...nevím, proč by tahle plíseň měla být něco novýho, "myší kožíšek" je sice zajímavý název, ale podle mne jde o něco u nás normálního (specialista by jistě určil jestli je to naše či zavlečené, přesto mnohé druhy těchto patogenů jsou dnes kosmopolitní takže je to vlastně jedno), to že to může dostávat různou podobu během vývoje svědčí pouze o tom, že tato zrovna dosáhla reproduktivní fáze a začíná se množit, v tom okamžiku většinou hostitele již nepotřebuje, proto dochází k úmrtí napadeného semenáče, na plísni (houbě) se tvoří vnější reprodukční orgány a může se nám v ten okamžik jevit jako nápadná (je to tím, že spory musí na povrch a ikdyž jsou mrňavý v obrovském mikroskopickém množství se mohou jevit jako třeba sametový povlak)...jinak to je i odpověď na to proč 14 dní či měsíc nemusíme pozorovat žádné viditelné příznaky (v tom období se skrytě rozšiřuje uvnitř tkání a hostitele potřebuje ještě po tento čas udržet živého), posléze však potřebuje "skočit" (rozšířit se) jinam (je již moc rozlezlá uvnitř napadeného semenáče) a jak jsem napsal výše se projeví ve své další vývojové fázi viditelně (léčení tohoto snad může napomoci na počátku, většinou však pokud jsou již zasaženy vnitřní tkáně to prostě zastavit nelze jinak, než odstraněním napadených semenáčů či vystavení výsevu podmínkám, které plísním nesvědčí jako třeba odvětrání apod.)...ke sterilizaci: ta samozřejmě částečně likviduje spory a zárodky patogenních organismů, přesto nikdy ne na úplných 100%, páč mnoho druhů bakterií, spor v pohodě přežije i působení teplot přes 100 st.C, minerální substrát pak snižuje "živnou půdu" pro patogeny neb některé se nejdříve namnožují v organické mrtvé složce (rašelina apod.) a pak až druhotně napadají vyšší živé rostlinky (většinou od nejslabších jedinců, jenže to jsou u mladých výsevů často mnohé)...to co však může být skutečnou příčinou infekcí našich kultivátorů je spíše nutno vidět v druhotném zavlečení spor pěstitelem (plísně uvnitř semen samozřejmě jistou roli také mohou hrát, ale není tu žádný výzkum, že by šlo o roli rozhodující), neb ať se vám to líbí či ne, každý pěstitel se neustále přehrabuje v rostlinném materiálu, různé spory jsou tedy neustále přítomné okolo nás a co je pro ně pak snadnější než když se třeba na našich rukách, ale třeba i průvanem při větrání přemístí do vyhřátého kultivátoru se sterilním prostředím (= tedy ideálním prostředím, kde jsme před tím navíc zabili i veškeré prospěšné organismy a mikroorganismy, které se běžně v přírodě plísněmi živí), odtud srovnání toho, že pokud na jaře cokoli vysévám do volné nesterilní půdy skleníku bývá velmi vitální a nikdy to podobným hromadným napadením plísní netrpí (určitě ne tak jak k tomu dochází v kultivátorech), takže si vlastně vždy za ty plísně můžeme tak trochu sami svojí péčí, kdy se snažíme vytvořit ideální prostředí pro klíčení, které je však vždy zcela ideální i pro vývoj plísní (teplo, vlhko, minimální větrání), proto je mnohdy i výhodnější na ně rezignovat a naučit své rostlinky od mala s němi růst v nesterilním prostředí, ano výsledky mohou být různé, ale nepříjde mi, že bych neměl pro své potřeby dostatek zdravých semenáčů (semena ani substrát nesterilizuji, pouze používám Previcur, v substrátu se objevuje i organická část, plísně se však nikdy neprojeví hromadně, pouze někdy okrajově nějaké ty semenáče (věřím že slabé) položí, no pak je dobré je odstraňovat....
Obr.01: Mikro i makroskopické snímky, které jsem kdysi pořídil u semenáče, kdy infekce houby, které klidně můžeme říkat neosobně houba způsobující bazální hnilobu, ikdyž je to pouze popis směru infekce (= plísně jsou v podstatě to samé, akorát je trošku skupinově od hub odlišujeme) zasáhla přes vodivá pletiva celý semenáč, v té chvíli semenáč nevykazoval ve svrchní části zatím viditelné změny (ve spodní samozřejmě již ano, tam nekróza již zabíjela buňky), přesto ikdyž vrch byl živý byl již zároveň i odsouzen k rychlé smrti, neboť rozsah infekce prostě nemusí být zvnějšku patrný v celém rozsahu, zánik semenáče by v tomto stádiu proběhl již velmi rychle.
Obr.02: To, že se na rukách šíří kde co ukazuje tento snímek, kdy se mi do kultivace dostaly (samozřejmě asi ode mne) spory dokonce vyšších hub. Bylo to na podzim, kdy byla silná houbařská sezóna. Prostě spory jsou tak mrňavé a velice rychle ve vhodném prostředí vitální, že nikdy nelze na 100% je z přírody ani na 1/100 sekundy odstranit a proto je mnohem výhodnější, levnější a méně pracnější s nimi žít, než-li s nimi vést chemickou a sterilizační válku, kdy na jedné straně likvidujeme neviditelné nepřátele, ale zároveň i neviditelné spojence, na druhé straně pak jinému odolnějšímu nepříteli připravujeme bohatě prostřenou a bezpečnou cestu k útoku.