Téma:

Pak je tu ještě otázka vztahu Mdl. pygmaea a Mdl. atrovirens: Backeberg jako Lobivia atrovirens popsal rostlinu velmi podobnou Mdl. pygmaea, ale s více žebry v počtu 14-16. Dlouho jsem si myslel, že v mládí pygmaea ve stáří přidá žebra a stane se tak atrovirens, ale moje rostlinky nemají více než 13 žeber ani jako roubovanci a tedy tato domněnka byla mylná. Rausch má rostlinky odpovídající Backebergovu popisu vyfocené v Lobivia 85 a po sbírkách běhají sběry, kde už relativně malé semenáče mají více než 13 žeber, tedy Mdl. atrovirens existuje, jen jsem na ni zatím neměl v přírodě štěstí.
Jiná otázka je přehršel variet Mdl. atrovirens - tyto vesměs mají počet žeber odpovídající Mdl. pygmaea a ne atrovirens (připomínám, že počet žeber je jediný rozdíl mezi oběma druhy, vlastně jedině Mdl. ritterii mívá více než 13 žeber.
Mdl. ritterii roste velice dobře, kvetoucí rostlinka je výsev 2015.

Jak člověk zjišťuje více, i názory sem mění snad k k lepšímu. Je stále pravda, že naleziště rostliny níže je na cestě z La quijaca do Santa Victoria, ale ta je 150 km dlouhá a vede přes Yavi. A L65/07 je kousek od Yavi, odkud byla popsána Echinopsis pygmaea už v roce 1905. Takže snad už definitivní jméno pro rostlinku na obrázku je Mediolobivia pygmaea.

Mamlas napsal: Tohle je rostlinka, kterou považuji za Mdl. atrovirens var. ritterii. K domněnce mě vede jednak podobnost s obrázkem v Rauschově Lobivia 85 a taky shodné naleziště - naše je lok. 65/07 Cajas a Rauschovo na cestě z La Quiaca do Santa Victoria se shodují.

Med.euanthema Cienaga nad Purmamarca,Salta
Úžasné květy

Trochu podobný květ (tvarem, ne barvou) ná mediolobivka, co jsem našel asi 2 km nad Iruya, na mediolobivie tedy dosti netypická lokalita-vlhká, zelená.

jans_c napsal: Podobnou barvu květu, jako u rostliny od Iturbe můžeme vidět spíše u R.atrovirens var.ritteri
(foto: A.Mucha, lokalita Tres Lagunas, Arg.)

Přeji hezký den

Tak jsem se lépe podíval a musím konstatovat, že na snímku A. Muchy vůbec není rostlina z okruhu R. atrovirens-květ tomuto okruhu vůbec neodovídá: střed květu není nejtmavší ale naopak nejsvětlejší,
nitky tyčinek nejsou tmavočervené ale naopak skoro bílé. Podle mě je to květ, který by odpovídal třeba Mdl. orurensis.

Ty jsou krásně zalezlé do země! Skoro jako v přírodě.
Podle mě ta rostlina na Husiho forkách je Mdl. atrovirens v. ritterii, ale i já ji získal jako euanthema var. andinensis. Na rozdíl od euanthema, je ritterii samosprašná a tvoří hojnost semen.Nakonec jsem našel obrázky, tohle je Mdl. atrovirens na úbočí Cerro Negro, přes 4200 m nad mořem

A zde var. ritterii pod Pampa Rodeo, cca 3000 m nad mořem

Keď sme oživili túto tému dovolím si pridať aktuálnu fotku rastliny v prvom mojom príspevku tohoto vlákna spolu s mojou M. atrovirens (vpravo):



Kvetináč je 10cm.

V mezidobí jsem našel pár dalších populací Mdl. atrovirens a učinil si na tento druh názor.
Mdl.atrovirens var. ritterii máme ve sbírkách jako Mdl. ritterii a také jako Mdl. euanthema var. andinensis. V přírodě jsme ji viděli v okolí Pampa Rodeo, tj. na stejných horách jako Mdl. atrovirens, ale o 1000 m níže. Je to taky na cestě do Santa Victoria. Na fotkách v tomro vláknu není a ani já vhodnou fotku nemám
Mdl. euanthema nad Purmamarca

o 500 m výše roste Mdl.fischeriana, která má stejné květy, taky není samosprašná a vlastně má i stejné trny, jen kratší

Tohle je rostlinka, kterou považuji za Mdl. atrovirens var. ritterii. K domněnce mě vede jednak podobnost s obrázkem v Rauschově Lobivia 85 a taky shodné naleziště - naše je lok. 65/07 Cajas a Rauschovo na cestě z La Quiaca do Santa Victoria se shodují.

Jirko, vynikající nápad!! Všimni si, že v popisech se až na malé výjimky o poupatech vůbec nemluví.., počítají se trny, měří se velikost areol, ač právě tyto parametry jsou dosti pofidérní a variabilní. Ve skutečnosti právě tvar a barva poupěte může být jasným vodítkem, alespoň u rebucek...

Vrátil bych se k úplně prvnímu příspěvku tohoto téma a doplňuji fotky shodných kytek z boku a poupata.

mdl .atrovirens var. suquistacoensis VS 320a Suquistaco 3440m.n.v.
tady je další fešanda variety atrovirensky čekajic na jaro svýtí tet na ní sluníčko morče.

Honzo, ty kytky od Amana už ode mne máš, tak až tě pokvetou můžeš to porovnat s pravejma atrovirenskama.

kutak napsal: ......si myslím, že by Mdl. atrovirens být mohla. Pochází z nadmořské výšky 3.250m cestou z Iturbe do Iruya...

Hmmm zajímavá kytička, ale na R.atrovirens to nevypadá – příliš světlý květ i otrnění, málo žeber…. Ta rostlina vypadá úplně přesně jako sběr RW 425 (Rainer Wahl), tj.R.mixticolor! Dokonce i dost přesně odpovídá popisu – patrný je i charakteristický slabě fialově růžový středový proužek, zelená čnělka se žlutozelenou bliznou, barva květu je nezvyklá, je to takový mix oranžové až tmavě lososově růžové. Je to tak? Ona fotka někdy zkresluje… Má to ovšem háček - u R.mixticolor je jako naleziště udávána Bolívie, Tarija, San Antonio…

Všechny rostliny R.atrovirens z přírody, které jsem viděl, měly květy sytě zbarvené a tmavé otrnění jako např.rostlina od Chuncha Cancha (viz.níže, foto: V.Šeda).

Podobnou barvu květu, jako u rostliny od Iturbe můžeme vidět spíše u R.atrovirens var.ritteri
(foto: A.Mucha, lokalita Tres Lagunas, Arg.)

Přeji hezký den

Sice jsme se od euanthém dostali k atrovirenskám, ale to vůbec nevadí. Ukazuji fotku kytky, kterou si myslím, že by Mdl. atrovirens být mohla. Pochází z nadmořské výšky 3.250m cestou z Iturbe do Iruya v provincii Jujuy v severní Argentině, místní název Amana.

R.atrovirens i R.euanthema jsou si skutečně na první pohled velmi podobné, ale rozdíly najdeme. Středový trn chybí v obou případech, okrajových trnů mohou mít oba druhy stejně (nejčastěji 8-9) i tvar může být stejný, ale zatímco euanthema má všechny stejně barevné (špinavě bílé) tak atrovirens má trníky výrazně nahnědlé, především pak ty horní!



Podobné je to s barvou epidermis – oba druhy mají epidermis za normálních okolností tmavě zelenou, ale u atrovirens dochází na slunci k fialovění, u euanth. nikdy - pokožka sice ztmavne, ale ne do fialova (nebo jen nepatrně). Poupata, tyčinky, blizna jsou opět stejné, řekl bych, že ani tvar květu se příliš neliší, ale liší se barva – vnitřní plátky jsou u atrov. červené s fialovým nádechem, zatímco u euanth.jsou buď čistě červené nebo ještě častěji do oranžova... Myslím si, že když květ podélně rozřízneme bude u atrovir. tmavý do fialova, kdežto u euant. světlý, ale jak říkám, to se jen domnívám… Dále pak má atrovir. více žeber (cca 15), zatímco euanth. tak 10-11. Proto si myslím, že na fotografii kolegy Husi opravdu bude R.euanthema …



Pozn.: Na obou fotografiích R.atrovirens...

No....keď ide len o veľkosť, tie kvety zas nie sú až také malé, to skôr rastlinky sú "prerastené".
Pridám viacmenej neupravenú fotografiu, rastlinky sú v kvetináči 8x8cm a nakoľko kvety sú nie celkom otvorené, tak tá veľkosť 5 cm by skoro aj mohla byť.

jo mají na to že sou to prckové, kdyš kvetou tak tělíčka nejsou vydět a maj rády kdyš sou volně na zahrátce a milujou deštíček a slníčko .a sou samosprašné ale výjimky se najdou ale nej su odborník jenom je mám rád .morče.

Atrovirensky jsem nenašel, takže je nemám a tudíž nevim, jsou-li samosprašné. Mají drobné tmavočervené kvítky, přesně jako tvoje rostlinky. Euanthema má květ velikej, až 5 cm.

MDL. euanthema R 214 Volcan,Jujuy

já přidám svou momentálně spící a čekajíc na jaro .
morče.

Sú rastliny z okruhu M. atrovirens samosprašné? Ak je z tohto okruhu, mala by byť aj táto samosprašná? Priznám sa, že neviem, lebo tie tri rastliny v kvetináči sú semenáče a kvitnú viacmenej spolu, takže plody môžu byť aj keď je cudzoopelivá. Keby to tak bolo, tak to odsledujem.

U mediolobivií variační šířka v podstatě neexistuje. Kytky jsou vzácně jednotné, pokud někdo píše o variabilitě mediolobivek na nalezišti, tak jenom nepoznal, že tam je více druhů. Nepoznat to neni zase nic tak těžkého, pokud někdo mediolobivky pěstuje tvrdě a škrtí je ve čtyřkách květníčkách, tak jsou jenom dvojnásobné než v přírodě, většinou jsou ve sbírkách 3-4 x větší a proto se dají doma poznat, protože jejich charakteristické znaky vyniknou. U některých druhů existuje juvenilní a dospělé stadium, třeba u mdl. einsteinii je to dost markantní, ale to neni variabilita! Jednotlivé druhy se často opakují na mnoha místech, mnohdy jsou pokaždé trochu jiné, ale na daném místě jsou stejné.

Mamlas napsal: Husi, fotka pěkná, kytka jiná. Zdá se to být něco z okruhu atrovirens.

Je to možné, mám viac rastlín, u ktorých sa mi zdá, že neodpovedajú názvu, pod ktorým som ich (alebo semená) dostal. V každom prípade sa snažím viesť rastliny pod takýmto názvom ( a pri ich oslovení sa niekedy ironicky usmievam ) keďže som nebol na nálezisku a neviem si utvoriť objektívny názor, či je to ešte v rámci variačnej šírky, alebo je to mimo nej.
Skúsim ju ale tento rok lepšie nafotiť, možno že to bude jasnejšie.

Husi, fotka pěkná, kytka jiná. Zdá se to být něco z okruhu atrovirens.

Husi napsal: Je to moja obľúbená. Výsev r. 1999 zo semien od p. Pavlíčka, foto z r. 2007.

Husi, jako obvykle, nejen krásný kytky, ale i perfektní fotka

Je to moja obľúbená. Výsev r. 1999 zo semien od p. Pavlíčka, foto z r. 2007.

Už mi to dělá semena, ale hodně málo a blbě to klíčí, ale pár semenáčků pro znalce se najdou.

kutak napsal: Chtěl bych založit diskuzi o jedné zajímavé kytičce...

V tomto případě mluvit o "zajímavé kytičce" není úplně přesné, protože tohle je přímo skvostná a hlavně vzácná kytička! Jedná se bezpochyby o R.euanthema a jsem přesvědčený, že přímo o její formu oculata. V našich sbírkách se pod tímto názvem (někdy taká pod názvem R.oculta) většinou objevují rostliny s čistě červeným květem...

...ale myslím si, že se v tomto případě jedná o rostliny typové (viz.níže).

Můžeme též diskutovat o tom, jestli tato rebucie patří spíše do sekce Setirebutia či Digitorebutia, jestli se jedná o varietu či pouze o formu..., ale to myslím není tak důležité Opravdu perlička!

Zjevně jich máš více, to je paráda. Je to jedna z mála mediolobivek, které nejsou samosprašné. Květy jsou fantastický.

Jo je to ona, ale jmenuje se "euanthema".