Téma:

Mám dotaz na zkušené ve vysévání mexických kytek. Od podzimu jsem měl v lednici semena mexických kytek, hlavně ariokarpusů. Před týdnem jsem je vysel do kultivátoru, v noci teplota 24-26, přes den 30-32, fotoperioda 13 hod. No, a klíčení nic moc… je to ještě brzy a mám počkat, nebo mám dát do skleníku, kde jsou větší rozdíly v teplotách? Moc děkuji 🙂

 

kaktus napsal:

...a čo s tým silerii podľa teba Mamlas?
 

Silerii = utahie (Utahia sileri) ... bych si dovolil ač nejsem Mamlas

Pedio. despainii je lépe skarifikovat, P.simpsonii a utahie klíčí snadno samy a skarifikace je spíš na škodu.

Zdravím, simpsonii není třeba skarifikovat, despainii a sileri raději ano.

Už som sem dávno nič nepridal, takže semena E. polycephalus z roku 2017, ked boli čerstvé, tak sa im klíčiť nechcelo, teraz po piatich rokoch idú typujem tak na 80-90 % žiadna skarifikácia, akurát som ich tri dni namáčal v hypermangáne. Prvá fotka týždeň od výsevu, druhá asi po dalšich  piatich dňoch 

 

Často se vedou debaty o stáří semen různých prodejců a na stará semena se toho svede spousta. Leč některá stará semena mohou být poklad, aniž by to člověk tušil. V ledničce mi již 19 let překážely v pytlíku nějaké slupky plodů z Matucana multicolor. Sebral jsem pár starých vypadaných plodů a nedoufal, že uvnitř něco ukrývají. (už tenkrát jsem si měl dojít na oční) Letos bylo více času, tak jsem slupky namočil a opatrně pinzetkou, kousek po kousku, povybíral semínka (mrchy křehké). Nedoufal jsem v jediné semínko a ono se jich tam nahledalo mnoho. Když občas pročítám jedovaté příspěvky na stará semena, nedoufal jsem v jediný semenáček. A ejhle, posuďte samy jak vypadá 16 dní starý výsev, 19 let starých semen. Kdyby klíčila všechna stará semena jako tato, tak už kupuju jenom stará. Semínka jsem sbíral 11 února (LP) 2001, dnes bych již ani přesnou lokalitu nenašel, neměl jsem sebou GPS a zběhal jsem tam tenkrát sám s baťohem na zádech v okolí peruánského Lucanas mnoho kopců.

Na webu SPS právě vyšel článek Romana Štarhy o vlivu a použití fytohormonů na klíčení semen - www.sukulenty-sps.cz

Echinocereus subinermis - výsevy tohoto rodu mi moc nejdou. Nevysévám jich sice moc, ale subinermis se mi líbí a tak jsem ho chtěl mít. Vyséval jsem v letech 2013, 2014 (ze dvou zdrojů), 2016 - všeho všudy 1 vyklíčené semínko z vyseté asi 100-ky semen.

Na rok 2017 jsem si proto objednal rovnou stovku semen, s tím, že je budu vysévat postupně po letech. V roce 2017 jsem vysel 20 semen - po cca 1 měsíci 8 klíčenců. Výsevy sleduji a zaznamenávám počet vyklíčených semen vždy asi 1 měsíc. Tech 8 semínek vyklíčilo mezi 7. a 14 dnem, pak už se nedělo nic. Na podzim jsem ovšem u revize nalezl 20 klíčenců - t.j. 100% klíčivost. Letos jsem proto vysel všechna zbylá semena - celkem 86 ks. Výsledek: 80 klíčenců - tj. 93% klíčivost semen. U klíčení si dávali relativně na čas - opatrný začátek po 7 dnech, maximum klíčení mezi 14. a 20. dnem.

Vysévám každý rok ve stejných podmínkách - subinermis na jižní okno v průběhu března. Nulové výsledky z předešlých let si neumím úplně vysvětlit - snad jenom opravdu špatnými semínky - ale je tomu opravdu tak?
Ta semínka, která jsem vyséval vloni a letos byla z akce Plzeňáků .

Přikládám fotku klíčenců z letošního roku - mají zajímavý charakteristický tvar.



A pro názornost přikládám průběh klíčení na grafu:



Docela by mě zajímaly zkušenosti jiných s klíčením tohoto druhu.

Těžko říct, co má na mysli, možná to louskání plodů zuby. Já měl vždy představu takovou, že na rozdíl od vlašáků a jiných ořechů jsou opravdu vyzrálé pody feráků změklé a zuby na ně netřeba

Megalodon napsal: čisto amatérske !

Co jsi tím chtěl sdělit? Nějak nerozumím....

Asi půl roku, než jsem se dostal k jejich vysetí, takže žádný systematický pokus, kámoš je má zamražené celé roky, klíčí od něj i koniklece, které jinak ztrácejí klíčivost velice rychle.

Jak dlouho byly zamražený?

Jirka napsal: Prý se dají semena, dobře chráněná proti vlhkosti, uložit do mrazáku /to je těch cca -18°C/ a zachovají si klíčivost velmi, velmi dlouho. Máte s tím zkušenosti?

Kamarád, co dělá semínka na kšeft semínka čehokoli vysuší silikagelem a dá do mrazáku, u takovýchto semen pak doporučuje okamžitý výsev či opětovné zamrażení. Klíčilo to od něj vždy bohovsky. Já jsem byl líný a neměl jsem silikagel, tak jsem před lety zamrazil asi 50 položek teplých gymen, klíčilo to také výborně

No a je po starostech, rovnou z lokality to poslat do Norska, i se souřadnicemi A nemusíme se s tou genetickou čistotou pro další generace kaktusářů trápit ve sbírkách

"Špicberské globální úložiště semen (norsky Svalbard globale frøhvelv, anglicky Svalbard Global Seed Vault) je zabezpečené úložiště semen nacházející se na norském souostroví Špicberky poblíž města Longyearbyen nalézajícího se za polárním kruhem. Toto zařízení bylo založeno pro zachování široké rozmanitosti semen rostlin z míst po celém světě v podzemní jeskyni. Špicberské globální úložiště semen bylo oficiálně otevřeno 26. února 2008. Zařízení má být mj. bezpečné útočiště semen v případě velkých regionálních či globálních krizí. Výstavba tohoto zařízení byla zcela financována norskou vládou a stála 45 milionů norských korun. Skladování semen je zprostředkováváno zdarma. V obřích ledových halách jsou uchovávána semena v černých krabicích zmražených na teplotu mezi -10 až -20 °C, což by mělo zajistit perfektní stav semen nejméně stovky let.[1] Počítá se s maximální kapacitou 2,25 miliardy semen.[2]
K 11. červenci 2010 zde bylo uloženo 716 523 vzorků semen patřících ke 4 205 druhům."
Zdroj : internet - Wikipedie

Semena jsem v mrazáku uchovával, a to i semena např. diskokaktusů. Životnost semen se zřejmě prodlouží. Jsou ale druhy, které před výsevem potřebují pár let odležet (např. E. horizonthalonius, M. saboae apod.). Mrazákem by se tato čekací doba zbytečně prodlužovala a pro takové druhy je spíše vhodnější sporák

Já jsem několikrát slyšel o uchovávání v chladničce. O mrazáku nevím, asi by to chtělo vyzkoušet.

Prý se dají semena, dobře chráněná proti vlhkosti, uložit do mrazáku /to je těch cca -18°C/ a zachovají si klíčivost velmi, velmi dlouho. Máte s tím zkušenosti?

Díky přátelé za informace.
Já mám Jirko nějaký semena od Pavla Heřtuse, který přivezl z Chile. Měl o tom přednášku na setkání v Počaplech. A tak mám dilema, jestli je vysít ještě teď, i když už v podstatě nemám kam, nebo je uložit do příštího roku.

PetrS napsal: Díky Zdendo. Tak zralost, to je jasný.
Mně šlo spíš o to, zda je mám vysít ještě teď, nebo je můžu nechat až na příští rok, aniž bych přišel o klíčivost. Především kvůli místu.
Chtěl jsem vědět, jestli s tím má někdo zkušenosti. Evidentně ne .

Já vysévám ta samá semena třeba i dva roky po sobě a nevidím problém v poklesu klíčivosti. Mnohdy jsou i lepší výsledky o rok později ale to je tím, že se ti sejdou lepší podmínky.

Ahoj Petře,
nemám žádnou statistiku ani nevím jak staré byly, ale letos jsem vysel několik druhů copek z let minulých. Klíčilo to požehnaně.
Měl jsem jaksi jiný problém. Než jsem udělal místo v kultivátoru, nechal jsem je vedle a ony mi všechny okamžitě vyklíčili. Bylo to tak 5 dní mimo kultivátor. Samozřejmě byly jak nitě vytáhlé.
Takovej start jsem nečekal.
Každopádně jestli máš dilema počkat půl roku tak to nebude problém.
I z logiky přírodních podmínek by se dalo předpokládat, že by klíčivost měla chvíli vydržet, aby tam měli vůbec šanci vyklíčit.

Díky Zdendo. Tak zralost, to je jasný.
Mně šlo spíš o to, zda je mám vysít ještě teď, nebo je můžu nechat až na příští rok, aniž bych přišel o klíčivost. Především kvůli místu.
Chtěl jsem vědět, jestli s tím má někdo zkušenosti. Evidentně ne .

Píšou v chytrých knížkách, že tři roky, pak to prý rychle klesá. Já myslím, že vždycky půjde spíš o to jak zralá byla sbírána. Moje zkušenost je taková, že semínka klíčí hodně brzy, ale po první vlně klíčení už žádná druhá, či třetí, nebo dokličování ve skleníku na jaře už u kopek nefunguje.

Má někdo zkušenosti, jak dlouho si drží klíčivost semena Copiapoí? Díky.

Karel napsal: Chválím - dobrý příspěvek, ty jmenovky mi jsou nějak povědomé ? ...

Díky ... jó ty jmenovky vypadají hodně podobně

Frailea- obecně se ví, že klíčivost semen rodu Frailea je nejvyšší hned po sklizni a pak relativně rychle klesá. Ovšem jak rychle to klesá, toho jsem se už moc nedopídil.

Klíčivost mých semen byla vždy 100% (anebo se k tomu blížila). Vyséval jsem obvykle semínka do 5 měsíců od sklizně. Semínka objednané od různých dodavatelů, když budu generalizovat, klíčila způsobem všechno anebo nic. Ta takřka nulová klíčivost se objevovala docela často (odhadoval bych to na víc než 50%), což pochopitelně přičítám právě stáří semínek.

Letos se mi objevila zajímavá anomálie v dynamice klíčení vlastních semen Frailea angelensis. Měl jsem semínka ze 2 sklizní - ze září a z listopadu. Sklízeno ze stejných 2 rostlin. Ty listopadové uzrávaly na rostlinách v obýváku. Už u sklizně jsem si všiml jejich menší velikosti a světlejší barvy.

Semínka ze září jsem vyséval ve 4 termínech (7.1.,17.1.,21.1. a 18.2.). Klíčila vesměs stejným způsobem - tak jak jsem u vlastních semen frailejí zvyklý - do 48 hodin cca 60% vyklíčených semen, do 72 hodin 100%.
Semínka z listopadu jsem vyséval 18.2. - spolu s posledními 6 semeny ze zářijové sklizně. Těch 6 semen ze září opět vyklíčilo 100% do těch 72 hodin, ovšem semena z listopadu začaly klíčit až 4. den po výsevu (ač ve stejném květináčku a stejných podmínkách v kultivátoru), s maximem klíčení 5.-6. den, poslední semínka dokličovaly 11. den - i tady byla nakonec klíčivost 100% (ač to tak po prvních dnech zdaleka nevypadalo).

Vynesl jsem to do grafu , na svislé ose je % vyklíčených.




Přikládám ještě fotky mateřských rostlin - po koupi - z výstavy v Orlové v roce 2016




Kvetoucí rostlina z loňského léta




A letošní semenáčky z lednového výsevu




Se semenáčky tohoto druhu jsem měl v předchozích letech problémy - klíčivost sice 100% do 3 dnů, ale téměř ve stejném procentu do týdne padly. Vyséval jsem do svého substrátu (20%rašelina, 20% zeolit, 40% jemný štěrk, 20% hlinitá půda ze zahrádky). Chemii nepoužívám. Letos jsem proto zvolil minerální substrát (jemný štěrk + zeolit), zatím se to drží .

Pán Pavlíček mal článok o klíčení F. johnstonianus v kakt. novinách :

cact.cz/noviny/2012/03/unor_2012.htm

souhlasím.
Možná snad jen
4. suchý černý voplesnivělý
kp

Juraj napsal: Karle a to tam neboli tabulky s datumom narodenia resp. dozretia???

Já na to mám pracovní stupnici
1)dužnatý
2) suchý žlutý
3) suchý černý

Karle a to tam neboli tabulky s datumom narodenia resp. dozretia???