Téma:

Letoční nástup sluníčka byl i pro velké a staré rostliny často "smrtelným", pokud to zimovalo ve sklepě. Pro zdravotní stav jsem nemohl nic dělat a zasáhnout a tak u mě ne "jedinci", ale přepravky dospělců uvařených. A semenáčky všechny.
Onehdá pan Hnát pěstoval semenáčky v trávě. Když ta uschla , lehla na semenáčky kaktusů a udělala stínění. A na jaře ta suchá stébla dělala stínění také.

ja mel podobne dilema na zacatku dubna, kdy jsem 3,5mesicni male semenacky natvrdo dal do skleniku... ztraty tam samo byly, ale prekvapilo me, jak dobre to zvladly - a bylo tam i zaliti v nevhodnou dobu, pripaleni apod. ...

Díky za informaci. Bohužel jsem špatně časově přidělil priority při uvádění toho skleníku do provozu takže ten duben už nestihnu. Také jsem se obával letošních pozdních jarních chladů.
Pro letošní výsev, který je ještě v kultivátoru, se budu snažit dotáhnout růst semenáčků do větší velikosti (kde to půjde) a do skleníku je dát příští jaro dříve bez ohledu na teploty venku. Zřejmě po proschnutí substrátu aby při ochlazení venku a delším podmračeném počasí netrpěly vlhkem.
Ty letos popálené semenáčky byly o velikosti 0,5 až cca 0,8 cm.

nvenca napsal: Prosím tedy ještě o názor či zkušenost zda jsou při převodu z kultivátoru do skleníku odolnější proti popálení semenáčky napité, nenapité nebo zda je to jedno. Mám totiž v kultivátoru další generaci semenáčků.
Děkuju za odpověď.

U semenáčů do asi 0.5 cm je jedno zda jsou napité nebo ne, spálí se tak jako tak. Poučka o napitých rostlinách které se nepálí platí až pro dospělé rostliny, které mají nějakou tu hmotu a trvá déle než se přehřejí. Hlavní je, že do skleníku by se semenáče z kultivátoru měly umístit již někdy začátkem dubna a ne v červnu, kdy má slunce již velkou sílu.

Mám problém s přechodem semenáčků ze zářivkového kultivátoru do balkonového skleníku. Skleník má půdorys cca 0,6x2,5m a je na jihovýchodním balkoně domku takže tam slunce mohutně peče. Teplota je hlídaná elektronicky - při 30 st C se otevřou obě boční stěny a při 35 stupních se spustí ventilátory v těchto otevřených stěnách. Horší je to se slunečním zářením. Kaktusy jsou sice ve 3 patrech a pro semenáčky samozřejmě využívám stínu v zadní čáasti spodních pater, ale problém je jak postupuje čas a mění se dráha slunce vůči Zemi. 2 dny jsem to hlídal a vše probíhalo dobře. Pak jsem musel na jeden den odjet a co čert nechce část těch semenáčků chytla odpolední slunce těsně před příchodem stínu od domu. Okamžitě zbělely. Došlo mi že jsem možná situaci ještě zhoršil tím, že jsem tam dal semenáčky nenapité (protože jsem plánoval jejich brzké přesazování).
Prosím tedy ještě o názor či zkušenost zda jsou při převodu z kultivátoru do skleníku odolnější proti popálení semenáčky napité, nenapité nebo zda je to jedno. Mám totiž v kultivátoru další generaci semenáčků.
Děkuju za odpověď.

Niekto sa tu pytal, kedy presadzat semenace. Nuz to zavisi od podmienok pestovania (vysev do kultivatoru, alebo na okno), od substratu do akeho su semena vysiate (ak mineralny substrat tak treba pouzivat hnojivo a presadit co najskor).

Kazdemu funguje nieco ine, mne funguje toto. Vysievam do perlitu v kultivatore. Spravidla ked ziskam semena t.j. od oktobra do februara. Semena mam zhruba mesiac v miske, vetram a otvaram podla stavu semenacov, ked zacinaju vodnatiet alebo sa nahodou objavi plesen otvaram skor. Ak nic, tak su zavrete aj 2 mesiace. Po otvoreni misky ich pestujem take 2-3 mesiace v perlite a hnojim Kristalonom a davam stimulator Atonik. Ked sa mi zda ze by to chcelo presadit a mam cas, tak presadim. Spravidla po 4-6 mesiacoch od vysevu. Tieto konkretne som vysieval v januari 2012, foto je z maja 2012, kedy som ich ako 4 mesacne presadil (substrat je bezna kaktusarka zemina + piesok + liapor (to je tmavy gulaty neplavajuci druh nahrady za perlit, pouzivany v stavebnictve):


Vsimnite si semena oznacene menovkou EFC. SAL v druhom stlpci a druhom riadku. Tiez maju 4 mesiace:


Tato fotka je z dneska, ked maju tie iste semenace Echinofossulocactus coptonogonus SB13, 1 rok a 3 mesiace. Teraz maju velkost od hrachu po ceresnu a su v miske uplne vpravo. Po presadeni boli este mesiac u mna v kultivatore a na zimu 2012 sli na sucho do sklenika medzi dospelakov.


Cize vratim sa k povodnej myslienke, kazdemu funguje nieco ine, snaha je u mna presadit co najneskor, avsak dovtedy hnojit ak ide o mineralny substrat (piesok, perlit, zeolit, ...).

Michale, počkej s nákupem na podzim, dobu seznamů semen. Nebo se zkus seznámit s nějakým klubem kaktusářů v tvém okolí, skoro v každém je někdo, kdo tento sortiment pěstuje a semínka třeba ani nesbírá.

Dobrý den mohu poprosit o pomoc

Kdy je dobré pikýrovat semenáčky kaktusů

Nemáte někdo na prodej semena rebutií, ayloster, sulcorebutií, mediolobivií ???

Díky za info a za rady

Michal

Na třetí pokus. Josef (vyseto 2.12.2012)

Někdy mám také takový pocit. Do důchodu jsem si pořídil to co jsem zkoušel v mládi.Ne ovšem vše a doslova.Děkuji za radu.( Miluji vaše jemné pošťuchování )

Saguáro roste pomalu, ale ty květy

jo04 napsal: ... Přepichoval jsem do stejného substrátu 1.3.1913. ...

Nejde o návrat k výsevům po sto letech??

jo04 napsal: Návrat a výsev kaktusů po třiceti letech. Kdysi jsem vyséval do zavařovaček teť první pokus do kultivátoru.
Různá Astrophyta , vyseto 2.12.2012 . Přepichoval jsem do stejného substrátu 1.3.1913. Teť zvládnout otužování a přechod do foliovníku. Snad začátkem květná.

Je dobré navyknout na střídavý zálivkový režim semenáčky už v kultivátoru.
Pak ten šok nebude tak velký. Samozřejmostí bude opatrnost na slunce

Pokud jsou to roční semenáčky, tak bych je přepikýroval do běžného, jen trochu přesátého substrátu.Na fotce je vidět, že se nijak netísní. Možná by se to mohlo obejít i bez pikýrování. pak bych ale volil zálivku hnojivem. Jak počasí dovolí, přestěhovat je mezi ostatní kytky a praktikovat střídavou zálivku. Neuvař je na sluníčku. Zvyknout si musí postupně.

Návrat a výsev kaktusů po třiceti letech. Kdysi jsem vyséval do zavařovaček teť první pokus do kultivátoru.
Různá Astrophyta , vyseto 2.12.2012 . Přepichoval jsem do stejného substrátu 1.3.2013. Teť zvládnout otužování a přechod do foliovníku. Snad začátkem květná.

Díky moc za odpověď jsem rád že nedělám něco špatně, mám je na vnitřním parapetu okna na jižní straně, ale zdá se mi že nic moc neprosperujou jsou více jak roční a nic moc nerostou, poradte nějaký fígl na zrychlení růstu ...
Michal Smrčka

Presne tak, ta cervenohneda farba je uplne v poriadku. Je to znak dobreho pestovania, pravdepodobne na ne svieti slnko obcas aj priamo a takto pekne sa semenace vyfarbuju. Vzdy lepsie syta zelena, cervena a hneda ako bledunka zelenobiela

Proč myslíš ? Dle vzhledu soudím , že semenáčky jsou přivyklé již tvrdšímu pěstování ( střídání sucha a vody), neženeš je a mají přirozené světlo , což : :

Děláš dobře , kytky ti pojedou a nebudou venku sedět jako ty přenesené a nadupané z kultivátoru

Prosím o radu můj výsev vypadá asi takto. Nedělám něco špatně
Většina mého výsevu je takto červenohnědá

poradí někdo co s tím

Na trhu by měl být přípravek PROPLANT. Účinná látka stejná jako v Previcuru.

Uvidíme jak bude fungovat ten nový. Třeba to bude dobré. Já jsem už starý dokoupit nestihnul, takže mám poslední litřík a to je jak prd. A ten nový Previcur Energy už je k dostání?

Nový přípravek se nazývá Previcur Energy a je to směs Propamocarbu (Previcur)+ Fosetyl-Al (Aliette) a měl by mít podstatně širší spektrum účinnosti než měl původní Previcur. Je otázkou zda bude vhodný na ty samé účely na co se používal Previcur. Jeho cena bude asi o dost vyšší.

Wurm napsal:

Ladis napsal: Někde jsem potratil,ale co potratil,vyhodil,návod od Previcuru ,mohli byste mi říct kolik se ho dává na litr vody?

Ahoj, návod praví 1,5 až 2,5ml/litr. Já mám koncentraci 25 ml/10 litrů vody ověřenu a na kaktusy funguje bez problémů. I včetně malinkých semenáčků. Je velká škoda, že Previcur už skončil

Previcur sice skončil, ale když jsem jej poptával, tak mi bylo řečeno, že ho zase začnou dělat. Jen bude slabší a pochopitelně za víc peněz.
Docela jsem brečel, protože už mi začínal docházet, ale sehnal jsem ještě nějaké staré zásoby na výstavě Země Živitelka v Budějovicích. Nějaká paní ho tam prodávala v zahradnických potřebách. Myslel jsem, že je to nová, slibovaná produkce. Ale rozbalil jsem krabičku a zjistil, že je vyrobený v roce 2010. Tak jsem zajásal, koupil všech pět balení, co byly v regálku a utíkal směrem k Plzni...

Je to zvláštní, přitom u Previcuru by to mělo být spíše opačně, tj.stimulace růstu

To je asi do jiného vlákna.
Letos jsem pozoroval při nepoužívání Previcuru u většiny výsevů lepší kořenový systém a tím pádem i životaschopnější rostliny. Samozřejmě při stejném složení substrátu.
Zálivková voda s previcurem - horší růst kořenového výsevu.

Nepřičítal bych nepoužití Previcuru tomu, že ti to roste lépe. Může to být v něčem úplně jiném. Zrovna Previcur by z tohoto pohledu neměl mít na vývoj rostlin žádný zásadní vliv.
Já ho používám pro dvojí účely:

1) jako prevenci proti houbám a plísním při výsevech, tedy do zálivkové vody při výsevu
2) jako prevenci proti hnilobě po přepikýrování semenáčků (do první zálivky)

No potom tedy vlastně ještě na jeho primární účel použití, tedy okurky, rajské a květiny.

A na co Previcur používáš. Letos jsem ho nepoužil a myslím si, že rostou lépe.

Ladis napsal: Někde jsem potratil,ale co potratil,vyhodil,návod od Previcuru ,mohli byste mi říct kolik se ho dává na litr vody?

Ahoj, návod praví 1,5 až 2,5ml/litr. Já mám koncentraci 25 ml/10 litrů vody ověřenu a na kaktusy funguje bez problémů. I včetně malinkých semenáčků. Je velká škoda, že Previcur už skončil

Tohle nech být. Na podzim a zimu to vraz do fytotronu. Jak ho vyrobit najdeš v některém z tématů zde na fóru .

ahojte čo mám spraviť s týmto výsevom mam to teras presadiť alebo až na jar