Téma:

Těmto kytkám se sice nevěnuji, ale přesto mám jednu oblíbenou. Při toulkách naši zemí jsem kdysi narazil na jeden velmi pěkný trsík. Z dálky to dokonce vypadalo jak nějaká eskobarka na skále. Pokud není dostatečně sušená a na plném slunci, v kultuře již tak hezky nevypadá, ale květ je taky moc hezký.

A to je teda škoda,to mohlo bejt krásnejch květů.No nevadí,tak mě je pošli,já je zužitkuju,nadrtím si je do fajfky

ne

A v tý bedně už ti kvetou taky?

kvetoucí sempervivum, nejsem si jistý názvem


sempervivum ciliosum borisii

Ano, fotka v mém předchozím příspěvku je od Čakoru, z Vretena. Je to nádherná lokalita.
Ošljak je velice zajímavý. Stojí za další průzkumy. Pokud jsou údaje Košanina, které zveřejnil Praeger, pravdivé, nemají růst na samém hřebeni. Mají být níže - ve výškách mezi 1800 - 2000 metrů. Při vzácnosti výskytu druhu je to pravděpodobně i na vícedenní průzkum v terénu.
Situace na Valušnici je komplikovaná. Sempervivum kosaninii si zde vůbec nevybírá. Těžko zjistíme, na kterém podloží rostly kytky dříve. Zřejmě to bude břidlice, ve vápencovém údolí Ropojana Sempervivum kosaninii není.
Situaci okolo Sempervivum kosaninii komplikuje Sempervivum marmoreum a doposud nevyřešené problémy s květy a oděním růžic.

Díky za fotku. V oblasti netřesků je stále tolik neprozkoumaného a stále je co objevovat!

Moje oblíbené S. montanum subsp. carpathicum z Vysokých Tater

Jasně Pepo, z vápence popsaný je, ale samotný Ošljak na Kosovu není nic moc velkého, prošli jsme cca polovinu délky, pak už se stmívalo a nechávat auto po setmění v albánské enklávě se nám moc nechtělo, takže až na vrchol jsme to nestihli, právě poblíž onoho vápencového vrcholu by měla být typová lokalita S. kosaninii, ale kdo ví, co z ní zbylo..., srbští botanici tam našli pár sterilních kytek, o kterých nevěděli, kam to šoupnout, ono když to nekvete, je to skoro stejný Ale jinak, jak říkáš roste především na kyselu, popř. podloží neřeší (viz masiv Volušnice, kde "skáče" z kamenu na kamen ) a vícero lokalit je právě v Prokletích. Hádám že kytka na tvé fotce je z Čakoru? To byl jeden z nejhezčích výletů na netřesky =-) chtělo by zjistit, co jsou zač kytky z pohoří Kopaonik a z Durmitoru...

Tady je fotka hřebene Ošljaku:

Milane, děkujeme za fotku. S druhem Sempervivum kosaninii máš naprostou pravdu. Sempervivum kosaninii nalézáme v přírodě zřídka. Stále nám chybí celková představa, jak by měl druh vypadat. Situaci ztěžují rostliny, které vypadají jako Sempervivum kosaninii, ač nejsou.
V hlavě mně vrtá jedna věc. Jde o podloží, na kterém se Sempervivum kosaninii nejčastěji vyskytuje. Ač je popsáno z vápence, zdá se mi, že dává přednost jiným horninám, kyselým. Je to tak?

Přidávám jeden obrázek Sempervivum kosaninii z pohoří Prokletije. Jde o profláklou lokalitu, nicméně kytky jsou nádherné.

Jeden z mých velkých oblíbenců - Sempervivum kosaninii, fotka pořízena v srbské provincii Kosovo v pohoří Šar planina na dlyžařským střediskem Šara, kde je tato kytička dle mého názoru velice vzácná, resp. za všechny cesty jsem jich mnoho nenašel..

Tý jo, to je thema, máš čím dál tím lepší fotky Ježoure! Kdyby někoho zajímalo Prometheum tymphaeum, tady je článek, fotky mám bohužel ve starém počítači, který je na maděru...

hardysucculents.blogspot.cz/2011/08/prometheum-tymphaeum-v-prirode.html

Já to říkal, že to bude přístrojem. Stačí obyč foťák za osm kil, uvidíš jak to dělá krásný fotky o proti tomu utopenci.

je to focený mobilním telefonem, asi 50 x spadnul, topil se v kafi, cole, vodě a pořád fotí a telefonuje

Neostrost fotek nemusí být nutně způsobena foťákem. Zkus se podívat do návodu, jestli tam náhodou není režim Makro a jak se nastavuje.

Kristátu jsem ještě v přírodě neviděl, zato květ bez lodyhy je u netřesků vcelku běžná záležitost, obzvláště na podzim. Kytky cítí, že se blíží zima, takže vykvetou jaksi narychlo.

A barvy? Nemusí být nutně jen u kultivarů. Schválně ukážu několik fotek.















Nyní k nim dám komentář. Všechny fotky jsou z přírody. Jsou z Rumunska, z Cheile Turzii (Turdská soutěska). Stačí chvilku hledat a najdete nespočet různě barevných kytek. Jedná se o Sempervivum marmoreum var. marmoreum. Jedna zajímavost - kytky si drží barvy i v kultuře. Dejte je od začátku sezony na sluníčko a uvidíte, jak se vám vybarví!

Zdendo, koupím, koupím a máš pravdu že se mnou kristule a i ostatní cvičej ! Neboť barevné, hybridní, kristátní, monstrozní a třeba i ozářené - viz. Semp.,,Oditty,, nebo červený mutant echinopsisu a barevná astrophyta jsou přirozeně krásnáá a mě se moc moc líbííí

Ale jinak zajímavé co ta paní příroda dokáže vytvořit. Netřesky jsou fakt zajímavé kvítí a hlavně skoro bezúdržbové.
Myslím tedy ty co má každý na zahrádce.

Radku kup si konečně pořádnej foťáček

Jóó ty kristáty, ty s tebou cvičej což?

a povedl se nám takový zajímavý kvítek ....

pár fotek ode mě....

Děkuji za poděkování, tak přihodím trošku do mlýna, zadařil se mi kristátní květ (((jmenovky si nevšímejte)))

Děkujeme za fotky. O Orostachysech tu byla na vláknu řeč. Fotka nádherně dokumentuje, jak jsou Orostachysy podobné netřeskům.

Orostachys japonicus, anžto jsem nenašel podobnější téma, rád bych se pochlubil tímto bratrancem S a J.

My děkujeme za fotky z arboreta u hradu Sovinec. Na posledních dvou je Jovibarba hirta var. hirta a na druhé Sempervivum tectorum var. tectorum.
Zkrátka je vidět, že netřesky jsou pěstitelsky (většinou) nenáročné kytky. Jde z nich sestavit velmi různorodá kolekce, od které se návštěvy ve sbírce neodrthnou (a to i čistě kaktusářské). Hodí se přímo ideálně do skalek, doplní i zimovzdorné druhy kaktusů. Můžete je doplnit i dalšími skalničkami.

Na obrázku ukazuji malou ukázku, jak můžete s netřesky "fixlovat." Schválně, kdo z vás by po prvním pohledu řekl, že to není z přírody?


Na fotce je Sempervivum montanum subsp. montanum. Jde o kulturní kytky původem z Pyrenejí od jezera Roumazet (poblíž města Auzat).

Pokud bude zájem, mohu se o nějakých kytkách rozepsat více. Mohu ukázat, jak vypadají v přírodě, kde rostou a i fotky ze sbírky.

Ježoure, děkuji za vysvětlení a opravdu mimořádně zajímavé druhy a agor pro lajka .

Ale tohle už jsou netřesky ze stejného jmenovaného arboreta.
Ohromně se dobře fotí, jsou to fotogenické rostliny a to prostředí je uklidňující a na odpočinuti též
. spoz.morče.

Na obrázku není netřesk. Je to zástupce rodu Prometheum (příbuzný rodu Rosularia). V rodu Rosularia ani Prometheum se nevyznám, ale něco mi říká, že jsou to velice příbuzné a blízké rody. Tyto rostliny patří do stejné čeledi - Crassulaceae. Prozradí se prakticky až květy.
A nejen tyto rostliny vypadají velice podobně jako netřesky. Jmenovat mohu například rostliny rodu Orostachys, nebo i Saxifraga.

Na obrázcích jsou dva příslušníci rodu Saxifraga. Jak vidíme, vzhledem jsou netřeskům velmi velmi podobné. Často netřesky v přírodě doprovází.

Saxifraga paniculata


Saxifraga sempervivum


Co se mě týče, rád bych viděl v přírodě Prometheum tymphaeum...

Jo dokáží se přizpůsobit svému stanovišti, kde je člověk zasadí ať je to hromada kamení či zídka nebo záhonek, holt asi jim nic jiného nezbívá.Jo a nevyžaduji komentář jen sem, chtěl rozvést diskuzi.
arboreta s paseky v olomouckém kraji u hradu Sovinec

Můžeš mi potvrdit, že je to netřesk .poz.morče.

Když vyžadujete komentář, tak nějaký ten řádek napíšu.

Rostlina patří k druhu Sempervivum arachnoideum. Rostliny nám názorně ukazují, co dokáží. Při troše kytek a menší dávce trpělivosti při pěstování, dokážete dopěstovat takové trsy také. Jak na to? Dejte těmto rostlinám místo, klidně i na kameni, a čekejte. Za nějaké tři roky (při větším počtu rostlin) až pět let (při páru růžicích) vytvoří rostliny právě takový polštář. Polštář se může vyklenout, udělat takové malé "minipohoří." Vypadá to potom velice hezky, jak dokumentuje na obrázcích morče.
Ten svůj trs (bohužel jen jeden, páč ostatní arachnoidea mám v květináčích) musím také někdy pořádně vyfotit. Zatím mám nafoceno jen tohle:

Kulturní S. arachnoideum

No musím se přiznat, že sem říkal, že netřesky jsou na jedno brdo, ale není to pravda.
Když tak koukám na ty suprový fotky od kolegy ježoura tak mám pocit, že spoustu těchto kytek sem viděl ať už na výstavách či na soukromích skalkách či v arboretech. A musím říct že to nejsou hybridy co se prodávají na výstavách v květináčích hodně kytek je podobných či stejných na těch obr. S přírodních stanovišť s krácené s přírody.

Tenhle pavoukovitý mám nejraději, ale není můj, je z arboreta s paseky v olomouckém kraji u hradu Sovinec.
s poz.morče. p.s.ježoure doufám že podáš komentář.

Poc pěknej seriálek Ježoure, fakt užitečný pro netřeskový neználky, jako jsem já, aby se aspoň trochu zorientovali.

Následuje poslední část krátkého seriálu o netřescích, o rodech Sempervivum a Jovibarba. V této poslední části se podíváme na některé zástupce rodu Sempervivum. Schválně jsem vybíral fotky "čistých" druhových kytek. Fotky pochází z přírody. Tak trochu úmyslně se vyhýbám přírodním hybridům netřesků. Když bude zájem, napište, ukážu i fotky nějakých hybridů. Tématika přírodních hybridů je nesmírně složitá. Stačí se vydat do Alp (nebo do Pyrenejí) a nebudete se stačit divit.

Sempervivum

V příspěvku se podíváme na některé rostliny z rodu Sempervivum. V rodu Sempervivum je přibližně okolo 55 druhů. Počet se odvíjí od pohledu na systematiku a také od poměrů v přírodě. Mám na mysli, že některé druhy bude třeba kriticky zhodnotit, lépe prozkoumat, znovuobjevit. Dají se očekávat i nálezy nových druhů, k málo prozkoumaným oblastem patří Balkánský poloostrov (zejména státy bývalé Jugoslávie) a oblast Kavkazu.

Rostliny rodu Sempervivum jsou opět vytrvalé. Tvoří přízemní růžice, odnože vznikají v dolní části růžice. Některé odnože jsou i více jak 10 cm dlouhé. Při pěstování je třeba pamatovat na tvorbu odnoží. Nechte rostlinám dostatek místa na tvorbu odnoží. Nemusíte hned první sezonu řešit, že vám jednotlivé položky zarostly "do sebe." Většina druhů se snadno pěstuje, najdou se i druhy (nebo poddruhy a variety), které dokáží pěstiteli pěkně zatopit. O nějakých jsem se již v seriálu zmínil.

Ještě před prezentací samotných obrázků se navrátím k evidenci rostlin ve sbírkách. Velký důraz klademe především na lokalitu původu. Tu pozorně opisujte a pokuste se lokalitu sami najít v mapách, nebo na internetu. V případě nejasností se okamžitě obraťte na člověka, který vám rostliny poskytl. Jméno přírodní kytky lze znovu určit (a zase tak moc na něm nezáleží), lokalitu původu zpětně podle kytek ve sbírce neurčí nikdo. Zpětným dohledávám lokality zamezíme vzniku chyb a zkomolenin. Tyto zkomoleniny také nejdou dohledat. Přesná lokalita hraje velkou roli zvláště u přírodních hybridů. Na přesnější určení hybridu je třeba počkat i pár lét pěstování v kultuře. Opisujte též pozorně jména kultivarů. I jedno písmenko hraje obrovskou roli.

Přistupme k prezentaci fotek. Je velmi těžké někde začít. Proto mi prosím promiňte, že občas budeme skákat i stovky kilometrů...

Začneme u Sempervivum arachnoideum. Sempervivum arachnoideum nalezneme v Apeninách, Alpách, v Pyrenejích i v dalších vyšších pohoří Francie. Poznáme ho podle typické pavučinky. Určení nám ztěžuje fakt, že vytváří neskutečné množství hybridů. Světe div se, fotka pochází z Pyrenejí z pohoří Serra del Cadí ze Španělska. Roste ve vyšších polohách (nad 2250 metrů). Fotil jsem je na úbočí hory Torre de Cadí. Pěstitelsky se jedná o nenáročný druh, růžice dorůstají malých rozměrů. Snad jen pozor na plže a hlemýždě, kteří tyto rostliny doslova milují.


V Pyrenejích ještě zůstaneme. Na další fotce je Sempervivum montanum subsp. motanum (neboli česky netřesk horský). Fotka pochází z pohoří Sant Maurici z průsmyku Port de Ratera. Tento poddruh najdeme vždy v horách nad hranicí lesa. Roste na horninách s kyselou reakcí - např. žuly. Na vápenci tyto rostliny nenajdeme. Opět nenáročný druh, růžice díky tvorbě silicí voní.


U druhu Sempervivum motanum ještě zůstaneme. Podnikneme velký skok do Tater a ukážeme si Sempervivum montanum subsp. carpathicum. Jedná se karpatské vysokohorské "montanky" (úmyslně píšu vysokohorské, na Slovensku roste ještě poddruh heterophyllum v nízkých polohách, který se od subsp. carpathicum velmi odlišuje). Rostou opět nad hranicí lesa na kyselých horninách. Pěstitelsky nenáročný druh, velmi ochotně kvetoucí. I v kultuře respektujte, že rostou na kyselých horninách a nedávejte rostlinám vápno. Fotka pochází z Polska z úbočí hory Kozi Wierch.


Snad nejznámějším netřeskem je Sempervivum tectorum (var. tectorum). Pěstujeme ho velmi často na skalkách v zahradách. Roste na obrovském území od severu Chorvatska až po Španělsko. Rostliny na stanovištích velmi varírují. Pěstitelsky jde o nenáročný druh. Dávejte však pozor na rostliny z jihu Španělska z nižších poloh, které jsou citlivé na velkou vlhkost a velké mrazy. Fotka pochází ze Slovinska z pohoří Nanos, foceno na jižně orientovaných útesech pod kostelem Sveti Hieronim.


Nyní se podíváme na jednu netřeskovou zvláštnost. Je jí Sempervivum pittonii. Tento druh rostou pouze v Rakousku na několika málo kopcích. Roste pouze na hadci a kvete žlutě! Fotil jsem je na hoře Gulsen. Jsou to menší rostliny. Ač rostou tak trochu extrémně, nejedná se o pěstitelsky složitý druh. Nepěstujte je na hadci ani na vápenci. Vemte obyčejnou zeminu s pískem, na té rostou velice dobře. Není třeba se obávat mrazů. Největší starosti opět nadělají plži a hlemýždi.


Dostáváme se na Balkánský poloostrov. Na Balkánském poloostrově vám bude dělat společníka Sempervivum marmoreum. Jeden poddruh roste již na jihu Slovenska, další marmorea rostou i na jihu pevninského Řecka. My se podíváme na rostliny Sempervivum marmoreum var. marmoreum. V rámci představí není možné ukázat nesmírné množství stanovištních forem. Liší se velikostí, zabarvením... I tak ukážu dvě fotky. Směrem na jih se tyto rostliny zmenšují. Pěstitelsky nejsou náročné, u rostlin pocházejících více z jihu musíme myslet na rychlé odtok přebytečné vody a co nejmenší vlhkost.
První fotka pochází z Rumunska, ze skal nad Turdskou soutěskou. Pokud chcete vidět velké množství barevných forem, přijeďte se sem podívat. My jsme jich tu za jedno odpoledne našli asi deset.


Druhá fotka pochází z Černé Hory z pohoří Durmitor. Tyto rostiny rostou nad kaňonem řeky Tary na hoře Čurovac.


U druhu Sempervivum marmoreum ještě zůstaneme. Na další fotce je další varieta tohoto druhu, Sempervivum marmoreum var. dinaricum. Z pohledu druhu se jedná o jednu z nejméně prozkoumaných variet. A to rostou v oblastech, které jsou turisticky vyhledávané. Turisté však málokdy zamíří do kopců a hor, kde se s nimi můžeme setkat. Proto jsem při návštěvě Černé Hory dal přednost turistice ve vyprahlém Orjenu před koupáním v moři. A vyplatilo se. Už z fotky je patrné, že rostliny jsou velmi vyprahlé. Rostou na vápenci, který rychle pustí vodu. I když v Orjenu hodně prší, nemají rostliny rády velkou vlhkost a hodně vody. Mrazy přežívají bez úhon. Když se vám dostanou do sbírky, dávejte je na ta nejsušší místa, která máte.


Velmi blízko Sempervivum marmoreum stojí další druh netřesku rostoucí na Balkáně. Je jím Sempervivum kosaninii. Poznáte je podle tuhých a tlustých "chlupatých" listů a podle plochých růžic. Pěstitelsky opět nenáročné rostliny, ve sbírkách jsou velmi pohledné. Fotka pochází z pohoří Prokletije z Černé Hory. Tyto rostliny rostou na skalách a kamenech masivu Valušnica těsně nad hranicí lesa. Popisu nejvíce odpovídající rostliny najdete v pohoří Šar planina na hranicích Makedonie a Kosova.


Do pohoří Šar planina se přesuneme. Roste zde také Sempervivum macedonicum. Rostou v horách Makedonie a Kosova nad hranicí 2200 metrů. Jsou to pohledné rostliny, které tvoří dlouhé odnože. Odnože mohou být i více jak deset centimetrů dlouhé. V kultuře se tak často nesetkáme s červeným vybarvením listů, které je pravděpodobně ovlivněno množstvím tekutin, které má rostlina k dispozici. Jinak jde o nenáročný druh, ve sbírkách ne až zas tak často k vidění.




Jako příklad druhu, který bude třeba kriticky zhodnotit a pořádně prozkoumat v přírodě uvádím Sempervivum thompsonianum. Roste v pohoří Stogovo planina v Makedonii. Dle popisu má růst na vápenci. Osobně jsem ho na vápenci neobjevil, rostliny jsem našel na pískovci. Někteří autoři se domnívají, že jde o přírodní hybrid. S touto myšlenkou osobně nesouhlasím. Jsou to také nenáročné rostliny. Opět tvoří velmi dlouhé odnože. Ve sbírkách je velmi vzácné.
Fotku dodám někdy v budoucnu.


Jako poslední ukážu snímek příslušníka druhu Sempervivum ciliosum. Ciliosum znamená brvitý. Rostliny jsou opravdu "brvité." Sempervivum ciliosum si jistě zaslouží větší pozornost. Patří opět k málo prozkoumaným druhům. Pěstitelsky se jedná o trochu problémovější rostliny. Rostou buď v nízkých polohách (na severu areálu rozšíření), nebo ve vyšších polohách na velmi suchých místech. Tomu musíme přizpůsobit i pěstování. Jsou velmi citlivé na velkou vlhkost a přebytek vody. Při velké vlhkosti a přebytku vody rychle uhnívají a nerostou. Kupodivu jim nevadí velké mrazy (i holomrazy). Na fotce je Sempervivum ciliosum var. borisii z Bulharska, foceno nedaleko města Sofia.




Tímto příspěvkem ukončuji krátký seriál o netřescích. Pokud bude zájem, napište prosím, můžeme se podívat na rostliny blíže.

Těším se na vaše dotazy a připomínky.