Téma:

Nevím Láďo, z vlastní zkušenosti ti mohu jen říci, že buď vysévat do čistě minerálního substrátu nebo od začátku použít supresivní substrát, žádné přepichování až když hoří koudel. Já vím, že mnozí nemají minerální substráty v lásce, protože jim připisují špatný růst semenáčů oproti klasickým, ale pokud máš v oblibě také spíš tu klasiku, tak supresivní substrát je pro tebe ideální volbou a je to fakt kvalitativní krok vpřed. Ale podmínkou je sít rovnou do něj, ne ho používat až post.

Nevím jestli máte podobné problémy nebo jsem sám a prostě to neumím, ale letošní studené a vlhké jaro mně dává zabrat s nejmenšími semenáčky. Na přelomu prosince a ledna jsem vysel pod zářivky. Před cca 14-ti dny jsem usoudil, že bych výsevy mohl přesunout zpod zářivek na vnitřní okenní parapety jižně orientovaných oken, aby pindíci dostali přirozené světlo a trochu sluníčka. Včera jsem je zase vrátil pod zářivky kvůli plísni. Když to nevlhčím, chcípá to suchem, když trochu porosím, do dvou dnů je všude plíseň. Vysoká vlhkost vzduchu je v místnostech i venku, zářivky to přeci jen trochu vysuší. Něco jsem zkusil přepikýrovat do supresivního substrátu, reakce byla různá. Něco odešlo skoro okamžitě, něco odchází postupně stylem jeden uhnilý nebo okožíškovaný semenáček denně (vždy samozřejmě ten největší a nejlepší!). Něčemu se v tom naopak daří, jako třeba Mam. lasiacantha, Escobaria robbinsorum nebo Mam. perezdelarosae v. andersoniana (viz foto).



 

V sobotu som konečne vysial a prvé astrofytá začali klíčiť už (až) za 2,5 dňa   . Dnes začali klíčiť aj 2 druhy gymien a astrofytá sú už všetky vyklíčené. Dúfam, že tento výsev nedopadne tak katastrofálne ako ten minuloročný ...uvidím.
Astrophytum niveum MZ 131

Gymnocalycium bruchii var. brigittae P 214, 1850 m/m, Cordoba, ARG

Gymnocalycium spegazzini ASK 1108.1, 2145 m/m, ARG

Zeolit je vhodný substrát i pro delší pěstování, ale v tomto případě daném nedostatkem vhodných podnoží- Sclerocactus parviflorus, cca dvouleté semenáče.

Opuntie pulchelly takto pokračujú.

Postupne odhadzujú testu, niektorým som aj opatrne pomohol.
 

Opuntia pulchella, Coaldale Nevada. Skúsil som do perlitu.

Semenáčky peniocereusů úžasné kytky

 

Nedalo mi to vzala sem si na to kalkulačku:
12(porcí v misce)* 30 (semenáčků v porci)* 14*9 výsevních misek = 45360 rostlinek.

Závidím a jdu si hýčkat svých 0,17m2  semenáčů

Když vidím ty kvanta cos vyséval..... co s tím budeš dělat ?  Přistavíš skleník ?
 

Mě ty malé echinocereusy baví jsou úplně super, posuďte sami A to mají teprve dva měsíce, některé ani ne. Jména jdou aspoň trošku vidět na jmenovkách
 

napsal:

Díky Peri za informace. Je to pro mě velice zajímavé!
Neuměl by jsi mi poradit, jak na mech? Jestli mě vůbec něco trápí při výsevech a zároveň se to nedá zařadit do škatulky "moc vody" a nebo to nevysvětlím tím, že v miskách nemám dírky (skočil jsem do toho po hlavě a pomalu vylaďuji co a jak, takže ty dírky tam časem budou...), tak je to mech. Mám v každé misce mech a nevím co s tím, kdyby jen držel vodu asi by mi to nevadilo. Ba naopak, mnohým semenáčkům to může i prospívat. Ale ono to dělá takovou tvrdou krustu silnou tak 1-2mm a přijde mi, že ty nejmenší klíčence to u krčku uškrtí a oni pak neprospívají a časem odejdou, až vyčerpají svou životní sílu . Je na to nějaký "trik" co s tím?

Ta houba, která umí ničit fusaria, umí se dostat i do rostliny a zlikvidovat furarii už v napadené rostlině? Nebo je to nesmysl?

To Polyvesrum bude asi do budoucna přípravek pro mě Bráním se chemii, nechci to stříkat, mořit ani vařit v mikrovlnce a jestli jsem tvůj příspěvek pochopil správně, je to dobrá alternativa k osvědčenému a zažitému postupu "dezinfekce" výsevního prostředí.

Díky Peri

Osobně vyzkoušeno nemám, ale někde jsem četl, že mech likviduje opakovaná zálivka dusíkatým hnojivem. Údajně po třetí zálivce mech kompletně odešel. Jak jsem koupil, tak prodávám, ale budu zkoušet, protože s mechem mám stejný problém. Sám o sobě by tam moc nevadil, ale když je ho moc a zaschne, utvoří se tvrdá krusta a ta vytrhává semenáčky ze substrátu. Ty potom uschnou, pokud se včas nezasáhne. Podobný problém způsobuje i silnější vrstva řasy. 
 

Většinu letošních výsevů (vyséváno od půlky února prakticky až do teď pod zářivky) jsem přestěhoval do skleníku. Vyséval jsem hodně echinocereusy (snad 700 položek) a lobívie (zbytek ) Má být nějakou dobu zataženo, tak si snáze zvyknou, navíc jsem zapojil i horkovzdušný ventilátor s termostatem (pro jistotu). Letos jsem poprvé vyséval do zeolitu, jsem spokojený, vyklíčilo prakticky všechno a doufám, že to kytky v pohodě zvládnou Fascinují mě zejména měsíc a půl staré echinocereusy. Prostě fešáci

 

napsal:

Chcem skúsiť výsev bez akéhokoľvek krytu a sterilizácie, vonku, tam kde pestujem aj ostatné kaktusy, do štrku. Mám otázku. Myslíte si, že niekoľkodňové semenáčiky zimuvzdorných alebo čiastočne mrazuvzdorných kaktusov prežijú jarné mrazíky (do -5°C) bez ujmy? Máte s tým niekto skúsenosť? Viem, že semenáče vydržia väčší mráz ako staršie, dospelé jedince, ale neviem, či túto schopnosť majú aj semenáčiky staré niekoľko dní.

 

Aby kaktus přežil zmrznutí, tak nesmí být v růstu. Jakkoli mrazuvzdorné semnáče snadno zabiješ třeba přendáním z pod zářivek do mrazáku. Nicméně pokud otázka leží tak, zda můžeš vyset ven semena, i když ještě hrozí mráz, tak můžeš, protože semena vyklíčí až po mrazech. Na podzim pak mráz přijde v době, kdy ho mrazuvzdorné kaktusy čekají, leč Lob. ferox ho ve skutečnosti nečeká nikdy.

Áno, tento článok som čítal, ten ma aj inšpiroval. Ibaže mne sa nechce čakať na leto, ale skúsim už na jar (apríl - máj). Čo sa týka mojej otázky, sú druhy L. ferox a E. viridiflorus, tie by som chcel vysiať skôr (budúci týždeň, keď sa oteplí).

Chcem skúsiť výsev bez akéhokoľvek krytu a sterilizácie, vonku, tam kde pestujem aj ostatné kaktusy, do štrku. Mám otázku. Myslíte si, že niekoľkodňové semenáčiky zimuvzdorných alebo čiastočne mrazuvzdorných kaktusov prežijú jarné mrazíky (do -5°C) bez ujmy? Máte s tým niekto skúsenosť? Viem, že semenáče vydržia väčší mráz ako staršie, dospelé jedince, ale neviem, či túto schopnosť majú aj semenáčiky staré niekoľko dní.

No, zrovna ty asi nemusíš o radu žádat , ale u některých semenáčků je již vidět počátek rozvoje fuzariové hniloby , tam by asi chtělo hned roubnout, než se to rozjede po cévním svazku.

Teraz mám dilemu čo ďalej s nimi. Poradí niekto?

Dvouměsíční semenáčky pedio a sclero po přepykýrování. Zkráceny kořeny na cca 2,5 cm po zaschnutí zasazeny do suchého substrátu a po 10 dnech první zálivka
spodem tak aby vrchní vrstva nebyla přemokřená. Ani jeden neodešel.

Myslím, že se těm kaktouskům docela daří, misky se zeolitem otevřeé, zálivka do podmisky tak, aby zeolit nikdy úplně nevyschnul Stáří měsíc a kousek, už nic neplesniví, prostě super (abych to ale nezakřikl). Sice je někde řasa, ale už se moc nerozrůstá a zdá se, že semenáčkům ani moc nevadí. 

 

EvaR napsal: Učím se roubovat Prosím, máte nějaké fígle, jak připevnit takhle malý semenáček na podložku? Ať se snažím jak chci, pořád mi po přiložení gumičky sklouzává, překlápí se... 

Kdysi tu psal Miro o fintě, kterou jsem s úspěchem vyzkoušel a dlouho používal, možná i trošku zdokonalil:
Ustřihnu nůžkami asi 2-3 cm dlouhý rovný trn nějakého kaktusu a miniaturní semenáček jím zešikma (20-30stupňů od svislé osy) propíchnu přímo na řezu podložky píchnu ho tím pádem i do podložky (tedy kaktusu). Snažím se minout cévní svazek v místš srůstu a naklonění tohoto trnu pak ještě využiju k tomu, že mezi roubíneček a trn napnu jemně gumičku, která tlačí roubínek k podložce a přitom nemá kudy sklouznout. Síla ale nesmí být moc velká, bo by mohla roub zničit. O šikmém řezu už se tady psalo dost, takže i šikmý řez je k dobru věci - cévní svazek roubu nemá tvar a velikost  tečky, ale  delší čárky.





 

Moc díky! Roubovat jsem nikdy nezkoušela. S říznutím do kaktusího "masa" mám problém (osobní, obecně to neodsuzuju), ale článek by mi asi nevadil, když dárce žije dál (prostě daroval ledvinu, né hlavu:)  Jdu shánět Schlumbergeru, asi to chce rychle, co...

Já bych to upřesnil - vhodnou podložkou je vánoční kaktus - nezakořeněný mladý článek - viz. vlákno "Roubování na Schlumbergeru". Podstatné u roubování těchto malých semenáčků je udržení dostatečně vysoké vzdušné vlhkosti. Fixují se jenom přiložením, ale při nízké vlhkosti nepřirostou, ale vyschnou. Lze samozřejmě využít i jiných podložek - Selenicereus, Peireskiopsis atd. Pro mne je Schlumbergera výhodná z hlediska nenáročnosti na prostor.

Pokud není v této době po ruce vhodná podložka, lze sáhnout i vánočním kaktusu ...

 

Nevložila, zapomněla jsem citovat V předchozím příspěvku Market dávala fotku semenáčků a bylo jí doporučenou roubování. Na to jsem reagovala, jde o takhle malé semenáčky.

Takhle malý semenáček ničím nefixuji, na podložku se přilepí sám.

Učím se roubovat Prosím, máte nějaké fígle, jak připevnit takhle malý semenáček na podložku? Ať se snažím jak chci, pořád mi po přiložení gumičky sklouzává, překlápí se... 

Bez naroubování zcela jistě ...

Člověk by řekl, že když si chce při kaktusaření užít růžovou barvu, musí si počkat na květy. Já nemusím, já už ji vidím......

Lobivia haematantha v. kuenrichii LF62, výsev 3.2.2021
Asi umřou, co..?

Co s mechem nevím, já se s tím ve výsevech nesetkávám, určitě ti poradí někdo jiný, kdo s tím má zkušenost. Ale nemáš ve výsevu náhodou řasu?
Pokud je již rostlina napadená fuzariem, ta půdní houba si s tím už neporadí. Musíš to chápat tak, že jak Polyversum, tak Trichoderma působí preventivně, tudíž likvidují fuzaria svými hyfy ještě před tím, než se dostanou do rostliny, pokud jsou volně v půdě.
Osobně bych být tebou zkusil ten supresivní substrát a uvidíš, že budeš spokojený. Proti přimíchávání Polyversa, i když samozřejmě nic proti tomu, je to už o level výš, takže podle mě nemá cenu vracet se proti proudu. Upřímně řečeno, ještě donedávna jsem byl přesvědčen o tom, že čistý zeolit nemá konkurenci, ale s příchodem těch supresivních substrátů jsem malinko změnil názor a nyní to řeším tak, že dospodu, a zdá se mi to i lepší kvůli spodnímu teplu, dávám supresivku a na ni vrstvičku zeolitu. Toto dělám hlavně u Mexika a proč- mám vypozorováno, že ten zeolit dokáže jaksi vyprovokovat semena ke klíčení ve větší míře, samozřejmě ta klíčivá. Časem kořínky prorostou do supresivního substrátu a já už pak nemusím moc hlídat to, na co jsem upozorňoval, to je to přesychání zeolitu. Na JA používám samotný supresivní substrát a je to bez problémů.