Téma:

uvař substrát jako dětem krupicovuu kaši když to bublá tak je to hotový

Pokud byste chtěli efektivně bránit plísni, museli byste sterilizovat v autoklávu růstový substrát i nádoby a chemicky ošetřovat semena a pracovat v laminárním boxu (flow-box), který na vás žene sterilní vzduch. Jinak máte stále riziko, že nějaké zbytky plísní se objeví na nesterilních nádobách nebo testách semen nebo z proudění okolního vzduchu, kde se šíří jako tzv. aeroplankton.

Cactusmineral napsal: Tato plíseň se nejmenuje myší kožíšek, ale má jméno
Fusarium oxysporum

Používám Rovral = 0% ztrát.

S pozdravem
MK

Dík za jméno..... skutečný myší kožíšek zlikviduje všechno i s Rovralem.

tak já pro letošek skusil vysejt do směsi jemnýho kopanýho písku a perlitu a zatím nemám problém kromě plísní přímo ze semen ačkoliv jsem nic nesterilizoval. dal jsem díl písku, namočil a přisypal čtyři díly perlitu. po promíchání se perlit pěkně obalil, přestal "lítat" okolo a dá se s tím pracovat.


dokonce se mi v tom podařilo zakořenit loňský semenáč dorstenie který přišel o kořeny

Tato plíseň se nejmenuje myší kožíšek, ale má jméno
Fusarium oxysporum

Používám Rovral = 0% ztrát.

S pozdravem
MK

No jo, no, co se dá dělat...

A ještě jedna poznámka, všechno to byly improtní semena z Mexika, odkud se to šířilo dál.
Zajímavý je, že se to nechytá na ostatní výsevy co běží paralelně ( viz Výsev v přímém přenosu) ale i další misky s mejma semenama , které jsem vysejval ve stejný okamžik neměly žádnej problém.
To samé se mi stalo loni. Bohužel i toto byla darovaná semena s předpokladem, že něěco vrátím, takže opakovaný průser
To bylo naposled, co jsem vzal semena k výsevu, je mi z toho zle

Takhle mi to roslo dřív a teď jsem úplně otrávenej

Výsev --> po cca 3-4 týdnech se objevili první ložiska na kytkách --> zlikvidoval jsem to , postříkal a doufal --> po dalších cca 3 týdnech jsem začal otevírat , přidávali se dlaší misky . Tím se přerušilo klíčení, ale problém se výrazně omezil. Každopádně sem tam něco padlo po zálivce .
Některé kytky se vzpamatovali a rostly ( některé feráky byly už celkem velký ) , jedna miska s čilensama byla skoro jako drn a vypadala zdravě (přesázená miska vpravo ve předu - nyní polovina mumií ) . Někteří mrňousové byli přisušený, protože plavaly v substrátu , ale vypadali zdravě.

Takže na venek vše OK, výsledek po 3 týdnech todleto

Jirko, to se objevilo až po pikýrování, nebo to bylo napadený už předtím?

Tak takhle dopadli přepikýrované výsevy , které postihl "myší kožíšek", ač semenáče byly v době přesazování bez vnějších příznaků nějakého problému
Je to totální sračka tahle potvora
. Je tam více jak polovina mrtvolek . Nechal jsem to uschnou a dám to do sklepa. Je to poslední šance jak snad něco zachránit

Díky za vyčerpávající odpověď, myslím , že k tomu není co dodat !!
pro mě to znamená jediné, buď najdu zdroj týhle potvory nebo musím překopat výsevní metodu. Škoda, už jsem si pár let myslel, že mám vyhráno a že jsem schopnej odchovat snad všechno, ale velkej omyl.
Loni jsem vyséval pro kamaráda jeho sběrovky z Mexika, asi to bylo v tom , protože to skončilo totálním fiaskem. Hrůza , docela průser

No aspoň je pořád co objevovat a díky

...nevím, proč by tahle plíseň měla být něco novýho, "myší kožíšek" je sice zajímavý název, ale podle mne jde o něco u nás normálního (specialista by jistě určil jestli je to naše či zavlečené, přesto mnohé druhy těchto patogenů jsou dnes kosmopolitní takže je to vlastně jedno), to že to může dostávat různou podobu během vývoje svědčí pouze o tom, že tato zrovna dosáhla reproduktivní fáze a začíná se množit, v tom okamžiku většinou hostitele již nepotřebuje, proto dochází k úmrtí napadeného semenáče, na plísni (houbě) se tvoří vnější reprodukční orgány a může se nám v ten okamžik jevit jako nápadná (je to tím, že spory musí na povrch a ikdyž jsou mrňavý v obrovském mikroskopickém množství se mohou jevit jako třeba sametový povlak)...jinak to je i odpověď na to proč 14 dní či měsíc nemusíme pozorovat žádné viditelné příznaky (v tom období se skrytě rozšiřuje uvnitř tkání a hostitele potřebuje ještě po tento čas udržet živého), posléze však potřebuje "skočit" (rozšířit se) jinam (je již moc rozlezlá uvnitř napadeného semenáče) a jak jsem napsal výše se projeví ve své další vývojové fázi viditelně (léčení tohoto snad může napomoci na počátku, většinou však pokud jsou již zasaženy vnitřní tkáně to prostě zastavit nelze jinak, než odstraněním napadených semenáčů či vystavení výsevu podmínkám, které plísním nesvědčí jako třeba odvětrání apod.)...ke sterilizaci: ta samozřejmě částečně likviduje spory a zárodky patogenních organismů, přesto nikdy ne na úplných 100%, páč mnoho druhů bakterií, spor v pohodě přežije i působení teplot přes 100 st.C, minerální substrát pak snižuje "živnou půdu" pro patogeny neb některé se nejdříve namnožují v organické mrtvé složce (rašelina apod.) a pak až druhotně napadají vyšší živé rostlinky (většinou od nejslabších jedinců, jenže to jsou u mladých výsevů často mnohé)...to co však může být skutečnou příčinou infekcí našich kultivátorů je spíše nutno vidět v druhotném zavlečení spor pěstitelem (plísně uvnitř semen samozřejmě jistou roli také mohou hrát, ale není tu žádný výzkum, že by šlo o roli rozhodující), neb ať se vám to líbí či ne, každý pěstitel se neustále přehrabuje v rostlinném materiálu, různé spory jsou tedy neustále přítomné okolo nás a co je pro ně pak snadnější než když se třeba na našich rukách, ale třeba i průvanem při větrání přemístí do vyhřátého kultivátoru se sterilním prostředím (= tedy ideálním prostředím, kde jsme před tím navíc zabili i veškeré prospěšné organismy a mikroorganismy, které se běžně v přírodě plísněmi živí), odtud srovnání toho, že pokud na jaře cokoli vysévám do volné nesterilní půdy skleníku bývá velmi vitální a nikdy to podobným hromadným napadením plísní netrpí (určitě ne tak jak k tomu dochází v kultivátorech), takže si vlastně vždy za ty plísně můžeme tak trochu sami svojí péčí, kdy se snažíme vytvořit ideální prostředí pro klíčení, které je však vždy zcela ideální i pro vývoj plísní (teplo, vlhko, minimální větrání), proto je mnohdy i výhodnější na ně rezignovat a naučit své rostlinky od mala s němi růst v nesterilním prostředí, ano výsledky mohou být různé, ale nepříjde mi, že bych neměl pro své potřeby dostatek zdravých semenáčů (semena ani substrát nesterilizuji, pouze používám Previcur, v substrátu se objevuje i organická část, plísně se však nikdy neprojeví hromadně, pouze někdy okrajově nějaké ty semenáče (věřím že slabé) položí, no pak je dobré je odstraňovat....

Obr.01: Mikro i makroskopické snímky, které jsem kdysi pořídil u semenáče, kdy infekce houby, které klidně můžeme říkat neosobně houba způsobující bazální hnilobu, ikdyž je to pouze popis směru infekce (= plísně jsou v podstatě to samé, akorát je trošku skupinově od hub odlišujeme) zasáhla přes vodivá pletiva celý semenáč, v té chvíli semenáč nevykazoval ve svrchní části zatím viditelné změny (ve spodní samozřejmě již ano, tam nekróza již zabíjela buňky), přesto ikdyž vrch byl živý byl již zároveň i odsouzen k rychlé smrti, neboť rozsah infekce prostě nemusí být zvnějšku patrný v celém rozsahu, zánik semenáče by v tomto stádiu proběhl již velmi rychle.



Obr.02: To, že se na rukách šíří kde co ukazuje tento snímek, kdy se mi do kultivace dostaly (samozřejmě asi ode mne) spory dokonce vyšších hub. Bylo to na podzim, kdy byla silná houbařská sezóna. Prostě spory jsou tak mrňavé a velice rychle ve vhodném prostředí vitální, že nikdy nelze na 100% je z přírody ani na 1/100 sekundy odstranit a proto je mnohem výhodnější, levnější a méně pracnější s nimi žít, než-li s nimi vést chemickou a sterilizační válku, kdy na jedné straně likvidujeme neviditelné nepřátele, ale zároveň i neviditelné spojence, na druhé straně pak jinému odolnějšímu nepříteli připravujeme bohatě prostřenou a bezpečnou cestu k útoku.

ja bych neexperimentoval a vratil se do te doby kdy se výsevy dařily a žádný kožich nebil . zdr.morče.

No je to nějaká divočina . První to měl Petr Kuták po svej první Argentině (2005), ale já vysejval tenkrát od něj stejný semínka a u mě vpohodě. Pak to hlásil každej rok , až leros je čistej. Já naopek
Zkusím vymyslet nějakej experiment

šedej kožíšek sem ve výsevech nepozoroval možná tak sklovýtění nebo v pruhlednost semenáčků nebo zavadnutí to jo .zdá se že je to s přelití nebo špatným sustratem p.s.složení zdr.morče.

Jo písek je z Berounky pod Dolanama. Zatim to ještě klíčí, výsev byl 28. prosince. Mám 36 květníčků propařenejch v mikrovlnce a zbytek nepropařenej. Nepropařený klíčí daleko víc a rychleji.

Mamlas napsal: Tak letos užívám nepařený písek z Berounky s troškou Béčka.

... takže letos to klíčilo a roste dobře? A sciary a plevely se vyskytly nebo ne? Písek používáš ten ze Mže pod Dolanama?

No Milane, já nevim jestli sem se úplně dobře vyjádřil - já si právě myslim, že propařením se plísní v substrátu člověk nezbaví. Nezochybňuju možnost zavléct tam plíseň semeny, nebo okolím, ale myslím, že člověk má falešnej pocit, že když propaří, že je po plísních v substrátu veta, ale ono to tak neni a v tom se jak vidno shodujeme.

Skoro bych řek spolu s Jirkou, že slavnej myší kožíšek je v semenech. Na rozdíl od Filipa a Mira si myslím, že propaření výsevního substrátu výskyt patogenních plísní nesníží, ale spíše zvýší, nicméně vyhubí to přítomné živočišné škůdce a zabije semena plevelů. Takže v propařeném substrátu nebudou sciary ani kopřivy. Plísně to ale vyhubí jen některé a naopak se poruší rovnováha, kdy se navzájem houby drží v šachu a žádná se nešíří moc agresivně. Předloni jsem experimentoval s klíčivostí a ta je v nepropařeným substrátu znatelně vyšší. Vloni jsem zkoušel výsevy do čistě minerálního písku a do téhož písku s 10% substrátu B. A po roce jsou semenáčky v písku s troškou Béčka dvakrát takový. Tak letos užívám nepařený písek z Berounky s troškou Béčka.

Díky za komentář,
Neboj , každej si vše musí přebrat sám a vyzkoušet sám na svou zodpovědnost

Nazdar kluci, plíseň nemáme ale fakt že nepropařujeme, ale provlhčený substrát dáváme do mikrovlnky na maximum na 2x20 minut a po vytáhnutí z mikrovlnky ho hned pŕetáhneme fólií. Když to vychladne na pracovní teplotu tak se použije a nebo jeˇště jednou zabalí do fólie a "konzerva" je hotová. A substrát na výsev? Jak kdy a na co, ale hlavně písek, antuka, zeolit, "výsevní" substrát pro zahradníky a jak říká Jano ještě trochu vrabčího hovna.
Jestli to svinstvo není z toho B-substrátu, však ani Soběslav není stejná, upraví se chemicky a hotovo.Ale jsem jenom Trenčanskej amatér, tak ne že to na jaře pohnojíte a mě zastřelíte

Zkusím to trocho vypozorovat, oněco jsem loni vyséval taky do čistě minerálního substrátu, ale nepamatuji se , jak to dopadlo, každopádně dík:)

Jirko, je otázka co by se stalo, kdybys vysel do čistě minerálního substrátu. Proč to říkám vysvětlím. -> Jednou sem dělal víc výsevů a pro poslední dávku jsem použil jako organickou složku substrát co sem měl doma koupenej, myslim, že to bylo něco jako běčko substrát.
Problém byl v tom, že zřejmě byl totál promořenej, pač přes důkladný provaření se téměř vzápětí pokryl celkem souvislou vrstvou šedobílýho kožíšku. Všechny výsevy vedle co byly starej substrát byly ok. Vzhledem k tomu, že sem to neměl jen v jedný misce, ale ve vícero a přesně to zamoření kopírovalo použitej substrát, tak bylo nabílední, že za to nemůžou ani semena, ani okolí.
Od tý doby si nejsem úplně jistý tím propařením. Možná to je blbost a někdo mě z toho vyvede, ale fakt si to nedokážu jinak vysvětlit.

Kluci díky za komentáře,ne že bych vám ty "vaše" plísně přál, ale přeci jenom trochu potěší, když v tom člověk není sám.

Jen ještě pár poznámek, nechápu proč třeba 4 týdny tam není vůbec nic, kytky vyklíčí a rostou a pak z ničeho nic se to rozjede.
to Filip: substrát pečlivě propařuji, z něj by to nemělo být.
Ložisko obvykle vznikne v místě, kde naklíčí semena ale nerostou, z toho usuzuji, že to jde zevniř ze semen ..
A s tím se asi nedá nic dělat , snad jen nevysévat šmejdy
Jednou jsem celou misku rozebral, semenáčky dal na papír a do jednoho stejně chcíply. Ty květníčky jsou dobrý, ale zabírá to trochu víc místa, takže to dělám jen na čem mi záleží. Ale když to pak chcípe tak to je méně a lépe než více a takto
No asi letos vyseju další dávku až na jaře na pod Slunce

Normálně jdou do dubna do sklepa. Jiná možnost není. Přece nebudu stavět větší kultivátor a nebo nebudu zbytečně svítit navíc.

Hlásim, že revizní zprávu uděláme jako loni, už máme postup. Holky udělaj tu práci a já to projedu pak a vyprsim se a slíznu všechnu slávu!

Hele a to teda ty zářijový jako zazimuješ nebo je jen zvykáš na sucho?

No, mám takovej roční cyklus. V podstatě je pořád co dělat. V září vyseju, buď přepikíruju nebo ne, teď právě nechám vyschnout to, co bylo vysetý v září a vyseju znova. Hlavně to, co se musí nařezávat: Sclero-, Pedio- ... . Ale musím se krotit. Ve sklepě přesazuju loňské výsevy a myslím, že mám do jara co dělat. Taky jsem musel přerušit práce, psát Zpravodaj, připravovat výborovku. Ukecávat lidi, aby dělali ... například revizní zprávu a tak...

Petře chápu to tak správně, že máš tedy kultivátor v provozu od září do dubna?

Jinak jsem letos zvědav, jak dopadnu, vysejvám jako drak teďkonc..

Před časem jsme diskutovali, že každý kaktusář má svojí oblíbenou plíseň. U mě je to bramborovka. Kdy najednou kytka, která bezvadně roste, je celá shnilá. Bez jakéhokoli znatelného místa vstupu. Ale na výsevech mě nejvíce trápila plíseň, kdy napadané semenáčky zvodnatěly, nebo začaly padat. Vždy se to šíří z epicentra a je to v misce nezadržitelné. Musí se celá vyhodit. Já to teď řeším tak, že kultivátor nepožívám pernamentně. Tedy jeden, dva výsevy dle potřeby a pak kultivátor odstavit. Ať se tam ty potvory nemaj na čem množit. Tedy výsev září - prosinec, druhý leden - duben a dost.

Taky s touhle plísní leta bojuju. Peroxid nefunguje, dočasně pomůže kombinace proti smrti previcur+dithane. Ale dlouhodobě to řeší defacto hlavně odstranění zbytků semen/pikýrování. Z tohodle důvodu letos zase zkusím vysít do písku a brzo přepikýrovat.

Mám ale čoveče takovej pocit, že ten pes bude zakopanej v tom, že jsou ty plísně v substrátu a převaření to neodstraní. Nevim.

Co taky pomáhá a to můžu jen doporučit je v případě, že se člověku nechce pikýrovat brzo dát slabou vrstvičku písku na povrch. Loni jsem to udělal ve všech výsevech a dost bych řekl, že to plísně omezilo.

Taky seju do sadbovačů, u kterých je taky větší šance udržet nákazu víc pod kontrolou - funguje to stejně jako květníky, jak píše Jirka Konstantinovič...