Téma:

něco k tomu viz příspěvky výše

...
je to dost dlouho, ale tohle jsem také nedohledal:

v. = varieta
var. = varieta (předpokládám, že rovněž, když tak mne opravte)
hybr. = hybridní rostlina ( je škoda, že již není uvedeno, o hybrid čeho vlastně se jedná)

ale objevuje se i
f. tedy forma..

jakou validitu má oproti "var." ??

Lehce jsem si zamoderoval, neb tohle téma stran taxonomie může být zajímavý.
Jinak osobně si myslím, že základní potíž je v tom, že už jen definice jednotlivých taxonomických kategorií si vykládá každej jinak a to i ti kdo se v taxonomii angažují a natožpak jak se v tom máme orientovat my pěstitelé. Není pak divu že zmatení stran toho, kdy je to varieta, kdy poddruh, kdy forma, je veliký a lidi si to holt přeberou jak to jde.

Je samozřejmě blbost popisovat jednu z několika forem vyskytujících se na jedné lokalitě jako varietu /jak píše Mamlas/.Pak se nedivím, že je v tom bordel a kaktusáři jsou z toho zblblí. Protože málokterá populace na jednom stanovišti je zcela uniformní, je tam vždy určitá variační šíře. Když vysejete semena z lokality, tak je to evidentní. Když vyselektuji z této populace rostliny s určitými znaky, třeba dlouhé trny nebo barva květu, je to forma. Když to selektuji ve sbírce po několik generací, je to kultivar.
Pro orientaci v hierarchii nomenklatury přidávám příspěvek z Wikipedie, trochu jem to očesal o některé mezistupně, které pro nás kaktusáře nejsou podstatné:
rod (genus) – druh (species) – poddruh (subspecies) – odrůda (varieta – varietas) – forma (tvar, forma)

cykas napsal: Já bych to také nevyděl na sušenou vodu .
Forma = tvar
Takže to chápu tak, že na každém nalezišti má určitý druh různý tvar (formu), ale stále je to jeden a ten druh.

V tom jsme s Cykasem zajedno. Varieta je součástí druhu.

cykas napsal: Kopřivy jsou u nás také různě vypadající, podle toho kde rostou a nikdo je nepopisuje novými jmény jako nejmenovaní autoři u sulkorebucií, rebucií a jim podobných "rarit".

Odchylky vyvolané podmínkami prostředí se nazývají ekotypy. Pokud jsou již zafixované tak, že přetrvají i v dalších generacích v jednotném prostředí, třeba v kultuře, pak už jsou to variety, eventuelně druhy či poddruhy. Z jejich existence ale neplyne žádná povinnost je popsat a pojmenovat, respektive jejich existence je na popisu a pojmenování nezávislá. Při popisování amatéři (a popisy kaktusů dělají většinou amatéři) pak matou pojmy, takže variety a poddruhy popisují někdy jako formy a jindy formy popisují jako variety. Typickým příkladem formy je Gymnocalycium monvilei var. safronovii. Zde autoři popsali hustě otrněnou formu bez středových trnů. Společně se ale vyskytují i formy řídce vytrněné a formy, které mají středové trny, o sytosti zbarvení květů od bílé po růžovou nebo odnožování/soliternosti raději pomlčím. Jen podle otrnění je na nalezišti tři nad dvěma forem, z toho popsána je jedna, tedy tři další lze popsat a pojmenovat třeba po vlastním sponzorovi nebo papouškovi, dle potřeby. Samozřejmě je otázkou, zdali je rozumné popisovat formy.

cykas napsal: Mexické rostliny jsou v poslední době těchto popisů naštěstí ušetřeny (spíše naopak dopchází ke slučování pochybných "druhů"), takže mě to nechává v klidu.

Poznání přírody se děje ve stupních analýza- syntéza. Sulkorebucie jsou zrovna ve fázi analýzy, mammilárky v ní byly naposled za Reppenhagena, ale to se může rychle změnit.

Já bych to také nevyděl na sušenou vodu .
Forma = tvar
Takže to chápu tak, že na každém nalezišti má určitý druh různý tvar (formu), ale stále je to jeden a ten druh.
Kopřivy jsou u nás také různě vypadající, podle toho kde rostou a nikdo je nepopisuje novými jmény jako nejmenovaní autoři u sulkorebucií, rebucií a jim podobných "rarit".
Mexické rostliny jsou v poslední době těchto popisů naštěstí ušetřeny (spíše naopak dopchází ke slučování pochybných "druhů"), takže mě to nechává v klidu.

Mamlas napsal: Přátelé, uvědomte si, prosím, že časopis bude vždycky takovej, jakej si ho napíšete. Pokud chcete články o pěstování, musíte si je napsat. Pokud o Mexiku, musíte si je napsat. Redakce nemá v rukávu sbor odborníků ze kterýho na požádání vypadnou nezávislý články na požadované téma, těmi odborníky, kteří mohou takové zajímavé články psát jste právě vy... Pokud to neuděláte, nedivte se, že tam jiný lidi píšou o tom, co zajímá právě je.
Jinak, odborný články zpravidla nebudou moc čtivý, zejména ne pro lidi, který řešená problematika nezajímá. Ale posláním odborných časopisů je takový články zveřejňovat, protože tím se informace šíří mimo okruh známých autora. V případě českých a slovenských časopisů nás od přemíry odborných článků velice účinně chrání vysoce exotické jazyky, ve kterých oba časopisy vycházejí.
Ještě k pojmu "lokální forma" : taxonomická forma je jedinec vybraný z populace na společném nalezišti. Tedy pojem "lokální forma" je stejný protimluv jako "sušená voda". Populace odlišné od jiných na oddělených nalezištích se klasifikují jako variety nebo jako druhy.

V prvním odstavci s Mamlasem souhlasím. Pokud někdo píšete do časopisu a nechtějí Vám to zveřejňovat, tak to zde uveďte jako příklad.
Co se týká pojmu "lokální forma", tak na různých stanovištích třeba u astrophyt jsou populace dosti uniformní a na první pohled se lišící od dalších populací. Tyto nejsou na rozdíl třeba od gymnocalícií či sulek nebo dalších popsány jako variety, tím pádem mluvíme o lokální formě. Takže já to na sušenou vodu nevidím. Nebo jak konkrétně třeba tyto odlišné populace označovat když ne forma? Pavel Pavlíček vyřešil astrophyta od San Juan novým popisem, tak to asi začneme dělat stejně, protože jsou známy další odlišné populace a je jen otázkou dohadů, zda je to na popis nebo není.