Téma:

Hele, Calipso, a rostou ti takto skarifikované semenáčky? Všimni si, že nepíšu, že to tak nejde. Jen, že to pak neroste.
V 70. a 80. létech se dají i v české literatuře najít návody na skarifikaci radící odstranit celou špičatou část semene. Prostě ne každej, kdo něco umí, řekne ostatním zadarmo jak se to dělá. Docela často jim ale řekne jak se to nedělá.

Video pěkný, leč neodpovídá skutečnosti. Tam, kde radí vrazit jehlu, je ve skutečnosti kořínek embrya. A bez něj to opravdu neroste. Vzhledem k pracnosti musí autor být docela hodně zlomyslnej.

Jenže on to tlačí směrem trochu do boku a né přímo proti klíčku,dělám to stejně bez nějakého namáčení nebo jiného změkčování obalu semene a jde to dobře.
Akorát tlačím více do boku než na videu.Člověk na to příjde po pár pokusech.

Sclerák napsal: Pokud má někdo problémy s výsevy sclerocactusů pomocí skarifikace doporučuji shlédnout video.
Na internetu zadáte Sclerocactus na str.1. kliknete na Germinting sclerocactus seeds- You Tube
a sputíte si video.

Video pěkný, leč neodpovídá skutečnosti. Tam, kde radí vrazit jehlu, je ve skutečnosti kořínek embrya. A bez něj to opravdu neroste. Vzhledem k pracnosti musí autor být docela hodně zlomyslnej.

Ani nebádej mně vyšla taky ruzné scleráky od známé firmy ještě mi to potvrdil ani já tomu nevěřím

Mamlas napsal: Skoro bych řekl, že první fotka s názvem DJF 1112 nezobrazuje Scl.
whiplei, ale wrightiae. Whiplei má charakteristický úzký květ, jako na třetím obrázku.

Semena byla vyseta pod tímto názvem a číslem. Zatím jsem o tom moc nebádal, ale letos se na to
podívám, jestli pokvetou všechny stejně, nebo jen tato jedna. Také doufám, že se mě některé
podaří vidět v květu přímo na nalezišti.

Skoro bych řekl, že první fotka s názvem DJF 1112 nezobrazuje Scl. whiplei, ale wrightiae. Whiplei má charakteristický úzký květ, jako na třetím obrázku.

opravdu zase oživení ale i poučení stoho že se muže navzájem srovnávat jak vypadají jinde díky chovenes

Musím to trochu oživit přikládám pár fotek
sclerocactus whipleii DJF 1112.7

sclero. whipleii SB 736

sclero. wrightii f. růž. kv.

sclero. wrightii SB 516

Kdo se zajímá o sclerocactus tak to dávno prošmejdil přesto děkuji za ostatní

Odkaz je zde:http://www.youtube.com/watch?v=MGG2-YpGDWA

Pokud má někdo problémy s výsevy sclerocactusů pomocí skarifikace doporučuji shlédnout video.
Na internetu zadáte Sclerocactus na str.1. kliknete na Germinting sclerocactus seeds- You Tube
a sputíte si video.

Chovenes napsal: Zajíma mně to proč je ta výmněna opuncijí vždyt se zdály dobré já na ně začínám ještě jak jsou ty podložky velké je možné je vyfotit jak vypadají já roubuji také na ferocactus docela vypadají dobře

Podle mě by neměly být mrazuvzdorné kaktusy sclero a pedio roubované na teplých podložkách. přezimování musíš přizpůsobit podložce a to není dobré. Na mrazuvzdorných podložkách je můžeš
mít přes zimu na světle ve studeném skleníku, nebo pařníku a nemusíš jim topit a stěhovat je.

krásne rastliny

dnes jsem byl ve skleníku a tak jsem Vám nafotil pár sbírkových rostlin. Omlouvám se za kvalitu
fotek,

ale bylo pod mrakem a tak to bral jen blesk. Rostliny jsou roubované na ec baileyi.

Zalezi na velikosti podnoze, nemam to vyzkousene na skleracich, ale treba ariaci kdyz se naroubuji na 1cm echinopsis tak moc bujne nerostou, pokud na vlassky orech tak rostou rychle a pokud se to da na jabko, tak je z toho agave.

Sclerák napsal: Jsou roubovány na echinocereus baileyi. Letos jsem přerouboval víc než 100 ks sbírkových scleráků,
které byly naroubovány na opunciích cv. Kůrka na baileyi, příští rok bude následovat dalších 100 ks.

Dej sem prosím na jaře, až to začne růst, foto těch roubovaných na e. bayleyi. Ty dva, co jsi ukázal, vypadají dobře. Asi nejenom já bych to rád viděl. Jinak k tomu roubování - pokud je opravdu vhodná podložka, tak nic proti tomu. Vhodná je taková, že nepoznáš pravokořenné od roubovaných či je tam minimální rozdíl. Bohužel to umí málokdo, lze to nazvat uměním zrovna tak jako udržení pravokořenných rostlin a dopěstování je do květu. Bohužel v 99% případu jsou to většinou buď okurky nebo nadupané rostliny, jejichž vzhled nemá s pravokořennými rostlinami nic moc společného.

marek.sykora napsal: Je obdivuhodne, jak moc se kaktusari brani roubovani, pritom treba sadari (ovocne stromy) vubec nepremysleji nad tim, ze by zasadili pecku od jablka a cekali 20let na prvni urodu.

Pokud je to provedene s citem a podnozka je sikovne zamaskovana, tak proc ne? Proc by kaktusar nemohl pestovat kytku, na ktere nema idealni podminku, jen kvuli tomu, ze roubovani je "spatne"?

Zpatky k sadarum, ja mam ovocny sad na takove docela podmacene louce a jakykoliv strom vypestovany ze skolky na bezne podnozi do roka chcipne. Mam nasledujici moznosti:

(1) plakat co to mam za osklivou podmacenou louku
(2) plakat co je to za skolky, ze nelze vybirat z podnozi
(3) najit v okoli ptacnice a naroubovat na ne uslechtilou odrudu a tesit se z plodu

Zvolit jsem (3). Nemam idealni podminky, ale presto mam vytecne ovoce. Soused krouti hlavou a kazdy rok sazi nove stromy...

Ještě je čtvrtá možnost,
/4/ Zajet do dobré školky a objednat si v předstihu pro své podmínky vhodnou odrůdu na vhodné podnoži. Jak znám / a doopravdy znám/ školkaře, jistě se domluvíte.
Jinak ať si pěstí kdo co a jak chce, dělá to za svoje a hlavně pro sebe a pokud to není někomu recht, jeho problém.
Osobně , sám za sebe, na vlastních kořenech je to vždy o něčem a mám to radši.
Ale proti gustu.... já radši holky.

No jasné, to beru že v našem věku chceš květy, ale když se to udélá s citem tak to nijak estetiku nezhatí a potéšíš se. U mladých ročníků to ale nepochopím. Když jsme měli konečně možnost dostat se k semínkům, bylo nám hodně. Ale když vidím kolekci hezkých roubovanců na špalkách jusbertů .... to je to co se mi nelíbí. Pravokořené scleráky jsou vlastně věci do závěti a když vidím u kamaráda pár kousků, co mají některé nad 30 cm na výšku, a to jsou na vlastních kořenech (mají ale hezkých pár a pár let), tak vím že se to dá.

Ještě k dotazu proč přeroubovávám z opuncíí. Některé opuncie jsou po 5 a více letech již značně vyčerpané. Dále rouby na opunciích rostou pouze krátkou dobu po zálivce, navíc se někdy zašpuntují. Další důvod je estetický, prostě se mě to nelíbí, ale protože jsem neměl dostatek
ec. baileyi rouboval jsem na opuncie. Ale ten nejhlavnější důvod je, že ec. baileyi je daleko odolnější na nízké teploty než opuncie cv. Kůrka a dává plynulejší přísun živin roubům a časem
se promění v kořenový systém. Opuncie nejvíc trpí na jaře, neboť scleráky poměrně brzy raší a
opuncii vyssávají, když je op. menší má problémy se znovu napít.

Chovenes napsal: Tvoje přirovnáni není zrovna správné sám to jistě víš ty snímky o tom vypovídají protože roubování je provedeno s citem a rostliny každý obdivuje sám si pěstuj jak chceš ale taky se pochlub jak to vypadá at tě každý pochválí chovenes

Naprosto souhlasím. Myslím, že citlivě provedené roubování na vhodnou podložku není žádná hanba.
Já si cením taky pravokořenných rostlin, ale pokud to má svůj účel a je to provedeno, v případě, že jde o sbírkové rostliny, citlivě, tak je to naprosto vpořádku. Taky roubuju, sice to je jen okrajový, neb středobod mojeho zájmu jsou kytky u kterých to není nutný, ale tam kde mám pocit, že to pomůže tak neváham.
Optimální výsledek pak je, když člověk nedokáže poznat jestli to je roubnutý, nebo ne...

Ale abych se vrátil k tématu, tak musím Sclerákovi poblahopřát k moc krásnýmu sclerákovi. Parádní kousek.

Miro také mám pravokořené scleráky, ale v mém věku je dělat ze semen pravokořené je neúnosné, také bych se květů nemusel dočkat. Když se naroubují na 2 cm špalíčky ec. baileyi a utopí se
v květináči, vypadají jako pravokořené a netrpí tolika problémy jako pravokořené rostliny. Moje
pravokořené scleráky jsou zpravokořeněné odnože z matek a také zpravokořeňuji větší již květuschopné rostliny, kterých jsem měl více. Pokud vím tak Míla Hájek má také mateční sclero. roubované a to je pan pěstitel. Pokud má dostatek svých semen pak může dělat sclero. pravokořené. Ale když koupíš 10 semen od druhu který nemáš a vyklíčí ti 2 nebo 3 semenáčky, tak je málokdo nechá pravokořené. Navíc roubované scleráky více a dříve kvetou viz mé nyensisy RP 137 kvetly
již 2 rokem.

Je obdivuhodne, jak moc se kaktusari brani roubovani, pritom treba sadari (ovocne stromy) vubec nepremysleji nad tim, ze by zasadili pecku od jablka a cekali 20let na prvni urodu.

Pokud je to provedene s citem a podnozka je sikovne zamaskovana, tak proc ne? Proc by kaktusar nemohl pestovat kytku, na ktere nema idealni podminku, jen kvuli tomu, ze roubovani je "spatne"?

Zpatky k sadarum, ja mam ovocny sad na takove docela podmacene louce a jakykoliv strom vypestovany ze skolky na bezne podnozi do roka chcipne. Mam nasledujici moznosti:

(1) plakat co to mam za osklivou podmacenou louku
(2) plakat co je to za skolky, ze nelze vybirat z podnozi
(3) najit v okoli ptacnice a naroubovat na ne uslechtilou odrudu a tesit se z plodu

Zvolit jsem (3). Nemam idealni podminky, ale presto mam vytecne ovoce. Soused krouti hlavou a kazdy rok sazi nove stromy...

Tvoje přirovnáni není zrovna správné sám to jistě víš ty snímky o tom vypovídají protože roubování je provedeno s citem a rostliny každý obdivuje sám si pěstuj jak chceš ale taky se pochlub jak to vypadá at tě každý pochválí chovenes

Všechno je to věc názoru a vlastní kultúry. Jestli někdo má kolekci kaktusů a všechno naroubované, tak asi je někde chyba, to prostě neumí. Ten kdo to umí, hledá aby našel jak na to a měl to na vlastních kořenech. Není dneska zázrak vidět kolekci ve skleníku a skoro všechno naroubované. Ale kolekci pravokořených (i když jich bude méňe) tak tam klobouk dolů, tam se to umí. Pochopím roubování, když se musí něco zachraňovat. Ale když vidím pediocactus a sclerocactus na něčem naroubovaném, ne to není to správné. To je jako mít grusony na jusbertech, a pořádně vysokých. Bomba by to byla né?

Zajíma mně to proč je ta výmněna opuncijí vždyt se zdály dobré já na ně začínám ještě jak jsou ty podložky velké je možné je vyfotit jak vypadají já roubuji také na ferocactus docela vypadají dobře

Jsou roubovány na echinocereus baileyi. Letos jsem přerouboval víc než 100 ks sbírkových scleráků,
které byly naroubovány na opunciích cv. Kůrka na baileyi, příští rok bude následovat dalších 100 ks.

Opravdu pěkný načem jsou roubovány

Opravdu skvostný,ale bohužel nemám.

Hledám někoho kdo vlastní tento sclerocactus. V r. 2006 jsem u Steva koupil semena sclerocactus spinosior SB 1450 Yron Co. UT. Po vysetí 10 semen vyklíčily 3 semínka. než jsem je stačil naroubovat 2 semenáčky uhnily, třetí se mě podařilo naroubovat. Je to jeden z nejkrásnějších a nejotrněnějších spinosiorů co jsem viděl.

vlevo S. Spinosior SB 1742 Millard Co, Ut vpravo S. spinosior SB 1450

mám všechny scleráky ve 13 cm květináčích