Téma:

Juraji, to je prostě jedním slovem pecka!

Ty trny jsou tlustý jak klacky....

Jinak já počítám, že tam bude mezi těma šutrama taková jemná spraš, takže von nebude strádat, když uvážíme jistě široce rozloženej kořenovej systém...

No to nemá chybu, evidentně se zdá, že v tom štěrku je možná i spokojený, tedy z hlediska kaktusářova.Ono je to vůbec na diskus, co je dobré pro kaktusy a co si myslí, že je dobré pěstitel. To se nemusí vůbec shodovat. Uvedu příklad z jiné oblasti. Viděl jsem z mého pohledu krásné pokroucené borovice na pískovcových skalách, z mého pohledu krásné, jenže ona na tom místě musela bojovat o přežití, přírustky minimální a
na druhou stranu úrodná krajina s borovicovým lesem, kde přírustky za rok více jak 1.5 m a stromy rovné a v blahobytu s vodou i živinami.
Kde byly borovice spokojenější??? A kde hezčí??

Juraj napsal: A takto rastie na Bache pri San Rafael]

Ty jo, asi sypu do echinocereusů málo šutrů

A takto rastie na Bache pri San Rafael

Parádní kytka, ty trny buděj respekt. Jo na Baja California bych teda dával Baja/čti Bacha/. Pánové nechte toho poňoukání, to se nedá ustát. Taková paráda. Můj malej Zděndulka říká Chci je a chci je a chci je béééééé.

U Echinocereusů je problém v tom, že se u mrazuvzdorných kytek z USA honí každá lokalita a jsou díky mrazuvzdornosti děsně populární, ale kytky, který touto schopností neoplývají už zas tak moc pěstovaný, až na některý vyjímky, nejsou.
Přitom je tolik parádních echinocereusů.

Třeba na Baja California roste několik fakt parádních kytek, bez kterých nelze žít..
Já třeba odtud mám snad svůj nejoblíbenější echinocereus
E. maritimus ssp. hancockii , číhněte na ty trňáky..



Klasický maritimusy jsou taktéž překrásný, ale hancockii je prostě hancockii.

Povděčen jsem za něj Petrovi Česalovi, kerej mě ho sehnal, pač věděl, že po něm pasu, neboť jedinej kerýho jsem měl mě zhynul při jednom blbým zimování, co se mi nepovedlo. Neni nad dobrý kámoše v tomhle.
Dneska už jich mám samozřejmě víc ale jen tenhle jeden od Petra je už takhle větší co už trsuje. Bohužel na kvetení to eště nebylo, ale sem v naději..

Taky pár Echinocereusů

Ještě pár echinocereusů

Pár fotek ec. chloranthus

Sliboval jsem obrázek Echinocereusu do kterého celý podzim až do vánoc zatékalo. Teda ono tam zatékalo i v létě ale v létě to tolik nevadí. Je to E. coccineus ssp. paucispinus SB 406 a vidíte, že tělo je normálně seschlé, přestože kořeny byly poslední 2 měsíce mokré. Takhle vyndané z květníku na novinách to rychleji uschne, protože noviny zvětší odpařovací plochu. I tak schnutí trvalo 3 týdny a ještě to není vyschlé úplně. Z toho je vidět, že doporučovaný zcela suchý substrát pro přezimování mrazuvzdorných echinocereusů není až tak důležitý. Je to asi takhle: Echinocereusy dělíme na mrazuvzdorné a pak na ty, co v zimě potřebují suchý substrát.

Nádherný kytičky,aspoň trocha jara ,varieta albispinus nemá chybu-na tom bílém těle se ty velké květy nádherně vyjímaj.Díky.

Echinocereus Baileyi v. albispinus

echinocereus lauii

ec. polyacanthus SB 191

ec. polyacanthus

vidis, stacilo napisat a mal by si aj ty tak drzim palce, nech ti to dobre vyklici, narastie a takto super zakvitne...tieto rastliny stoji za to mat aj nam gymnofilom

echinocereus palmeri SB184 Buena Ventura

vidis, stacilo napisat a mal by si aj ty tak drzim palce, nech ti to dobre vyklici, narastie a takto super zakvitne...tieto rastliny stoji za to mat aj nam gymnofilom

echinocereus palmeri SB184 Buena Ventura

Parádní kytička! Nevlastnim je, ale letos už snad konečně něco vyleze z výsevů...

posielam foto pre tych, ktorym som poslal semena z tejto rastliny... dufam, ze klicili dobre ...

echinocereus palmeri SB184 Buena Ventura

Něco jsem objevil!

Rado napsal: Pekne, ten prvy je E. amoneus, ten druhy ?

Mám ho vedený jako reichenbachii var.minor(asi caespitosus).

Pekne, ten prvy je E. amoneus, ten druhy ?

Tak přidám také fotku.

No ale stejně jsou to krásné rostlinky.

Kdysi u mě zakotvil taky jeden " roeterii " .

Květy E. roetterii bývají větší než u coccineusu, ale menší než má dasyacanthus. Barva může být jakákoli mimo modré a černé, a neviděl jsem ani čistě zelené. Podobně jako dasyacanthus, i roetterii otvírá květy naplno jen někdy tak mohou kvést řadu let, aniž bys viděl plně otevřený květ. Ty Husiho jsou otevřené.

Teda Husi, krásný kytky a jako obvykle tebe taktéž krásný fotky.
Mohl bys dělat kurzy pro kaktusáře, jak maj vypadat nafocený kytky

Mamlas napsal: Na obrázku jsou hybridy mezi E. dasyacanthus a E. coccineus ssp. rosei. Vyskytují se i v přírodě na jihu Nového Mexika a byly popsány jako Echinocereus roetterii. Protože jsou schopné další reprodukce, semínka se nabízejí. Je to hybrid, proto se štěpí. Coccineus roste u nás neskutečně snáz než dasyacanthus, tak lidem po výběru těch lepších semenáčků zbydou vlastně jen coccineusy. kdo chce takový jako Husi, musí si nechat ty hůř rostoucí semenáčky E. roetterii.

Roetterii mám,ale květy jsou víc do fialovočervena,možná mám jiný klon.Hlavně jsou květy podstatně menší než jsme u většiny rostlin tohoto rodu zvyklí,a také se mně nikdy neotevřou naplocho,ale zůstávají trubkovitě otevřené.Loni na podzim jsem je vysel,mám tam asi 100 semenáčků,snad se dočkám i květů a jsem zvědavý budouli konstantní.

Mamlas napsal: Na obrázku jsou hybridy mezi E. dasyacanthus a E. coccineus ssp. rosei. Vyskytují se i v přírodě na jihu Nového Mexika a byly popsány jako Echinocereus roetterii. Protože jsou schopné další reprodukce, semínka se nabízejí. Je to hybrid, proto se štěpí. Coccineus roste u nás neskutečně snáz než dasyacanthus, tak lidem po výběru těch lepších semenáčků zbydou vlastně jen coccineusy. kdo chce takový jako Husi, musí si nechat ty hůř rostoucí semenáčky E. roetterii.

Vysieval som aj E. roetteri v. multicolor, Chihuahua (tak som kúpil semená). Otŕnením sú v podstate identické s týmito. Mám ich asi 40 semenáčov, bohužiaľ ešte nekvitol ani jeden (výsev 1/04). Snáď tento rok.
Dík za info.

Na obrázku jsou hybridy mezi E. dasyacanthus a E. coccineus ssp. rosei. Vyskytují se i v přírodě na jihu Nového Mexika a byly popsány jako Echinocereus roetterii. Protože jsou schopné další reprodukce, semínka se nabízejí. Je to hybrid, proto se štěpí. Coccineus roste u nás neskutečně snáz než dasyacanthus, tak lidem po výběru těch lepších semenáčků zbydou vlastně jen coccineusy. kdo chce takový jako Husi, musí si nechat ty hůř rostoucí semenáčky E. roetterii.

Mimochodom....z toho istého zdroja mám aj tento Echinocereus dasyacanthus či "dasyacanthus":



Či už je určený správne alebo nie, kvitne úžasne a prezimoval už tiež aj v nevykurovanom skleníku.

Jsem si skoro jistej, že nic z okruhu E. reichenbachii se mejdanu při tvorbě této rostliny neúčastnilo. Geny skupiny reichenbachii se silně prosazují a trubka hybridů bývá vlnatá. Fotka nejvíc připomíná kalifornský ostrovní okruh E. grandis-websterianus, ovšem to jsou kytky poměrně vzácné a pochybuju, že by je někdo poslal schválně.
V každým případě, Husiho zkušenost potvrzuje, že mrazuvzdornost i ostatní pěstitelské vlastnosti jsou vlastnosti druhů, nikoli jmen.

Filip Jelínek napsal: Husi o barvě květu to není, ale květní trubka je otrněná a chybí takový ty vlasový štětiny, takže to myslím ukazuje spíš na okruh pectinatusu.
Milan Kůrka to kdysi hezky popsal tady .
Taky je možný že tatínek byl pectinatus a maminka bayleyi, to by mohlo vysvětlit i to jméno...

OK. Najskôr to bude hybrid, lebo popravde....pektinátny nie je (vlastne nebol) nijako. Škoda nemôžem už urobiť nové fotky. Nasvedčovalo by tomu aj to, že rástol viac do výšky ako iné baileyky, ktoré som vysieval (od p. Vereša, tie snáď budú určené správne, zimovali už aj na balkóne).

Husi o barvě květu to není, ale květní trubka je otrněná a chybí takový ty vlasový štětiny, takže to myslím ukazuje spíš na okruh pectinatusu.
Milan Kůrka to kdysi hezky popsal tady .
Taky je možný že tatínek byl pectinatus a maminka bayleyi, to by mohlo vysvětlit i to jméno...