Téma:

Keďže nemám kultivátor, ja vysievam iba týmto spôsobom a už som skúšal aj v decembri na južnom parapete a klíčilo. Od marca už je dostatok slnka a tak dávam výsevy aj na západný parapet.

Výsevy robím postupne, začínam od JA rodov, ktoré sa mi zdá, že dobre klíčia už aj v skorších mesiacoch (najviac som vysieval Lobivie, Echinopsisy, Sulcorebutie, Rebutie, Aylostery,..) a tie mexické nechávam na apríl a prípadne máj, keď je už teplejšie počas celého dňa.

Tu je jedna štatistika z mojich záznamov z výsevov za 4 roky/sezóny, dokopy 764 porcií semien rôznych druhov JA + SA.
Boxplot znázorňuje počet vyklíčených semien z celkového množstva v porcii a sú tam označené hodnoty mediánov pre jednotlivé mesiace.  Všetky výsevy boli robené za +/- rovnakých podmienok (suprasívny substrát, výsevné boxy, žiadna úprava semien,..), akurát v rôznych termínoch. Upozorňujem, že mesiace december a január môžu byť skreslené, keďže obsahujú menej údajov, než ďalšie mesiace a takisto, v týchto mesiacoch som sa snažil vysievať predovšetkým Sulcorebutie, ktoré nemajú až tak dobrú klíčivosť. Pre jarné mesiace ale to môže byť celkom reprezentatívna vzorka.
 

Tady budou rady různé, takže za sebe- sklero vysévám v únoru, ostatní (např.gymna, aylostery) v březnu. V únoru se využije ještě teplo z radiátoru, v březnu je naopak již nutno přistínit, protože sluníčko je už poměrně vysoko. V každém případě ale vždy tak, aby pro zdárný vývoj bylo dostatek světla.

Mám záludnou otázku ? chci část semen vyšetření klasicky na okenním parapetu. A moje otázka je - kdy je nejvhodnější doba pro tyto výsevy? Moc děkuji za radu.

Kto by už ozaj nevedel, aký substrát zvoliť, môže sa inšpirovať týmto obrázkom:
 

Starý koberec. Je to myslené ako vtip, moderátor môže zmazať....

Na doporučení kolegy s dobrou zkušeností se supresivním jsem to také koncem roku vyzkoušel. Mimo jiné jsem zkoušel po letech opět Zeolit. Jen tak čistou antuku a Terramol. Prozatím tedy nemohu moc debatovat o výhodách a nevýhodách, protože co do klíčení, tak tam jsem neviděl nikdy žádné velké rozdíly co se substrátu týká, ale vždy záleželo alespoň z devadesáti procent na semenech. Vysel jsem koncem roku 4x12 květináčků se stejnými porcemi stejných semen s použitím výše uvedených "substrátů".
Co do substrátu, to už je otázka růstu. Já jsem tak trochu flákač, takže Zeolit je v mém případě katastrofa, jelikož mi neustále přesýchá a tak také semenáčky vypadají. Oproti ostatním "substrátům" jsou povětšinou malé. V růstu se opožďují. Na urychlení bych musel nejspíš používat hnojivé zálivky, což u supresivního nemusím. Antuka byla celkem dobrá u Astrophyt a Acanthocalycií. Terramol je na tom obdobně. I když ten jsem zkusil jen tak z hecu. Mám ho prioritně jako podkladové médium na zakořeňování. V supresivním mi jen úžasně roste mech, takže ho občas vyberu, aby semenáčky nebyly úplně schované. Přeschnutím se mech odbourá, ovšem stejně tak se odbourá funkce hub. Takže je to tak 50:50 s jeho použitím. I když, většinou jsem měl problém, pokud byl, s padáním semenáčků v ranných částech jejich života ještě před větráním. V tomhle bych viděl výhodu onoho supresivního  tím, že jeho funkce zůstane zachována alespoň v tuto dobu a po otevření krabiček a přivykání na sušší vzduch a zpevňování pletiv už až tolik onu hlavní funkci nepotřebuji. Jen tedy, jakmile přeschne, tak se chová jinak než běžný propustný substrát, který používám a "srazí" se obdobně jako rašelinové substráty. Však je to v podstatě hodně podobné. 
V příloze na první fotografii listopadové výsevy gymen v čistě supresivním substrátu bez jakýchkoliv přísad, odvětrané a přeschlé. Na druhé fotografii lednové výsevy Pyrrhocactusů, takže měsíc staré, Supresivní substrát doplněn pískem a Antukou v poměru cca 3:1:1 . Již odvětrané, ale ještě nedošlo k přeschnutí. 
   

Ve vlákně o gymnech se probíral supresivní substrát, tak jen poznámku- pokud se rozhodnete pro tento substrát, snažte se, aby byl vždy čerstvý. Ideální je domluvit se v nějakém zahradnictví, protože tam si dělají závoz tohoto substrátu na jaro, pokud ne, tak se alespoň dívejte, kdy byl vyroben, konkrétně u Profíku z Forestiny je to na pravém horním rohu na rubové straně sáčku. Letos jsem vyséval do substrátu vyrobeného v prosinci 2021, což je značka ideál. . A ještě  jedna poznámka- výrobce sice deklaruje životnost až tři roky, musíte si ale uvědomit, že zdaleka ne všude  v rúzných obchodních centrech tomu substrátu věnují péči z hlediska skladování a to je dost podstatné. Po otevření sáčku spotřebujte tak do měsíce-dvou, a hlavně ho nechte v chladu a suchu, neválejte ho někde při pokojové teplotě doma.

josska napsal:

Podle návodu je složení substrátu pro výsev následující:
1. Dva díly kopaný písek.
2. Jeden díl perlit.
3. Jeden díl vermikulit.
4. Dva díly kokosový substrát.

Pro svoji potřebu jsem si ho upravil:

1. Dva díly písek do pískoviště.
2. Jeden díl cihelná drť 2 až 5 mm nebo perlit.
3. Jeden díl vermikulit (www.grena.cz).
4. Jeden díl tmavá rašelina.
5. Jeden díl kokosový substrát s Trichodermou.


Teď už jen kaktusovým miminkám příjemný vstup do života. Radek

a čo pemza....ale pedavaju 5-16 mm zrnitost to je moc .....mate skusenost hlavne pediaky skleraky

Kdo chce jemný písek musí si koupit písek pro děti do pískoviště. Ten má granulaci o trochu větší než na štukovou maltu tedy 1 až 2 mm. Na obalu je napsáno Sahara. Já se držím substrátu podle Fleischera drcená cihla bez prachu smíchaná s pískem a trochu rašeliny. Ideální je netříděný písek. JInak do pískoviště a do betonu (2 až 4 mm) v poměru 1 : 1 udělá písek netříděný vhodný do výsevu. Zkoušel jsem i bez rašeliny, ale není to pravé ořechové.

21km od Teplic je lom Měrunice.(50.4831481N, 13.7990936E) Směr Bílina a pak na Louny. Tam zejeď a určitě ve tam domluvíš.Vem síta a vyber si tu správnou frakci.

Jojo v obi jsem byl, ale tu zrnitost bych musel někde zjemnit

Jinak juknu na lom, díky : )

V OBI dostať kúpiť skarovaci piesok 0-2mm ja ho používam ako primes do štrku a korienky sa na to lepia tak bude dobrý...je to buď čadic alebo andezit

A nemáš náhodou na mysli andezit? Ten používajú železničiari. Zmes od prachu až po kamienky. Pozri niekde pri železničnej stanici nejakú kopu. Sitá a ideš.

Takovou zrnitost neseženeš,ale OBI prodává 2-5mm 25kg za 89kč

Spíš než stavebniny, bych se podíval ve tvém okolí po nějakém lomu, nebo firmě prodávající písky, štěrky, a podobný sortiment.

Krásné svátky všem.

Trochu to sem asi nepatří, ale sháním drcený čedič zrnitost 1-2mm, nevíte o nečem?
Ve stavebninách mají, ale většinou tak 5mm+, nemám to kde nadrtit

Vcelku bych to i pochopil, nebýt těch lidožroutů.

Njn,už i ty kaktusy v tom mají chaos,hm.
Je to asi jako s lidma: jedni vegetariáni, druzí vegani,další křičí my jsme BIO,jen Ti lidožrouti toho moc nenamluví a více konají.
Člověk, a kaktusář obzvlášť, musí být ve střehu.

Vápencový substrát pro výsevy telocefal (nebo, co to tam leze)?
Zdá se, že se jí u ancistráčku docela líbí.

Kdy později, jaký to má tedy vliv?

Má to opravdu velký vliv, pak to uvidíte později.

Já spíš nechápu, proč zeolit vůbec propékat. U něj úplně stačí propláchnout ho tak, až z něj teče čirá voda, nechat nasát destilkou a finito. Právě pro naprostou jednoduchost přípravy je ten zeolit ideální a vše ostatní ho o tuto výhodu připravuje.

ajta krajta, tak jsme doma. Měl jsem dojem, že jsem někde viděl návod a pravilo se 200 stupňů
Ta reakce byla opravdu bouřlivá, skoro jak sopka.

Takže příště to tolik nepropeču.
díky za radu.

Nechápu, proč pečeš zeolit na 200°C? Pro sterilizaci ti stačí 80°C. Hlavně za mokra!
Dehydratovaný zeolit má tu schopnost, že při opětovné hydrataci dochází k exotermní reakci (uvolňování tepla).

Používám Tomáši ten samý zeolit a i podobný postup (jen namáčím přes noc - 24 hod.), ale s podobnou reakcí jsem se nesetkal.
Když ho v květináčku před výsevem namočím, tak zasyčí. To jo, jak si natahuje vodu. Ale nic víc.

Možno je súčasťou toho zeolitu nejaká hygroskopická zložka ktorá nabrala v priebehu týždňa vlhkosť zo vzduchu preto je po týždni reakcia zdaleka ne už tolik bouřlivá.
Asi ide o zeolit, ktorý je upravený "nadopovaný" hnojivom. Tým pečením v troubě si ho dokonale vysušil tak po namočení "zasyčel" ako keď si v lete dáme pivo.

Ahoj,
po x letech (vojna, dům, rodina, práce,...) se opět vracím ke kaktusaření a pokouším se o výsevy do kultivátoru. Jako substrát zkouším všude tolik opěvovaný zeolit.
Narazil jsem ale na takový zvláštní fenomén.
Zeolit (Rosteto, frakce 1-2,5mm) jsem propral v dešťové vodě, vyluhoval 48 hodin opět v dešťovce a vypekl 1 hodinu v 200C v troubě. Zálivka - převařená dešťová voda s kapkou hnojiva a previcuru. Po vychladnutí jsem naplnil květináčky zeolitem a při ponoření do misky s vodou došlo k nějaké chemické reakci. Prudké zahřátí zeolitu až do horka, z květináčků vycházel kouř (snad pára).
Vysel jsem tedy asi jen 20 semen jako pokus. Normálně to vyklíčilo. Po týdnu jsem teda zkusil další květináčky. Tentýž zeolit i voda po týdnu. Opět reakce ale zdaleka ne už tolik bouřlivá.
Setkal se s tím už někdo?

Začínám pikýrovat semenáčky a tak sem dám jednu fotku semenáčků vyrostlých v Zeolitu.
Nádherně čisté a zdravé kořeny. Letošní výsev.



Tím nechci Zeolit nikomu vnucovat, ale já jsem s tímto způsobem výsevů naprosto spokojený .

Henry napsal:
Jinak s diskokatusy sice moc zkušenosti nemám, ale řekl bych, že tyto brazilské kytky budou potřebovat kyselejší substrát s větším podílem humusu.

Henry, loni na olomouckém symposiu jsem si právě kupoval diskokaktusy od specialisty. Jméno už si nevybavuji, ale Dodo by určitě věděl.
A ten říkal, že humózní složka bývá dost často zkáza dospělých rostlin (semenáčky to zvládají).
Takže právě chodí na nějaký druh písku(štěrku) tam někde u nich a od té doby už neměl problémy s dospělými rostlinami.
A na jeho radu je můj substrát téměř minerální (80%) žádná rašelina a víc hnojím.