Téma:

Henry napsal:

Jiří napsal: Mně se do květináče s kaktusem dostala předpokládám se Soběslavským substrátem "B". Jinou humózní složku nepoužívám a i této zeminy dávám maximálně 1/3.

Jak se tam tedy dostala, když je to exotická houba? Nebo ten substrát k nám dováží? Nebo je kytka import

Veď kedysi zavlečené plodnice sa tu vytrúsili a huba tu už dnes funguje ako naša. Akurát, že na svoj vývoj potrebuje práve tie kyslé pestovateľské substráty.

Henry napsal: Jak se tam tedy dostala, když je to exotická houba? Nebo ten substrát k nám dováží? Nebo je kytka import

To by mě právě taky zajímalo. Kaktus je to asi nějaký Pachycereus marginatus kupovaný někdy před 15 lety v květinářství a že by byl importní nepředpokládám. Může to být jedině z toho B substrátu, takže asi něco v něm bude z dovozu ze subtropů, nebo spíš je tato houba už tak zdomácnělá, že v těchto výrobnách substrátů infikuje vše.

Jiří napsal: Mně se do květináče s kaktusem dostala předpokládám se Soběslavským substrátem "B". Jinou humózní složku nepoužívám a i této zeminy dávám maximálně 1/3.

Jak se tam tedy dostala, když je to exotická houba? Nebo ten substrát k nám dováží? Nebo je kytka import

Mně se do květináče s kaktusem dostala předpokládám se Soběslavským substrátem "B". Jinou humózní složku nepoužívám a i této zeminy dávám maximálně 1/3.

K té houbě jsem našel ještě toto:
"Leucocoprinus birnbaumii - roste na humózní půdě ve sklenících nebo v pařeništích, celoročně pak v květináčích s pokojovými rostlinami. Pochází z vlhkých subtropických a tropických oblastí, v České republice ve volné přírodě neroste.
Opakovaně se objevuje v internetových diskusích s dotazem na její určení."

cykas napsal: Nikdy by mě nenapadlo, že může taková houba růst spolu s kaktusy.
Kaktusy (ve velké většině)a houby mají specifické a značně rozdílné žívotní podmínky. Asi nebude v pořádku substrát, ani podmínky v pěstebním zařízení. Jinak by se tam houbě asi moc nelíbilo.

Nejaké huby musia zrejme existovať aj na miestach, kde rastú kaktusy, inak by nedochádzalo k rozkladu rastlinných zvyškov, ale zrejme pôjde hlavne o nižšie huby, plesne a pre extrémne prostredie ich aktivita bude veľmi pomalá.

varček napsal: Na cactus-art.biz, pri Pediocactus bradyi je spomínaná mykorhíza na koreňoch tohto druhu.

Nerozumiem tomu, ako je to myslené. Mykoríza je špeciálny symbiotický spôsob spolužitia huby a rastliny. Čiže na koreňoch sa nemôže vyskytovať mykoríza, môžu sa tam vyskytovať hýfy nejakého konkrétneho druhu huby, ktora žije s tou rastlinou v mykoríze. O tom tam nie je nič. Zatiaľ som nenarazil na nič konkrétne, čo by nasvedčovalo, že nejaká huba mykoriticky spolunažíva so sukulentnou rastlinou. Ak by to tak bolo, tak by sa musel niekedy nájsť "kruh" plodníc mykoríznej huby okolo nejakej sukulentnej rastliny, aspoň raz za x rokov keďže ide o suché prostredia, podobne ako nachádzame kruhy mykoritických húb okolo dubov, briez, smrekov a pod. Ako vyššie píše Mamlas, to, že pri kaktusoch v lesných prostrediach rastú aj huby, nie je dôkaz, že mykoriticky žijú spolu s nimi.

Nikdy by mě nenapadlo, že může taková houba růst spolu s kaktusy.
Kaktusy (ve velké většině)a houby mají specifické a značně rozdílné žívotní podmínky. Asi nebude v pořádku substrát, ani podmínky v pěstebním zařízení. Jinak by se tam houbě asi moc nelíbilo.

Na cactus-art.biz, pri Pediocactus bradyi je spomínaná mykorhíza na koreňoch tohto druhu.

varček napsal: Ako doprovodnú vegetáciu kaktusov bych to nebral. Ale faktom je, že mykorhiza je súčasťou života kaktusov v prírode a pomáha im prežiť v extrémnych podmienkach.

Ale napríklad bedľovec citrónovožltý nie je mykorízna huba. Žije na rozkladajúcich sa rastlinných zvyškoch.

Aj tak by som rád vedel, na základe čoho si si taký istý.

Ako doprovodnú vegetáciu kaktusov bych to nebral. Ale faktom je, že mykorhiza je súčasťou života kaktusov v prírode a pomáha im prežiť v extrémnych podmienkach.

Bedla vysoká. Otevřený klobouk osolit a opepřit a okmínovat a osmažit na oleji. Když máte zavřené oči, tak jíte maso. Super

Jedná se o Bedla cibulkotřenná-nejedlá
Dužina:nažloutlá,chuť mírná,vůně nepříjemná
Roste na kompostových půdách,lze s s ní setkat v květináčích,truhlících a sklenících
Další jména Bedla žlutá,Bělohnojník žlutý,Bělohnojník sírožlutý

Vrchol dokonalosti je, když vám u lofofory vyroste lysohlávek

Bedla to bude, ale já bych jí nejedl.

Je to pravdepodobne bedľovec citrónovožltý - bělohnojník sírožlutý (Leucocoprinus birnbaumii), bežne sa vyskytujúci v pestovateľských substrátoch.

bělohnojník sírožlutý

Nemal by podľa mňa škodiť kaktusu, na druhej strane ukazuje to, že použitý substrát je dosť "hnojníkotvarý" čiže sú tam tlejúce zvyšky rastlín.

Nevím kam to zařadit, tak přidávám sem.
Tato houba se mi tento týden objevila u kaktusu:


Předpokládám jako neznalec hub, že to bude něco takového . Tedy že to kaktusům vadit nebude a nezůstanou mi ve skleníku nakonec jen květináče s touto pěkně vybarvenou leč pro mě nezužitkovatelnou houbou

Obávám se, že v domovině kaktusů teď právě nejsou prostředky na potřebnější věci, a sponzory tohle asi tlačit nebude. Leda,že by zapracovala náhoda a nějaký samovědec to doma zkusil a náhodou by mu něco vyšlo.Jinak ,,Maňana,,/Zítra/.........

No,jasně svůj k svému.Já myslela,když bude vyráběn-Substrát pro kaktusy s mykorhizními houbami,zda byste to uvítali a vyzkoušeli a jestli by to byl vůbec přínos v pěstování kaktusů.
Když už se to vyrábí pro balkónovky,třeba se to zanedlouho bude vyrábět i pro ty kaktusy:).To jen na vysvětlenou.

Myslím ,že v tom složení zcela určitě NE, kaktusy nejsou Afr.fialky,fikusy,zelenec. Každá rostlina má jiné nároky , stejně tak houby. Houby plodící křemenáče pod osikami taky nenajdete pod jabloněma. Své k svému.

Myslíte,že je tento substrát hudbou budoucnosti pro kaktusy?Pro pokojovky se už vyrábí Substrát s mykorhizními houbami.
odkaz na stránky:
www.raselina.cz/produkty/specialni-rada-premium/d:substrat-s-mykorhiznimi-houbami-balkonove-kvetiny
Možná,že tento odkaz patří do substrátů-no,nevím.........

Dušan napsal: Tady to je, Husi

článek Mycorrhizal associations in Opuntia humifusa in southern Illinois

Pokud by byl zájem, můžu to přeložit do češtiny.

Pokiaľ som rozumel (za pomoci gúglového prekladača) tak väčšina skúmaných vzoriek bola z Illinois, čo je dosť vysoko na sever, ale sú tam tuším aj vzorky z Arizony a Baja California, čiže podľa toho je výskyt mykorízy asi častejší ako by sa zdalo.
ale je tu aj veta:
"The Cactaceae is a family that has been categorized as typically non-mycorrhizal
(Dhillion and Friese 1994)."

Husi napsal:

JanoTV napsal: V tomto ponímaní bolo možno nevhodne použité slovo Mykorhíza - asi vhodnejšie by bolo snáď symbióza ako taká./huby, baktérie- jednoducho živý substrát/

www.sci.muni.cz/botany/mycology/ekolhub.htm#symbiot

Citujem s uvedeného materiálu:
"Mykologicky nejchudší bývají sutě (zejména absentují mykorhizní druhy), důvody lze spatřovat v nedokonale vyvinutém půdním horizontu a velkých výkyvech mikroklimatu."

Aj to je argument proti širšiemu výskytu mykorízy vo vzťahu k sukulentom najmä v tých suchších, kamenistejších prostrediach.

Taktiež si dovolím zacitovať z uvedeného materialu:
V oblastech s výrazným střídáním období sucha a dešťů má růst rostlin i jejich mykorhizní symbióza sezónní charakter – vláskovité kořeny, jejichž buňky jsou kolonizovány houbami, se tvoří s příchodem vlhkého období a s nástupem sucha zase odumírají. Houba může přežívat buď v podobě spor v půdě nebo ve specializovaných buňkách rostlin – v pletivech některých druhů (Woolsia pungens aj., Austrálie) byly objeveny tlustostěnné buňky obsahující životaschopné hyfy, které v těchto buňkách mohou přežít sucho a s příchodem vlhka se opět rozrůst do tvořících se nových kořínků.


PS:Husi som rád, že to zaujíma aj ostatných...

Pri tejto debate som si spomenul na jednu z mojich naj kníh, kde som sa "infikoval" nielen symbiózou : Karel Crkal, Lovec kaktusu. /asociácia ...toto som už asi čítal/

A skutočne pre šťastných majiteľov publikácie uvádzam: strany 115,116 a strana 212, kde je spomínané aj pliesne 115,116- mechanizmus klíčenia, na správne naočkovanie spomína "zeminu po vojtešce - baktérie ", výsev semien kaktusov z daného kontinentu a čo je taktiež inšpiratívne taktiež výsev semien púštnych krov.

Tady to je, Husi

článek Mycorrhizal associations in Opuntia humifusa in southern Illinois

Pokud by byl zájem, můžu to přeložit do češtiny.

Dušan napsal: Našel jsem článek, kde zkoumali tyhle kytky:.....

Ten článok by som si rád prečítal....

Že mykorhiza existuje a je významná, je fakt. Četl jsem, že 96% prozkoumaných druhů rostlin využívá mykorhizu. Tak proč ne kaktusy. Že je na houby v jejich prostředí moc sucho? Každý mykolog zná borové lesy na Moravských vátých píscích. Je to samý písek, většinu roku sucho, a houby tam rostou jak vzteklé, vyhlášené lokality. U pouštních kaktusů to třeba nebude, ale u většiny ostatních asi ano. Našel jsem článek, kde zkoumali tyhle kytky:

Carnegiea gigantea
Echinocactus acanthodes
E. engelmannii
Ferocactus acanthodes
F. wislizeni
Machaerocereus gummosus
Opuntia sp.
Opuntia sp.
Opuntia acanthocarpa
0. basilaris
0. bigelovii
0. coccinellifera
0. cylindrica
0. echinocarpa
0. engelmannii
0. ficus-indica
o.fulgida
0. humifusa
0. leptocaulis
0. phaeacantha
0. polyacantha
0. santa-rita
0. spinosior
0. vulgaris
Pachycereus pringlei

Jen u dvou druhů mykorhizu nenašli.

Na druhou stranu je asi mimo, že dospělá kytka předává semenáčkům po síti z hub živiny. Houby plní funkci "předžvýkače" substrátu, takže kytky mají lepší přístup k vodě a anorganickým živinám. Kytka zase poskytuje organickou hmotu, ať už uvnitř svých buněk, nebo mimo.

Jsou tu ale další aspekty. V prostředí houby může docházet k symbióze i s půdními bakteriemi, které vylučují různé gibereliny, které mají vliv na rozvoj kořenů, klíčení, atd. Všechno je propojené. Pokud semenáček vyroste v takto "infikovaném" prostředí vedle dospělé kytky, asi se mu daří líp než v umělém výsevu. Plus ten strohý fakt, že má ve stínu matky optimální klima, vlhkost, světlo ...

Pokusy s oživením nějakou houbou asi nikdo z nás nedá, ale dají se udělat pokusy, s kterými se tu už začlo: sterilní/nesterilní/fungicidní substrát. A v tom bych viděl praktický smysl. Případně se dá vyzkoušet vysévat do substrátů vysypaných od mateřské rostliny třeba při přesazování.

OK, změnil jsem název téma, původní název byl možná příliš široký.

cykas napsal: Nechci být zase nepříjemný, ale moc tomu nevěřím (vlastně vůbec)

Přítomnost hub my zpravidla poznáme podle plodnic. Když teď půjdeš do lesa nebo na louku, patrně žádné mykorhizní houby nenajdeš, i když víš, že ve vhodné době je jich tam ceklem plno. To samé bude s kaktusy, musí se přijet v pravý čas. Do Jižní Ameriky jsem jezdíval v době dešťů a tak vím, že ani mezi kaktusy nejsou různé prašivky vzácné a dokonce sem tam i nějaký ten hřib se najde. To ale neznamená, že tvoří mykorhizu zrovna jen s kaktusy a ne s přítomnámi keři či travami.

Ono toto vlákno by mělo asi pojednávat diskuzně o Vlivy podporující klíčení.
Mezi tyto vlivy patří i spousta jiných záležitostí, jako např: substrát,vlhkost,CO2,kvalita osiva,světelný požitek,dormace,a mnohé jiné, /lunární fáze...zelené ruce..rezidua a patogeny..//Asi by bylo vhodné si ujasnit odkdy, od jakého stavu do kdy bereme klíčení a odkdy se už jedná o normální růst, byť prťavé rostlinky .Tady teprve až nejspíše nastupuje téma mykorhiza