Vítejte, Host
Uživatelské jméno Heslo: Pamatuj si mě
Vše o množení kaktusů a sukulentů.

Téma: Výsev v přímém přenosu aneb jak to teda vlastně všechno je ?

Výsev v přímém přenosu aneb jak to teda vlastně všechno je ? 16. říj 2018 17:02 #61361

  • Zdenda
  • Avatar uživatele Zdenda
  • OFFLINE
  • TOP přispěvatel
  • Andy
  • Příspěvky: 1163
  • Obdržená poděkování 1283
To mi přijde jako s vaničkou vylít i dítě. Změna substrátu je velmi pracná záležitost. Jednodušší a já to tak i píšu v posledním příspěvku, je laborovat s vlhkostí.

Postupuji tak, že na neklíčence napráším sprejem 3%ní peroxid, tím zvýším vlhkost uvnitř nádoby a pak každé, nebo každé druhé ráno setřu stěny a víko od vysrážené vody. V okamžiku, kdy začnou klíčit tuto činnost zpomalím, nebo s ní i přestanu.


Myslím si totiž, že vliv substrátu na klíčení se zbytečně přeceňuje.
Pravda je, že s mrazuvzdornými apod. druhy zkušenosti nemám, ale i v Chile jsou pobřežní teplé oblasti a vlhké, ale také horské studené a větrné. Roste to tu mezi zelenými rostlinami, ale také v totální poušti.
Možná významnějším faktorem pro klíčení bude teplota. Teplota ve dne a v noci. Případný teplotní spád.
Takže kombinace teploty a vlhkosti.
S teplotou si lze poradit. Na www.stránkách Steve Bracka u nabídky semen má teploty pro jednotlivé rody uvedeny.
Poslední úprava: 16. říj 2018 17:19 napsal Zdenda.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: Láďa

Výsev v přímém přenosu aneb jak to teda vlastně všechno je ? 16. říj 2018 17:17 #61362

  • Láďa
  • Avatar uživatele Láďa
  • OFFLINE
  • Aktivní přispěvatel
  • Příspěvky: 171
  • Obdržená poděkování 419
Zdenda napsal:
Postupuji tak, že na neklíčence napráším sprejem 3%ní peroxid, tím zvýším vlhkost uvnitř nádoby a pak každé, nebo každé druhé ráno setřu stěny a víko od vysrážené vody. V okamžiku, kdy začnou klíčit tuto činnost zpomalím, nebo s ní i přestanu.

Zdendo a proč ten peroxid? Posprejovat vodou by nestačilo? A v jakém stupni vlhkosti substrátu ten postřik začneš dělat?
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.

Výsev v přímém přenosu aneb jak to teda vlastně všechno je ? 16. říj 2018 17:26 #61363

  • Zdenda
  • Avatar uživatele Zdenda
  • OFFLINE
  • TOP přispěvatel
  • Andy
  • Příspěvky: 1163
  • Obdržená poděkování 1283
Tak vycházej z toho jak mokrý máš povrch. Pokud semena plavou, pak nestříkáš na semena nic. Ten peroxid spíš proti plísním, které se většinou u příliš vlhkého povrchu začínají mezi semeny tvořit.

Pokud semena ve vodě plavou tak ani plíseň na povrchu nevzniká - povrch je totiž pod vodou, že.

Pokud semena plavou, tak stírám stěny zpočátku i 3x za den.
Povrch by se neměl lesknout. Nejlíp je to vidět při otevření nádoby když dovnitř svítí sluníčko.
Poslední úprava: 16. říj 2018 17:28 napsal Zdenda.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: Láďa

Výsev v přímém přenosu aneb jak to teda vlastně všechno je ? 18. říj 2018 22:20 #61404

  • Mamlas
  • Avatar uživatele Mamlas
  • OFFLINE
  • TOP přispěvatel
  • Příspěvky: 2243
  • Obdržená poděkování 6175
Zdenda napsal:
Psal jsem tu dřív zkušenost se semeny umadeave. Semena, která jsem nasypal na povrch většinově pokrytý rašelinou klíčila, a semena na křemičitém písku ne. Myslím si, že problém bude ve vlhkosti. Povrch písečný velmi rychle vysychá. Přes noc vysrážená voda na semenech a písku se rychleji vypaří, kdežto na humózním povrchu drží poněkud déle. Větší zálivka a tedy držet semena stále pod vodou ale nemá smysl, protože pro vyklíčení je potřeba právě ta změna sucho-mokro. Zvětšováním a zmenšováním objemu díky změně vlhkosti a teploty a tedy dilataci, dochází k puknutí semene. Ideální a u velkých semen lehce pozorovatelné je, když polovina semene je ve vlhku, tedy v půdě a druhá jeho polovina na suchu, tedy na vzduchu.
Staří pardálové radili po nasypání na povrch semena do substrátu zatlačit.
Někomu mohou klíčit i semena na písku, pak ovšem je to otázka teploty, kterou lze ovlivnit rychlé vysychání povrchu.
On ten problém může být i docela jiný: obsah kyseliny giberilinové. Vzniká činností hub, v rašelině je určitě a v písku? Podle publikovaných studií se zdá, že pro semena s dormancí slouží jako indikátor, že místo, kde se nacházejí, bývá vlhké dostatečně dlouho na to, aby tam mohly existovat houby a tedy se tu vyplatí vyklíčit.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: varček, Láďa, HonzaC, zabzakus, plinha, Stenly

Výsev v přímém přenosu aneb jak to teda vlastně všechno je ? 19. říj 2018 12:26 #61409

  • Láďa
  • Avatar uživatele Láďa
  • OFFLINE
  • Aktivní přispěvatel
  • Příspěvky: 171
  • Obdržená poděkování 419
Pro Mamlase:

Něco na tom může být. Kyselina giberelová je ale jen jeden z cca devadesáti momentálně známých giberelinů. Takže pokud tenhle mechanismus opravdu existuje, může ho zprostředkovat kterýkoliv z nich. Někdo tady psal, že mu semena neklíčila a vyklíčila hromadně až když se na substrátu vytvořila řasa. To by mluvilo ve prospěch tvé teorie. Gibereliny se v různé míře syntetizují ve všech rostlinných pletivech, tedy i v řase. Nabízí se ale ještě další vysvětlení. Vyklíčení některých semen brání dormance způsobená přítomností fytohormonu ABA (kyselina abscisová) a gibereliny a ABA se navzájem inhibují. ABA se také snadno rozkládá působením tepla a světla. Takže když sečteme ve výsevu teplo, světlo, vodu (ta také "vyplavuje" ABA ze semen) a giberelin (v řase, případně v rašelině?), výsledek by měl být klíčící semínko. Nabízí se přidat giberelin uměle, ale má to háček: koncentrace. To je námět pro případného výzkumníka, který by si s tím chtěl u výsevů kaktusů pohrát (v některých jiných zahradnických kulturách už to mají zmáknuté). Do určitého stupně koncentrace gibereliny dormanci semen ruší, ale při vyšší koncentraci působí opačně a dormanci podporují. Další problém je v načasování, protože ABA v semenech má svůj účel - zajišťuje dostatek zásobních bílkovin pro úspěšné dozrání zárodku a první fázi růstu, kdy semenáček ještě nemá kořeny a roste ze svých zásob. Když ABA budeme inhibovat s pomocí giberelinů předčasně, asi věci moc nepomůžeme. Jsou to všechno tak subtilní a složité procesy v semenech, že čím víc se o tom snažím dozvědět, tím méně toho vím.
Má někdo na fóru s gibereliny u kaktusů zkušenosti? A mohl bys sem dát odkazy na ty studie, které zmiňuješ?
Poslední úprava: 19. říj 2018 16:26 napsal Láďa.
Administrátor zakázal veřejné příspěvky.
Poděkovali: zabzakus, Stenly
Vygenerováno za 0.451 sekund
Powered by Kunena fórum
   

Inzerce

Kaktusy
(Literatura / Časopisy)

Kaktusy
17.11.2018

Akce semen KK Plzeň 2018
(Kaktusy / Semena)

Akce semen KK Plzeň 2018
05.11.2018

Prodej -Cleistocactusy
(Kaktusy / Rostliny)

Prodej -Cleistocactusy
30.10.2018

Chrudimské katalogy
(Literatura / Časopisy)

noimage
05.10.2018

Odnoze Medoilobivia
(Kaktusy / Rostliny)

noimage
05.10.2018

Ferocactus acanthodes
(Kaktusy / Rostliny)

noimage
30.09.2018

Koupím opuncie
(Kaktusy / Rostliny)

Koupím opuncie
29.09.2018

Nabídka časopisů
(Literatura / Časopisy)

noimage
21.09.2018

Gymnocalycium saglionis a Cereus validus - Poptávka
(Kaktusy / Rostliny)

Gymnocalycium saglionis a Cereus validus - Poptávka
15.09.2018

cereus huntingtonianus
(Kaktusy / Rostliny)

cereus huntingtonianus
14.09.2018
   
Copyright © 2018 Klub kaktusářů Plzeň. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.