Téma:

trichoderma je aj rod v tom vysevnom substrate.
henry,co je to za semenace?

Výsev po dvou týdnech na Trichoderma harzianum:

peri napsal: Může se v něm skrývat veliký potenciál, ale k potvrzení je třeba provést velké množství výsevů a ne jen tzv. "obyčejných" semen, ale právě těch obtížně klíčivých.

Peri, ten supresivní substrát ale přeci nemá žádný vliv na klíčivost.
Příznivý účinek některých hub byl již vědecky prokázán. Dá se o tom najít spousta odborných článků.
biocontrol.entomology.cornell.edu/pathogens/trichoderma.php

presne tak.
bol to len prvy pokus.
este si dam tisice,hlavne v buducich zivotoch.lebo tisice nestihnem.
ale vazne.presne tak.to ze sa tam zadarilo ariakom,lofkam,telakom,astofytam,koryfantam,echinokaktusom,koryfantam,turbinakom,aylosteram,pyrhacom,episkam,fosulacom,mamilariam okrem terezieka a inych mammmichutoviek,este neznamena ze to bude spasa vysevov.
ale milo to prekvapilo.a nebola to jedna miska.bolo to asi 60 poloziek.
aj u mna to bola cista hereza.ako som v uvode clanku spomenul,stitim sa organiky vo vysevoch.
prave ja som ten typ,ktory so vsetkou uctou len mlci pri rozpravani starsich rocnikov o tom,ze aztekia ,strombace a ine su nepestovatelne z vysevov.urcite ano...ked to po desiatich semiackach seju spolu s kapustou a mrkvou do hliny zo zahrady a desiatky rokov nemaju nic,nedivim sa.tam je naozaj treba ine veci.
ja som sa s tym neparal.pred rokmi som fleisherom drobnosemenne vysial sterilne do mineralu ,stovkove porcie ,pockal roky a mam.
do supresivneho ich zatial nepcham.nevidim v tom buducnost.ked mi za rok aztekium meria 3 mm,je mi jasne ze v tomto bordely supresivnom by nemal asi sancu.
som autor clanku o tom supresaku.

Ty Mammillarie z tohodle okruhu mě zajímaj,letos jsem jich něco málo objednal no ještě nedorazily (p.Dohnalík) a popravdě nevim jak s tím naložím.

Neřekl bych , že až tak podstatně zamíchal. Lidskou přirozeností je neustále hledat nové cesty a u většiny z nich se po čase ukáže, že šlo pouze o slepou cestu, i když i to je přínosné. Abych mohl prezentovat něco jako posun vpřed, je potřeba udělat mnoho opakování, v případě výsevů nejde o desítky, ale minimálně o stovky a tisíce úspěšných výsevů, aby bylo možno říci- ano, to je přínos a posunutí poznání. To, že se někomu podaří občas vyset do neprobádaného substrátu ještě neznamená, že je to možné generalizovat. Je to to samé, jako když se občas objeví článek o "téměř stoprocentní klíčivosti po použití máčení v horké vodě, namáčení do kyseliny giberelové, kyseliny sírové apod." Toto všechno jsou výsledky, kde náhoda hraje obrovskou roli a do dnešního dne jsem třeba nečetl jediný seriozní článek pojednávající o tom, kterak vysévat s velkou úspěšností a jako na běžícím páse třeba zrovna semena theresek a příbuzných mammillarií. A tak to je i v případě supresivního substrátu. Může se v něm skrývat veliký potenciál, ale k potvrzení je třeba provést velké množství výsevů a ne jen tzv. "obyčejných" semen, ale právě těch obtížně klíčivých.

A teď nám ještě zamíchal kartami výsev do Supresivního substrátu
Určitě to vyzkouším.
www.cact.cz/noviny/2018/01/vysevy.htm

ludo napsal: Dotaz na Filipa: čemu říkáš anorganický substrát? To je vlastně i Zeolit . Mně se docela osvědčil úplně obyčejný betonářský písek. Má jemnou frakci a trochu mi ho leželo na zahradě... .

Anorganický je ten který nemá organický složky Pochopil si to správně.

Můj výsev do čistého zeolitu...
Zeolit: propláchut, upečen v troubě, zalit DEMI vodou. Vrstva 2,5cm hladinka 0,5cm.
Semena: Peroxid z lékárny + 1ml atonik cca 24 hodin. Bez skarifikace.
Kultivátor: misky uzavřeny a umístěny do kultivátoru. Teploty k 40 stupňům při osvitu pokojovka při tmě. Osvit 12hod. Po třech měsících otevřeno, zálivka pouze vodou z akvárka. Žádná chemie ani hnojení.
Výsledek: ani v jedné porci žádná plíseň, řasa.
Pro srandu jsem stejným způsobem zkusil s fero 11ks semen Sclerocactus polyancistrus. Ta kytka se mi prostě líbí. Výsledek 9 roslin. Vydržela to co fero. Foto nedám neb je mám venku a nechce se mi tam.

Ferocactus johnstonianus 1rok od výsevu.
Takže já na zeolit nedám dopustit.

souhlasím, že scarifikace je určitě skvělá, ale prostě se mi asi díky pokročilému věku a nešikovnosti nedaří. Jsou určitě Slero - spinossiory, nyensisy, wrightiae které většinou vyklíčí výborně i bez ní,
a třeba polyanc, wetlandicusy které klíčí zcela neochotně.
S tou hladinkou jsem se asi špatně vyjádřil a omlouvám se, ale jak už jsem zmínil, něco odsajou klíčenci něco odejde netěsností, takže po cca dvou měsících už je substrát až k povrchu opravdu hodně vlhký, ale voda tam už nestoji přibližně po 3 měsících je potřeba doplnit aby povrch zůstal hezky nazelenalý jak píše Peri, když to přeschne neníto moc dobré. Nikdy jsem nedělal žádné přesné zápisy takže údaje jsou orientační. Za zásadní považuji přítomnost Thiramu, který používají tuším holandské pěstírny. Od doby kdy ho používám jsem neměl problémy s dlouhodobým uzavřením mystiček.

Na závěr jen to, že už 3. rok nevysévám, tudíž moje postřehy jsou staršího data.
Chut na vysévání mě přešla poté, co jsem absolvoval 1.5 roku trestního stíhání a výslechů na policii kvůli semenům OFICIALNE koupeným od St. Bracka včetně přiloženého certifikatu o povoleném vývozu Cites semen do CR. Nic z toho naše státní orgány nezajímalo.
Touto poznámkou chci všecky vyzvat k maximální opatrnosti protože ani zcela oficiální a legální způsob získání semen z pěstírny nemusí zabránit otravení skoro dvou let života a ztrátu několika desítek tisíc korun za dobrého advokáta.
J.H.

pěkná debata
Pro upřesnění proti zeolitu vůbec nic nemám na výsev ho používám taky ale smíchaný s perlitem půl na půl, důvod je stejný jak píše Filip výše : kořeny jsou mnohem vitálnější než v samotném zeolitu.V žádném případě se nepovažuju za experta na Sclero a další,ale snažím se každý rok vysejvat a pár postřehů mám:
Včasné větrání je nutnost jinak to padá a nezbyde z toho mála co vyklíčí nic.Tady je další problém polehávající tělíčka na mokrém povrchu,v místě dotyku se substrátem se objeví rezavá skvrnka,pokud se povrch nevysuší je konec.Řeším to odhrabáním substrátu od krčků a zasypáním kořínku(ty se plazej po povrchu ) Na tohle jsou dost háklivé i Echinomastusy.Další problém mívám s tím že semena Sclero atd. klíčí postupně a řekl bych až nahodile vyklíčí jeden dva a pak jak větrat když semena potřebujou vlhko?!Takže stejně musím přesazovat.
Samotný suchý zeolit mě někdy vycucnul semenáčky taky se Vám to stává?Proto ho radši mixuju.
Toliko moje postřehy
PS: já tedy řasu mám a někdy i mech hlavně u IS používám v poloviční koncentraci wuxal,previcur a převařenou vodu(možná ta destilka je lepší?

jirihanzelka napsal: zaliju tak, že je opravdu na povrchu nizoučká hladinka, semena jsou vlastně tak do poloviny povrchu utopena. myslím, že teoreticky je to vynikající proti plísním, protože Thiram opravdu může na event. plísně působit. Hladinka i při dobré těsnosti krabičky postupně klesá. jednak se něco vypaři do prostoru, klíčící semena odčerpají víc vody než se zdá a těsnost víčka není 100% Psal jsem o tom, že nemám nikdy řasu, ale prakticky nikdy nejsou ani plísně.. vyseval jsem v minulosti i více než 100 porcí, semena byla vždy od SB a plísen jsem nikdy při použití Zeolitu nezažil.. výsevní misky zůstávaji uzavřené běžně 6 měsíců -je to tedy při Zeolitu bezůdržbové. U špatně klíčících je to výhodné, třeba u Polycephalusů a Sclero pro mě z neznámých důvodů postupně klíčenců přibývá.
Naprosto souhlasím s Perim, že pomalý růst je vyvážen bohatě bezstrátovostí.

Abych řekl pravdu, tak bych rád i třeba na fotce viděl, jak vypadají mastusy či skleráky pěstované v uzavžené nádobě pod zářivkami a téměř stojící ve vodě po dobu 6ti měsíců. Pokud je neroubuješ, tak úmrtnost v průběhu prvního roku musí být po pikýrování a přechodu do skleníku či pařenišť obrovská. Ty kytky musí mít tak řídké pletivo, že i roubované mají co dělat, aby to ustály. Lépe pomalu a natvrdo.
Sdílím s Vámi ostatními názor, že zeolit je na výsevy dobrý substrát. Vzhledem k negativním názorům některých pěstitelů na něj ho pro jistotu míchám do výsevního substrátu ještě společně s antukou a přesátým říčním pískem. Podobně jako Filip, do misek dávám do 2/3 směs agroperlitu,hrubý zeolit a hrubou antuku, bez jakékoli organiky, ušetřím tak dost jemnějšího substrátu a kořenům ten hrubší jen prospívá. Zálivka destilkou s přídavkem Previcur Energy a letos jsem k tomu dal trochu Kristalon květ. K těm plísním - jediný zdroj plísně jsou tedy v mém případě infikovaná semena. I když semena ještě ve zkumavce protřepu s dalším fungicidem, stejně se plísni nevyhnu.Projeví se to po pár dnech od zálivky a vzhledem k použití Previcuru do zálivky stačí vyhodit chycené semeno, nešíří se to dál. U semen z kultury by problém být neměl. A pokud je, jsou to semena sbíraná s plesnivých plodů či ještě "mokrá" jsou uložena do sáčků, "nejlépe" igelitových.

Tak ještě budu reagovat na Filipa- ten perlit pod zeolitem asi bude OK, možná je to i teplejší, já tam dávám zeolit v celém objemu proto, že se mi prostě nechce dělat to nadvakrát- jsem pohodlnej. Dále jak píše Filip o plísních, naprostý souhlas, jen bych asi zdůraznil schopnost zeolitu podstatně brzdit rozlézání plísní od jednoho klíčence ke druhému. Samozřejmě pokud by se výsev nechal úplně tomu na pospas, plíseň by se také rozšířila, ale oproti klasickým substrátům je šíření zřetelně pomalejší, což dává podstatně větší šanci na záchranu napadnutého výsevu.

Dotaz na Filipa: čemu říkáš anorganický substrát? To je vlastně i Zeolit . Mně se docela osvědčil úplně obyčejný betonářský písek. Má jemnou frakci a trochu mi ho leželo na zahradě... .

Zajímavá diskuse tohle. Přispěju taky svou trochou do mlýna. Možná se budu někde opakovat, ale co už s tím nadělám

Zeolit je pro mne ok, pokud nemám kopici semen, který buď vyjdou nebo ne, na ty je to zbytečně pomalá metoda. Proto u svojich semen, který si vysívám na doplnění stavů, seju do klasiky, jak se tu zažil termín "styl lempl".

Tam kde mám málo semen, nebo chci mít naprostou kontrolu, seju do zeolitu, ale úplně nejlepší se mi osvědčilo dát 3/4 ode dna perlit a na to vrstvu 1/4 zeolitu. Ten poměr může bý i třetinovej, dělám to baj voko.
S tím mám dobrou zkušenost stran prokořenění, na což je perlit vynikající a zas zeolit zabrání vyplavování a přeskupování perlitu na povrchu a funguje dobře na klíčení, pač je nasákavej, a taky se v něm nerozjíždí tolik plísně a hniloby.

Pokud se někde plísně vyskytnou, tak jsou v drtivé většině ze semen, a tam pak pomáhá jen odstraňovat v běhu zdroje plísně, a odpikýrovat kytky za mokra.

Pikýrování za mokra někomu přijde pracný, ale tam, kde vám jde o každou kytku, tak je to fakt dobrý řešení.
Omezí se kontakt s plesnivými semeny kytky když mají v sobě už plíseň, tak padnou, ale narozdíl od toho, kdy máte kytky u sebe, se to omezí na tu konkrétní a nepřenese se to na další. Třeba přepikýrujete deset kytek, dvě padnou, ale osum roste dál. Když je necháte najednou, tak vám tam za čas postupně popadaj a zbudou ty dvě.
Další výhoda, je že nemusíte to pak hrotit s velkým větráním a ty pikýrovaný kytky v zásadě hromadně nepadají.
Ten substrát na mokrý pikýrování už je u mne taková chudá klasika, s malým ale existujícím množstvím organické složky, ale pro druhy choulostivý držím ho anorganickej.
Jediný, kde mi to pikýrování za mokra nefunguje je výsev prachových semen, tam to nepoužívám nikdy.

Tím jsem se dostal k těm sclero, o kterých se tu píše. Nejsem na to specialista, ale už sem jich vysel opakovaně docela dost. To, aby byly dlouho zavřený, je možný, přežijou, ale jakmile je tam nějaký problém s plísní tak jdou do kopru obratem a většinou komplet porce.
Skarifikace, která je tady fakt na místě tomu moc nepomáhá, spíš se semena s plísněma otevřou jako pandořiny skříňky. Zas ale zásadně zvyšuje počet vyklíčených rostlin, tak si vyberte...
Pakliže tomu tedy člověk chce tedy předejít, třeba z důvodů málo semen, drahý, vzácný kytky, tak doporučuju vysít na anorganickej substrát, přepikýrovat na mokro hned po vyklíčení (čím dřív, tím se to líp dělá) do anorganickýho substrátu (dostanete na bonus i drátovité kořeny do země, kam definitivně patří) a následně když semenáč má příjemnou napitou velikost (2-3 měsíce), tak eventuelně naroubovat, popřípadě větrat už pořádně. Samozřejmě se dá roubovat ihned po vyklíčení, oni jsou to velký semenáče,tak to jde, ale já preferuju, když jsou už takový zelený pěkný, líp se s nima pracuje.

Tolik teda moje postřehy a zkušenosti. Možná že to za pár let budu vidět jinak, ale to je věčnej boj, věčný hledání optima.

Ještě bych se pozastavil u teploty, ale to už by byla obří plachta, tak někdy příště...

Nemám se sclerocactusy bůhvíjaké zkušenosti, ale to, že výsev na zeolitu vydrží klidně dva-tři měsíce neotevřený, mohu také potvrdit. Vyzkoušel jsem si to nejednou, opravdu rostlinky v krabičce vydržely udávanou dobu a vytvořily trny, teprve pak jsem výsev otevřel. Já samozřejmě netvrdím, že tuto zkušenost jde všeobecně doporučovat, ale možné to je. Pravděpodobně v tomto případě hraje svou roli i sterilita zeolitu, pochopitelně ruku v ruce s čistými semeny. S ostatními substráty zkušenost nemám, když jsem se sclero učil vysévat, bylo to jen na zeolit a u toho jsem už zůstal. V každém případě to ukazuje, že klíčenci sclero nejsou až tak hákliví, jak se všeobecně traduje. Na rozdíl od J Hanzelky je zeolit v mém případě pouze dostatečně mokrý a semena jsou skarifikována, tudíž neudržuji výše zmíněnou hladinku.

ÍÖ

jirihanzelka napsal: zaliju tak, že je opravdu na povrchu nizoučká hladinka, semena jsou vlastně tak do poloviny povrchu utopena. myslím, že teoreticky je to vynikající proti plísním, protože Thiram opravdu může na event. plísně působit. Hladinka i při dobré těsnosti krabičky postupně klesá. jednak se něco vypaři do prostoru, klíčící semena odčerpají víc vody než se zdá a těsnost víčka není 100% Psal jsem o tom, že nemám nikdy řasu, ale prakticky nikdy nejsou ani plísně.. vyseval jsem v minulosti i více než 100 porcí, semena byla vždy od SB a plísen jsem nikdy při použití Zeolitu nezažil.. výsevní misky zůstávaji uzavřené běžně 6 měsíců -je to tedy při Zeolitu bezůdržbové. U špatně klíčících je to výhodné, třeba u Polycephalusů a Sclero pro mě z neznámých důvodů postupně klíčenců přibývá.
Naprosto souhlasím s Perim, že pomalý růst je vyvážen bohatě bezstrátovostí.

Zajimavé ,necháváš scler ocactusy,echinomastusy podmáčené a zavřené 6 měsíců?Ja se naopak snažím co nejdříve po vyklíčení větrat a prodlužovat postupně dobu sucha.Kdyby tyhle kytičky byly tak bezstarosti tak pak nevím proč se roubujou několikadenni semenače.

Takže jsi Sclerocactusy nijakým způsobem neskarifikoval? Prostě jsi je "utopil"? . Ptám se proto, že se chystám vysévat Austrocactusy a zatím jsem se nedokázal rozhodnout, jak jim budu "ubližovat"

zaliju tak, že je opravdu na povrchu nizoučká hladinka, semena jsou vlastně tak do poloviny povrchu utopena. myslím, že teoreticky je to vynikající proti plísním, protože Thiram opravdu může na event. plísně působit. Hladinka i při dobré těsnosti krabičky postupně klesá. jednak se něco vypaři do prostoru, klíčící semena odčerpají víc vody než se zdá a těsnost víčka není 100% Psal jsem o tom, že nemám nikdy řasu, ale prakticky nikdy nejsou ani plísně.. vyseval jsem v minulosti i více než 100 porcí, semena byla vždy od SB a plísen jsem nikdy při použití Zeolitu nezažil.. výsevní misky zůstávaji uzavřené běžně 6 měsíců -je to tedy při Zeolitu bezůdržbové. U špatně klíčících je to výhodné, třeba u Polycephalusů a Sclero pro mě z neznámých důvodů postupně klíčenců přibývá.
Naprosto souhlasím s Perim, že pomalý růst je vyvážen bohatě bezstrátovostí.

jirihanzelka napsal: Do Zeolitu vysévám mnoho let velmi spokojeně.
výsev doslova stoji v destilované vodě s Thiramem a Wuxalem, obvykle jde o cca 60-80 porcí.
Nikdy se mi ještě neobjevila zelená řasa.
Semenáčky v něm opravdu nezahnívají a hladinka jim nevadí přestože většinou jde o Sclero, Pedio,Thelo a Echinomastusy.
jediné minus které jsem zaznamenal je pomalejší růst

Jsem rád za potvrzení dobrých vlastností zeolitu. Ten pomalejší růst je bohatě vyvážen v podstatě bezrizikovostí výsevu u vzácných druhů.

Jirko, kolik vody tam necháváš a v jakém poměru přidáváš chemii. Já vysévám do Zeolitu druhým rokem a přebytečnou vodu zatím vždy odstraním.

Do Zeolitu vysévám mnoho let velmi spokojeně.
výsev doslova stoji v destilované vodě s Thiramem a Wuxalem, obvykle jde o cca 60-80 porcí.
Nikdy se mi ještě neobjevila zelená řasa.
Semenáčky v něm opravdu nezahnívají a hladinka jim nevadí přestože většinou jde o Sclero, Pedio,Thelo a Echinomastusy.
jediné minus které jsem zaznamenal je pomalejší růst

možní to bylo už po otevření. To si už nepamatuji.

martin5791 napsal: Měl jsem ten zeolit jen postříkaný vodou s previcurem. Nehnojil jsem. Ta řasa se objevila asi po 5-6 týdnech od výsevu. Jinak ten zeolit jsem nedezinfikoval, jen propral ve vodě, abych ho zbavil prachu.

Samozřejmě, zeolit není třeba dezinfikovat, převařovat, pouze stačí důkladně proprat, až z něj teče čistá voda. Řasa by se mohla začít objevovat po otevření výsevu, ale v době, kdy je výsev uzavřen a že zeolit to umožňuje zatraceně dlouho, se mi to nikdy nestalo.I řídký výsev a málo jedinců nahrávají rozvoji řasy, ale to ostatní substráty také.

Měl jsem ten zeolit jen postříkaný vodou s previcurem. Nehnojil jsem. Ta řasa se objevila asi po 5-6 týdnech od výsevu. Jinak ten zeolit jsem nedezinfikoval, jen propral ve vodě, abych ho zbavil prachu.

martin5791 napsal: Mě se zeolit moc neosvědčil, byla na něm brzo řasa. Já vysévám do čistého písku.

Řasa roste když je přehnojeno. V první fázi je dobré použít zmiňovanou destilku, viz výše (peri)

Mě se zeolit moc neosvědčil, byla na něm brzo řasa. Já vysévám do čistého písku.

Zdravím jsou ještě jiné možností sledovat měsíc a tlakovou frontu deštivo

Tak samozřejmě Peri, že píšu o klasickém substrátu, protože předpokládám, že většina vysévá takto. Jinak bych napsal povrch zeolitu, že?
Jinak je ale pravdou, že možnou odlišnost zeolitu jsem mohl připomenout. Zkušenosti s ním ale nemám. Takže je dobře, že jsi mě doplnil.

Zdravím,

v každé mstnosti jinak jedna má 24-30, pak stálá 20 a ta další 18-24. Ale v každé mi klíčí něco jiného, rozházel jsem to schválně a ty výše zmíněné mám v té teplejší mistnosti a stejně nejdou :/