Téma:

Farrael-Sama napsal: Mě celkem ty lepové desky pomohly. Chce je to ale dát všude ke každé rostlině v bytě. Jinak je to marnej boj. Pomohlo mi i to, že jsem hlavní semeniště pod Delonixem, kde se jim očividně ve spadaném listí dařilo prolil trochu chemie. Tehdy myslím, že Mospilan co mi zbyl po stříkání. Očividně to pomohlo, protože byl za chvilku pokoj.

Ty bláho, spadaný listí pod pokojovkou-tomu říkám EKO pěstování. Já ty mušky nemusím a taky jsem zjistil, že kytky se bez nich rovněž snadno obejsou. Tedy u mě funguje každou pokojovku ihned přesadit do minerální země, eventuálně do dubstrátu, který sám připravím. Mě se opadaný květy. listy a podobně v květníku nelíbí, tak je tam nenechávám. Pak se smutnice doma nemnoží. Další je výsevní substrát, v čistém písku roste většina kaktusových semenáčků pomaleji než v písku se Substrátem pro výseva a množení. Toho tam ale stačí maličko, do 10% objemových a mám podezření, že stejnou službu by udělala i zálivka přípravky typu Lignohumát.

Mě celkem ty lepové desky pomohly. Chce je to ale dát všude ke každé rostlině v bytě. Jinak je to marnej boj. Pomohlo mi i to, že jsem hlavní semeniště pod Delonixem, kde se jim očividně ve spadaném listí dařilo prolil trochu chemie. Tehdy myslím, že Mospilan co mi zbyl po stříkání. Očividně to pomohlo, protože byl za chvilku pokoj.

No většinou ale spadne spíš plný...

Jo jo to máš pravdu, ale na expedici z výseváku do skleníku dobrý. Podmok dobrý , omyvatelný a když spadne /prázdný/ tak se zase tak moc nestane.

Rozkošné Kaktusy napsal: Já sehnal několik táců- podnosů ze školní jídelny a to by mělo stačit.

Podnosy mají nevyužitelný okraj.
Pokud má tedy někdo málo místa.
Tři podnosy vedle sebe = 4 okraje = 1 řada květináčků velikosti čtyřnásobku šířky okraje.

milanek napsal: Kdo nechce používat chemii, může nechat bojovat se smutnicemi masožravé rostliny (stačí rosnatky), spolehlivě to zvládnou !!! Podmínky v kultivátoru jim vyhovují.

Po zkušenosti z loňska, kdy si přítelkyně přinesla kytku z OBI půjdu na jistotu chemie.Taky jsem je honil Biolitem a lepovými deskami. Poučení pro mne: Nekompromisně otrávit.

Já sehnal několik táců- podnosů ze školní jídelny a to by mělo stačit.

Kdo nechce používat chemii, může nechat bojovat se smutnicemi masožravé rostliny (stačí rosnatky), spolehlivě to zvládnou !!! Podmínky v kultivátoru jim vyhovují.

Nechal jsem si u sklenáře udělat ze skla takovou podmisku přesně na rozměr police.
Má to asi 3cm vysoký mantinel.
Zalévám tedy výsevy podmokem, protože jsem květináče vytáhl z krabic a ušetřil tak hromadu místa.
Květináčky mají samozřejmě odtokové otvory.
Navíc pokud se jedná o vzácnější druhy, choulostivé na pikýrování, můžu to v té šestce nechat několik let, protože pokud to i špatně klíčí, tak jich je v květináči pár.
Hlavní výhodu podmisky však vidím v tom, že ji můžu vysunout a mám tak lepší přístup, i přehled o vyklíčencích.
Přemístění z misek do podmisky provádím když si řeknu že už to moc nepřikličuje.
Potřebují už větrat a vlhkost pro klíčení je moc velká.

No ono doopravdy používat Nurell v kuchyni či ložnici je o rozvracení partnerských vztahů. Taky býval Arafosfotion to už ale bylo přímo na rozvod a krchov

Zdenda napsal: Též mám cosi:

povedlo se mi jeden rok při nalepování polepových desek oblepit lepem z desky nechtě i kousek zářivky.
A to je ta nejlepší smutnicolapka.

Jo dost dobrý, jdu namazat zářivku lepidlem
Ale vážně možná by stačil malý kousek někde na konci a vítaná pomoc je na světě než nějaká chemie , proč ne

milanek napsal: KULTIVÁTOR

Já už dávno kultivátor nepoužívám, meláci nejlíp klíčí v létě, když je horko...
Pro konstruktéry mám pár postřehů z dob svého kaktusářského rozmachu :
- je dobré, když je kultivátor na bocích otevřený, občas je třeba starší semenáčky větrat a v uzavřené skříni to jde dost těžko
- přístup k rostlinám řešit buď vysouváním celé desky s rostlinkami nebo odklápěním desky se zářivkami
- je rozhodně lepší používat zářivky trubicové (rovnoměrnější osvětlení), jsou levnější
a nepoužívat kryty (zbytečně připravujete semenáčky o část světla)
- samozřejmostí je polepit spodní část víka nad zářivkami alobalem
- umístění aparátu v teplé obytné místnosti je lepší než v chladnější chodbě
- někdy se musí použít chemie, takže v ložnici a v kuchyni to taky není nejlepší

Též mám cosi:

povedlo se mi jeden rok při nalepování polepových desek oblepit lepem z desky nechtě i kousek zářivky.
A to je ta nejlepší smutnicolapka.

Jasně je to výhoda mít odstupňované police podle teplot.

Do tohodle aparátíku jsem měl výsev udělaný do nových plastových misek s víčkem /podobné těm co do nich cpou v lahůdkách vlašák/ a rozhozem semínek na široko. Co miska to druh. Bylo toho přez 3 patra a je fakt, že jsem s tím dost hejbal a hledal co kde jak půjde. Takovej pokusnej výsev na ověření vhodnosti provedení.
Ty misky pro sebe hodnotím jako nevhodné, dělá se v nich na bocích rychle řasa.
/ Propaření, Previcur, nebo Propaření Polyversum/

KULTIVÁTOR

Já už dávno kultivátor nepoužívám, meláci nejlíp klíčí v létě, když je horko...
Pro konstruktéry mám pár postřehů z dob svého kaktusářského rozmachu :
- je dobré, když je kultivátor na bocích otevřený, občas je třeba starší semenáčky větrat a v uzavřené skříni to jde dost těžko
- přístup k rostlinám řešit buď vysouváním celé desky s rostlinkami nebo odklápěním desky se zářivkami
- je rozhodně lepší používat zářivky trubicové (rovnoměrnější osvětlení), jsou levnější
a nepoužívat kryty (zbytečně připravujete semenáčky o část světla)
- samozřejmostí je polepit spodní část víka nad zářivkami alobalem
- umístění aparátu v teplé obytné místnosti je lepší než v chladnější chodbě
- někdy se musí použít chemie, takže v ložnici a v kuchyni to taky není nejlepší

Jo patice hřejou každopádně, u dlouhých trubic je výhoda, . že jsou je na koncích , kam už nedávám misky .
Ale stejně mi přijde, že ten zrdoj světla je bodový.

Já mám při dvou zářivkách 2x36W umístěné 12 misek typu Chrudim, jak to vychází u tebe ?

Ještě dodatek, měl jsem to jednu sezonu v místnůstce, kde byl radiátor UT, ale ten jsem posléze též odstavil. V každým patře jeden teploměr a dole podevším ještě topítko/ obyč žárovka/ přez rtuťový termostat. Nakonec toho nebylo zapotřebí, jen párkrát to asi seplo po výpadku šťávy.V zóně výsevů jsem měl teplotu od 22st C do 28 st C a když se to chtělo výš hřát, termostat zhasl všechno a jak teplota klesla zase zapnul.Setrvačnost tepelná byla dobrá a tak to ani moc často neblikalo.
Letos to budu mít v pracovně/ viz foto 1-2/ a tam mám standartně min 19 max 27 st.
Je to ale o zkoušení a ladění v daných podmínkách.

V tom mým monstru mám v každým patře 4 ks úspornejch trubicovejch žárovek /zářivek/. Koupil jsem je normálně v OBI v akci. 11 až 23 Watů. Když jsem to nainstaloval tak jsem tam ještě udělal opláštění boků a čel plexisklem v kolejničkách. Velice rychle jsem to ale demontoval, ty světla dost hřejou zejména v paticích, takže o teplo není vůbec nouze, spíše naopak. Světelné podmínky jsem si upravil pomačkaným alobalem co se vešlo a tady problém ani nebyl. Dost se občas červenaly semenáčky, do výšky to nešlo.Pak jsem začal vylaďovat výměnou žárovek ze silnějších 23 Wat na až 11 Wat a kombinoval to.Alobal na stropě jednak odráží světlo dolů a současně rozvádí teplotu do prostoru a tak jsou podlážky odspodu prohřívány. Nad víčky krabiček mám cca 5 cm, jak kde, udělal jsem to různě abych mohl zkoušet.

Ahoj
dovolil jsem si přemístit diskuzi o kultivátorech do patřičného tématu.

Jinak slušnej výsevní kombajn, taky jsem míval vícepatrový.

Jirkovo komentář je na místě.
Světlo je nerovnoměrně rozloženo, je potřeba zkontrolovat poměr výkon/ osvětlený prostor.
Na to jsou zářivkové trubice asi zatím nepřekonané.

A prostor bych taky alespoň částečně uzavřel aby se to vůbec prohřálo. Je to třeba odladit.
Jestli jsem t pochopil, tak ta místnost není prioritně topená ...

V bytě mi to kolísá v noci 20, přes den >30 °C a klíčí drtivá většina kytek dobře.
Tady budeš mít pravděpodobně teplotu podstatně menší ...

Takový box na výsevy je paráda, ale má jednu nevýhodu - teplota ve spodním fochu bude podstatně nižší jak v horním, tzn. je třeba to asi ještě zakrýt zepředu, aby to drželo teplo. Jinak tam bude zima. Je to odzkoušeno. Ale uvidíš sám.
Jinak se mě zdá, že máš to světlo dost vysoko, nerovnomerně rozložené a slabé intenzity, nevytahují se ti ty semenáčky?

Co to tam máš za lampy? Stačí to?

Jo včera jsem našel několik takovejch krátkejch zářivek z nějakého osvětlení do stanu nebo co, na baterky, ale moc staré provedení,. nic na nich není napsáno. Někde jsem na to viděl i kultivátor, teda minikultivátor. Neví někdo co to je za trubky a neví kde jsem ten minikultivátor viděl?

Tak tady je můj čekající aparátek

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us
A takhle by to mělo po čase vypadat

Uploaded with ImageShack.us

Farrael-Sama napsal: Já teda hodlám jako svítidla využít podlinky, které jsem do teď používal nad akvárii. Jinak co se týče použité zářivky tak předpokládám, že potřeba bude cca stejná jako u akvarijních kytiček. A to tedy pak vychází na kombinaci warmwhite a day light. S tím nočním proudem je to dobrý nápad. Jak dlouho je ale pak potřeba semenáčky přivykat na obrácený režim zase?

Já jsem měl dříve aparát se 3 patry a když jsem měl všechno puštěno, prostor se přehříval, tak jsem to řešil tak že jsem měl prostřední polici puštěnou v noci.
Kytky jsem klidně přesadil z "denní " police a šoupnul do "noční" a nic špatného se nedělo.
Vůbec bych se toho nebál

Tady v tom odkazu je můj starý kultivátor cca před 10 lety + pár poznámek,

www.kkplzen.eu/index.php/vysevy-a-vse-co-se-jich-tyka/107-pouziti-kultivatoru-pri-vysevech

Když jsem před asi 7 lety začínal hodně jsem to prožíval.
Koupil jsem akvarijní zářivky s různým spektrem osvitu.
Po letech provozu jsem přesvědčen, že je naprosto nahradí klasické zářivky, snad v kombinaci teplého se studeným světlem.
Daleko důležitější je podle mě způsob pěstování.
Já například s čilenci musím mít pravidelný přísun vody.
Ale pravidelně znamená jednou za týden.
Ono to mezitím taknějak vyschne.
Ale pozor, na způsob pěstění "svých" si musí každý přijít sám.
To jen k těm Flora zářivkám.

já mám také zhotoveny výsevní bedny jsou 2 jedna z masivního dřeva ta je lepší druhá z lamina je horší kondenzuje se tam voda velká vzdušná vlchkost rozdíl je v osazení semen do misek používam misky od ampulí na injekce jsou pouze 1cn hluboké zezhora je přikreji druhou polovičkou do jedné misky se vejde50semen vpohodě jeto 1000semnáču v jedné bedné vysevam v lednu a v květnu se stoho mužu z blaznit

Já mám zářivkové zařízení n avýsevy už několik let zadarmo a ještě jsem dostal od manželky pochvalu

Jara napsal: Dvě zářivky po 36W = 72 W za 1 hodinu x 12 hodin x 3,6 x x 30 dnů = 93,30Kč

Řekl bych, že dvě zářivky po 36W berou s přehledem více jak 100W. Tlumivky toho sežerou kvantum. A elektronický předřadník také nemaká "zadarmo". Takže ono to krapet narůstá a za 3 měsíce je z toho pěkná sumička (rozuměj objednávka semen).

Já teda hodlám jako svítidla využít podlinky, které jsem do teď používal nad akvárii. Jinak co se týče použité zářivky tak předpokládám, že potřeba bude cca stejná jako u akvarijních kytiček. A to tedy pak vychází na kombinaci warmwhite a day light. S tím nočním proudem je to dobrý nápad. Jak dlouho je ale pak potřeba semenáčky přivykat na obrácený režim zase?

O bezpečnosti diskutovat nebudu,ale o ceně za el.energii si dovolím trochu oponovat.Budu vycházet ze svých plateb.Nezahrnu tam stálou platbu.Vysoký tarif je u mně 3,60 kč 1KW a nízký 1KW 2,55 Kč.
Dvě zářivky po 36W = 72 W za 1 hodinu x 12 hodin x 3,6 x x 30 dnů = 93,30Kč
Totéž v nízkém tarifu = 66,09Kč

---

rozdíl 27,21 Kč
Při pobytu v kultivátoru po dobu 5 měsíců činí rozdíl 136,05 Kč
Spotřeba za 5 měsíců VT = 466,50 Kč
Totéž v NT = 330,45 Kč

---

Rozdíl za 5 měsíců provozu 136,05 Kč
Toto asi není třeba řešit,jinak se nám protáčí elektroměr a naše panenky při topení el.energ.ve skleníku v zimním období.

Lehké moderování -> dublujou se dvě témata, tak sem je spojil do toho staršího.