Téma:

Ahoj,
na EBAY.com se dají koupit silnější čipy s vyšší svítivostí a samozřejmě i vyšší spotřebou.4ipy 2830 nedoporučuji.Jsou na svítivost slabé.Zkuste si zadat 5050 nebo 5630.Ty poslední mají prý svítivost na metr délky větší naž zářivka.Možno kombinovat i červený a modrý pásek.Možno koupit i barevný pásek v oládáním barvy.Já kombinuji barevné diody se zářivkami.Nezkoušel jsem pouze fialové světlo.
Diody se musí chladit,delší životnost.

Ještě k LED diodám. Harbin tu asi předvedl současné nejlepší dostupné řešení. Pro bílé světlo jsou čipy 2835 jedny s nejvyšší účinností, kvalitou spektra sice podstatně nepřevyšují zářivky, úsponé žárovky a výbojky. Firma Greenhouse mi poskytla jejich katalogy. Z nich vybírám:
2835 6000K

2835 2800K

Ideální rozložení spektra pro růst rostlin

Porovnáme-li obrázky je vidět, že vhodnější jsou 2800K – teplé bílé. Modrého spektra je tam dost, zelené pochopitelně příjde nazmar, červeného je tam málo. Kdyby se ke každé přidala ještě jedna dvojnásobného výkonu se spektrem kolem 660nm byl by výsledek téměř optimální a srovnatelný se zdroji několikanásobně dražšími. Obdobné červené jsem v nabídkách našel, jen jako čipy a bylo by nutné přidat zdroj. V této kombinaci by se téměř většina výkonu využila na fotosyntézu.
Pro experimentátory ještě uvádím, že jako spektrometr můžete použít CD nebo DVD. Stopy vytváří mřížku, která nahradí hranol. CD stačí použít jako zrcátko a prohlédnout si zdroje světla. Obešel jsem co bylo doma. Je to jen orientační, ale rozdíly jsou patrné.

Tak já sem taky přidám svůj hybridní kultivátor a poznatky kolem něj.
V domku vytápíme infra panely, takže na samotném parapetu se teplota hýbe mezi 15-21°C, což je dost málo. Budovat nějakou bednu se mně nechtělo, tak po dumání jsem si zaopatřil: vyhřívanou el.dečku, stolní lampu se zářivkou a el.časový spínač.
A funguje to takhle:
-časový spínač pouští dečku po 12 hodin s časovými mezerami, aby nedošlo k přehřátí dečky. V noci vypnuto.
-dečka jede například za slunného dne na výkon č.1 a za hnusoty jak dnes na 3 a teplota se hýbe mezi 25-30°C a prohřívá vše hezky od spodu
-stolní lampa za pěkného dne nejede a je odstavená bokem, ať tam svítí pěkně sluníčko....a naopak když je zataženo, rozsvítím

Takže je to v podstatě takový hybrid, který kombinuje el.vytápění a sluníčko. A po 4 letech používání můžu říct, že to bez problémů funguje. Dělám každý rok asi kolem 50 porcí.

na obrázku je jen 15 porcí,to hlavní teprve přijde

Zcela souhlasím s Jiřím. Ve svém kultivátoru viz příspěvek #40341 používám LED žárovky - 12 kusů na plochu 30 x 90 cm. Na tu se pohodlně vejdou 2 Minipařeniště M (Fima). Žárovky jsem koupil na ebay, jedna vyšla na 43 Kč. Jsou osazeny čipy SMD 3528, které mají nižší spotřebu, dobrou svítivost a zahřívají se zcela nepatrně. Trochu jsem si je upravil, jak je vidět na obrázku:



Svítím 12 hodin denně a celková spotřeba kultivátoru je 18 W. Intenzita osvětlení, měřená 15 cm od zdroje je přibližně 5000 luxů, což postačuje většině rodů. Sklero a pedio se po čase trochu vytahují, ty po vyklíčení stěhuji pod zářivky (tři trubice vedle sebe s intenzitou 9000 luxů), kde jsou až do jara.

Spíše než abychom v tomto tématu probírali proč kultivátory nepoužívat, bych uvítal příspěvky s popisem vašich kultivátorů a zkušeností s nimi. Kdo v kultivátoru nepěstuje, mohl by založit téma "proč nepěstuji v kultivátoru a proč" případně naopak proč pěstuji. Tímto chci jen upozornit na to, že v některých tématech se objevují příspěvky nijak nesouvisející. Podobné je to v tématu "roubování kaktusů".

Petr - No a to jsou právě ty "bakelitový" rajčata

Asi máš pravdu, ono i jinými metodami se zvyšuje výnos. Na to se ale prachy najdou, nám nikdo nebude vyvíjet ideální zdroj do kultivátoru.

No a to jsou právě ty "bakelitový" rajčata, jak jim říkám. Bez chuti a zápachu. Nemají u stopky skoro žádnýho "bubáka" ani zažloutlou část a vypadaj jako z produkce Holyvůdu. Jediný jejich problém je, že se nedají jíst. Tedy alespoň pro toho, kdo zkusil pravý nedokonalý. Já to aplikuju i na kaktusy, pokud je to možné v maximální míře. Viz též kaktusy z OBI apod.

Pochopitelně, že vyrobit Slunce se nedá. Každý si toho asi všiml, když výsev z kultivátoru vyndal jak pookřál. Dá se, ale už vyrobit „lepší“ zdroj než Slunce. To se sice kaktusů netýká, ale lze třeba výnos rajčat nebo květin zvýšit až o 30%. Hlavní podíl Slunce má, výbojky prodlouží sezónu a přesně řízeným osvitem se dá docela snadno ovlivnit kvetení nebo dozrání plodů. Na délku osvitu rostliny reagují velmi citlivě. Zkuste zkrátit den ariákům a vykvetou dříve. Bohužel se jedná o minuty a každý den. Znám i případ zavedeného zahradnictví, kde dělali úspěšně řezané kytky na termín. Stačilo na přilehlé silnici vyměnit pouliční osvětlení a museli upravit program. (ihonzisek) „Něco jiného je, kdyby tomu člověk svítil 20 hodin denně“. To rozhodně ne! U většiny rostlin je optimum 14-16hod. Potom nárust zelené hmoty klesá. Fotosyntéza má i svou temnou fázi.U kaktusů neprobíhá ani klasický Calvinův cyklus, ale CAM cyklus. Tyto rostliny při trvalém osvětlení by ani neotevřely průduchy. Přijímají CO2 jen v noci.

Jsem přesně téhož názoru a můj postoj k umělému osvětlení je všeobecně známý. Sebelepší zářivka nikdy nedá více, než slunce a to i když je třeba zataženo.
Něco jiného je, kdyby tomu člověk svítil 20 hodin denně...
Ale o tom to snad není...

Moc dík za shrnutí. Pro mě bez umělin platí, že nejlepší zdroj je slunce, pokud nechci dělat vysokou produkci, která se mi na parapetu letos povedla.

Kultivátory a zdroje světla

Byly tu zmínky o osvětlování kultivátorů. Už je nepoužívám, ale zvědavost mi nedala podívat se kam došel vývoj. Dá se říci, že éra svícení bílým světlem končí. Pochopitelně to nějak fungovalo, ale musel to být pokus - omyl a účinnost nic moc.
Na fotosyntéze se nejvíce podílí chlorofyl A absorbcí červeného světla vlnové délky 660nm a modrého 430nm, pak následuje chlorofyl B 640 nm a 450nm. Ještě podstatné jsou karotenoidy v oblasti 470-500nm. Další pigmenty jsou asi nepodstatné. Červená barva podporuje růst, modrá je nezbytná pro kondici rostlin, i když růst brzdí.
Podíváme-li se na spektrum značná část fotónů letěla zbytečně.Jen ten nejhorší zdroj – žárovka měl spojité spektrum.Ostatní na principu el. výboje zářili velmi nespojitě na několika frekvencích a luminoforem se z toho udělala bílá resp. světlo, které oko vnímalo bíle. Jen u některých sodíkových zůstala původní žlutá. Řada výbojek se vylepšovala pro podporu růstu rostlin z důvodů, že je to jediný zdroj použitelný až do výkonu 1000 W i více.. Pro kaktusové kultivátory jsou nevhodné, vycházejí rozměrné. Tyto zdroje dosahovaly provozních nákladů (lm/W) od 10 u žárovek až po 220 lm/W u velkých výbojek.
Perspektivním zdrojem se stávají LED diody. Z principu září v několika barvách. Když se dosáhlo větších výkonů začala se vyvíjet bílá, jak s luminoforem na jiné barvy tak integrací tří barevných, které vidíme bíle. Zvyšováním výkonu a integrací více diod vznikl čip použitelný i ve svítidlech. Další integrace naráží na problémy s chlazením.Tak se dá do baňky 30 čipů a je LED žárovka. Problém podpory růstu rostlin se tím nevyřešil, svítí bíle, spetrum je neznámé. Po čase se na trhu objevily specielní LED se spekterem podporujícím růst. Jejich cena je 300-1000,-Kč. Výrobce uvádí třeba 6 čipů červených a dva modré s vhodnými vlnovými délkami. Že k ideálu není lehká cesta naznačil výrobce panelu MOONBUD a prozradil nejvíce. Panel obsahuje 75 čipů s celkovým výkonem 225W: 38ks 660nm červená, 11ks 630nm červená, 3ks 430nm modrá, 7ks 470nm modrá, 8ks 610nm oranžová, 4ks 3000K bílá, 1ks 6500K bílá, 3ks neupřesněné.U čipů, kde je uvedena jen teplota v Kelvinech je zřejmé, že jde o směs diod. Ještě nutno podotknout, že výboba LED o přesné vlnové délce není jednoduchá. I materiálem na němž je čip se dá ovlivnit barva nebo přidat další. Jistě vývoj půjde dál, spíš pro rajčata nebo karafiáty. Kaktusy se přiživí, jsme na to zvyklí. Na svilušku nám také vyhovuje přípravek na chmel. Současné provozní náklady LED diod jsou 50-70lm/W. Jsou tedy větší než u velkých výbojek. Laboratorně již byla údajně vyvinuta dioda přes 1000lm/W. Výrobce uvádí, že panel MOONBUD je srovnatelný s výbojkou 400W a chce něj 5460,-Kč. Pozor při měření těchto zdrojů luxmetrem ukáže nesmyslné hodnoty.
Pro LED diody ještě platí, že jejich svítivost klesá časem zanedbatelně a mají několikanásobně delší životnost. Zejména nízkotlaké výbojky mají po dvou letech svítivost skoro poloviční

Miro, máš zajisté pravdu.
U mě má ale výsev pod zářivky ještě jeden zcela jednoduchý důvod.
V zimě mám po večerech relativně spoustu času ( rozhodně více než v sezóně) a tak mohu v klidu semenáčky včas přepikýrovat a mít je připravený na sezonu. Navíc v těch ponurých dnech to čumění do zářivek člověk docela příjemně naladí, pokud zrovna neobjěví nějakou plíseň.

Miro díky za odpověď.V tomhle směru asi nemá cenu experimentovad,pokud už tou cestou šli jiní.Já narazil na výbojku od Osramu výbojka 250W PLANTASTAR tak mě to trochu zaujalo.Jen zkušenosti s něčím takovým chybí.A pěstitelů konopí se opravdu ptát nechci.Ještě jednou dík

Sodíkové výbojky jsou dobré pro svoji intenzitu, ale je potŕeba jim dár "reflektor" pro rozložení světla na plochu. Nakonec pod sodíkovkama jedou Rákosníci konopí, tak že to funguje. Ale není sodíkovka jako sodíkovka. Jasné že potŕebuješ tu elektroniku k tomu, ale i tak. Pokud máš sodíkovku "z ulice", tak ta baňka je ochranný obal. Pokud budeš mít sodíkovku čistou trubku, bacha na oči, horší jak "horský sluníčko" Ale faktem zůstává, že jedna pouliční sodíkovka nám v pohodě délala roky dobrou službu na 1x1 metru ... než nás přestalo bavit platit elektřinu. Ono totiž tlačit do lampy s nějakou tou 1200W na rozdíl od čtyřech zářivek s elektronickým startováním (teda bez tlemivky) které mají spolu pod 160W je rozdíl. A plocha stejná a výsledek? Stejný. Tak že sodíkovku jze použít. Pro vlastní konstrukci ti stačí "skříň" 1x1 metru a zavěsit sodíkovku tak 75 cm nad substrát a jedeš. Ale pro kutilskou náturu doporučuji i kultivátor z normální 60W žárovky .... vyřezat ze sádroše čtyři trojúhelníky a polepit alobalem (spodek tak 40x40 a na výšku kolem 50cm). hrany mimo jedné zalepit Al páskou a tu jednu páskou na koberce místo pantu. Žárovku zavěsit ka kablík do vrcholu a výšku nastavovat popotáhnutím nahoru - dolu. Vydá dostatek tepla i dostatek světla na klíčení. Fak doporučuji "kaktusářské omladině (věk nerozhoduje)" pro pokusničení (stejně těma kultivátorama si každej v nějaké podobě projde) a tohle se dá ukecat i u celé rodiny. NAkonec proč ne, když jim tam na jaře urychlíte pár sazenic papriky do zahrady

Máte prosím někdo nějaké zkušenosti se svícením sodíkovou výbojkou?Na kaktusy myslím...

pokud potřebuji vyšší teplotu tak je posunu trochu k radiátoru a nebo vysévám pozdě na jaře a jak to vyklíčí tak s tím šup do skleníku do stínu a hodně větrám.To odcházení semenáčků může mít spoustu důvodů,hlavně otužovat,větrat a zvykat na období bez vody.velký vliv má taky přechod z kultivátoru na denní světlo.

Protože nemám kultivátor, tak vysévám zásadně na parapet. Někdy dobrý, někdy horší, ale nikdy totálně špatný. Tento rok v substrátu Forestina 1 cm a krabičky od salátů vyšlo všechno min. na 90 %. Viz výsev systém LEMPL jinde. Jak to šlo, tak ven do malých pařníčků na zahradě a děj se vůle boží. Už s tím mám problém z hlediska zimování, protože něco je dost malý. Je to ve sklepě, kde je dost málo světla. Sice jsem řekl, že se na ně do jara nekouknu, ale kouknul zatím jednou a trochu málo orosil. Zatím žádný úhyn. Takže jako miro můj kultivátor je parapet, potom sklep a na jaře pro to co přežije (radši míň) zase tvrdé podmínky na zahradě v pařníčcích. Zimovat jsem zkusil kdysi i v práci na okně, ale do jara vytáhly tak, že většina byla už na hovno. Závěr. Nic proti kultivátorům, ale pro mě to není, takže ostatním přeji úspěchy.

papan napsal: Letos chci zkusit Ferocactus lindsai, haematacanthus, johnstonianus...

Právě proto jsem zmiňoval teplotu v kultivátoru. Ferocactus lindsay jsem také již několikrát vyséval, většinou vyklíčil právě až v kultivátoru při teplotě přes 30 st. C. S F. lindsay je taky ten problém, že vyklíčí a postupně odejde Tedy tak je to u mě, až z posledního výsevu loni se mi podařilo zachránit roubováním na F. glaucescens dva semenáčky. Pravokořenné mi vždy (vyséval jsem 3x) po určité době (do jednoho roku od výsevu) odešly.

Zatím jsem vyséval pouze také na parapet. Co ale výsev náročnějších druhů. Letos chci zkusit Ferocactus lindsay, haematacanthus, johnstonianus...Mám šanci na úspěch bez kultivátoru??? Loni jsem zkusil lindsay pokusně na parapetu a ani to nevrzlo. Jiné druhy v pohodě. Podle mne to chce více tepla a to na okně nepůjde. Proto si ho určitě postavím.

jj pokud to funguje tak proč ne.Jen si myslím že nejlepší pro výsev je předjaří za přírodních podmínek.Co se týká kolísání teploty tak ta je naprosto normální a naopak semenáčkům na parapetu to jde k duhu.

Erwin napsal: no já nevím ale toho světla je nějak málo pokud budou přes zimu v tomhle no nevím jak budou na jaře vypadat.

Teď si nejsem jist zda je to reakce na můj příspěvek, ale pokud ano, potom mohu říct, že kultivátor s úspornými žárovkami 18 W mám již třetí sezónu a semenáčky se nijak nevytahují. Plocha je poměrně malá, takže to stačí. S LED zatím zkušenost nemám.

no já nevím ale toho světla je nějak málo pokud budou přes zimu v tomhle no nevím jak budou na jaře vypadat.

Před asi třemi roky jsem likvidoval staré noční stolky a bylo mi líto je vyhodit. Udělal jsem z nich proto kultivátor:

Vnitřek je vylepen alobalem, jako zdroj světla slouží v každém patře jedna úsporná zářivka 18W, výšku od zářivky reguluji podložením starými nepotřebnými knihami, osvit 12 hodin denně. Takže se použilo co bylo. Semenáčky, které jsou zde nyní jsou vysévány letos v červnu. Do října byly ve skleníku a již déle stagnovaly v růstu. Po přenesení do kultivátoru začaly pěkně růst. V kultivátoru je teplota kolem 33 st. C, což si myslím, že přispívá právě k rychlému růstu a mimo kultivátor toto zajistit lze jedině uprostřed léta, případně někde nad radiátorem. Nad radiátorem je ta nevýhoda, že netopí stále, ale kotel zapíná podle teploty v místnosti a tedy teplota pro výsevy je nestabilní. Proto se mi zdá kultivátor ideální.
Ještě detail:

Dnes jsem, i na základě příspěvků zde, vytvořil z dalšího starého nočního stolku další kultivátor se zdrojem světla LED pásek:

Kultivátor má rozměry 45 cm x 30 cm a je zde 42 LED teplá bílá a 42 LED studená bílá (dohromady délka pásků je 1,4 m) na LED páscích 5050 s parametry:

Teplota barev: 6000-6500 K (studená), 2700-3300 K (teplá)
Napětí: 12V DC
Proud: 6A / 5m
Příkon: 72W / 5m
Krytí: IP20 (nevoděodolný)
Světelný tok: 3000 lm/5m
Životnost: 50 000 hodin
Rozměry: délka 5m / šířka 1cm

Intenzita osvětlení pro můj kultivátor o rozměrech 45 cm x 30 cm je podle mých výpočtů něco přes 6000 Lux.
Nevýhoda bude asi právě nízká teplota, předpokládám že nejvíce 25 st. C. Dnes jsem již udělal kontrolní výsev a budu sledovat, jak bude kultivátor fungovat.

No, Miro je ščasné čovek. Už si tím stádiem v mládí prošel.

A nás kultivátorovníky to teprve čeká.

Miro musím jen souhlasit a není k tomu co dodat jen že pan Vereš doporučuje také klasický výsev.A cpát roční semenáče pod umělé světlo je hodně divné,roční semenáčky mám v chladu v garáži s ostatními kaktusy.

Proč z toho dělat vědu ... protože chceme 100% semenáčků? Proto. Proto se začal používat kultivátor a začal ho používat kaktusář a nebo "pěstovatel", co chtěl mít půlroční a roční nádskok pro trh? Tak že já taky používám svůj kultivátor. Takové všelijaké zářivkové, žárovkové a výbojkové ... tím jsem si prošel v mladosti a v současnosti preferuji můj "typový" kultivátor .... balkón a parapety a jarní sluníčko. Zatím jsem nic lepšího pro rostlinky nenašel. A nejsou choulostivé, nepotřebujou roubovat, hravě doženou během prvního roku "kultivátorové" (jasné že ty nenaroubované), potom bez problému zimují a samá pozitiva a klady. Souhlasím s kultivátorem pro pokusy a pro hraní a co já vím co ještě .... vlastně proč nedáváte do kultivátoru rajčata, až já budu strkat semínka do květináčku až budete mít úrodu, taky dobrý né?

Některé rody a druhy vysévám i já v začátku ledna, ale zase na balkón a nebo parapet, bez svícení, jenom je nechám "odpočinout a nadýchnout se" a potom dostanou po dvou tŕech týdnech vodu a panečku jak jedou. A že mají málo světla? Ale nemají a sluníčko v lednu a v únoru dokáže zázraky. A v březnu? No to už můj kultivátor jede na plné becky.

Zajímavá je teorie proč rostliny využívají hlavně červené spektrum primárně (hlavně je to vidět zde i při klíčení).

Stínit se dá snadno, ale na dobrý růst potřebuješ rovnoměrný osvit 5000 luxů.
Ruud Tropper natočil o výsevech pod LED žárovkami pěkné video:

Harbin

Když jsem používal kultivátor měl jsem na jedné straně 2000 lx na druhé 6000 lx. Výsevy jsem posouval, pod větším světlem to hůř klíčilo.

Nevím, co pod tím pěstuješ, ale pro kaktusy je to příliš slabé. Měl jsem tři tyto panely vedle sebe a strašně se to pod tím vytahovalo (osvit 12 hodin denně). Když jsem si pořídil luxmetr, naměřil jsem pouhých 1000 luxů, což je strašně málo. Teď používám systém s 12 LED žárovkami, intenzita osvětlení je kolem 5000 luxů, celková spotřeba je 18 W. Jedná se o plochu 90 x 30 cm.