Téma:

To už je homeopatie, jak tohle může pomoct, to si nedovedu představit. Kolegové přidávají kaktusům při přesazování Osmocote, pár granulí do květináče, to bych k tomu přirovnal.
 

Doporučená koncentrace je 20-25 ppm, tedy 4-5x menší.

Ahoj Dušane.
100mg na litr to je v případě NH4NO3 nebo (NH4)2SO4 (15 - 21%N) zhruba nějakých 0,015 -0,02 g N na litr. Pokud zaliješ květináč s kaktusem, který vysaje cca 100 ml(podle velikosti květináče), dáš kytce zhruba 0,002 g dusíku. To si myslím, že víc N dostane, když do ní naprší, protože voda v atmosféře v sobě rozpustí nějaké oxidy N ze vzduchu.

Dobrý den všem,

před deseti lety se tu diskutovalo na téma přihnojování dusičnanem/síranem amonným. Diskuse vznikla na základě článku Milana Kůrky (kkplzen.eu/index.php/hnojeni-kaktusu-a-sukulentu/98-role-dusiku-ve-zdravem-rustu-rostlin) a ten zase na základě několika článků v zahraničních žurnálech. V principu se jedná o mikrodávkování dusičnanu (někteří autoři používají síran) amonného, v hodnotách 20-100 mg/l v každé zálivce. Lze najít několik článků, kde autoři uvádějí výrazné zlepšení stavu rostlin, včetně lepšího kvetení.
Praktikuje to někdo? Máte s tím nějaké zkušenosti?

Díky moc.

Radomil napsal: Zakládám hnojivý pokus: 1. Příprava hnojivého koncentrátu: 1 kg guana (slepičince), 100 g superfosfátu, 50 g Kristalon květ-plod. Vše do 10 l vody (Želivky) a nechat prokvasit do jara. Následně se bude ředit pětset krát pro hydroponii nebo hnojivou zálivkou. Stačí 1 až 2x ročně jako u kristalonu. Jak to dopadne nevím, čekám větší tlak svilušky. Takže rosliny mohou byt krásné a nakonec poškozené sviluškou. : Radek

Tento program jsem odložil, Nejdřív si napěstuji svoje semenáčky a pak udělám srovnavací pokus s větším počtem. Radek

Radomilu, není nutné hledat slepé cesty. Jestli chceš pěstovat kaktusy hydroponicky (v tvém substrátě asi moc živin z toho štěrku apod. nebude), tak použij normální živný roztok co se používá třeba ve velkých sklenících, kde to hydroponicky pěstují. Můžeš to skusit s komplexním hnojivem, které obsahuje i mikroelementy (Cererit, Wuxal, OBM)je jich plno. Pokud ti připadá že je v nich moc N, tak si najdi takové, které bude mít jiné složení živin. Hledat přímou spojitost mezi výživou a sviluškami je ptákovina, svilušky se objeví všude, kde jen budou mít šanci, stačí abys dotáhl domů novou kytku nebo měl vedle balkonu ovocné stromy, normální kytky nebo cokoli na čem se rozmnožují a přelezou ti i do sbírky. Nevěřím, že se tam nedostanou z okolní přírody a je úplně jedno čím hnojíš. Je pravda, že dusíkem přehnojené kytky jsou pro ně zajímavější, ale výživou je neodpudíš. Fosfor se v půdě neváže na sorpční komplex, probíhá tam proces postupné reakce s různými látkami, přičemž se část fosforu stává míň rozpustným a tím se v půdě zadržuje. Záleží na složení toho tvého substrátu, jak se to bude chovat, ale že by to chránilo proti sviluškám ???
Jinými slovy tvé pokusy mohou přinést trochu světla na to jak slepičince pomohou kaktusům, ale moc tomu nevěřím, protože budeš mít dost starostí jak zajistit abys dodržel nějaké standartní podmínky.

Něco jsem zaslechl od kaktusařů po schůzi. Tak se uvidí. Příčinou může být moc dusíku a rychle narostlé nevyzrálé tkáně. (Samotné slepičince) Radek

Co tě vede k domence, že budou více napadený (právě) sviluškou?

Zakládám hnojivý pokus: 1. Příprava hnojivého koncentrátu: 1 kg guana (slepičince), 100 g superfosfátu, 50 g Kristalon květ-plod. Vše do 10 l vody (Želivky) a nechat prokvasit do jara. Následně se bude ředit pětset krát pro hydroponii nebo hnojivou zálivkou. Stačí 1 až 2x ročně jako u kristalonu. Jak to dopadne nevím, čekám větší tlak svilušky. Takže rosliny mohou byt krásné a nakonec poškozené sviluškou. : Radek

Pánové, dovolil jsem si smazat finální části této neplodné diskuze včetně Vašich trefných komentářů pro zachování zdravého rozumu. Děkuji za pochopení

Radomil napsal:

peri napsal:

Radomil napsal: Samozřejmně pěstírna hlídá náklady a raději projede halu rosičem. V článku je, že tak ošetřovali sbírkové rostliny proti hadátkům, kde jiné metody selhaly.

Pro balkonáře je toto alternativa, ne hlavní proud pro velké sbírky. Na jaře udělám kuchařku, ale taky několik pokusů, které ukážou na chybnou aplikaci.

Pro snížení haďátka v orné půdě se používá Aksamitník sp. jako meziplodina. To jsi měl asi na mysli, jako nové technologie? :

Ošetřování sbírek má tady několik vláken, tady je vlákno o výživě rostlin. Já se chci bavit o hnoji, jak ho použít, aby kytky měli nadbytek fosforu a přitom ne nadbytek dusíku. Když nikdo nezná cestu, nezbývá než udělat pokus. Radek

Tak aksamitník jsem zrovna na mysli neměl , spíš nové substráty, pěstitelská zařízení apod. Mě by spíš zajímalo, proč chceš tvrdošíjně v půdě nadbytek fosforu. Kytka si stejně vezme to, co potřebuje, zbytek se ti buď vyplaví nebo zůstane v substrátu.

Ján se jen snažím použít tradiční štěrkovou kulturu, ta odpovídá dost přírodním podmínkám v suchých oblastech, kde ornice neni vyvynutá nebo je velmi skelovitá. Přívalový dešť odplavý živiny a zůstává fosfor a málo živin rozpustných ve vodě podobně jako poměr živin na polích hnojených slepičinci. Podle mne je nejlepší pěstební zařízení luftovník plně otevřený v létě. V bytě tomu odpovídá z 50 % pěstování na vnějším parapetu bez krytu. Radek

Ty mícháš jablka s hruškami. Pěstební zařízení je jedna věc a složení substrátu věc druhá. Zrovna štěrková kultura je pro udržení, neřku-li nadbytek fosforu nevhodná, neboť zde chybí sorpční komplex, schopný fosfor vázat. Tudíž zásobně se ti ho nepodaří tam udržet, musí se čas od času dodat.

peri napsal:

Radomil napsal: Samozřejmně pěstírna hlídá náklady a raději projede halu rosičem. V článku je, že tak ošetřovali sbírkové rostliny proti hadátkům, kde jiné metody selhaly.

Pro balkonáře je toto alternativa, ne hlavní proud pro velké sbírky. Na jaře udělám kuchařku, ale taky několik pokusů, které ukážou na chybnou aplikaci.

Pro snížení haďátka v orné půdě se používá Aksamitník sp. jako meziplodina. To jsi měl asi na mysli, jako nové technologie? :

Ošetřování sbírek má tady několik vláken, tady je vlákno o výživě rostlin. Já se chci bavit o hnoji, jak ho použít, aby kytky měli nadbytek fosforu a přitom ne nadbytek dusíku. Když nikdo nezná cestu, nezbývá než udělat pokus. Radek

Tak aksamitník jsem zrovna na mysli neměl , spíš nové substráty, pěstitelská zařízení apod. Mě by spíš zajímalo, proč chceš tvrdošíjně v půdě nadbytek fosforu. Kytka si stejně vezme to, co potřebuje, zbytek se ti buď vyplaví nebo zůstane v substrátu.

Ján se jen snažím použít tradiční štěrkovou kulturu, ta odpovídá dost přírodním podmínkám v suchých oblastech, kde ornice neni vyvynutá nebo je velmi skelovitá. Přívalový dešť odplavý živiny a zůstává fosfor a málo živin rozpustných ve vodě podobně jako poměr živin na polích hnojených slepičinci. Podle mne je nejlepší pěstební zařízení luftovník plně otevřený v létě. V bytě tomu odpovídá z 50 % pěstování na vnějším parapetu bez krytu. Radek

Radomil napsal: Samozřejmně pěstírna hlídá náklady a raději projede halu rosičem. V článku je, že tak ošetřovali sbírkové rostliny proti hadátkům, kde jiné metody selhaly.

Pro balkonáře je toto alternativa, ne hlavní proud pro velké sbírky. Na jaře udělám kuchařku, ale taky několik pokusů, které ukážou na chybnou aplikaci.

Pro snížení haďátka v orné půdě se používá Aksamitník sp. jako meziplodina. To jsi měl asi na mysli, jako nové technologie? :

Ošetřování sbírek má tady několik vláken, tady je vlákno o výživě rostlin. Já se chci bavit o hnoji, jak ho použít, aby kytky měli nadbytek fosforu a přitom ne nadbytek dusíku. Když nikdo nezná cestu, nezbývá než udělat pokus. Radek

Tak aksamitník jsem zrovna na mysli neměl , spíš nové substráty, pěstitelská zařízení apod. Mě by spíš zajímalo, proč chceš tvrdošíjně v půdě nadbytek fosforu. Kytka si stejně vezme to, co potřebuje, zbytek se ti buď vyplaví nebo zůstane v substrátu.

Samozřejmně pěstírna hlídá náklady a raději projede halu rosičem. V článku je, že tak ošetřovali sbírkové rostliny proti hadátkům, kde jiné metody selhaly.

Pro balkonáře je toto alternativa, ne hlavní proud pro velké sbírky. Na jaře udělám kuchařku, ale taky několik pokusů, které ukážou na chybnou aplikaci.

Pro snížení haďátka v orné půdě se používá Aksamitník sp. jako meziplodina. To jsi měl asi na mysli, jako nové technologie? :

Ošetřování sbírek má tady několik vláken, tady je vlákno o výživě rostlin. Já se chci bavit o hnoji, jak ho použít, aby kytky měli nadbytek fosforu a přitom ne nadbytek dusíku. Když nikdo nezná cestu, nezbývá než udělat pokus. Radek

Radomile, doba pokročila a tudíž některé postupy, byť i oficiálně vyvinuté, jsou již překonané, pracné a neefektivní. To samé platí pro pěstování, stačí si přečíst Fleischera a Schutze. Rody, které byly tehdy prezentovány jako vrchol umění, se dnes běžně pěstují, kupředu pokročila výsevní technika, roubování apod. Takže asi tak.

Děkuji Petře, že jsi mi nahrál na smeč. Technologii ošetřování sbírkových rostlin koupáním v lázni vyvynula firma G.P.G. Aufbau Berlin - Biesdorf (zahradnické družstvo specializované na produkci kaktusů) Největší pěstírna kaktusů v NDR. Tady soudruzi z NDR určitě neudělali chybu. Přečti si článek, který vyšel před tím ....... no to si nemůžeš pamatovat: Časopis Kaktusy 75 XI ročník, 3. číslo, str. 66 článek "Obrázky s Berlína." Vratťme se raději k diskusi o hnoji. Radek

Petr Z. napsal: No vidět kaktusy utopené v plné vaně asi za to stálo. Ale upřímně, myslím si, že je to slepá ulička evoluce kaktusáře. Nedovedu si představit pana Drapelou jak své překrásné kaktusy takhle "ošetřuje" proti cervcum a jiné havěti.... Ale chlapi maji ve sbírkách i obří Gruzony a Ornata a to bych vidět fakt chtěl
Třeba pan Hanák z Hulína hehe...

No vidět kaktusy utopené v plné vaně asi za to stálo. Ale upřímně, myslím si, že je to slepá ulička evoluce kaktusáře. Nedovedu si představit pana Drapelou jak své překrásné kaktusy takhle "ošetřuje" proti cervcum a jiné havěti.... Ale chlapi maji ve sbírkách i obří Gruzony a Ornata a to bych vidět fakt chtěl
Třeba pan Hanák z Hulína hehe...

Stenly napsal:

Petr Z. napsal: Nedá, nemá foťák, nemá mobil, nemá PC a nemá zuby....tak hádej co si koupí.

A ty to tu cti komplet. Už to tu rozebíral....

dodo napsal: Radomile, dej sem nějaké fotky tvých rostlin.
Díky.

Nemá....??? Já myslím, že ano... viz.tento příspěvek v novinách :

www.cact.cz/noviny/2009/05/pokus.htm

Mám pocit, že je to dílo Radomila!

Ale je fakt, že v zájmu zachování svého klidu příspěvky Radomila už raději ani nečtu...

martin5791 napsal: To myslíš vážně "stanoviště super, západní okno"??? :

Pro mně super ale tady se diskutuje o hnoji ne o stanovišti. Radek

To myslíš vážně "stanoviště super, západní okno"??? :

Faktická poznámka, velké kytky jsou koupené a přírůstek za sezonu je jen moje péče. Stanoviště je super, západní okno do parku. Pěstuji ve volné kultuře. Na jaře půjdou do šuplíku (bedničky) a šuplík se posune před balkon. Za deště se posune šuplik do balkonu a zavře se lodžie. Takže od jara až do podzimu bez krytu. Vody a výživy podle mého uvážení. Otázka je změní hubená výživa s fosforem krásu rostlin? Podle reakce si většina myslí, že dobré stanoviště stačí! To co přirostlo je pěkné bez fleků a skvrn a trny rozhodně o něco delší. Pokusy s kytkama chci dělat, když dá moje zkušenost (Jiný název pro chyby, kterých jsme se dopustili.) raději bez plnění popelnice. : Letošní substrát: Cihelná drť, písek, substrát B a zaléval svatý Petr a já si myslím, že jsem zaléval moc a přírustek je moc velký. : Radek

peri napsal:
Pokud se bojíš spálení kořenů, můžeš superfosfát rozemlít na prášek a v příslušném poměru ho přimíchat do substrátu. Nebo tedy použít tu hnojivou zálivku. Děda to dělal dobře, takto se to kdysi praktikovalo, ostatně i kompost a hnůj se fosforem běžně obohacuje, nicméně mohu tě ujistit, že pokud superfosfát rozmetali na pole a zapodmítali nebo zaorali, naprosto nic se nestane. To by tam musely přijít naprosto brutální dávky. A na ty slepičince bacha, pokud je chceš použít v hnojivé zálivce, tak jedině zkvašené a hooodně naředěné- myslím, že jinak ti udělají v kytkách průvan větší jak superfosfát. Když už, tak bych použil sušené.

Rozhodně máš pravdu, že lze vymíchat substrát se zásobním vyhnojením. Já se snažím přizpůsobit substrát a výživu k technologii ochrany rostlin proti červcům, kdy kaktusy 2x ročně koupu ve vaně v teplé vodě. Vadí mi organika, protože se vyplaví, vadí mi perlit a keramzit protože plave na vodě. Zásobní vyhnojení v rozpustné formě odteče do kanalizace. Tak moje rozhodnutí je štěrk, antuka a písek jako substrát. Musí být propustný, nesmí se sedimentací utemovat ale současně musí také roztok podržet. Výživu zajistí výživný roztok do max dávkování 1g (sušiny) na litr zálivky. Maximálně 2x ročně výživa a zbytek je u mne Želivka z vodovodu. Velké sbírkové kytky klidně mohu takle nechat v květináči třeba i 10 let bez přesazování (Největší kytky mají u mne 11 x 11cm květináč a slovo velká k nim nepatří, tak za pár let). Nepochybuji o tom, že superfosfát zaoraný do mokré ornice spolu se statkovými hnojivy rostlinám prospívá a neškodí. Radek

Radomil dokáže pobavit. Proti němu byl i Jarda Štercl hodně smutný muž.
Citace: "Takle to udělat nejde, když dáš granule fosforečného hnojiva do substrátu spálíš kořeny.... Družtevníci naproti tomu rozmetadlem naházeli fosforečné hnojivo na pole. V létě pak měli pole flekaté plné spalených rostlin."
Vlastní zkušenost: Coby mladý agronom jsem poslal na pole k rozmetadlu rovněž mladého traktoristu s fůrou superfosfátu. Pole ve svahu, asi blbě naložená fůra a nezkušený kluk, zkrátka na souvrati tu fůru i s traktorem oklopil na bok a 5 tun superfosfátu rozprostřel na ploše zhruba 20 m2. Chudák pak za trest částečně bagroval hnojivo zpátky lopatou, ale tehdy se ještě ta ekologie tak moc neřešila, takže tam na ploše pěkná vrstvička zůstala promíchaná s hlínou. Důsledek? Rostlo tam cokoliv úplně normálně, jen asi po 5 letech při půdních rozborech tam byl obsah fosforu v půdě zhruba ještě desetkrát vyšší než jinde.
I dnes děláme pokusy na polích, kde je normálně obsah čistého P cca 35 - 80 mg/kg zeminy, ale máme pronajaté i políčko farmy, kde se 50 let dělají slepice a hnojí se slepičáky. Obsah čistého P podle posledního rozboru 360 mg/kg. Předávkování? Ani náhodou. Fosfor může být prevít pro člověka, pro kytku vážně ne. Jediné, co může přebytek fosforu způsobit, je omezení příjmu některých jiných prvků. Na pálení rostlin máme jiné chuťovky.

Radomil napsal:

peri napsal:

Radomil napsal: Zatím nikdo nereagoval. Tak to musím vymyslet sám. Materiál který chci použít do výživového roztoku. Guano od Gallus gallus f. domestika (česky slepičince), superfosfát 12 % fosforu a kristalon květ-plod. Teď budu chvilku počítat živiny a potom dám slepičince fermentovat. Radek

Asi nejjednodušší by bylo přidat do substrátu superfosfát, obsahuje fosfor v nejpřijatelnější formě pro rostliny, pokud máš pocit, že tvoje rostliny fosforem strádají. Ale abys dokázal oprávněnost toho pocitu, ideální by bylo založit výživový pokus s nejméně sto semenáči, kde půlku bys pěstoval v normálním substrátu a půlku v substrátu obohaceném o ten superfosfát. Podmínky pro pěstování a další hnojivé zásahy bys musel dělat naprosto stejné, aby to mělo nějakou vypovídací hodnotu.Fosfor se naštěstí nedá moc předávkovat, a kdyby už, nebude to na rostliny mít viditelný vliv.Jeho nedostatek už vliv mít samozřejmě může, ale osobně si myslím, že v tom Kristalonu ho pro naše potřeby je dostatek.

Takle to udělat nejde, když dáš granule fosforečného hnojiva do substrátu spálíš kořeny. Musí se vytvořit hnojivá zálivka. která naředěná se nadávkuje kytkám. Děda hnojil fosforem louky pomocí močůvky od krávy a jalovice. Večer do jímky s močůvkou dal superfosfát promíchál. Ráno přistavil vozníci přečerpal močůvku dolil hodně vody a vyvezl na louku. Já to udělám stejně. Slepičince a kristalon květ a plod budou nosičem fosforu do hnojivé zálivky. Družtevníci naproti tomu rozmetadlem naházeli fosforečné hnojivo na pole. V létě pak měli pole flekaté plné spalených rostlin. Dědova cesta je správná. Radek

Pokud se bojíš spálení kořenů, můžeš superfosfát rozemlít na prášek a v příslušném poměru ho přimíchat do substrátu. Nebo tedy použít tu hnojivou zálivku. Děda to dělal dobře, takto se to kdysi praktikovalo, ostatně i kompost a hnůj se fosforem běžně obohacuje, nicméně mohu tě ujistit, že pokud superfosfát rozmetali na pole a zapodmítali nebo zaorali, naprosto nic se nestane. To by tam musely přijít naprosto brutální dávky. A na ty slepičince bacha, pokud je chceš použít v hnojivé zálivce, tak jedině zkvašené a hooodně naředěné- myslím, že jinak ti udělají v kytkách průvan větší jak superfosfát. Když už, tak bych použil sušené.

peri napsal:

Radomil napsal: Zatím nikdo nereagoval. Tak to musím vymyslet sám. Materiál který chci použít do výživového roztoku. Guano od Gallus gallus f. domestika (česky slepičince), superfosfát 12 % fosforu a kristalon květ-plod. Teď budu chvilku počítat živiny a potom dám slepičince fermentovat. Radek

Asi nejjednodušší by bylo přidat do substrátu superfosfát, obsahuje fosfor v nejpřijatelnější formě pro rostliny, pokud máš pocit, že tvoje rostliny fosforem strádají. Ale abys dokázal oprávněnost toho pocitu, ideální by bylo založit výživový pokus s nejméně sto semenáči, kde půlku bys pěstoval v normálním substrátu a půlku v substrátu obohaceném o ten superfosfát. Podmínky pro pěstování a další hnojivé zásahy bys musel dělat naprosto stejné, aby to mělo nějakou vypovídací hodnotu.Fosfor se naštěstí nedá moc předávkovat, a kdyby už, nebude to na rostliny mít viditelný vliv.Jeho nedostatek už vliv mít samozřejmě může, ale osobně si myslím, že v tom Kristalonu ho pro naše potřeby je dostatek.

Takle to udělat nejde, když dáš granule fosforečného hnojiva do substrátu spálíš kořeny. Musí se vytvořit hnojivá zálivka. která naředěná se nadávkuje kytkám. Děda hnojil fosforem louky pomocí močůvky od krávy a jalovice. Večer do jímky s močůvkou dal superfosfát promíchál. Ráno přistavil vozníci přečerpal močůvku dolil hodně vody a vyvezl na louku. Já to udělám stejně. Slepičince a kristalon květ a plod budou nosičem fosforu do hnojivé zálivky. Družtevníci naproti tomu rozmetadlem naházeli fosforečné hnojivo na pole. V létě pak měli pole flekaté plné spalených rostlin. Dědova cesta je správná. Radek

Radomil napsal: Zatím nikdo nereagoval. Tak to musím vymyslet sám. Materiál který chci použít do výživového roztoku. Guano od Gallus gallus f. domestika (česky slepičince), superfosfát 12 % fosforu a kristalon květ-plod. Teď budu chvilku počítat živiny a potom dám slepičince fermentovat. Radek

Asi nejjednodušší by bylo přidat do substrátu superfosfát, obsahuje fosfor v nejpřijatelnější formě pro rostliny, pokud máš pocit, že tvoje rostliny fosforem strádají. Ale abys dokázal oprávněnost toho pocitu, ideální by bylo založit výživový pokus s nejméně sto semenáči, kde půlku bys pěstoval v normálním substrátu a půlku v substrátu obohaceném o ten superfosfát. Podmínky pro pěstování a další hnojivé zásahy bys musel dělat naprosto stejné, aby to mělo nějakou vypovídací hodnotu.Fosfor se naštěstí nedá moc předávkovat, a kdyby už, nebude to na rostliny mít viditelný vliv.Jeho nedostatek už vliv mít samozřejmě může, ale osobně si myslím, že v tom Kristalonu ho pro naše potřeby je dostatek. Jen tak na okraj, velké množství fosforu obsahuje i Kristalon Jahoda, ale současně i více dusíku, tudíž hodil by se do vegetace možná víc, než Gold a Plod a květ. A v neposlední řadě je třeba mít na paměti, že růst rostliny řídí ta živina, která je v nedostatku, dle Liebigova zákona, takže zrovna ten fosfor to ani nemusí být.

Zatím nikdo nereagoval. Tak to musím vymyslet sám. Materiál který chci použít do výživového roztoku. Guano od Gallus gallus f. domestika (česky slepičince), superfosfát 12 % fosforu a kristalon květ-plod. Teď budu chvilku počítat živiny a potom dám slepičince fermentovat. Radek

Petr napsal: I když taky hnojím (kristalon 2x), tak podle mě je nejlepší bez hnojení po vyčerpání substrátu kaktus přesadit. Hnojím proto, že používám dost minerální substrát vyfutrovaný liaporem. Rozhodně bez hnojení nezajde a nenutí se do zbytečného růstu a je odolnější. Kdo má málo místa, si tím může i pomoci.

Letos jsem míchál substrát B s píském a cihelnou drtí a záléval Želivkou z vodovodu. Substrát neměl vlastnosti podle mého očekávání. To neznamená, že kaktusům nechutnal. Nově přesazované kaktusy již dám jen čistě do minerálního substrátu cihla písek do betonu a vrátím se k štěrkové hydroponii. Jen ke kristalonu bych chtěl přidat fosfor. Má někdo návod jak?

I když taky hnojím (kristalon 2x), tak podle mě je nejlepší bez hnojení po vyčerpání substrátu kaktus přesadit. Hnojím proto, že používám dost minerální substrát vyfutrovaný liaporem. Rozhodně bez hnojení nezajde a nenutí se do zbytečného růstu a je odolnější. Kdo má málo místa, si tím může i pomoci.

ja to moc neresim, v prirode musi kaktusy vyjit s tim, co jim prinese voda, zemina, nejaky ten zivocich, zkratka priroda ... tady v kulture dojde jedno hnojivo, koupim jine... nebude, tak jim hodim primo granuli NPK nebo Cereritu... nebo pro zajimavost zaleju Lignohumatem, pripadne postrikam Atonikem v nizke koncentraci... za vsechno budou "chovanci" urcite vdecni... hlavne s mirou a rozumem, nic se nema prehanet...

V čem se který Kristalon liší jsem až tak moc neřešil, ale spíše věřil výrobci. Předpokládám, že jediný rozdíl bude v poměru NPK, kdy Start bude mít více dusíku pro růst, Gold více fosforu pro kvetení a Podzim více draslíku pro vyzrávání. Tedy pravda je ta, že se dá používat i jeden druh. Dříve jsem používal jen Kristalon Plod a květ a výsledek byl víceméně totožný. Jelikož mi však jedno balení vystačí jen na dvě zálivky (300l sud vody), kombinuji to takto.

Složení je následující:

Kristalon START poměr živin N–P–K (19–6–20) + 3% Mg +7,5% S + mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn
Kristalon Gold poměr živin N–P–K (19–6–20) + mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn. 75 % fosforu ve zvláštní formě polyfosfátů
Kristalon Podzim Poměr živin N–P–K (6–12–36) + 3% Mg + 8% S + mikroprvky B, Mo, Fe, Cu, Mn, Zn