Téma:

Ještě pár zvídavých dotazů na Petra/Wurma:

K roubování na fragilis: Na tu fragilis roubuješ na utržený článek nasucho, nebo na zakořeněný článek? Je to v Tvých podmínkách trvalá podnož? Jak to fixuješ?

K zeolitu: Dají se v tom kytky pěstovat dál, třeba do dospělosti? Mohl by se na dospělé sclero/pedio použít čistý zeolit, nebo by potřebovali přidat třeba vápenec, nebo (např. P. sileri) sádrovec? Jak by to bylo se závlahou a hnojením takových dospělých kytek v zeolitu?

Děkuji moc!

Varček napsal:

Odfoť tú krabičku z boku nech vidíme pokiaľ siaha voda. Zdá sa mi to dôležité

Zítra za světla to nafotím,ale jsou to 2 krabičky v sobě v jedné jsou normálně odtokové otvory a druhá slouží jako zásobník vody,aby se tam ta voda držela.

No, já bych jednak maličko protestoval proti tý výšce nádobky - foukat asi přes ně moc nebude. Počkej s tím otevřením až do chvíle, kdy usoudíš, že je doklíčeno. Pak to trvale otevři a po částečném vyschnutí bych já osobně ustříhnul ten kus tak 1 cm nad povrchem toho výsevu - uvidíš, jak chytnou luft a kopnou do vrtule. Jinak samozřejmě krev nekrev při sebemenším náznaku plesnivění, ale to se samo sebou, že...

Odfoť tú krabičku z boku nech vidíme pokiaľ siaha voda. Zdá sa mi to dôležité.

Dorazil jsem s práce a zase přiklíčily,takže zatím spokojenost.Za týdem dodám foto jak to vypadá
Kdy se pozná,že mám luftovat?

No vidíš Calipso. A řekni sám, jestli to není príma výsev a velmi dobrý výsledek. Mě to přijde tedy hodně dobré, klíčí to tam jak o závod. Jen to hlavně dál nepokazit

Jupííííí, čvach, čvach.....takhle má vypadat výsev na zeolit. Píši vám výbornou, pane kolego. Sleduj cvrkot a včas votevřít....to je asi největší kouzlo zeolitovýho vysejvání - trefit ten správnej termín, kdy už jsou tauglich a snesou venkovní luftaci...držím palce a sleduju....

Takže letos jsem udělal pokus dle metody Wurm akorád s tím rozdílem že jsem nepral semena v hypermanganu a ani jsem je nenechával odležet.Senemo nakoupeno od Skleráka a po obdržení zásilky prakticky okamžitě skarifikováno a vyseto.V každém poli je po 30ti semenech
Vyséváno 9.9.2012.

Musím říct že klíčivost mě mile překvapila,už jen proto,že první klíček se oběvil za 2 dny.
Políčko s nejvíce vyklíčenými semeny jsem vyséval o den dříve,čili v sobotu.
Vysete druhy:
Pediocactus paradinei SB 502 Coconino County, Arizona, USA
Pediocactus winkleri SB 737 Wayne County, Utah, USA
Pediocactus simpsonii v. minor RP 106 Plains El Paso County, East Colorado, USA
Pediocactus winkleri RP 103 Wayne County, Utah, USA
Pediocactus despainii SB 989 Emory County, Utah, USA
A ted se uvidí,zda je Wurmova metoda opravdu tak dobrá

No, on se Jarda hodně zlobil, neb je taky na zeolit citlivej. Jinak, takhle se oslovovali i W +V a nijak to za dehonestaci nepovažovali...Holt, někomu to řeknu s úmyslem snížit hodnotu osloveného, jinému co pohlazení.... a každej ví...

Maus napsal: .... Klidně mě poslouchal a pak se zeptal na zálivku. Popsal jsem a on pravil : Vole , stát ve vodě a ne vedle vody!!!" No a to je celé... Po výsevu to prostě stojí vmisce s vodou, dokud neskončí klíčení. Pak otevřít a jednou za dva tři dny podmok a denně ještě rosím...a hotové, pan Fleischer by se divil i ušima...

No já bych to snad lépe neřekl. Hodně mi to připomíná ten příběh, co jsem tu popsal. Jen jsem byl na toho kamaráda trochu víc přiměřený Ale tuto Chvastkovo hlášku si musím zapamatovat. Určitě se ještě mockrát hodí. Takže budu od nyní již citovat klasika

Ale ne, už jsi dělal výsev "nasucho"? Na zeolitě to ke klíčení potřebuje vodu. Substrát je jiná, někdo štěrk, někdo rašelinu, někdo bórobetón ....

Metoda výsevu "nasucho" a nebo taky často popisovaná jako "Pytlíková metoda" je dost odlišná a tam ten výsledek s klíčením může být značně jiný, i když 100% výsledek je nejčastější když ji máš zvládnutou dobře.

Jak to tak čtu,tak to už můžem přirovnat k hydroponickému výsevu

Kluci, já bych ale strašně rád věděl, co se v tý šedozelený hmotě vlastně doopravdy děje. Já s tím začal podle J. Chvastka a hned napoprvé jsem toho dvě třetiny usušil. Kam všude jsem ho po telefonu poslal i se zeolitem a jeho recepturami, si jistě představit doovedete. Klidně mě poslouchal a pak se zeptal na zálivku. Popsal jsem a on pravil : Vole , stát ve vodě a ne vedle vody!!!" No a to je celé... Po výsevu to prostě stojí vmisce s vodou, dokud neskončí klíčení. Pak otevřít a jednou za dva tři dny podmok a denně ještě rosím...a hotové, pan Fleischer by se divil i ušima...

miro napsal: Mlčím

Zdar Miro - oni netuší, co? Ale my víme

On by se přidal, ale Wurm potvrdí všem, že jako propagátor Zeolitu jsme si spolu už všechno promejlovali a jenom bych opakoval něco, co tu píše. To by bylo naprd. No a potom, když se občas někde zapojím, neberou to pak lidi vážně. A uznáte, že výsevy a pěstování kaktusů je věc velice vážná.

Jinak děkuji všem. Velmi dobré a přínosné příspěvky, které mi řekly, kde asi dělám chyby, když to jednou jde a pak zase ne. Mám teď zcela jasno na příští výsevy. Jen aby toho moc nevyšlo, já pak nevím co s tím. Na tohle byly moje metody zase dobré.

Calipso napsal: miro napsal:

Mlčím

Tak to je snad poprvé

Taky jsem mu poděkoval !

miro napsal:

Mlčím

Tak to je snad poprvé

Mlčím

Já se pokusím to vzít postupně a doufám, že na nikoho a na nic nezapomenu.

Henry: tak to je tvoje veliká přednost pokud dokážeš vážit přesně. Myslím to vážně a není to myšleno nijak ironicky. Kdo se tomu směje, tak ať se směje. To jsou většinou ti, co namíchají postřik metodou "no tak ještě tam trochu mlasknu ať to stojí za to" a ono to potom za to stojí.
A druhá část tvého dotazu, nebo spíše jakési pochyby - ne, neboj se. Opravdu to tak je. Hnojivo do první zálivky pak nic. Jen udržovat zavřené a nevyschnout. Ze suchého by se pochopitelně živiny těžko uvolňovali. A zeolítek bude dávkovat tvým kytičkám co potřebují. Žádné další průběžné přihnojování. Pokud se dostaneš k pikýrování, tak pak už standardní postupy.

Peri: no není zač a díky za hodnocení. rozumím, není to dnes běžné. Dnes jsou běžné spíš jiné věci, ale to sem nepatří. A k tvým dotazům - zkus tady pořádně zapátrat, protože jsem to tu docela přesně někde popsal. Nebo to bylo možná na "Kaktusari.eu" já nevím. Tak mrkni, je to tam fakt všechno komplet a podrobně. Ne, že bych to tady nemohl popsat znovu, ale přijde mi to zbytečné. Místo toho budu mít čas dopsat jiné a důležitější články a hlavně dotočit nějaká videa (psst překvapení. Stratifikace opravdu překlep není a je to tam popsané taky. Pokud nenajdeš tak napiš, já ti to pošlu do SZ.

Maus: no přesně tak. Vlastně tady to má Henry potvrzeno. No a konečně někdo, kdo používání zeolitu evidentně pochopil, pozorně čte a navíc koukám i potvrzuje praxí. Mausi díky. Ano, tak nějak to je. Pouze se jako zarytý bořič mýtů trochu ohradím ohledně toho "zasušování", které opět není tak kritické, jen se zde obvykle taky nedělá co má a vznikají chyby, pochopitelně generující ztráty a tím i nedůvěru. Až dopíšu, taky popíšu.

Henry napsal: Wurm: Já hnojím kristalonem a co se týče přesné dávky, tak s tím asi nebude problém, protože mám nemoc z povolání všechno vážit na 0,0001 g
Ano, slyšel jsem, že to někdo pohnojí na začátku a tím to končí. Ale nějak mi to pořád vrtá hlavou. U hydroponie se doporučuje hnojit každou druhou zálivku. Chápu sice že ty malé semenáčky toho moc nepoberou, ale držet je rok na jedné dávce hnojiva, není to málo? Nedopadne to pak jak ten experiment co tu dával "nov"?

Henry, tohle je úžasná vlastnost zeolitu. nehledejte vědu - nemám, ale zjistil jsem, že pokud to na začátku nakrmíš a udržuješ stále vlhké, pak ten zeolit zpočátku jaksi sežere to hnojivo a postupně jej za vlhka vydává. Pokud hnojíš furt, tak se zasolí strašně rychle a semenáče stejně dostanou kulový, jen seděj v silně jedovatým materiálu. Ať dělám, co dělám, jedna zálivka hnojivem na začátku sezony stačí ku spokojenému růstu prťavců až do velikosti 1 cm i víc...Když to usušíš ( vědátoři ti řeknou co přesně) opět se začne cosi dít a chemie v zeolitu dychtí býti rozpuštěna. Tak ta matérie podle mého saje vodu ze semnáčů takovým kalupem, že je zlikviduje za chvíli bez poct a nekrologů. Ale vědecky to objasnit neumím - takhle mně to funguje už asi 4 roky a nehodlám na tom ničeho měniti. Co vlhké - roste jak z praku, co zaschne, nedej bože sušeno, kvapí v prdel a nezachráníš to, leč se silnými ztrátami. Funguje - li to tak u většiny kaktusiva, proč by tyhle měly býti výjimkou?

Velice děkuji Wurmovi za příspěvky a za ochotu podělit se s námi ostatními o know-how-není to dnes samozřejmost.Jen bych se ještě rád za sebe zeptal na dvě věci- jak dlouho by semena scleráků měla být odleželá a pak je tam zmínka o stratifikaci.Takže ta semena jsou stratifikovaná a pak vysetá a vůbec se neprovádí skarifikace? Pochopil jsem to dobře nebo je tam překlep v textu?

Wurm: Já hnojím kristalonem a co se týče přesné dávky, tak s tím asi nebude problém, protože mám nemoc z povolání všechno vážit na 0,0001 g
Ano, slyšel jsem, že to někdo pohnojí na začátku a tím to končí. Ale nějak mi to pořád vrtá hlavou. U hydroponie se doporučuje hnojit každou druhou zálivku. Chápu sice že ty malé semenáčky toho moc nepoberou, ale držet je rok na jedné dávce hnojiva, není to málo? Nedopadne to pak jak ten experiment co tu dával "nov"?

Filip Jelínek napsal: Já teda nemám moc zkušeností zrovna s pediocactama a sclerocactama, ale loni sem se do toho trochu opřel a povysejval celkem úspěšně a troufnu si tvrdit, že ta % úspěšnost odvisí především od toho jaký to jsou semena.
To říkám velmi obecně, protože těžko říct čím ty semena prošly. Samozřejmě pokud vysejváš svý vlastní semena, tak můžeš ovlivnit celou řadu věcí a tím i zvýšit % šanci na klíčení.
Já jsem sel z několika zdrojů a mnohdy i stejný druhy a klíčení bylo různý, někdy skoro všechno, někdy jen pár kousků (i když obecně mi to loni vylezlo celkem dobře).

Moje slova a nemám co bych k tomu dodal, než potvrdil. Kvalita osiva je prioritní a u svých je alespoň znalost toho, co se dělo. Pokud něco ošidím, projeví se to. U dodaných semen toto pochopitelně nevíme, takže tam je jediná možnost - vybrat si a používat ověřené dodavatele semen a to nejlépe takové, kteří sami semena produkují. Pokud to je pouze obchodník, tak to neřekne, protože to prostě taky neví. Kvalitních dodavatelů u nás je celá řada a jsme na tom v našem kaktusářství řekl bych velmi dobře.

Henry napsal: Wurm: Ještě bych se zeptal na jednu věc, kterou jsem nenašel ani v KN. Čím a jak často hnojíš ten zeolit? Zatím jsem se setkal s dost rozdílnými postupy.

Já jsem to chtěl popsat v dalším, tedy druhém článku který na to navazuje, ale nejsem prostě štonc ho dopsat a poslat. Pořád do toho něco leze. Takže jsem vlastně odpovídal na hodně mejlů individuálně pokud se na to pěstitelé ptali. Jak píšeš že jsi se setkal s dost rozdílnými postupy, tak to máš naprostou pravdu. Já bych to ještě poopravil - já se setkal s dost špatnými postupy. Opět na tom není nic složitého a záhadného. Zeolit se namočí a nahnojí jen jednou! Tedy než vyseju, tak je v zálivkové vodě hnojivo. Každý může použít na co je zvyklý, já používám Wuxal. Co je ale důležité je to, že se musí dodržet předepsaná dávka, a to poměrně přesně. Takže nějaké takové to hrc prc šupnu tam asi tak štamprdli na konev zde nefunguje.
Druhým poměrně chybným krokem je vlhkost zeolitu. Ve fázi klíčení to musí být mokré přátelé. Ne vlhké, ne trochu mokré, ne trochu suché, ale mokré. Byl mi před časem předložen výsev stejných semen ve stejných podmínkách do zeolitu a do normálního substrátu s dotazem pěstitele: "Tak, a teď se na to podívej a co mi k tomu řekneš". A důvodem mělo být to, že semenáčky v substrátu byly asi 3x větší než v zeolitu. Ovšem výsev v substrátu stál ve vodě oproti tomu ten v zeolitu byl suchý úplně na troud. Tedy jsem odpověděl otázkou: "Proč je ten zeolit úplně suchý a nemá to vodu?" Přišlo mi to podobné, jak tady někde ve vláknu Notocactus ten pokus s přesazením do zeolitu. No nic, takže než se onen kolega jal to zalít, tak povídá: "Počkej, já si tady ještě v tom substrátu vytahám pinzetou ty uhnilé když už jsem to vyndal". Na dotaz kolik jich uhnilo v zeolitu už jsem odpověď nedostal. Naštěstí miska zůstala venku a přes noc pršelo, tak si přišly semenáčky na své.
Tedy podmočit před setím, zálivková voda s hnojivem (no z něčeho to růst musí když to je inertní substrát kde vůbec nic není), ale nepřehnojit, na to je zeolit svinstvo a začne mohutně přehazovat kationty a anionty a co já vím co ještě. Pka už na to nešahat a rostou jedna báseň. A nehnijou, nepadaj, neplesnivěj a tak.

Pokud zeolit "točíte", což je jedna z jeho dalších obrovských výhod, tak nezapomenout zase proprat (je třeba odplavit prázdné slupky semen) a správně zregenerovat.

Já teda nemám moc zkušeností zrovna s pediocactama a sclerocactama, ale loni sem se do toho trochu opřel a povysejval celkem úspěšně a troufnu si tvrdit, že ta % úspěšnost odvisí především od toho jaký to jsou semena.
To říkám velmi obecně, protože těžko říct čím ty semena prošly. Samozřejmě pokud vysejváš svý vlastní semena, tak můžeš ovlivnit celou řadu věcí a tím i zvýšit % šanci na klíčení.
Já jsem sel z několika zdrojů a mnohdy i stejný druhy a klíčení bylo různý, někdy skoro všechno, někdy jen pár kousků (i když obecně mi to loni vylezlo celkem dobře).

Wurm: Ještě bych se zeptal na jednu věc, kterou jsem nenašel ani v KN. Čím a jak často hnojíš ten zeolit? Zatím jsem se setkal s dost rozdílnými postupy.

Děkuju za vyčerpávající odpověď.

Já jsem v těchto rodech naprostý začátečník, mám za sebou teprve 2 sezóny výsevů. Ale baví mě to a budu to zkoušet i dál. Kolem 100% klíčivosti jsem měl jen u P. simpsonii a knowltonii. U Sclerokaktusů, Utahia, Toumeya a Navajoa to bylo mnohem mnohem horší. Mám to v bratčickém písku, zatím mi to příliš nechcípe. Pokud něco vypadá na chcípnutí, dávám to na Selenicereus. Alespoň část P. simpsonii a knowltonii chci zkusit dopěstovat na vlastních, ostatní zkusím naroubovat na E. baileyi.

Dušan: díky za ohodnocení. Pokusím se zodpovědět vše, co jsi se ptal.
Vysévám na čistý zeolit, žádné příměsi. Už jsem o tom psal studie, něco vyšlo i v KN. Zeolit je propraný (zbavený prachu). Semínka nechávám odlehnout (taky jsem to popisoval) a poslední zimu před výsevem stratifikuji. Moření používám suché - Orthocid (škoda, že se už nevyrábí a nedá sehnat). Poválím je v prášku a vysypu na substrát (předem řádně namočený). Výsev provádím do patrových kultivátorů (4. patra) taky je tu někde fotka a popis) tedy to hřeje i odspod ale protože to je provedení "policové", tak se to nepřehřívá, tedy nemusím větrat ventilátory. Osvětlení zářivkami (kombinuji dvě teploty White a Daylight) značka Philips Master. Žádný termostat na hlídání teploty a žádné topení. Police jsou seštelovány (u nás výraz pro seřízeny nebo nastaveny ) tak, aby bylo dosaženo požadovaných teplot. V každém patře to může být trochu jinak podle kytek. Sclero, pedio a navajo umísťuji do patra, kde teplota lítá od cca 18 až 20°C v noci až do max. 30°C přes den. Možná by to přes noc chtělo méně, tedy teplotu ještě nižší, ale je to bohužel v bytě, takže tam to na méně neklesne. Už jsem dokonce přemýšlel o tom, pořídit malou klimu a přes noc jim to sundat tak na těch 10°C. Ale to bych pak mohl mít klíčivost 100% a co bych pak s těma kytkama dělal, že? Ale byl by to myslím šlágr a třeba se k tomu dostanu, protože přesouvám kultivovnu-výsevnu do nové větší místnosti a tam už to třeba zkusím. Podle mého rozdíl teplot den/noc a alespoň 20°C by udělal své.
Dále podle toho jak je čas a období, tak je nechám buď zavadnout a prospat (v zimě), nebo je přenáším do skleníku (v sezoně), kde proběhnou fáze roubování a pikýrování.

Dále se ptáš na roubování, takže to praktikuji následovně: kytky, které chci mít na jistotu roubuji na přechodné podnože (pasacany, eps) a z těch trochu povyrostou pak na trvalé (třeba po roce nebo dvou letech), tedy ty jistější třeba na fero a jinak na echinocereusy. Další várka jde přímo na zimovzdorné opuncie (humifusa/fragilis) a tam je roubuji hned 3 až 4 týdny po vyklíčení (na nejmladší článek na špičku). V podstatě si semenáče z každého výsevu rozdělím pro několik účelů. Ještě občas laboruji s tím nechat to na svých, ale jak jsem psal u Sclero to dle mého nemá význam, pedio možná ano. Toť vše, žádné zázračné postupy, vše klasika řekl bych. Snad jsem nezapomněl na nic, co jsi se ptal.
Pokud jsem něco nepopsal, zapomněl nebo to bylo nejasné, tak dotaz a rád dovysvětlím.

Podle mě 93% úspěšnost výsevu u těchhle kytek je fantastický výsledek. Jak vyséváš? Substrát, moření, úprava semen, teplota, kultivátor ...? A jak staré kytky roubuješ?