Tak jsem se opět zbláznil, jak říkají rybáři a objednal si semena kaktusů. A začínám vysevat znovu podle Fleischera (Pěstovaní kaktusů, Zdeněk Fleischer, Dr. Bohumil Schütz, 2 upravené vydání str 131 Výsevy do
lahví).
Do lahví? To neni pravda. To bylo v roce 1970. Pak semínka od Jaška někdy kolem roku 1980 do misek a pod zářívky a teď do bude do květináčků za 1,7 Kč do průhledné plastové krabice na vnitřním parapetu okna. Jaký substrát samozřejmně podle Fleischera. Polovina cihelné drti granulace 2-5 mm, pisek do piskoviště = do štuku, pisek do malty do 5 mm a rašelinu v poměru: 2 díly antuky, 1 dil jemneho písku, 1 díl hrubého písku a 0,5 dílu rašeliny.
Proč tento substrat? Chemicky odpovída složení normální ornice. Kde skelet to je písek a kamení ten zůstal nezměněn a jíl je přepálen v antuku, organická hmota je rašelina. Jen zůstává porézní a po vysušení se nespeče v nepálenou cihlu jako hlína z pole. Rovnováha mezi antukou a kyselou rašelinou, po zalití živným roztokekem, udržuje mírně kyselé prostředí, tak akorát. Suchý substrát upeču v trobě pří 110 °C asi 2 hodiny a pak lžící naplním do květináčků.
Teď ještě potřebuju koupit manganistan draselný na vyšistění semínek před výsevem a nějaký protiplísňový prostředek na suché moření, který nahradí dříve používaný Heryl proti plísni šedé na jahodník.
Ptáte se co se stalo s kytkama? Vždycky jsem je rozdal a je mi po nich smutno. Ale jsou kytky o kterých vím, že jsou mojí maličkostí darované a vyfocené na webu. To mne vždy potěší. Dotaz zní: "Kde koupím manganistan draselný bez živnostenského listu a co použít místo Herylu na suché moření." Výsevům zdar!
