Téma:

Děkuji za pochvalu, od Tebe to potěší dvakrát. Jestli to moje políčko z letošního výsevu chytne takovej lauf, tak se stěhuju

RobertNS napsal: Teda Milane,
sedím tady s hubou dokořán, každý jiný komentář je zbytečný

Ty, jo? Vždyť ti to roste líp než mě! Já zas otvírám hubu na ty tvý semenáčky echinocereusů....

Teda Milane,
sedím tady s hubou dokořán, každý jiný komentář je zbytečný

Některé semenáčky jsem si opatřil ze "spolehlivých zdrojů", zpravidla od Rudolfa Slaby z Tálína. Jeho semenáčky bývají ze semen z jeho sběrů a díky tomu, že používá málo výživnou zem a moc nehnojí ani nezalévá, bývají ukrutně nadržený a po přesazení jedou jak fretky. Tyhle Tr. crassicaulis jsem přivezl letos v červnu v pětkách, mezi rajčaty se jim zjevně líbilo, květníky aktuálně 9x9 cm.

Myslím, že velice mnoho kaktusů dokáže ve vhodných podmínkách růst podobně ryche. U některých trichocereusů máme to štěstí, že ty vhodné podmínky se značně podobají těm, co u nás máme během léta venku.

Paráda, na tomto okruhu rostlin se mi líbí, jak rychle se odměňují za péči vývojem do krásna. Měl jsem jednoho omylem získaného prcka (grandiflorus) z kultivátoru, ani vidět to pořádně nebylo, tak jsem ho dal samostatně do šestky květináčku a v březnu rovnou mezi velké květináče dospělých (které ho trochu stínily před přímým sluncem). Bál jsem se, že ho zálivka vrchem utopí, ale nedal se a už má 2 cm.

Pekne vyrástli

Pro zajímavost loňské semenáčky Trichocereus smrzianus, přepíchané hnízdovou metodou. Květináč je 6 cm v průměru.

A tyhle jsou z letošního února, kdy jsem po reklamaci dělal kontrolní výsev:

Pavlíček tam se mnou nebyl, ale protože Sierra de Ancasti je snadno přístupná po dobrých silnicích, jezdí tam kde kdo. I my jsme na Cuesta de Portezuelo jeli v rámci výpravy "Po stopách A.V. Friče", který tam už v r. 1929 byl taxíkem a tedy už tehdy musela být tato silnice sjízdná autem. Jirka Krechovský měl velice podobnou rostlinu údajně s původem od Friče.
Květuschopnost bych od trsu s 20 cm výhony už čekal, ani v přírodě nebývají o moc větší, jen mají víc výhonů.

Jéje, tak takové mám taky. Vyséval jsem je na jaře 2006 ze semínek od Pavlíčka jako Helianthocereus grandiflorus. Nebyl tam s Tebou? Foto nemám, ale vypadají podobně, jsou tenké (asi 3 a něco cm pr.), tak do 20 cm výška, květináče 14 cm vyplňují, protože odnožují. A samozřejmě nekvetou. Od jaké výšky nebo stáří by mohly začít kvést?
Pavel

Pak mám ještě tenký typ Tr. grandiflorus ze Sierra de Ancasti. Tyhle jsou ze semínek od Alto de Portezuelo, sběr v únoru 2005, výsev v říjnu 2005. Přesázel jsem je až letos zjara. Zatím ještě nekvetly. Předloni jsme je viděli zasazený v truhlíkách kolem verandy hotelu v Ancasti, ty kvetly a nebyly o moc větší. Tak zjara snad. Zdálo se mi, že docela dobře rostou i v malých květníkách, ale jak obrázek ukazuje, byl to jen sen.

V železářství se prodává rudl, který zvládne i ty schody. Mě jednou jedna kosa pardon koza sežrala metrovou cylindroopuncii. Mlíko dobrý.

Obávám se, že tyhle to nedělají na podnože. Ty jenom nemají místo na mák nebo konopí.

Většina mých trichocereusů pochází od Pavlíčka, zřejmě jsou to nalezištní druhy, jen neznám zdroj, od kterého je měl v roce 2005 on a tak nevím ani to naleziště. Pokud jde o ty velké rostliny, zatím bych se tak nebál. V OBI prodávají podložku pod květináč na kolečkách asi za 50 Kč (dřevo nebo kov), tak se na to ty mísy postaví a tradá na zimoviště. A na schody takové udělátko pro kočárky - co víc si přát. Velké kaktusy zpestří sbírku, navíc, když dokážou kvést, jako na Milanových fotkách, v to jsem před založením tohoto tématu ani nedoufal.
To Miro - nepěstuju cedulky, jsem rád, když je v počtu jedna na květník uhlídám před kosama, kteří mi je kradou. Už jsem zvažoval ocelové s betonovým kotvením po vzoru značek u silnice, aby je ty potvory neuzvedly, ale z estetických důvodů jesm zvolil nakonec jen zasíťování skleníkového větrání ...

Dík za odkaz, doopravdy zajímavá ukázka jak velmi rychle nadělat třebas podnože.Průmyslová výroba.

Právě jsem něco hledal a našel tohle, je to strašná představa, takhle to pěstovat, tak jenom pro otrlé
mycotopia.net/forums/holding-tank/59055-trichocereus-pereskiopsis-wedge-grafting.html

Ale jako ukázka roubování dobré. Co všechno se někteŕí lidé naučí a jak dobře to zvládnou, jenom aby měli to svoje .....

No, Pavle, máš naprostou pravdu, aby byl kterýkoli kaktus pěkný, tak z něj nemůžeme dělat bonsaj ale musíme ho nechat růst jak má a potřebuje. Vede to sice k méně početné, ale zase esteticky působivější sbírce.
Ve skutečnosti myslím, že máš velkou část svých trichocereusů taky z nalezišť. Ono je sice snadné udělat semena u vysloveně drobných druhů jako crassicaulis nebo grandiflorus. Ale u těch ostatních to zas až tak snadné není, musíš mít alespoň dvě kvetoucí rostliny, které se potkají a nejen, že jak Miro píše, zabírají proklatě hodně místa ale taky jim to do květu docela dlouho trvá, a obě tyto vlastnosti jsou pro komerční pěstování na semínka značně nevýhodné.
Miro má pravdu, čím bohatší výživa, tím víc to roste. Já se to s výživou snažím nepřehánět, protoe se bojím, že moc rychle narostlé nakrmené rostliny by měly problém s vyzráním a následně s přezimováním ve vlhkém sklepě. Pokud sbírám semínka sám, tak za perspektivní pro sbírku považuju ty, které jsou mi mejvýše do pasu, ostatní se dají pěstovat spíš jen jako semenáčky pro zpestření.
Taky přemýšlým o tom, že pod vánoční kaktus opatřím podvozek na stěhování nábytku a budu ho převážet jen z obýváku na balkon a zpátky. Tak dva, možná tři roky by to mohlo ještě fungovat, dokud projde dveřmi.

Zdravím, tu v Kolíně teplo, fouká a mrholí.To mě celkem dost irituje, jaký kombinace a rekombinace se dnes používaj. Mám Lobivii huascha a nyní se dovídám že je to možná i Echinopsis nebo Trichocereus. Tak to mám vlastně 3 kytky v jednom. To bude ten skleník brzo plnej. Dřívávějc se řeklo jméno a bylo to všem jasný.Lobka byla Lobka ,Pes byl Pes,a Trichocereus byl Trichocereus. Nejlepší jmenování , když jsem u některé kytky zapomněl a páně Rajtmajer mi to už 3x říkal, tak po 4-té to bylo vše GRANDIFLORA NANDASRALA a bylo. Jó časy se měněj, ale kytky jsou to přenádherný pořád/česky furt/.Měli bychom jít s novou módou, dneska už se kombinačky nenosej, leda v kapse.

ILPAZK, ty máš bezcedulkové Trichocereusy? Umíš si představit, kolik cedulek vleze do 18-ky květináče?

Přiznám se že mám cedulkové a i bezcedulkové, rostou stejně. Jenom se bojím je přehodit do velkých květináčů. Jak je potom budu stěhovat, když nechtěj chodit do sklepa na zapískání Jeden takový bezcedulkový kultivar jsem před několika roky zasadil do starého lavóra s pořádnou dávkou suchých karvinců a kdyby si ho kamarád neodnesl do zimní zahrady, tak by chudák musel zmrznout. To se ani do popelnice nedalo zvednout. Je to jak to má Mamlas, dej místo kořenům a máš na stěhování tříchlapové kytky. V tomto musím tiše závidět majitelům skleníku, který na jaře vytáhne z uličky móóóóc dlouhý vozík - podvozek, na kterém má Trichocereusy a jiné klackovité a zajede do zahrady a toto udělá znova, ale naopak, až na podzim.

Dal jsem všechny své Trichocereusy z nějakých 6 až 8 cm květináčů na jaře rovnou do 14 až 18 cm klasicky hlubokých květináčů, protože mi pořád prokořeňovaly do podkladového písku, na kterém stály. A nechal jsem je ve skleníku, riskoval jsem popálení u jižního skla, protože bylo hnusné léto. A překvapily mě hned několikrát. Jednak se nepřipálily. Jednak nové květináče vyplnily, neb začaly odnožovat a rychle růst. Nejen že přibyly na výšku, ale hlavně na průměr stonku, i otrnění se prodloužilo (mají 5 - 6 let). A kořeny? Stejně je protáhly dolů do písku, jako loni ... Ale na rozdíl od Tebe mám "jen" kulturní rostliny, nalezištní jsem tehdy nesehnal. Možná se chovají trochu jinak.

Severním směrem v provincii Catamarca střídá Tr. strigosus o něco mohutnější Trichocereus huascha. Květy má zpravidla žluté, ale někdy i červené. Jako obyvatel suchých a teplých oblastí nemá rád mokro, pod širým nebem v deštivých letech snadno ztrácí kořeny. I pod stříškou roste mnohem pomaleji než třeba grandiflorus. Tyhle mají platný název Lobivia huascha var. robusta, semínka jsem sbíral u Hualfin v Catamarce v únoru 2007, výsev v listopadu téhož roku. Do jedenáctek jsem je přesázel až letos v červenci

Jeden z nich začal však lepšie vytŕňovať a druhý vyhnal aspoň 2 asi 4cm odnože. Snáď si na budúci rok lepšie zvyknú.

Spachianus jsem zatím nezkoušel, ale pokud kořeny byly zdravé, tak jim venku bylo dobře.
Že to první rok venku neroste bůhvíjak, jsme už tady diskutovali o pár stránek zpátky s Pavlem. Jednak kytka si musí na chladnější prostředí zvyknout, jednak déšť rychle vyplavuje živiny ze země v květníku a ty se musí doplňovat.

btw. tie strigosusy sú veľmi pekné!

Ja som tento rok dal na záhradu T. spachianus 2ks ale prírastok minimálny, korene však vyrástli hlboko pod kvetináče Sú vhodnejšie pod striešku?

Šmarjá já snad budu muset postavit další skleník. Ty prostřední co jsou vidět skoro celé jsou tedy parádní. Mám to všechno ve sbírce takřka v jednom přízemním patře a schází mi sloupáče na kochandu.

Mám taky Trichocereusy, kterým se na dešti až tak moc nelíbí. Jsou ze Západní pouště v Argentině a tudíž se to dalo čekat. V provinciích San Juan a La Rioja roste Trichocereus strigosus. Je hustě otrněný a tak jsem čekal, že mu možná bude vadit voda, co zůstává po dešti v trnech. To se nestalo, ale na kořeny té vody bylo moc a taky trny původně barevné značně vyplajchovaly. Příští rok půjdou pod stříšku. Sběr semen i výsev v ro. 2003, květináč prům. 10 cm. Proti sp. Iruya i grandiflorusu nic moc.

Mám tyhle rostlinky ze semínek od kluků taktéž a jsou to moc pěkný kytky . Takový ty buclatý typy a ty se mi moc líbí.
Měl jsem je doposud ve skleníku, až letos jsem je vyhodil na déšť a moc se jim to líbilo.
neměl jsem je na listí, ale taky mi poposkočili a trhají osmičky , talže na jaře je dám rovnou do misek

Mým favoritem je tenhle Trichocereus sp. Iruya. Povedlo se mi vyškrábat po se sesuvu svahu k jedné rostlině, naštěstí se zralými plody. Byl to malý trs vzpřímených stonků o průměru do 8-10 cm, nejvyšší stonek cca 80 centimetrů vysoký.

Sběr semen byl v únoru 2007, výsev v prosinci 2007, květníky stejné jako předešlé, 11x11 cm,
přesázeno v minulé zimě 01/20011, jako grandiflorusy. Tyhle jsem v šestkách nechal jen jednu sezonu, na to, že jim nejsou ješte celé 4 roky, docela zabraly.

Byly s květníkama v plastovejch přepravkách mezi rajčatama. Rajčata mulčuju loňským listím, které nakládám do bazénku. Během léta listí setlí. Trichocereusy prokořenily dírama v květináčích a v přepravkách do setlelýho listí. Než jsem je v zimě přesadil, byly už dva roky v šestkách a tedy značně "nadržený". Klidně mohly do jedenáctek o rok dřív a letos mohly být už květuschopný. K dobrýmu růstu asi přispělo i letošní deštivý léto. T. grandiflorus je kaktus z horských luk, které alespoň v létě jsou velice vlhké, díky tomu nemá s mokrem problém.