Téma:

Formy rostoucí výše nad Tafi del Valle při silnici na Abra del Infernillo bývají trochu hrubší, větší a s tmavšími květy. Nicméně i dole u El Molar jsou květy oranžové i tmavočervené. Vyšší polohy jsou docela mokré a kaktusy bývají nejčastěji na svazích koryt potoků

Ještě foto krajiny: Je to kopec uprostřed rekreační oblasti, proto možná méně intenzivně využíván k pastvě.

Velmi mě zajímala situace kolem Soehrensia bruchii a Lobivia schreitierii a L. stilowiana. Měli jsme štěstí a pod přehradou u El Molar v Tucumánu byly všechny "tři" druhy vedle sebe v květu. Soehrensie byly na konci doby kvetení a někeré už měly zralá semena, Lobivie v plném květu s mnoha poupaty.
S. bruchii:

Lob. schreitierii (pravda, trochu větší proti popisu)

Lob. stilowiana

Otázku samostatnosti L. stilowiana a schreitierii ponechám na úsudku každého.

Další lokalitou soehrensií při cestě je Cuesta de Capilitas. Jsou odtud popsány dva druhy: Soehrensia grandis a S. ingens. Lišit se mají hlavně velikostí květu. Naleziště začíná pod 2000 m nad mořem a pokračuje až do sedla nad 3000 m a za sedlo. Dole již byly zralé plody, výše populace v plném květu. Společná byla mlha, takže tráva byla mokrá a celkem zelená, kaktusy ale značně seschlé. Charakter spodní části naleziště s osvědčeným strojem Chevrolet Zafira. Všiměte si sklonu svahů.

Zralé plody již silně načaté papoušky

Našel jsem oba druhy - S. grandis:

i S. ingens:

Blbý je, že kvetly ve stejný okamžik, geograficky odděleny vzdáleností dobrých tří metrů. Prostě je jen jeden druh.

Od Michaela Kiesslinga jsou tyto dvě...


S.kieslingii WR 573, Santa Maria, Tucumán

Uploaded with ImageShack.us

S.bruchii var.rosarioana R 129, Famatina, La Rioja

Uploaded with ImageShack.us

...obě v 8x8cm kontejneru...

Moc se mi líbí, když někdo k té kytce přiloží i fotografii krajiny. Člověk má o tom hned lepší představu. Stejně tak fotky od Jiřího Kolaříka v E+L A-Z.

Musím se přiznat,že Soehrensie jsou zcela nedoceněné rostliny. Milan nás protáhl několika nalezišti a byl jsem opravdu nadšený. Je pravda, že si na květy musí člověk trochu počkat, jsou to krásné rosltiny. Jsou to takoví ferácí a u těch si taky musíme počkat.
Ale stojí to z to. Ještě doplňuji jednu veští rostlinu a pohled na lokalitu.

Letos jsme věnovali pár dní návštěvám nalezišť soehrensií. Jak se dalo čekat, zjara kvetou i v přírodě a kromě toho, někde už byly zralá semena.
V Sirerra de Velazco kolem Pampa de la Viuda se najdou Rauschovy Lobivia formosa var. velascoensis. Habitem připomínají var. rosarioana ze Sierra de Famatina, naleziště se zdá sušší a kytky menší. V této sezoně tam ještě asi nepršelo, vše bylo seschlé.
Zralá semena zde:

a v plném květu:

Padlo tu jméno Soehrensia korethroides. Nemám doma aktuálně žádnou květuschopnou rostlinu, tak alespoň pár fotek z přírody. Jsou to vysokohorské rostliny, zpravidla nad 3500 metrů nad mořem až přes 4000 m n m. Na sušších místech mají hustší a jemnější otrnění, tahle je ze západního svahu pod Abra de Lipán

Na vlhčích místech jsou trny silnější a řidší. Tahle je přímo ze sedla Abra de Lipán.

Uploaded with ImageShack.us

Tak pořídíme vaničku na koupání dětí, jen si dát pozor a nekoupit nafukovací ...

ILPAZK napsal: D
Ještě k tomu růstu v záhonu - neudělal by stejnou službu větší plochý květináč? Před časem jste mi v tématu o Sclerocactusech doporučovali velký květináč, vysít seminka a nechat přírodu dělat zázraky, místo neustálého přesazování. Zkusil jsem některé jihoamerické druhy zasadit do prostorných misek a nestačil jsem se divit.

Určitě udělal a možná ještě lepší. ALe metrovej květináč se už dost blbě manipuluje a jednou bude stejně malej.

Děkuji za informace, další otazník vyřešen. Koupil jsem v roce 1998 od pana Drápely pro první pokusné výsevy mimo jiné směs semen Lobívií, vysel a teď čekám, až rozkvetou, abych je mohl určit. Některé začínají nakvétat až teď, i když stonky mají už dost velké a trny i přes 10 cm dlouhé a velice pevné - špatně se přesazují.
Ještě k tomu růstu v záhonu - neudělal by stejnou službu větší plochý květináč? Před časem jste mi v tématu o Sclerocactusech doporučovali velký květináč, vysít seminka a nechat přírodu dělat zázraky, místo neustálého přesazování. Zkusil jsem některé jihoamerické druhy zasadit do prostorných misek a nestačil jsem se divit.

Jo, Pavle, zdá se, že je to taky S. rosarioana. Pěkně ti vytrňuje.
Moje velká S. bruchii byla původně v parním skleníku p. Myšiny v celkem mělké zemi. Když se nevešla, tak ji p. Myšina vykopal, usek kořeny a zasadil do misky průměr 40 cm. v tom stavu jsem ji před šesti lety koupil a odhaduju, že nebyla starší jak 15 let. Ostatně ta Myšinova macatá část je ještě vidět při bázi rostliny. První rok to u mě ve skleníku vůbec nerostlo, při 30°C jí byla zima. Druhý rok začala trochu růst, ale ještě nekvetla. Třetí rok měla 1 květ a přesadili jsme ji s Jirkou Konstantinovičem do škopku. Na dně škopku jsou dvě kola vyříznutý z 5 cm polystyrénu, aby škopek nebyl tak hlubokej. Předloni, stále ještě ve skleníku, měla 12 květů, vloni 17 v červnu a 9 v srpnu, letos zatim 15.
S. bruchii začínají kvést při průměru 15-20 cm, což v květníkách a miskách je tak 15 let od semenáčku, v záhoně daleko méně. Svou první S. bruchii jsem koupil v 8cm květníku a sázel jsem ji do zjara do záhonu ve skleníku a na podzim vykopat a do sklepa. Za tři roky měla 18 cm v průměru a kvetla, zasadil jsem ji do misky a skoro zarazila, nicméně kvetla dál. Myslím, že v r. 2003 ji někdo vydyndal.
S. bruchii jsme viděli v přírodě předloni, a podle toho, jak daleko byly plody od středu temene, tam ty kytky rostou velice rychle.

Tak jsem si dnes přivstal a podařilo se mi ji vyfotit před odchodem do práce s květem skoro otevřeným:

Pavle, docela bych si tipnul, že to tak je. Dnes jsem se stavěl u Milana a ty kytky jsou si opravdu velice podobné
Ale Milan ti to určitě osvětlí

Nádhera, probůh, jak je stará? A v zednickém škopku - chtějí hlubší květníky? Měl bych ještě dotaz k té třetí fotce - nápadně mi přípomíná jednu mojí rostlinu, kterou jsem vysel v roce 1998 ze semen pana Drápely jako Lobivia sp.. Teď je ve 14 cm květníku, trny ho přesahují, a právě dnes jsem ji fotil, protože se poprvé chystá kvést. Nemám něco podobného?

Parádní kytky Milane , je to radost

[quote="jmusil"
Jo to je fakt, nemám tam ty třešně [/quote]
U nás ltos třešně zmrzly, ale neopadaly hned a hnijou už od půlky května.
O víkendu i moje soehrensie trochu zabraly: Soehrensia bruchii v zednickém škopku, původně od pana Myšiny

A už začínají i Raushovo S. formosa v. rosarioana R129. Proti těm od p. Pelecha mají asi poloviční květy.

Mamlas napsal: ZAse když ti nehnijou odkrytý Echinocereusy na skalce, tak možná Soehrensie taky nebudou. Každý podmínky jsou jiný.

Jo to je fakt, nemám tam ty třešně

ZAse když ti nehnijou odkrytý Echinocereusy na skalce, tak možná Soehrensie taky nebudou. Každý podmínky jsou jiný.

Mamlas napsal: Ne, mají prohloubené temeno, kde zůstává voda při neopatrné zálivce. Nechat na ně pršet by u mě byla celkem rychlá metoda, jak se jich zbavit. Přímo s těmahle jsem to nezkoušel, ale zjara 2004 jsem dal do volné kultury výsev 12ks S. formosa v 8cm květníkách a v srpnu jsem experiment předčasně ukončil, protože naživu byly poslední 4 rostlinky, ostatní shnily od temene a ze zbylých 4 jedna ještě o temeno přišla. Jinak od dubna cca do 10. června fakt dobrý, rostly jako nikdy. Ale jak uzrály třešně, alles in Arsch, jak říkáme u nás v JZ Čechách.

Hm to je ale škoda, trápím je v mexickým skleníku a venku by jim bylo líp.
To budu muset promyslet nějaký řešení neb jiného místa se nedostává

Ne, mají prohloubené temeno, kde zůstává voda při neopatrné zálivce. Nechat na ně pršet by u mě byla celkem rychlá metoda, jak se jich zbavit. Přímo s těmahle jsem to nezkoušel, ale zjara 2004 jsem dal do volné kultury výsev 12ks S. formosa v 8cm květníkách a v srpnu jsem experiment předčasně ukončil, protože naživu byly poslední 4 rostlinky, ostatní shnily od temene a ze zbylých 4 jedna ještě o temeno přišla. Jinak od dubna cca do 10. června fakt dobrý, rostly jako nikdy. Ale jak uzrály třešně, alles in Arsch, jak říkáme u nás v JZ Čechách.

To je květu kruciš, je vidět, že tyhle kytky mají sílu

Milane, zkoušel js volnou kulturu ?

O víkendu kvetla první letošní Soehrensia. Mám ji jako semenáček od p. Pelecha z Komařic, prvně kvetka v osmičce před cca 15 lety. Asi je to L. formosa var. rosarioana, ale vypadá trochu jinak než ty Rauschovo. Jenže ty mám menší a kdoví jak budou vypadat za deset let. Navíc, každá ze tří kytek od p. Pelecha je trochu jiná. Možná to souvisí s přechodem od juvenilní do dospělé fáze.

Mamlas napsal: Je to docela typická a pěkná Soehrensia bruchii. S. korethrodes má sice taky květy do červena, ale jinak je úplně jiná, roste taky více na sever a výše.

Jo taky mi to nesedělo, myslím, že jsem je získal po tímto jménem od pana Pytlíka, když rozpouštěl sbírku. Každopádně květy jsou super, kochal jsem se

Je to docela typická a pěkná Soehrensia bruchii. S. korethrodes má sice taky květy do červena, ale jinak je úplně jiná, roste taky více na sever a výše.

Nevím, jestli si tyhle kytičky zaslouží svoje vlastní téma, ale kytky jsou to velice zajímavý.

Tuhle mám pod jménem S.korethroides, i když si nejsem úplně tímto jménem jistý.
Květy jsou famózní a je jich na rozdíl od lobivek celkem hodně, ale vykvétají postupně. Dovedete si představit, jaké by to bylo, kdyby vykvetly všechny květy najednou ?


By jmusil at 2011-05-25


By jmusil at 2011-05-25


By jmusil at 2011-05-25


By jmusil at 2011-05-25


By jmusil at 2011-05-25


By jmusil at 2011-05-25


By jmusil at 2011-05-25