Téma:

To mě napadá, že mrazák je perfektní kontrolovanej test na suchou mrazuvzdornost vyselektovaných klonů. Stačí týden při -18 °C a pokud po rozmrznutí nezústane v květníku kaše, tak je to OK. Je to lepší než to testovat nevědecky v takto blbý zimě jako je ta současná. Doprčic, že mě to nenapadlo dřív! A prd, nemám tak velkej mrazák.

Vidíš miro: podhoubí - houba - houba - podhoubí.

No půlmetrovej saglionis do mrazáku ... ale nerozmrazovat. Z gymna jedině to co roste dole směrem k jihu.

Jméno pod kterým jsem to dostal + původ. Časem případně poznámka,že to je možná inak. Případný kritik původního pojmenivání nechť si to ručně vyřídí se zdrojem. To by se člověk u některých věcí jinak zbláznil.

Ctěl bych si napěstovat pár mackovitých gymen. Který druhy jsou tak největší, ale taky nějak odolnější proti zimnímu chladu? Gibbosum už mám to není zas takový prcek.

Já si dělám v gymnech a jinech taky pořádek. Taky koukám do počítače a knížek a čím víc se ujišťuji, že plno z těch kytek asi stejně pochází z jediného semeníku. Stejný zdroj, stejné stáří, jinačí velikosti a tvary a areolky .... tak nevím .... chtěl jsem jim dát pořádný cedulky, ale zatím to vypadá, že nebudu mít žádný cedulky a budu mít rozdělení podle pana Hnáta. To byl takovej fundovanej kaktusář a spolupracovník pana Hlineckého, ale skoro nikdo o něm neměl tušení. No a pan Hnát měl členění všech kaktusů jednoduché. Buď to mělo cedulku a potom to "přeci musí bejt to co je na cedulce né, když je to tam napsaný" a druhou skupinu bezcedulkovejch, kde měl dvě podskupiny ... "líbí" a "nelíbý" a ty nelíby pravidelně uvolňovali místo těm "líbí". Něco jako má přítel Šeda, ten taky tvrdí že čert se v tom má vyznat, když tam "venku" nemaj cedulky

Tak jsem si opatřil Grahama Charlese in Habitat and Culture (gymna). Dobrý, ale z mého hlediska mi to dělá zmatek. Ale částečně to vysvětluje to, že čumím třeba na skupinu Trichosemineum a říkám si u některých druhů apod. "dyk je to vlastně skoro všechno stejný". Ty drobné rozdíly, podle kterých jsou pak různé druhy, ssp., v., f. vůbec nevidím nebo je alespoň nenacházím. Květ odpovídá tomuhle, tělo tomuhle a květ ...atd. No zvolil jsem si Milta a podle něj to vedu, ale nějak se přikláním spíš k tomu G. CH. než k rakouské skupině gymnofilů. To je jen takové postesknutí, kdy přes zimu se snažím si udělat trochu pořádek v gymnech.

www.carciton.cz/kaktusy/clanky11_11.htm
Tot' něco o něm .
To poupě vykvete v teple na okně. Trhat až nejhorším případe, když je vlhčí a studenější sklep rádo zahnije od poupěte, když ho napadne hniloba, hniloba pronikne poupětem do těla a chudák gymno.zhnije.
poz.morče.

Trochu zmatené g. eurypleurum, které na začátku listopadu nasadilo poupě. Dodnes nerozkvetlo, poupě trochu seschlo, asi ho odstraním.

Já v té garáži mám velké okno 2m x 1,5m na jihozápad, sluníčko tam jde odpoledne, ale promrzá to na víc jak dva,tři dny. Někdy při tuhé zimě to nevyleze i čtrnáct dní přez -10. Takže raději ho tam dávat nebudu, možná jen letos a to na přechodnou dobu bez větších mrazů.

ILPAZK napsal: Jen malý dotaz - těch -10°C je ranní minimum nebo celodenní mráz? U mě bruchii zvládlo ten ranní pokles s oteplením přes den, ale celodenní mráz -10°C (při inverzi) ho položil ...

No celodeně -10°C 2,3 dny by ho taky asi dostalo.Ale takovejch dnů na jižní Moravě moc není!

Ale pozor, hlavně si je nenastrkejte všichni na mráz, aby vám to nepozdechalo a všichni byste mě pak na jaře prokleli..
Byl 3 roky celoročně na zaskleném balkoně u paneláku, kde to promrzalo při -6°C. A svítilo tam odpolední sluníčko.
Teď je druhým rokem celoročně ve skleníku, který má jednu stranu z kamenů, které se od sluníčka ohřejí. Skleník promrzá při -5°C. Většinou, když jsou velké mrazy, tak taky svítí sluníčko, které to přes den ohřeje nad nulu. Ale loni byly mrazy celodenní a vydrželo to v pohodě.
To vytrnění je důsledek kombinace celoročního pobytu na světle a sluníčku a tvrdého pěstování. Tím že to dáte na zimu bez přípravy do zmrzlé garáže a navíc asi bez sluníčka, se hustších trnů nedočkáte. To bych si asi netroufnul.

V tom případě klobouk dolů před rostlinou i jejím pěstitelem

Já myslím, že je myšleno v celodenním mrazu.

Jen malý dotaz - těch -10°C je ranní minimum nebo celodenní mráz? U mě bruchii zvládlo ten ranní pokles s oteplením přes den, ale celodenní mráz -10°C (při inverzi) ho položil ...

Tak to teda taky zkusím, mám nevytápěnou garáž a v ní je při větších mrazech okolo - 10, to by mohlo stačit, že jo?
Akorát nevím jestli letos vůbec nějaký větší mráz přijde.

Super. Jak na to koukám, tak ty moje půjdou na mráz. Zdaleka nevypadají tak krásně.

Néé to samo .Je to tím,že už druhou sezónu je v nevytápěném skleníku,zvládá to v pohodě.A právě tahle vypadá každou zimu.

Tome, parádní gymno, a ty trny to chodíš po večerech a vytahuješ

G.neuhuberii GN 77-1181 na dnešním zimním sluníčku.Je to parádní rostlina i bez květů,a mám vyzkoušeno,že ve skleníku zvládne bez problémů -10C.

Petr napsal: Vrhl jsem se na ptáky žijící na svobodě a ještě dnes se pamatuji na svou affairu s redaktorem ,Selského obzoru’, klerikálním poslancem ředitelem Jos. M. Kadlčákem!
Možná ještě kocovina chtělo by to dát si pauzu už to není ono.

My co jsem přečetli 5x a vícekrát Švejka jsme zvědaví na co napasuješ část kdy Marek nechtěl čistit záchody. Ano, s tím ptákem pravdu díš.

Nemohu si odpustit, ale situace v gymnech, kdy se různí pánové nemohou dohodnout a zejména z toho důvodu, aby jejich jméno stálo za popisy a navzájem se neuznávají mi připomíná působení jednoročního dobrovolníka Marka v redakci "Světa zvířat":
Vrhl jsem se na ptáky žijící na svobodě a ještě dnes se pamatuji na svou affairu s redaktorem ,Selského obzoru’, klerikálním poslancem ředitelem Jos. M. Kadlčákem!
Vystřihl jsem z anglického časopisu ,Country Life’ obrázek nějakého ptáčka, který seděl na ořechu. Dal jsem mu název ořešník, stejně jako bych se nijak logicky nerozpakoval napsat, že pták sedící na jalovci je jalovník, případně jalovice.
I co se nestalo. Na obyčejném korespondenčním lístku napadl mne pan Kadlčák, že prý je to sojka a žádný ořešník, a že prý je to překlad Eichelhäher.
Poslal jsem dopis, ve kterém jsem celou svou theorii vyložil o ořešníku, propletaje dopis četnými nadávkami a vymyšlenými citáty z Brehma.
Poslanec Kadlčák odpověděl v ,Selském obzoru’ úvodním článkem.
Můj šéf, pan Fuchs, seděl jako vždy v kavárně a četl krajinské noviny, poněvadž poslední dobou náramně často hledal zmínky o mých poutavých článcích ve Světě zvířat, a když jsem přišel, ukázal na ležící na stole ,Selský obzor’ a řekl tiše, dívaje se na mne svýma smutnýma očima, který výraz měly jeho oči stále poslední dobou.
Četl jsem hlasitě před celou kavárenskou publikou:
,Ctěná redakce!
Upozornil jsem, že váš časopis zavádí názvosloví nezvyklé a neodůvodněné, že příliš málo dbá čistoty jazyka českého, vymýšlí si různá zvířata. Uvedl jsem doklad, že místo všeobecně užívaného starodávného názvu sojka zavádí váš redaktor žaludník, což má podklad v překladě německého názvu Eichelhäher - sojka.’
,Sojka,’ opakoval po mně zoufale majitel časopisu.
Četl jsem klidně dál: ,Nato jsem od vašeho redaktora ,Světa zvířat’ obdržel dopis nesmírně hrubého, osobního a neomaleného rázu, kde jsem byl nazván trestuhodně ignorantským hovadem, což zasluhuje pokárání důrazného. Tak se neodpovídá na věcné vědecké výtky mezi slušnými lidmi. Rád bych věděl, kdo je z nás obou větší hovado. Snad, pravda, neměl jsem činiti výtky dopisnicí a dopsati listem, ale pro nával práce nevšiml jsem si té malichernosti, ale nyní po sprostém výpadu vašeho redaktora ,Svět zvířat’ vedu na veřejný pranýř.
Váš pan redaktor se náramně mýlí, domnívaje se, že jsem nedoučené hovado, které nemá ani ponětí, jak se ten který pták jmenuje. Zabývám se ornitologií po léta, a nikoliv z knih, nýbrž studiemi v přírodě, maje v klecích víc ptáků, než viděl váš redaktor ve svém životě, zejména člověk uzavřený v pražských kořalnách a hospodách.
Než to jsou věci vedlejší, ač by zajisté nebylo na škodu, kdyby se váš redaktor ,Světa zvířat’ dříve přesvědčil, komu vytýká hovadinu, nežli nájezd vyjde z pera, třeba je určen na Moravu do Frýdlandu u Místku, kde byl do tohoto článku též odbírán váš časopis.
Nejde ostatně o osobní polemiku bláznivého chlapa, nýbrž o věc, a proto opakuji znova, že vymýšlet si z překladů názvy jest nepřípustné, když máme všeobecně známý domácí název sojka.’
,Ano, sojka,’ ještě zoufalejším hlasem pronesl můj šéf.
Čtu spokojeně dál, nedaje se přerušovat. ,Je to darebáctví, když se to děje od neodborníků a surovců. Kdo kdy říkal sojce ořešník? V díle Naši ptáci na straně 148 jest latinský název: Ganulus glandarius B. A., je ten můj pták - sojka.
Redaktor vašeho listu zajisté uzná, že znám lépe svého ptáka, než ho může znát neodborník. Ořešník se nazývá podle dra Bayera Mucifraga carycatectes B., a to ,b’ neznamená, jak mně psal váš redaktor, že je to začáteční písmeno slova ,blb’. Čeští ptakopisci znají vůbec jenom sojku obecnou, nikoliv vašeho žaludníka, kterého vynašel právě ten pán, na kterého patří začáteční písmeno ,B’ podle jeho theorie. To jest neurvalý osobní nájezd, který na věci nic nezmění.
Sojka zůstane sojkou, i kdyby se redaktor ,Světa zvířat’ z toho podě..l, a zůstane to jen dokladem, jak lehkomyslně a nevěcně se leckdys píše, byť by se i on dovolával Brehma nápadně neurvale. Ten sprosťák píše, že sojka patří podle Brehma do čeledi krokodýlovitých, str. 452, kde se mluví o ťuhýku čili strakoši obecném (Lanius minor L.). Pak se tento ignorant, smím-li to jeho jméno zdrobnit, dovolává opět Brehma, že sojka patří do čeledi patnácté, a Brehm havranovité počítá do čeledi sedmnácté, k nimž druží se havrani, rod kavek, a jest tak sprostý, že i mne nazval kavkou (Colaeus) s rodem strak, vran modrých, podčeledí blbounů nejapných, ačkoliv na téže stránce jedná se o sojkách hájních a strakách pestrých...’
,Sojky hájní,’ vzdychl můj vydavatel časopisu, chytaje se za hlavu, ,dejte to sem, ať to dočtu.’
Lekl jsem se, že mu ochraptěl hlas, kterým četl: ,Kolohříbek neboli kos turecký zůstane stejně v českém překladě kolohříbkem, jako zůstane kvíčala kvíčalou.’
,Kvíčale se má říkat jalovečník nebo jalovice, pane šéf,’ podotkl jsem, ,poněvadž se živí jalovcem.’
Pan Fuchs uhodil novinami o stůl a vlezl pod kulečník, chroptě ze sebe poslední slova, která přečetl:
,Turdus, kolohříbek.
Žádná sojka,’ řval pod kulečníkem, ,ořešník, koušu, pánové!’

Neboli jinými slovy, nehledej složitosti, kde nejsou. Děkuji za upozornění, upřesnění lokality a názvu. Jsou to krásné rostliny a i nadále budou, ať už jim budu říkat tak či onak ...

Potěš pánbůh. Červený střed květu má 80% všech gymen. Bodenbenderianum je totéž, čemu dnes říkáme roijense a je to jiný druh. Occultum pak jsou riojense z okolí města Catamarca.
Tvoje quehlianum=stellatum rostou v Sierra de Cordoba, riojense=bodenbenderianum v západní poušti. JAKMILE SI OPATŘÍŠ ZÁSTUPCE SKUPINY RIOJENSE, UŽ JE VŽDY OD SEBE POZNÁŠ.

Podle výše uvedeného odkazu mám:
Gymnocalycium stellatum ssp occultum (G. bodenbenderianum), © Jean-Jacques Houdré
Ostatní fotky v odkazu nemají červené hrdlo květu. Stejně jako na fotce výše. I když moje květy se po mnoha letech rozrůstání trsu zmenšovaly a zvyšoval se jejich počet. Někdy není pod nimi trs vůbec vidět. Upřímně řečeno, původně jsem ji získal taky jako Gymnocalycium quehlianum, ale po připomínkách kolegů jsem ji přejmenoval na stellatum. Potěšilo mě, že je to synonymum, odpadne jedna kartička v encyklopedii ...

Pokusil jsem se najít podobnou u mě. Hlavně taky obrací m.j. okvětní lístky. U mě je to quehlianum.

Pokud máš semena a vypadají jako na mých fotkách, tak to je podle mě stellatum nebo quehlianum. Podle Grahama Charlese stellatum = quehlianum. Jinak také:
gymnocalycium.free.fr/gymnocalycium-stellatum.php
gymnocalycium.free.fr/gymnocalycium-quehlianum.php
Musíš si vybrat sám.

Ahoj, mohu si ověřit vzhledem k výše uvedené diskusi jména svých dvou rostlin? Mám je pod jménem G. stellatum, misky jsou 17 cm v průměru a rostliny jsem získal od kolegy v roce 1983 jako 4-leté semenáče. Bohužel kvalitní novější foto nemám ...

Takže Field number: P 119
Collector: Jörg and Brigitte Piltz
Species: Gymnocalycium altagraciense?
Locality: Villa de Maria, Cordoba, Argentina
Altitude: 500m
Popřípadě jen sp. je vlastně jen místo původu. A mám zase problém. protože ty P 119 od Urbánka (Mause) vypadají úplně jinak, než ty od Pavlíčka. A navíc jsem se dočetl, že tahle skupina (stellatum, guehlianum bude vyžadovat nějaké urovnání). Je mi jasné, že u těch od Pavlíčka budu muset zase čekat na semena. Přičemž předpokládám, že ty předchozí uvedené jsou buď quehlianum nebo stellatum a to podle toho podle koho jedu. Těch jmenovek (Mause) se vůbec nemůžu držet ani z hlediska místa původu. On to ale říkal, že je to blbost.

Je to quehlianum. Kleinianum je ze severu areálu, Alta Gracia je na jihu. Je nová móda, že ignoranti nalezený kaktus nazvou sp. nova nebo dle místa nílezu. U Alta gracia roste G. monvilei, quehlianum, mostii, calochlorum a capillaense-sutterianum. Kromě monvilei se všechny dají získat pod názvem altagraciense.

V roce 2012 jsem od Mause v Jeřmanicích získal dva kaktusy. Byly na nich jmenovky G. altagraciense P 119. Maus řekl, že to je ale blbost dodávám, že totální. On ale nechává jmenovky na kaktusech ta, jak je dostal.
Ralph uvádí pro P 119 G. altagraciense? Cactus and Succulent Field Numer jen Gymnocalycium sp. Jinak oba zdroje uvádí shodnou lokalitu a sběratele. No ale co je to altagraciense. Takže, i když jsem věděl že to je blbost, jsem k tomu dal jmenovky G. amerhauseri ssp. altagraciense P 119. Je to podle Milta podrod Gymnocalycium sekce B Baldiana. Semena podrodu a sekce mají být černá kulatá cca 1 mm, někdy protažená a s jakoby useknutým koncem.
Letos byla semena a je to podle mě jednoznačně podrod Trichosemineum. Prohledal jsem kde co a nakonec se rozhodl pro „Gymnocalycium stellatum v. kleinianum“. Je to stejně problém. Milt, Graham Charles, Tvrdík a jiní to třeba řadí pod G. quehlianum nebo neuznávají vůbec. No já jedu podle Milta, který to vede taky trochu bokem, jako že v oběhu jsou i další formy ať již popsané či nepopsané, jako var. kleinianum, albispinum Bozsing, flavispinum Bozsing, a další. Dávám sem pár fotek. U těch semen se omlouvám. Přes mikroskop je to problém ve focení s hloubkou ostrosti, ale charakteristické znaky se dají rozeznat. Semena mají největší rozměr cca 0,9-1 mm.
Protože jsem to všechno mohl totálně zmotat, prosil bych o jakékoli názory. Předem děkuji.