Téma:

Peri, bingo!
Ta fotka je pro mě zajímavá ze dvou důvodů. Jednak použitým substrátem a jeho účinkem a jednak způsobem výsevu, který bych, jdouce v Petrových (TP) šlépějích, nazval "Superlempl". Je to týden starý, spontánně vzniklý minipokus, kytky jsou Aylostera walteri. Při přesazování jsem našel pár semínek a bylo mně líto je vyhodit. Současně už delší dobu přemýšlím o tom, proč jsou semenáčky ze samovýsevů daleko vitálnější, než ty superopečovávané z výsevů. Řekl jsem si, že to zkusím napodobit.
Semínka jsem bez jakéhokoliv ošetření včetně všech nečistot vysel do směsi supresivního substrátu a říčního písku, obojí rovněž bez jakéhokoliv ošetření. Květináček jsem postavil do víčka od jogurtu naplněného vodou z vodovodu a dal bez krytu volně na pracovní stůl pod zářivku. Když voda ve víčku ubyla, dolil jsem. Teplota pokojová kolem 19°C, na noc vypínám topení a je celkem chladno. Současně s prvními vyklíčenými semenáčky se na substrátu objevil bílý povlak. Nejdříve jsem si myslel, že je to plíseň a že semenáčky budou mít rychlý konec. Jak je vidět, dopadlo to jinak. Semínka na "plísni" vesele vyklíčila všechna, navíc semenáčky jsou krásně vitální jako z těch samovýsevů a neuvěřitelně rychle se vyvíjí. Už mají trníky. Sedí přímo v tom myceliu a v praxi se potvrzuje to, co o substrátu píše výrobce - cituju :

"Supresivní výsevní substrát je určen speciálně pro výsevy a množení rostlin. Je připraven ze směsi vytříděné světlé a tmavé rašeliny s upravenou pH reakcí a perlitem. Je vhodný jak k setí semen, tak i k přepichování řízků rostlin. Substrát je obohacen hnojivem se základními i stopovými živinami v nezbytném rozsahu, což má příznivý vliv na bezproblémové zakořeňováni řízků a klíčení výsevů, dále je obohacen o houbu Trichoderma virens, která aktivně potlačuje původce významných houbových onemocnění, včetně fytopatogenních hub rodů Fusarium, Pythium, Sclerotinia a Rhizoctonia. Tyto fytopatogenní houby způsobují padání a odumírání klíčících a vzcházejících rostlin, a proto používání výsevního substrátu, obohaceného o antagonistický organizmus, představuje významný preventivní prvek v ochraně sazenic a sadby před uvedenými druhy škodlivých organizmů. Navíc přítomnost zmíněné houby pozitivně ovlivňuje zakořeňování a vývoj rostlin a rostliny na přítomnost tohoto organismu reagují i navozením stavu tzv. indukované rezistence, t.j. stavu zvýšené odolnosti proti širokému spektru škodlivých organismů. Supresivní výsevní substrát je dále obohacený o houbu Metarhizium anisopliae, která představuje účinnou prevenci před poškozením hmyzími škůdci, napadajícími klíčící a vzcházející rostliny. Hlavním cílem záměrné inokulace substrátu tímto užitečným organizmem je ochrana sazenic různých druhů zelenin a okrasných rostlin před škůdci, napadajícími kořenový systém rostlin, např. před larvami kovaříků (tzv. drátovců), lalokonosců, chroustů a chroustků, krtonožek, osenic a řady dalších škůdců. Kromě druhů škůdců, kteří se vyskytují výhradně v půdě, je významný i účinek houby na hmyzí škůdce, kteří v půdě prodělávají pouze část svého vývoje (např. třasněnky). "

Je to jen drobný pokus z kterého zatím nelze vyvozovat nějaké závěry, nicméně pro mě natolik inspirativní výsledek, že budu pokračovat stejným způsobem s dalšími, tentokrát podstatně náročnějšími druhy. Možná, že za mnohými problémy a neúspěchy při výsevech je naše přehnaná péče a až příliš sterilní a umělé prostředí.

Já tam vidím pohřebiště kaktousků ještě na osmé hodině ve středu. Rozhodně je to vlnatka tu bych utopil v teplé vodě.

Radomil napsal: To vypadá jak veřejné schromáždění. Ale čeho? Vlnatky? Podél stěn už je pohřebiště.

Jako phřebiště bych to neviděl, semenáčkům se v tom daří dobře. Podél těch stěn to vypadá jako kousky agroperlitu nebo nějaká vysrážená sůl??

Láďa napsal: Dovolím si malou hádanku. Co myslíte, že vidíte v květináčku na fotce? (Nemyslím samozřejmě druh kaktusu, ale to kolem semenáčků)

Vidím houbové mycelium a zajímalo by mě, co bylo použito za výsevní substrát-teoreticky by to mohl být i ten supresivní, trichoderma by se takto mohla projevovat-jen by bylo smutné, kdyby začaly odcházet rostliny- takže Láďo-co to bylo?

To vypadá jak veřejné schromáždění. Ale čeho? Vlnatky? Podél stěn už je pohřebiště.

Dovolím si malou hádanku. Co myslíte, že vidíte v květináčku na fotce? (Nemyslím samozřejmě druh kaktusu, ale to kolem semenáčků)

Ako som tu uz pisal,druhy rok som vysial do supresivneho substratu,sposobom ako som pisal v Internetovych novinach.Zatial je vsetko super.Mala ukazka telokaktusov,18 dni po vyseve:

Kupříkladu mě se toto stalo s jedněmi semeny Feráků. Pytlík semen. Jeden rok dva opakovaný výsevy jaro - podrzim - 300 semen cca. ani ťuk. Druhý rok, výsev jsem zopakoval, stejný výsevní kultivátor, metoda stejná. Klíčivost 80%.
Tak a teď si vemte, že si takových semínek objednáte 20. Co usoudíte, když vám nevyklíčí....
Je tam příliš mnoho faktorů.

Každopádně u Feráků a Echinokaktusů je z mé zkušenosti důležitá teplota. Mám to i empiricky ověřeno, když jsem si dělal srovnávací výsev na okno a do kultivátoru, tak na okně to byla bída bídná a v kultivátoru, kde je 35+ teplota, tak to jelo. Když jsem tam po nějaké době dal i ty semena z okna, tak vyjely postupně i tyhle.
Ale jak říkám, těch faktorů je mnoho, tohle je jen jeden z nich.

Plně souhlasím s Petrem, resp. s Milanovým b). Kdo dělá semena ve sbírce, je to jednoduché, tam se dá zralost semen jednoduše ovlinit dobou sběru zralých plodů.
Větší problém bývá samozřejmně s IS a klíčení semen je celkem loterie, někdy příjemná, někdy méně,a žijete v očekávání, zda to vůbec bude klíčit či kolik toho vyklíčí. Zralost semen se bohužel nedá poznat ani podle barvy, semena v plodech kolikrát vypadají zrale,ale při výsevu to "ani neškytne". A nejedná se jen o špatně klíčící rody, ale i o rody, které klíčí relativně dobře /např. echinofossulocactusy, thelocactusy, astrophyta, ariocacpusy, echinomastusy a spoustu dalších/. Velmi dobrým vodítkem zralosti semen je samozřejmě plod, zejména jeho barva,tvar,mnohdy se plod sám otvírá, záleží na rodu. Ideální je,když se semena z plodu začnou sypat, tam by ta garance dobré klíčivosti mohla být. Pokud tedy někdo ví či tuší, že kupuje IS, musí v tomto případě počítat i s výsevním neúspěchem a nelze to svalovat na dodavatele semen.
Ještě k výsevní teplotě a světlu - vysel jsem stejná semena do stejného prostředí /nádoba,substrát,zálivka/ a umístil do různých výsevních aparátů v různých místnostech. V jednom jsou 2 klasické zářivky 35W, max- min teplota 26°c a 16°C a ve druhém jsou 3 klasické zářivky 35W. max-min teplota 34°C a 12°C. Nezaznamenal jsem mezi oběma výsevy žádný viditelný rozdíl v začátku klíčení a v % úspěšnosti klíčení

peri napsal: Díky Henry, prostě jsem názorný případ objevitele objeveného -ale alespoň jsem se, zdá se mi, dobral stejných závěrů.

To si myslím Pavle, že jsme tak trochu všichni. Ale je to dobře, alespoň se nenudíme. Každý z nás si přeci musí najít tu "svojí" pravdu, i když už byla několikrát nalezena .
Já vysévám taky, ale s Echinomastusy zrovna žádnou zkušenost nemám. Kdysi jsem vysel asi 20 semen (už ani nevím, co to bylo za druh) a mám z toho ve sbírce jednu kytku.
Taky vysévám pod zářivky. Mám nižší bednu, nad ní položené svítidlo 2 x 18W. Víc neřeším
Vysévám pod to jak druhy ze 4000 m, tak Mexiko. Ono to vždy nějak dopadne. Jó a asi čtvrtým rokem jen do čistého Zeolitu, díky čemuž už jsem tak nějak zapomněl, jak vlastně vypadá plíseň

Jinak ale do písmene souhlasím s Milanovým bodem b). To je podle mně alfa a omega veškerého úspěchu, či neúspěchu.

Henry napsal: Peri: Kdysi se tu o tom diskutovalo, byly tam zajímavé informace, zkus si projít starší příspěvky, např. tady:
www.kkplzen.eu/index.php/forum?view=topic&catid=8&id=2896&layout=default#27309

Já jsem je vyséval jednou a dopadl jsem obdobně. Pokud ale vím, měly by lépe klíčit starší semena a při vyšší teplotě.

Díky Henry, prostě jsem názorný případ objevitele objeveného -ale alespoň jsem se, zdá se mi, dobral stejných závěrů.

Peri: Kdysi se tu o tom diskutovalo, byly tam zajímavé informace, zkus si projít starší příspěvky, např. tady:
www.kkplzen.eu/index.php/forum?view=topic&catid=8&id=2896&layout=default#27309

Já jsem je vyséval jednou a dopadl jsem obdobně. Pokud ale vím, měly by lépe klíčit starší semena a při vyšší teplotě.

Děkuji všem za odpovědi, upřímně řečeno myslel jsem, že se ozve víc vysévačů .Nejpravděpodobnější bude Mamlasův bod b)- mít štěstí na správnou zralost.

Mě před pár lety zhruba v této roční době vzbudil v sobotu ráno telefon a v něm mi nejmenovaný přítel nadšeně sděloval, že přivezli semena Ferocactus johnstonianus a kolik-li jich budu chtít. Nejmenovaného přítele mám moc rád, nicméně rok před tím jsem ferokaktusy vypustil z repertoáru kvůli místu, tak jsem ze slušnosti sdělil, že bych tedy bral 20 semen. Ty jsem záhy obdržel přes Míru Naxeru, vysel k medolobiviím a odchoval jsem z nich 17 rostlinek. Jsou pro to dvě možná vysvětlení:
a) nevěděl jsem, že semena F. johnstonianus neklíčí a tedy s nimi zacházel jako kdyby normálně klíčila
b) měl jsem štěstí na správně zralá semena.
Rozhodně ale teploty kolem 40°C nebyly třeba.

peri napsal: Někde nahoře tady Papan má fotku s výsevem johnstonianů a to vypadá moc dobře. Píše,že teplota při klíčení byla ke 40C. Takhle vysokou jsem teda fakt nezkoušel, proto by mě docela zajímaly vaše zkušenosti.

Mám podomácku udělaný kultivátor. Fotky jsou tady na fóru. Vyséval jsem loni ty samé semena. Opravdu tam mám 40 stupňů. Klíčilo to poměrně dobře. Příprava semen dle Pavlíčka, výsev na zeolit dle Wurma. 10 dní před úplňkem. V minulosti jsem měl 300ks semen a vylezlo asi 7ks. Když jsem viděl ty Naxerovi výsevy v Pavlíčkových novinách, tak se mi chtělo brečet. Úplně na stejný způsob a takový výsledek. Dnes z nich mám poslední tři.

Kultivátor - semenáčky jsem tam dal, protože zbylo místo po výsevech vzadu.

F. johnstonianus - aktuálně

napiš NAXEROVI jak se to dělá

Přátelé, vyséval jste letos někdo- předpokládám, že hodně z vás -Ferocactus johnstonianus a jak vám to klíčilo? Já jsem letos vysel stovku semen a doposud mi vyklíčilo krásných osm semen Považuji to za významný pokrok, protože loni nevyklíčilo nic. Jednalo se o sběry Zdeňka Richtera, docela by mě zajímalo, jak jsou letos staré. Tenhle ferák se mi vůbec nedaří, ale přijde mi, pokud je to už staršího data, že ta odleželá semena klíčí relativně lépe. Někde nahoře tady Papan má fotku s výsevem johnstonianů a to vypadá moc dobře. Píše,že teplota při klíčení byla ke 40C. Takhle vysokou jsem teda fakt nezkoušel, proto by mě docela zajímaly vaše zkušenosti.

Henry napsal:

maoor napsal: Pomocný rostlinný přípravek Gliorex

Zajímavé, to jsem ani nevěděl, že jsou tyhle přípravky. Je pořád co zkoušet.

Gliorex se už delší dobu používá např. na moření česneku nebo jako zálivka po jeho výsadbě.

maoor napsal: Pomocný rostlinný přípravek Gliorex

Zajímavé, to jsem ani nevěděl, že jsou tyhle přípravky. Je pořád co zkoušet.

citace: Pythium oligandrum, je silný mykoparazit a parazituje více než 20 rodů původců houbových chorob (např. Botrytis, Phytophthora, Verticillium, Sclerotinia, Rhizoctonia, Fusarium, patogenní Pythia, atd.).
Viděl bych to tak, a určitě to vyzkouším že před výsevem ošetřit substrát houbou Pythium, dát ji čas na rozvoj, třeba týden a pak teprve vysét. Myslím že pokud houba bude už aktivní mohla by i redukovat plesnivění semen. Po následném vyklíčení třeba asi za měsíc použít houbu Trichodermu která pak více působí na kořenový systém. Existuje přípravek Gliorex.
citace: Pomocný rostlinný přípravek Gliorex je určen k ošetření osiva, sadby, ošetření výsevních a výsadbových substrátů, ošetření půdy a svou přítomností brání nástupu patogenních hub. Přípravek zlepšuje zdravotní stav vyklíčených rostlin, zlepšuje dynamiku růstu, a celkovou vitalitu rostliny.
Složení: spóry hub rodů Clonostachys a Trichoderma přirozeně se vyskytujících v půdě.

cez vikend som vysial sto porcii semien,znova do supresaku
priebezne budem informovat

Tak ano. přípravky nelze kombinovat. citace:
Dá se používat Polyversum BioGarden spolu s přípravky obsahující Trichodermu či jiné mikroorganismy?

Toto jednoznačně nedoporučujeme, pokud se jedná o společnou aplikaci nebo aplikace následující v krátkém časovém odstupu po sobě. Pokud by se tak stalo, nedošloby k deklarovanému účinku přípravku Polyversum ani přípravku na bázi jiného mikroorganismu kvůli konkurenčním vztahům použitých mikroorganismů. Pokud by se jednalo o jednotlivé aplikace s časovým odstupem větším než 3 týdny, k vzájemnému ovlivnění účinnosti nedojde.

Trošku jsem brouzdal po internetu a narazil jsem na zajímavý článek, publikovaný v Británii z roku 1989. Autoři v něm uvádějí, že se jim in vitro nepodařilo kultivovat ani po dlouhé době kolonii F. oxysporum dvěma různými kmeny T. harzianum, ale dobře to působilo na Rhizoctonii.Od té doby sice uplynula delší řada let, ale ty závěry si myslím, že budou mít platnost i dnes, tj. pokud budeme mít smůlu a v substrátu či semenech se nachází rod Fusarium, ani ta trichoderma nebude zázrak. A ještě pro zajímavost- trichoderma velice dobře působila i na zástupce rodu Pythium, sice ne přímo na oligandrum, ale i tak je dost pravděpodobné, že by se tyto dvě houby asi v lásce moc neměly. Nicméně substrát rozhodně za vyzkoušení stojí.

Zajimavé by možná bylo zkusit zkombinovat Trichoderma harzianum a Pythium oligandrum. To by nemuselo byt vubec spatne. Oba organismy pusobi na něco jineho. Zalezi jen jestli se snesou.

Vysévám pod LED. Letošní rok Echinocereusy, Thelobergie, Pedio, Sklero.
Nejlépe klíčí vlastní semena a čerstvá semena darovaná.
Kupovaná semena jsou na tom hůře.
Zeolit jen namočím a nechám do druhého dne, pak namačkám do 5x5 květináčů.
Semena proplachuji vodou v sítku na čaj, prstem je třením dočišťuji. Po oschnutí nad topením dovyberu nečistoty. V sítku namočím do roztoku genciálky. Můžou tam být od 1hodiny do ..taky jsem na ně zapomněl a zůstala tam celou noc. Propláchnu vodou a nechám namočený ve vodě. Po vysušení nad topením vysévám přímo ze sítka.



Letos jsem zkoušel výsev ne jen na zeolit. Pemza, čistá cihelná drť. Bez rozdílu. Vyklíčilo to ve všech substrátech. Zalévám odstátou vodou z vodovodu, podmokem. V dózách stojí voda.
Po vyklíčení, při prvních trnech, přesazení za mokra. Spodní substrát je směs do kaktusů, vrchní 1cm vrstva 1mm hrubé pemzy s lávou. Do hrubého substrátu se to blbě přesazuje. Tím omezím plíseň od obalu semen a řasu.Přestříhnu previcurem. Bedýnky jsou ¼ přepravky, výška substrátu asi 8 cm. Zalévání ze začátku 2x týdně, později jen jednou, podmokem.



Pokud se semenáče mačkají, přesazuji znovu. Po každém přesazení je znát na semenáčích rychlejší růst. Na jaře, po vystěhování ze skleníku, přemístím semenáče na zem, je to tam mírně kryté proti přímému slunci. V srpnu mrazuvzdorné už přesazuji do bedýnek od rajčat a ty zapouštím do písku. Tam zůstanou přes zimu, pod krytem.



Výsevní aparát. LED pásky z Číny, typ 5630 blue,red,white. Protože i LED hřeje, nalepeny na plech, pro ochlazení použity 12V ventilátory. Používám 2 patra 40x100cm ve staré skříni. Postupně přidávám další 2 patra 40x120cm už volně na polici.
Vysévám v zimě,to mám čas si hrát s přesazováním.

Henry napsal:

peri napsal: Může se v něm skrývat veliký potenciál, ale k potvrzení je třeba provést velké množství výsevů a ne jen tzv. "obyčejných" semen, ale právě těch obtížně klíčivých.

Peri, ten supresivní substrát ale přeci nemá žádný vliv na klíčivost.
Příznivý účinek některých hub byl již vědecky prokázán. Dá se o tom najít spousta odborných článků.
biocontrol.entomology.cornell.edu/pathogens/trichoderma.php

Pokusím se lépe popsat, co jsem měl na mysli.Obtížné druhy s nejistou prognózou vývoje po vyklíčení sejeme v převážné míře na plně minerální substráty, případně po vyklíčení roubujeme.Jak jsem již psal, určitou nevýhodou např. zeolitu je pomalejší vývin klíčenců. A proto by si supresivní substrát z tohoto pohledu zasloužil prověřit mnoha pokusy právě u obtížných druhů, zda by se na něm nevyvíjely rychleji za splnění pro mne dvou rozhodujících podmínek : 1) relativní bezztrátovosti , 2) možnosti ponechání těchto rostlin ve výsevu bez nutnosti časného pikýrování. Pokud by tomu tak bylo, klidně bych vyměnil zeolit za tento substrát, protože tvrdošíjně setrvávat na svém, i když důkazy mluví pro jiné, může jen hlupák. A proto abych jen neteoretizoval, část výsevů Toumeya ze svých semen provedu na zeolitu a část na supresivním substrátu a poctivě dám vědět, jak to dopadlo. A dále- je klidně možné, že i přítomnost houby v substrátu může ovlivňovat klíčivost, ač se to na první pohled jeví jinak.

Taky jsem vyséval Meláka Matanzanus, nějak jsem to ale nehrotil, propláchl zeolit a vysel do uzavřené nádoby obalené strečovou fólií umístěnou u okna nad topením, po dvou týdnech už to leze ven....odpoledne vložím foto....

Všiml jsem si, že Pavlíček teď proti mechu nabízí práškovou měď. Nezkoušel jsem, ale možná bych raději posypal lehce uhličitanem měďnatým (málo rozpustný). Ještě lepši mi přijde postříkat to Kuprikolem (oxichlorid měďnatý). Nezkoušel někdo?

pemexx napsal: trichoderma je aj rod v tom vysevnom substrate.
henry,co je to za semenace?

Astrophytum (kultivar).
Jinak to mám podobný jako ty. Míchám s jemným perlitem a trochou pemzy. Do Mexika dávám ještě jemný vápenec. Je poznat, že mech a řasa v tom pak roste hůř.

"do dnešního dne jsem třeba nečetl jediný seriozní článek pojednávající o tom, kterak vysévat s velkou úspěšností a jako na běžícím páse třeba zrovna semena theresek a příbuzných mammillarií. "

s klicivostou to asi neovplyvnime,aj ked by to bolo fajn.
terezky si semienka nechavaju v tele roky.
semena,ktore hned neklicia by som sial urcite len do mineralneho.
a sterilne.kludne na rok- dva zavrete,ako drobnosemenne rody.