Téma:

Zapomněl jsem podotknout, že roubuji na mrazuvzdorné opuncie cv. Kůrka na loňské vyzrálé
články. Výhodou tohoto roubování je že roubovance je možné nechat přes zimu ve studeném skleníku.
Druhým rokem přeroubuji, tím získám matku a mateční rostlinu, která mě již 2 - 4 rokem kvete.
Viz mé foto v rubrice sclerocactusy. Po letech pak přeroubovávám již květuschopné sclero. na
trvalou podložku ec. baileyi, stačí špalíček cca 2-2,5 cm, který se časem promění v kořenový
systém. Rostliny jsou od pravokořených k nerozeznání. Viz další moje foto.

Fuj to jsem se lekl co je to za sprostý obrázky!!

Pro Henryho a Juraje. Vysévám koncem února asi 14 - 21 dní před výsevem dám probudit do tepla
opuncie. Jsou umístěny do plexi teraria. Vrchní strana je přikryta bílou netkanou textilií.
Za 14 - 21 dní jsou opuncie napité a schopné roubování. Po vyklíčení semenáček šikmo seříznu
abych měl co nejdelší cévu. Seříznu opuncii a setřu ubrouskem, též semenáček. Přiložím na
opuncii a fixuji gumičkou z nafukovacích balonků, které si nařežu na řezačce na fotky. Gumička
musí mít jen slabý tah, aby nedošlo k poškození roubu. Pak dám asi na 3 hod pod stolní lampu
asi 10-15 cm pod světlo. Hřbetem ruky poznám vhodnou teplotu. Po 3 hod sundám gumičku a
roubovance vrátím zpět do teraria. Netkaná textilie zajistí reltivní vlhkost ale ne tolik,
aby nedošlo k plísni na řezné ploše. Cca po 7-14 dnech se již pozná zda bylo roubování úspěšné.
poud jsem se netrefil, senenáček sejmu, ošetřím stimulátorem a vložím zpět do výsevní misky.
Položím ho na bok, aby se řezná plocha nedotýkala substrátu. Semenáček dost často znovu
zakoření. Fotky zatím nemám proto přikládám náčrtek. Až půjdu do skleníku udělám nějakou fotku
roubovanců co jsem dělal koncem léta.

Sclerák napsal: Dotaz pro Miru a Mamlase: Ošetřujete ještě semena po skarifikaci nějakým fungicidem? Jakým?
Já při výsevu Sclero a některých pedio po desinfekci v peroxidu 12% a namoření fundazolem
vkládám semena na 3-5 dní do kultivátoru a pak provedu skarifikaci bez dalšího ošetření.
Stává se často, že v místě odloupnutho obalu semene dofází k infekci. Nezkoušel jsem ještě
dodatečné ošetření fungicidem po odloupnutí části semene z obavy abych semeno fungicidem
nepoškodil. U semen, na kterých mi záleží většinou po 2-6 dnech roubuji na napité články
opuncií.

Alexander, ja momentálne nerobím dodatočné ošetrenie skarifikovaných semien fungicídom. Viem, že často sa stáva, že už na embryu sa vyskytuje hrdza, väčšinou z takého semena nič nie je.

U semen, na kterých mi záleží většinou po 2-6 dnech roubuji na napité články
opuncií.

Sclerák: To by mě tak moc zajímalo. Nebyla by nějaka fotečka?

Sclerak napísal:

U semen, na kterých mi záleží většinou po 2-6 dnech roubuji na napité články
opuncií.

To by ma dosť zaujímalo.
na opuncie som ešte nevrubloval. Predpokladám, že vrúble sa len položia bez ďalšej fixácie.
Alebo sa to robí ináč?

Dotaz pro Miru a Mamlase: Ošetřujete ještě semena po skarifikaci nějakým fungicidem? Jakým?
Já při výsevu Sclero a některých pedio po desinfekci v peroxidu 12% a namoření fundazolem
vkládám semena na 3-5 dní do kultivátoru a pak provedu skarifikaci bez dalšího ošetření.
Stává se často, že v místě odloupnutho obalu semene dofází k infekci. Nezkoušel jsem ještě
dodatečné ošetření fungicidem po odloupnutí části semene z obavy abych semeno fungicidem
nepoškodil. U semen, na kterých mi záleží většinou po 2-6 dnech roubuji na napité články
opuncií.

Letos objednávám semínka poeppigii z Chileflory, nevím, zda je to pořád ten samý sběr, pokud ano, budou již staršího data, zkusím je skarifikovat a nasít ven do mokra bez víka, třeba konečně bude nějaký výsledek, ty semena z nepovedeného pokusu bych určitě nevyhazoval a zkusil je znovu.

Tak můžu shrnout letošní pokus o výsev Maihuenia patagonica:
Výsev po cca 60 semenech do květníků 8 x 8 cm, semena zasypána aby nebyla vidět, zalito sněhem v březnu, nechal jsem to otevřené a jen občas doplnil dešťovou vodu když to začalo osychat.
Do 20. června se nedělo vůbec nic, tak jsem výsevní misky zavřel víkem a dal pod parapet ve foliáku. Během července v jednom květníku vylezly 2 semenáčky a ve druhém 3. Ve 3. a 4. květníku nevylezlo nic. Patrně by postupně lezly další, ale mezi tím ty první začaly padat. Vyndal jsem to z pod parapetu a květníky s klíčenci postavil do stínu mezi velké kaktusy u otevřených dveří foliáku. 2 plus 2 semenáčky začaly růst ale koncem srpna přišly vedra a přežil jen jeden semenáček v jednom květníku. Prostě nic moc.

Mamlas: slyšel jsem, že Maihuenie je dobré sít hodně do mokra a dle Ing. Richterové zásadně ven, na studeno, že "do pokoje nepatří", mně pod zářivkami vždy popadaly, ale venku na balkóně vylezly, zpevnily pletiva a jely do doby, než si na nich zaúřadovala plíseň omlouvám se, že odbočuji od tématu výsevů pediáků, jen mne zaujala ta zmínka právě o Maihueniích

Pane Varček, to je nádhera! To jsou tak nádherný kytky, jedny z mých nejmilejších severoameričanů, spolu s T. papyracantha. Ještě jsem se neodhodlal k tomu nějakou si pořídit, ale určitě to udělám. Zatím k nim mám obrovský respekt, jakž i ktěm, co je pěstovat umí. Je můj velký sen naučit se pěstovat tyhle fantastický kytičky.

Semenáče ped. peeblesianus v. fickeisenii SB 469 Grey Mts. Coconino Co. Arizona majú tri a pol roka, páči sa mi aké začali dávať tŕne.

Tak z 16 rostlinek utahií mám momentálně 2 pravokořenné a 3 roubované. Pouze 4 uhnily, 8 semenáčků se uvařilo na sluníčku, když jsem na ně zapomněl na balkoně. Na jaře jsem je dal ven, na čerstvý vzduch, pod kryt z bublinkového obalu, ale stejně se uvařily. Bohužel. Přežily jen dva, ty se mají celkem k světu, asi je ale taky naroubuju.

Roubovanci na Selenicereusu rostou jako z vody, největší už má přes centimetr v průměru a udělal dvě odnože. Jsou poměrně pěkně vytrněné. Dva mám na jižním okně bez zastínění, jeden mám ještě pod zářivkama. Ten pod zářivkama roste umírněněji, podobá sie víc těn nenaroubovaným, trošku se vytahuje, což ale není na škodu, až ho budu roubovat na trvalou podnož, alespoň bude do čeho říznout. Ty na okně mají veliké mamle a jsou pěkně kulaté, až moc vzhledem k přeroubování.

Fotky dodám.

To je moc pěkný, Miro. Ale to, že jsem fundovanější je dobrej vtip.
Kdybych věděl, proč maihuenie padají pod zářivkou, tak bych to napsal. Asi je to kombinace, pod zářivkou jsou semenáčky velice dlouhé, tím řídké a choulostivé. Při nižších teplotách a lepším světle ve skleníku budou snad kratší a odolnější. Ale vyzkoušený to nemam, mam to vyzkoušený jen pod zářivkou a tudy cesta nevede.

Určite je mamlas fundovanejší než ja, ale občas sa mi nejaký praktický výsledok podarí. Na fotkách sú jedno, až dvojročné semenáče. Schválne som ich vybral zo substrátu, aby bolo vidieť korene a teraz ich znova zasadím.

Výsevy rodů Sclerocactus, Pediocactus, Navajoa - vákno Dušanovo ještě jednou - udělal sem chybu v moderování

To jako teplo je problém, nebo je to neduživou tkání podzářivkovou anebo výskytem plísní?

Ne a ani je nebudu více zkoušet sít pod zářivky, tam sice celkem vylezou, ale hned mi chcípnou, v tom jsou daleko horší než třeba utahie, tak srovnatelný s mikroopunciema, který považuju za nejobtížnější semenáčky.
V pondělí jsem vysel pár semínek maihuenií do 4 květníků ve skleníku, semínka lehce zasypal pískem, zalil sněhem a dal do stínu do uličky ve skleníku. Uvidíme, zda něco vyleze, tento postup doporučovali úspěšní vysévači z Anglie, teda bez toho sněhu, ten je tam velká vzácnost.

Milane a teďko teda jenom malilinkej jednovětej off-topic -> skarifikuješ maihuenie?

Podle mých zkušeností Scl. spinossior a pubispinus klíčí stejně dobře jako pediokaktusy i bez skarifikace, ostatní sklerokaktusy a toumeye bez skarifikace klíčí spíš náhodně, ale ani po skarifikaci to neni bůhvíco. Vlastně nikdy mi neklíčily hromadně, takže je to závod mezi tim jak dokličují a vyklíčené padají. 3 semenáčky ze 20 semen považuju za přijatelnej výsledek, stejně je pravokořený neumim a roubovat jich hodně se mi nechce. Zpravidla jakmile jsou v květníku 3 zdravý semenáčky, tak ho vyndám uzavřené nádoby, sice už nic nedoklíčí, ale většinou ani nepadne.
Myslim, že Miro Varček by k tomu mohl říci daleko více a fundovaněji, teda kdyby chtěl.

Přesunul sem semka diskusi která začala ve vláknu věnovaném makrofotkám -> viz. prvních osum příspěvků.

Mamlas napsal: Asi tím nic nezkazíš, ale moje zkušenosti s obojím jsou negativní. Mimo P. bradyi není u pediokaktusů skarifikace potřeba a klíčí rovnou nebo vůbec.

Milane takže skarifikace tedy u všech skleráků? Mimochodem, nemohl bys na tohle založit nějaký vlákno separé, myslím, že to je zajímavý téma, ale trochu mimo problematiku makrofoteka a kupříkladu já mám k tomu celkem pár dotazů, který bych rád probral -> příspěvky odsud bych tam přehodil, abychom mohli rozvíjet obě témata..

Dušan napsal: Můžu vysbírat nevyklíčená semínka a zkusit to znova, třeba příští rok? Nebo skarifikovat a zkusit to znuvu ihned?

Asi tím nic nezkazíš, ale moje zkušenosti s obojím jsou negativní. Mimo P. bradyi není u pediokaktusů skarifikace potřeba a klíčí rovnou nebo vůbec.

Děkuji Milane, za velmi cenné rady. Člověk se tu naučí, co by vlastní praxí a za cenu fatálních chyb získával dlouhé roky.

Výsev mám opravdu ještě uzavřený, i když už zhruba dva týdny postupně odvětrávám pootevřením víka krabičky. Asi tedy odvětrám vlhkost úplně a nechám substrát trochu proschnout. Bál jsem se, že zastavím dokličování semínek, ale už to stejně neklíčí. Utahie se zastavily na 16/22 a P. simpsonii HK1017 na 7/20.
Z 20s porce P. simpsonii flaminggorgensis RP 110 vyklíčilo po třech týdnech jedno semínko a ještě vypadá na chcípnutí.

Můžu vysbírat nevyklíčená semínka a zkusit to znova, třeba příští rok? Nebo skarifikovat a zkusit to znuvu ihned?

Tady u focení bych neměl sklouzávat k pěstování, ale ještě něco k výsevu utahií. Jejich semena jsou veliká a zároveň velice křehká, z toho plyne značná citlivost na mechanické poškození během manipulace před výsevem. Poškození se nejvíc projeví tak, že klíčenec nemá kořínek nebo je různě pomačkanej. Proto semena pokud možno nebrat do ruky natož do pinzety ani s nimi při moření v nádobce moc netřepat, pokud jsou klíčivá tak klíčí samy bez jakéhokoli ošetření. A hlavně, po vyklíčení vyndat z krabice a zalévat až po proschnutí když semenáče začínají vadnout.

Ze snímku celého výsevu soudím dle orosené krabice, že máš výsev ještě zavřený. Já utahie a skleráky vyndavám hned, jak se povede sundat obaly semen. Pak i semenáčky, jako ten cos ukazoval jako napadený, běžně přežívají. V uzavřené krabici by se mi pravděpodobně žádný nedožil ani stadia, které máš na fotkách. Semenáčky jsou poměrně velké a životaschopné a i když první kořínek odumře, mnohdy dokážou zakořenit znova

Jinak celé semenáčky vypadají takhle. Myslím, že v tomhle případě je ten červený spodek od světla. Z těhle čtyř ještě žádný nespadl. Ten zadní je mírně zdeformovaný, možná je to od pinzety, jak jsem se snažil kořínek strčit do dírky v substrátu. Příště semenáčeku budu chytat jen za zbytek semínka, nikdy za tělo.


A tady je pohled na celý výsev. Ten napadený z minulého příspěvku je v květníku vlevo nahoře.

Kořínky byly všechny v substrátu, možná jsem je měl nechat na povrchu a jen jemně přihrnout. Některé kořínky byly hrozně krátké, jak zakrnělé nebo uhnilé. Byly načervenalé, neměly kořenové vlášení. Někdy byla rez i na krčku. Napadené semenáčky odspoda průsvitněly, postupně směrem vzhůru. Jak jsem psal, u některých jsem odřízl zdravou část a pokusil se naroubovat.
Některé jak kdyby byly napadené už od začátku, byly takové nafouklé, vodnaté, na rozdíl od ostatních fialových až černých byly světle zelené. Jedno semínko jsem zastrčil do substrátu na zkoušku, jestli se kořínek líp chytí, ale vykulený semenáč zvodnatěl ještě v substrátu. Myslím, že jim dlouhý kontakt s vlhkým povrchem substrátu vůbec nedělá dobře.

Práve som chcel požiadať o fotku koreňových krčkov, prípadne kúsok koreňa ak je na povrchu substrátu. Na semenáčiku na tretej fotke vidím hrdzavé bodky,neviem či bude v poriadku.

Tak přeci jen vlákno založím, vždyť Plzeň je plná odborníků na tyto nádherné rody a druhy

Já jsem vysel poprvé Sclero/Pedio vloni, ale z několika porcí vůbec nic nevzešlo. Podrobil jsem semínka stratifikaci (asi týden v namočeném filtráku přes noc do mrazáku a přes den do pokojové teploty) a asi to semínka nerozchodila.

Letos se zatím vede přece jen lépe, po 3 týdnech z 22 semen U. sileri vzešlo 16, P. simpsonii z 20 semen vzešlo 7 a P. simpsonii f. flaminggorgensis zatím 1 z 20.

Stratifikaci jsem letos provedl tak, že jsem zavřel suchá semínka v původních zipových pytlících do filmovky a nechal v květináči se štěrkem na balkoně od podzimu do ledna.

Koncem ledna jsem semínka ošetřil 10% peroxidem a pak nechal v destilované vodě s trochou peroxidu namočené přes noc. Poté usušil, namořil Merpanem a vysel do směsi písek/antuka/agroperlit vysterilizované přímo v květnících 4x4. Květníky se semínky jsem dal do jídelní misky s víčkem, podmokem zavlažil destilkou s Previkurem, Wuxalem a Dithane.

První týden přes den stavěl na radiátor (ne úplně vařící, ale dost horký) a přes noc na studený vnitřní parapet. Klíčení začalo asi 4. den. Po týdnu do klasického zářivkového kultivátoru, den 27-28 st. Na noc je vytahuju na ten studený parapet, kde mají asi 17-19 st.

Druhý týden začaly odcházet 2 utahie. Začal jsem větrat. Třetí týden další 4. Z těch 6 jsem zkusil 4 zachránit roubováním na Selenicereus, jeden z roubovanců už začal růst, i když podnož byla nezakořeněný řízek (roubování na špalíček polystyrenu). Všechny ztráty způsobené rezavou hnilobou kořínku nebo krčku s následným postupným zprůsvitněním a zesvětláním.

P. simpsonii zatím beze ztrát, i když jeden semenáč byla takový vodnatý a přichcíplý, snad se spravil a vršek už má zdravou barvu a roste.