvazujem, ako ho vyuzit.ak by mal niekto zaujem,mozem prenechat. dufam , ze sa mi neozve Al-Káida...

stano napsal: máte skusenosti s použivanim čisteho dusičnanu amónneho ? niekde som čítal, ze sa používa hlavne pri pestovaní v minerálnych substrátoch...

Já bych to nezkoušel. Podle mě pak kaktusy rychle rostou, ale na úkor hustého pletiva a budou choulostivější. Řekl bych, že s tím mají zkušenosti v Holandsku, kde tím vyhánějí do růstu kde co. Jo a taky teroristi. Vemeš pytel hnojiva, uděláš prohlubeň, naleješ naftu, přidáš rozbušku, odpálíš. Když budeš dost daleko, krásný výbuch. Nevím jestli je to přesně, nejsem terorista, ale bližší údaje lze získat na OOP (Organizace pro osvobození Palestiny). Někde jsem četl, že jsou významným dovozcem hnojiv.

To jóóó, už v mládí jsme tomu přidávali kde co a potom používali na kypření půdy. Bacha na prsty, i když rohovina z nehtů je taky dobrá

Stano, co pěstuješ kukuřici?

máte skusenosti s použivanim čisteho dusičnanu amónneho ? niekde som čítal, ze sa používa hlavne pri pestovaní v minerálnych substrátoch...

Byl jsem zrovna na návštěvě u jednoho kaktusáře, když se ho př. Bušek ptal jak hnojí.
"Do každé zálivky dávám trošku", poradil.

No není to geniální?

A tak to dělám.

Bože, kolikrát já už to pohnojil.

Ale nikdy ne tak jako včera ten Bakoš.

Henry napsal: No kdysi jsem pěstoval kaktusy hydroponicky v antuce a perlitu (1:1), tam to přesolení po čase bylo krásně vidět.

Taky jsem to tak zkoušel, ale jen v čisté antuce a nebo čisté čedičové drti. V plechových pozink miskách se zálivkou podmokem . Takovej lehkej žabák. Jo rostlo to celkem dobře, než to začlo chcípat nastojato. Když jsem to zkoumal a vyklopil mísu, tak pozink byl sežranej, kořeny zduřený a do hniloby a na dně sediment.. Tak jsem tuto metodu opustil a vrátil se k písčito kamenito zemitému substrátu . Míchám od oka a moc z toho vědu nedělám.Ony ty jílovité částečky mají taky svůj význam, dobře to na sebe váže živiny,a troška těch huminovek taky škodit nebude.Letos budu mít taky svůj slepičák a dřevěný popel se spálenými kostmi/z prasat, jelenů a muflonů/. To ale jen cukrovat jak se šafránem. Jo ty kytky byly mimo jiné prej přiotrávená zinkem...,

Ono půdoznalství je fakt věda a tak bych to tu zrovna v případě kaktusů moc radši nekomplikoval. Rozhoduje praxe. Takže pro mne je zásadní hlavně vzdušnej propustnej substrát, vzít v úvahu rozdíl v nárokách mezi např mexickejma astrophytama, pelckama,.... a jihoamerickejma gymnama, uebelmankama.... a když se to občas přesadí dokavád je to k tomu schopné, nebo u větších udělá nějakej ten průplach a používaj se plně rozpustná hnojiva s mírou /což nevylučuje různé ty přírodní výluhy/, tak při troše rozumu a umu by to mohlo i růst. .............. možná.Stejně si to každej dělá, jak jemu vyhovuje a kytky se přizpůsoběj a nebo né....Holanďáci to pěstujou v rašelině , no a je to taky možný.

No kdysi jsem pěstoval kaktusy hydroponicky v antuce a perlitu (1:1), tam to přesolení po čase bylo krásně vidět.

Víš Henry, to by byla velká polemika, ale nakonec bychom se věřím shodli. Nechtěl jsem to komplikovat zbytečnými podrobnostmi. Ona praxe je něco zcela odlišného od teorie v laborce, i když i té je zapotřebí. Vyplavuje se nejen dusík, ale prakticky všechno ať v podobě roztoku nebo jemného sedimentu. Půdní roztok je tak složitá záležitost a přitom tak celkem lehce ovlivnitelná ať do + nebo -, že se s tím zabývá kopa vědátorů. Ono něco jiného je když to pěstuješ v záhoně ve volné půdě a něco jiného je to na parapetu v antuce, kde to zaleješ a co proteče jde nejčastěji do země. Pokud je pěstitel co to má v nějakých vanách, tak by byl i zajímavý rozbor sedimentu na dně té vany. Co je schopno se ještě rozpustit a vyvzlínat do kořenové vrstvy a co už se nerozpustí, neboť se to vysráželo s tím co už v té antuce nebo jiném substrátu bylo.Ono, taky než se něco znova rozpustí a vyvzlíná, tak to spíše zase na cestě uschne protože dojde voda.
Jinak s tím Kristalonem máš pravdu. A když se vybere ten správný pro tu kterou fázi růstu, tak je to dost dobrý.

Cykas fosforečnan koupíš v obchodě s chemií pro fotografa, já si to tam koupil. Dával jsem to do zálivky koncem léta.

Podle mě je zasolení půdy možné spíš někde v aridních oblastech. Pokud máme na mysli rozpustné soli. Viz třeba pěstování bavlny někde ve střední asii, kde tak dlouho zavlažovali uměle, až zasolili půdu a nic tam nerostlo. Když někde prší, nebo něco pravidelně zaléváme děšťovkou, zasolení v podstatě není možný, rozpustný soli se vyplaví. Myslím, že to, čemu se říká zasolení kytek v květináči, je důsledek zalívání třeba tvrdou vodou, kdy se dostávají do půdy uhličitany, a ty pak způsobí růst pH substrátu až nad mez, kterou kytky tolerujou. Kupovaný hnojiva jsou plně rozpustný (jinak by se nedaly použít) a přebytek se vyplaví se zálivkou. Pokud by někdo furt zalíval jenom podmokem, to by byla jiná.
Trocha látek z hnojiva se může vysrážet s něčím jiným, třeba fosfáty s železem nebo vápníkem, ale nemyslím si, že by vzniklá sraženina kytkám nějak vadila. Spíš jim to vadí ve smyslu, že se ten fosfor pro ně stává nedostupným.

Rozkošné Kaktusy napsal: Povětšinou nemáš k dispozici čisté živiny, většinou to je na něco navázané, např Síran amonný s vápencem - sírany, chlorid draselný- chloridy... to jen pro příklad. Tam všude jsou tzv. zbytkové soli. Další soli mohou vzniknout vysrážením přímo v substrátu, spousta solí se dostává se zálivkou- nezalejváš přeci destilkou, to všechno je balast, který se hromadí a vede časem k tzv. zasolení půdy.Něco jiného je přehnojení např. tím N jak uvádíš, ten se ti neuloží a běžně časem odchází proplavením do spodiny viz obsah v studniční vodě.....
Běžně se ani rozbory půdy nedělají na obsah N, ten se posuzuje dle stavu porostu.Všeobecně řečeno, že platí tzv ,. zákon minima, to znamená, že stav výživy rostliny určuje prvek ,který je pro rostlinu v přístupném stavu v množství minimálním. Ovšemže, co rostlinný druh , to jiné požadavky na živiny v určitém stadiu vývoje.Je to děsně jednoduchý, Tudle nauku jsem vždycky,, miloval,,.Ono těch vlivů navznik a míru zasolení půdy je ale povícero.

Dovolím si trochu upřesnit toto tvrzení. Jen pro pořádek, soli jsou tvořeny prvkem zásaditého charakteru a aniontem kyseliny, takže všechno o čem se tu bavíme jsou vlastně soli. Hlavním zdrojem soli jsou hnojiva (nadbytek nebo nevyvážený poměr) nebo rozpuštěné soli ve vodě, takže přesolení můžeme chápat stejně jako přehnojení. Pro pojem přesolení je důležitý především parametr – rozpustnost soli. Někdo by mohl namítnout, že přesolení vzniká vlivem nerozpustných nebo málo rozpustných solí, jako jsou sírany nebo uhličitany. Má jistě pravdu, jenže toto přesolení nám vlastně moc nevadí, právě díky nízké rozpustnosti. Nebo snad myslíte, že po přídavku vápence nebo sádrovce do substrátu dojde k přesolení? To jsou přeci taky soli. Přesolení zapříčiňuji právě látky dobře rozpustné ve vodě. Pojem vyplavení dusíku znám jen když zemědělci pohnojí pole močůvkou, pak přijde velký liják a v rybníku pochcípají ryby následkem, NH4, NO3 a NO2. Vraťme se ale z pole ke kaktusům a květníkům. Pokud zalijeme květní seshora, dojde k částečnému vyplavení více rozpustných látek do misky, tím to ale končí, pokud misku nevypláchneme, máme je tam pořád. Když vezmeme čistou antuku a budeme ji postupně zalévat podmokem s hnojivem (rozpustné látky), vytvoří se nám časem na povrchu krystalky soli. Na povrchu substrát rychle vysychá a dochází k vykrystalizovaní soli. Není teda zcela pravda, že dochází k vyplavování. Někdo zase chápe, že přesolení je jen následkem chloridu nebo sodíku, ale sůl není jen chlorid sodný.

Henry napsal: S fosforečnanem draselným se moc často nesetkáš, protože jako hnojiva jsou spíše používány hydrogenfosforečnany a to konkrétně vápenatý a amonný (superfosfáty). Draslík se zase obvykle používá jako chlorid, sírán nebo dusičnan.
Použít ho samozřejmě klidně můžeš, ale nevím proč se na to ptáš. Pokud si chceš připravit vlastní kvalitní hnojivo, potřebuješ na to docela dost chemikálií, protože kromě NPK je tam i celá řada stopových prvků. Jestli máš třeba knihu od Fleischera-Schutze, tak se můžeš sám přesvědčit. Pokud se ti povede sehnat všechny chemikálie, bude tě to stát docela dost peněz. K tomu ještě trochu přesnější váha a pak si s tím hrát. Přesto že jsem chemik, pracuji v laboratoři a mám všechno k dispozici, raději si zajdu do obchodu a koupím si třeba Kristalon nebo použiju nějaké to hovno

Jo to je nádherně napsaný. Ptačí hovno je nejlepší ve volné kultuře dostačující když se deštěm pozvolna ros pouští ale ptáků je pomálu asi ten krystalon bude potřeba nebo je nutno přesadit i kdyš rostliny i tak rostou pomalu zato krás ně vytrnují . morče.jo ani nepotřebujete vikuni.

S fosforečnanem draselným se moc často nesetkáš, protože jako hnojiva jsou spíše používány hydrogenfosforečnany a to konkrétně vápenatý a amonný (superfosfáty). Draslík se zase obvykle používá jako chlorid, sírán nebo dusičnan.
Použít ho samozřejmě klidně můžeš, ale nevím proč se na to ptáš. Pokud si chceš připravit vlastní kvalitní hnojivo, potřebuješ na to docela dost chemikálií, protože kromě NPK je tam i celá řada stopových prvků. Pokud se ti povede sehnat všechny chemikálie, bude tě to stát docela dost peněz. K tomu ještě trochu přesnější váha a pak si s tím hrát. Přesto že jsem chemik, pracuji v laboratoři a mám všechno k dispozici, raději si zajdu do obchodu a koupím si třeba Kristalon nebo použiju nějaké to hovno

Mamlas napsal: Možná bychom si mohli brát inspiraci z přírody. Pro vysokohorské jihoameričany se jeví jako nejoblíbenější hnojivo kozí bobky:
[[/URL]

Pro rostliny z nejvyšších poloh pak nejlépe bobky vikuní:
[/URL]

Kaktusy v nížinách se pak mnohdy musí spokojit s pouhým kravincem, fotku nemůžu najít.

kozy a vikuáně nemám králeky taky ne ptáci musí stačit. naštěstí mám po králékách hnůj na kompostě takže čekám až to všecko zhnije.jinak foto poučný aheský.morče.

Možná bychom si mohli brát inspiraci z přírody. Pro vysokohorské jihoameričany se jeví jako nejoblíbenější hnojivo kozí bobky:

Pro rostliny z nejvyšších poloh pak nejlépe bobky vikuní:

Kaktusy v nížinách se pak mnohdy musí spokojit s pouhým kravincem, fotku nemůžu najít.

Jj já se ještě jistím tím, že ve vodě žijí sladkovodní krevetky, které jsou na kvalitu a čistotu vody velmi citlivé, takže kdyby v tom byla nějaká neplecha tak to poznám dřív, než to vůbec naleju kytkám. A vzhledem k tomu, že se mi množej jak kobylky tak si myslím, že je to ok

Farrael-Sama napsal: No předpokládám, že na to hnojení by byla uplně nej ta voda z akvárka. Pokud v ní krásně rostou náročné vodní rostliny, které spotřebují spoustu živin, tak z ní porostou i kaktusy. Navíc obvykle bývá i měkká a neobsahuje těch dusičnatých sloučenin až takové ohromné množství, protože to by zase tam nežily ryby. O ne životu nebezpečnost koncentraci se postarají denetrifikační bakterie. Občas s ní zaleji. Odplaví tak i trochu těch usazenin z normální vody.

Tak ted jsem na to přišel, nasadím do sudu se zálivkouvou vodou ryby

No ale jinak se tím asi nedá nic zkazit. Rybky jsou na kvalitu vody dost ciltivé a nic špatného v ní tedy asi nebude ani pro kytky.

No předpokládám, že na to hnojení by byla uplně nej ta voda z akvárka. Pokud v ní krásně rostou náročné vodní rostliny, které spotřebují spoustu živin, tak z ní porostou i kaktusy. Navíc obvykle bývá i měkká a neobsahuje těch dusičnatých sloučenin až takové ohromné množství, protože to by zase tam nežily ryby. O ne životu nebezpečnost koncentraci se postarají denetrifikační bakterie. Občas s ní zaleji. Odplaví tak i trochu těch usazenin z normální vody.

Milane, pokud jsme ve vodných roztocích, tak organický dusík z biomasy nebo z fekálií (třeba ty slepičince) se rozkládají bakteriemi nebo houbami, které se živí těmihle hnijícími organickými látkami, na amonné ionty (roztok NH4). Jen malá část se odvětrá ve formě amoniaku NH3. V normálním prostředí se jen velmi malá část amonných iontů přeměňuje na rozpuštěný amoniak a ten se pak vypařuje do vzduchu a je cítit.
Amonné ionty se pak dál oxidují (pokud je přítomný kyslík) jinými bakteriemi na dusitany a pak dusičnany. Dělají to hlavně půdní bakterie. Dusičnany jsou pak využívány rostlinami.

Pouze ve zvláštních případech pak ještě funguje denitrifikace, ale je k tomu potřeba zase jiných bakterií a nedostatku kyslíku. V ní se přeměňuje dusík až na vzdušný N2, který prchá do atmosféry.

Když jsem kdysi likvidoval po babičce jakýsi starý bordel, našel jsem tam i nádobu se zkvašenými slepičinci. Upozorňuji, že Milanův výraz, že "smrdí" zdaleka nevystihuje skutečnost. A to tam stála dotyčná nádoba hodně dlouho! Neumím si představit kaktus, který by takovou kůru vydržel ani kaktusáře, který by šel po zálivce do skleníku. Co si ale živě dovedu představit jsou slova, která by takto zalitý kaktus pronesl, kdyby mohl ...

Jenom si dovolím podotknout, že kompost z lopřiv bylo tajemství pana Šustra, kdysi nejlepší sbírky na plzeňsku.
Ani ty slepičince nejsou od věci, musí být ale dobře vykvašené a naředené. Při kvašení se dusík vázaný v organických látkách přemění v amoniak a většinou uteče do vzduchu. Proto taky čerstvý zákvas smrdí a proto netřeba se obávat přehnojení dusíkem pokud to stálo dost dlouho a už nesmrdí.
Zrovna tak dusík utíká ze země působením půdních organismů a musí se doplňovat ať už prostřednictvím nitrifikačních bakterií nebo hnojivem. To je zásadní rozdíl proti draslíku nebo fosforu, ty pokud ze země nevypláchneme tak v ní zůstanou a když třeba zaléváme podmokem tzv. vyváženým hnojivem, tak udržujeme v substrátu v podstatě konstantní koncentraci dusíku, ale neustále zvyšujeme koncentrace fosforu a draslíku. Je to hlavní důvod, proč přesazovat, nechávat kaktusy propršet a podobně. Je velkej rozdíl hnojit na poli, kde déšť přebytečný živiny spláchne do spodních vod, a v květníku, kde zůstanou. Více by o tom mohl říct třeba Petr Česal, teda kdyby chtěl. A že levná hnojiva co užíváme jsou vyvinuta pro pole, je jasný.
Více o tom je třeba zde: www.kkplzen.eu/index.php/hnojeni-kaktusu-a-sukulentu/98-role-dusiku-ve-zdravem-rustu-rostlin-

Ještě dodatek.Těmihle výluhy se má zalít podmokem,stejně jako když použiješ Lignohumát.Možná by stálo za vyzkošení usušit mladé kopřivy a listy nadrtit a trochu přidat do substrátu.

To bych ti moc neradil.Jsem chovatelem Leghorn a vím co slepičince dovedou na zahradě.Mohl bys to mít řídké,vyhnané a bez trnů.Neumím si představit dávkování.

Není myšleno zálivka 2x za rok,ale 2x za rok s výluhem z kopřiv.

K těm kopřivám - dusík ve formě dusičnanů se nejspíš do vodného výluhu nedostane, většina dusíku je zapracovaná v rostlinách do bílkovin nebo do jiné organické hmoty. U mladých bujně rostoucích rostlin asi bude hodně dusíku v enzymech. Každopádně dusičnanů, které by nám přehnojily před podzimem kytky se z výluhu bát nemusíme.

Podle mě účinek výluhu z kopřiv bude spočívat v množství růstových hormonů a enzymů, které mladé kopřivy mají, a taky z bohatého obsahu prvků, jako je železo, křemík, selen, draslík a hořčík.

Kopřivy se používají i na lidech, jako výluh jak na pití tak ke koupelím, přisuzují se jim třeba účinky na růst a zlepšení kvality vlasů. Takže my plešatící kaktusáři takovým výluhem zabijeme dvě mouchy jednou ranou - půlkou konve pokropíme kaktusy a do zbytku strčíme hlavu a necháme působit

ILPAZK napsal: Nechci jmenovat, je to starší pojednání o kaktusech jihoamerických suchých oblastí. Vím, že se občas ve většině literatury totéž dočtu o druzích z oblasti Atacamy a pod. (z nových třeba Pavlín). Možná je to hra na jistotu, ale moc se mi to nelíbí.

Taky se mi tato teorie nelíbí ... jasně že v Chile prakticky neprší, ale taky tam ty kytky rostou třeba i několik set let a na to je náš lidskej život sakra krátkej.
Tyhle kytky je potřeba zalít, aby nám rostly a to docela dost vydatně .
Jen se nesmí zavřít do skleníku, to je pak konečná.