Téma:

Lobivia koupená jako Lobivia backebergii v. wrightii

Lobivia haematantha v. hualfinensis

Lobivia jojoiana v. fleischeriana

Lobivia arachnacantha různé tvary okvětních lístků

Rozloučení s prázdninami 30.8.2014

Lob.aurea

nedavno tu daval HonzaC e. oxygona. podobne rastliny mam aj ja, myslim, ze su v nasich zbierkach dost rozsirene.. vcera mi vykvitol e. adolphofriedrichii, o ktorom som v literature nasiel, ze je:
a) samostatny druh
b) synonymum e. oxygona
c) synonymum rhodotricha
tak neviem... rhodotricha nemam, v porovnani s oxygona ma kratsie ostne a ostrejsie rebra... ale v kazdom pripade vyzera rovnako pekne

Filip Jelínek napsal: A tu je pro změnu L. arachnacantha. To je taky kytka z toho období, kterou pro zmnu vím odkud mám a to od Jirky Musila, kterej mi dal dvě malý odnožky. Odkud jí měl on by musel říct on, pokud si to teda ještě pomatuje...

Krapet povyrostly už od tý doby

Taky ji Filipe mám pořád, i když jsem si ji před pár lety zmladil a mám ji tak do 10ky květníku. Je to moc roztomilá kytička, jedna z mých úplnw prvních. Myslím, že jsem ji koupil v Solní, což je tedy jistě více než před 25 lety..

Henry napsal:

HonzaC napsal: Horší je, že z tohoto okruhu opravdu chybí nový materiál. Teda aspoň u nás, Němci asi něco mají. Chtělo by to našim cestovatelům nějak nenápadně nakukat, že tam kolem tý Urubamby roste nějaká bombastická kytka, třeba by se tam někdo rozjel a nějakým omylem přivezl i ty hertrišky.

Pánové, něco se snad sehnat dá. V nabídce mívá hertrichiany Šibal, jak semínka tak rostliny. Něco nabízí i M. Stania, nevím jestli to jsou jeho vlastní sběry ale v Peru byl. Další možnost je kontaktovat T. Blaczkowského (minulý rok byl v Chrudimi), který se letos vrátil z Peru. Tohle údajně přivezl:
cludwigfr.dyndns.org/images/842/Lobivia_hertrichiana_varieta_TB767_1.jpg
cludwigfr.dyndns.org/images/842/Lobivia_hertrichiana_varieta_TB768_1.jpg

Já s TB teď v kontaktu nejsem, takže nevím, kde se toulá. Ale jestli byl v Peru, tak bude třeba kontakt obnovit, anžto TB je značka momentálně asi nejvyšší kvality. Kdo to má stíhat sledovat...

Pro změnu nějakej pejsek, tedy konkrétně E. frankii:



Nedávno jsem dával fotku malé samovolně u E. fiebrigii vyrostlé L. aurea, teď vykvetly dokonce zároveň. Jinak samozřejmě fiebrigii = obrepanda:


Ještě jeden psíček, ten skoro nejobyčejnější:


Na této kytce mě začínají fascinovat trny:

Ovšem ty jeho pampany mě fascinují
cludwigfr.dyndns.org/images/842/Lobivia_pampana_TB787_1.jpg
cludwigfr.dyndns.org/images/842/Lobivia_pampana_TB789_1.jpg

HonzaC napsal: Horší je, že z tohoto okruhu opravdu chybí nový materiál. Teda aspoň u nás, Němci asi něco mají. Chtělo by to našim cestovatelům nějak nenápadně nakukat, že tam kolem tý Urubamby roste nějaká bombastická kytka, třeba by se tam někdo rozjel a nějakým omylem přivezl i ty hertrišky.

Pánové, něco se snad sehnat dá. V nabídce mívá hertrichiany Šibal, jak semínka tak rostliny. Něco nabízí i M. Stania, nevím jestli to jsou jeho vlastní sběry ale v Peru byl. Další možnost je kontaktovat T. Blaczkowského (minulý rok byl v Chrudimi), který se letos vrátil z Peru. Tohle údajně přivezl:
cludwigfr.dyndns.org/images/842/Lobivia_hertrichiana_varieta_TB767_1.jpg
cludwigfr.dyndns.org/images/842/Lobivia_hertrichiana_varieta_TB768_1.jpg

L.wrightiana

Když už jsme se tu bavili o těch hertrichiánách, přidám ještě jednu jejich příbuznou a ne moc rozšířenou Lobivia zecheri.

Hertrichianou se dneska asi opravdu zabývá hodně málo lidí. Je to příliš obyčejný druh a navíc, pokud se člověk nechce smířit s jediným jménem pro mraky neuvěřitelně rozdílných kytek, tak je i naprosto nepřehledný. Občas se ale nějaké záblesky informací najdou. Já jsem kolem roku 1996 díky přestupu ze zaměstnance na OSVČ ustrnul ve vývoji na úrovni Rausch - Lobivia 85 a nějakých 15 let se mi vědomosti z hlavy spíš vypařovaly než že by do ní vstupovaly nové (a taky kytky mi postupně řídly). Teď se do toho horkotěžko znovu trošku dostávám. Dost informací beru z Infobrief Echinopseen, jsou tady. Pěkně jsem si je postahoval jeden po druhým. Sice mě občas z některých jejich názorů málem švihne, ale to je normální.
Horší je, že z tohoto okruhu opravdu chybí nový materiál. Teda aspoň u nás, Němci asi něco mají. Chtělo by to našim cestovatelům nějak nenápadně nakukat, že tam kolem tý Urubamby roste nějaká bombastická kytka, třeba by se tam někdo rozjel a nějakým omylem přivezl i ty hertrišky.

Díky, díky, díky! Tohle je pro mě moc užitečná odpověď. Výše vyfocené rostlinky dával dohromady vesměs právě Jarda Ullmann, bohužel jsou v podstatě totálně bez jakýchkoli informací (až na semtam cedulku se zcela nesmyslným názvem od původního - bohužel opět většinou anonymního - pěstitele), je jich fakt hodně a jsou tak trochu výzva - přijde mi, že se jimi v podstatě nikdo nezabývá (ty jsi asi Honzo světlá výjimka), nikdo sem nevozí semena z přírody atd. Nebo je to jinak? Existuje nějaká užitečná literatura, ze které čerpáš? Původní popisy "druhů" a tak? Rausch 85? Já jsem z hertrichián vyséval jen nějakou L.h. binghamiana, myslím, že z Chrudimi, měla by mít sběrovku, jen jsem to někam zasel a teď hned asi nedohledám... Tak aspoň přikládám foto Kytičky jsou zatím malé a poměrně uniformní (mám 4), tak uvidíme, jak se vyvinou.

Teda Tome, ty mi dáváš! Přemýšlím, jak odpovědět, abych na jednu stranu ze sebe nedělal přehnanýho machra a na druhou stranu, abych nevypadal jako vůl. Ale asi takhle: Pokud to nejsou odnože z nějak označené rostliny nebo semenáčky nějak označených semen, nechal bych mnohoznačné L. hertrichiana všude, snad s výjimkou té poslední, kde se echinata přímo vnucuje. Proč takhle? Protože to takhle dělám já. Jarda Ullmann původní druhy překombinoval na úroveň formy, protože už jsou ve sbírkách ustálené a dají se rozeznat.A já jsem už v chrudimských novinách před asi 10 lety napsal, že to není pravda, že ustálené nejsou, jedině že by se rozmnožovaly vybrané typy výhradně odnožemi. Na tom trvám a utvrdil mě v tom i můj poslední výsev semen od L. Berchta v roce 2010, kdy jsem od něho vzal asi osm položek hertichián s WR čísly. Jakžtakž uniformní jsou dvě - echinata a simplex. Jinak vše ostatní je dokonalá směs bývalých druhů a jejich plynulých přechodů. Ostatně přesně tak situaci kolem tohoto druhu i pan Rausch popisuje. Takže já ti klidně můžu napsat, že č. 6 by mohla být minuta a č. 7 binghamiana, ale je možné, že obě vyrostly kdysi ze semen allegraiana nebo larabei. Ale budiž: č. 1, 3 a 5 bych nechal hertrichiana, č. 4 podle květu incaica, č. 2 něco mezi huilcanota a Lau 154a (což není L. maximiliana, jak mají v databázi Čelákovice, ale zajímavá forma L. hertrichiana - L154 ale jako L. max. corbula sedí). Takže tak.
A dám echinatu. Dvakrát.

Hertrichiany jsou super, mimojiné i proto, že ochotně remontují - přijde mi, že vždycky když zaleju, objeví se nevímodkud další květy
Měl bych velkou prosbu, asi hlavně na Honzu C., ale samozřejmě i na kohokoli dalšího, kdo se vyzná - nahraju níže pár fotek hertrichian, které mi přišly navzájem nějak odlišné - pokud byste k tomu měli nápad, ke které formě řadit, budu moc rád. Přijde mi, že pár základních skupin se v rámci tohoto druhu odlišit dá, ale nějaký jasný obrázek o důležitých rozlišovacích znacích jsem si zatím neudělal.

1. L. hertrichiana asi taková ta základní, ale dvoubarevná (už se tu o ní mluvilo)


2. L.h. co bez květu vypadá jako odnožující L. acanthoplegma či cinnabarina


3. L.h. SO-Peru (to je na ceduli) s krátkými, k tělu trochu přihnutými trny


4. L.h. (jmenovky a nohy od stativu si prosím nevšímejte ) s poměrně plochým stonkem a květy s nápadně bílým hrdlem


5. L.h. taky s plochým stonkem a medovými trny - mám ji tu asi v osmi exemplářích a na jmenovkách je tvrdošíjně psáno L. schreiteri. Schreiteri je však tuším něco od jajoian, že? Dalším znakem je mimořádně velký květ, z mých hertrichian největší, snad kolem 7 cm v průměru.


6. L.h. s ...jiným tvarem stonku... co k ní dodat


7. L.h., kterou mám jako L. polycephala...


8. L.h., na ceduli L. minuta. Nemám bohužel foto květu, ale připadá mi jako někde výše diskutovaná L.h. f. echinata


To asi taky stačí, nechci to tu úplně zahltit.

sú úžasné!

Rado1 napsal: tieto hertrichiany máš ešte malé z výsevov, ale už sa teším na tie kvety!

Jo, těš se, jsou to strašně milé a nenáročné kytičky.

hasi napsal: Honzo C, odkud ty tu krásu pořád vytahuješ

To víš, 45 let se pídím, hledám, vysévám, žebrám odnože..., to by v tom byl čert, aby se mi nějaká pěkná kytka ve sbírce neuchytila. Hertrichián mám momentálně asi šedesát různých, pentlandek nejmíň stovku, ferox nepočítaně , dohánět je začínají lateritia... Pak už stačí jen mít foťák. A nezbláznit se.
Nejlepší je, že tu větu "odkud tu krásu pořád vytahujou" si říkám při prohlížení fotek na tomhle fóru skoro pokaždý, když ho otevřu. Bez ohledu na rod, kterému je vlákno zasvěceno. Kolikrát už mě napadlo, že díky tomu máme naprosto úžasnou, obrovskou, společnou sbírku kaktusů, kvetoucí neustále a navíc místo nezabírající. Skvělý!
A ještě pár hertrichián :



dejme tomu, že f. larabei:


f. minuta:


f. planiceps:


f. echinata:


taková trošku divočejší hertrichiana:


A stačí.

tieto hertrichiany máš ešte malé z výsevov, ale už sa teším na tie kvety!

Honzo C, odkud ty tu krásu pořád vytahuješ

Filip Jelínek napsal: L. hertrichiana (nebo něco na ten způsob, je to moje nejstarší lobívka tak z roku 88-89, ani nevím odkud jsem jí vykutal)

Filipe, naprosto suprový trs, silně závidím jeho velikost a hlavně stav. Mně v tom mým "drsnu" docela flekatěj. Hertrichiana to je, Jarda Ullmann by jí možná říkal forma binghamiana, ale to je dneska úplně jedno.
Přihodím pár svých netypických. Tato je zvláštní svými dlouhými a téměř bílými trny, světle zeleným tělem a i květ má trochu netypickou tlumenou barvu:


Moje oblíbenkyně - na hertrichianu hódně dlouhé fousy a variabilní barva květu. Někdy vytváří květy skoro bílé, jindy jsou vybarvenější. Vypadá to, že čím víc slunce tak dva týdny před květem, tím sytější barva:


L. hertrichiana f. incaica, zvláštní typ květu:


Var. laui, mívá sice světlý jícen květu, ale tato barevná kombinace je jaksi netypická.

Lob.aurea v.shaferi

Mamlas napsal:

Čelákovice napsal: juniperbushman - Tak a teď mi někdo vysvětlete, kde končí Lob. aurea a začíná Lob.(Helianthocereus) grandiflora?

Já si myslím, že tyto druhy se zaměnit nedají. Tady je matoucí, že jsou to malé rostliny a dobeana má červený květ. Aurea je typický pes s psím stonkem a odnožue jako pes. Kvete převážně žlutě, ale od bílé po červenou. Existují desítky jmen podle barvy květu, lokalit a otrnění. Druhá skupina je huascha. Stonek okurkovitý až cereusovitý, odnožuje odspodu a vytváří trsy, někdy až poléhávající. Rozdíly jsou patrné u starších rostlin. Tam je jmen ještě více, barva květů ve stejném rozsahu, ty květy jsou mohutnější, což se těžko popisuje. Grandiflora kvete červeně, bělokvětá je třeba schickendantzii – bývá vedena jako samostatný druh, huascha kvete nejčastěji žlutě. Grandiflora je staré jméno u nás rozšířené, dala by se považovat za huascha s červeným květem. Slučovači, co barvu květu neberou jako znak považují grandiflora za synonymum huascha. Mohutnější rostliny z toho okruhu mívají jména robusta, crassicaulis a další.

Dnes Soehrensia, dle Rausche Lobivia a ve skutečnosti Trichocereus grandiflorus je jasně odlišitelný od Tr. huascha podle květů. Celý okruh Tr. grandiflorus má černý jícen, okruh Tr. huascha má jícen v barvě okvětí. Pro samostatnost hovoří i to, že Tr. andalgalensis z okruhu huascha se často vyskytuje společně s okruhem Tr. grandiflorus, snadno se kříží a přesto nesplynou.

Přesně přerotlé lobivie, je to vše Trichocereus,a ještě bych tam přidal echinopsis. poz.morče.

Čelákovice napsal: juniperbushman - Tak a teď mi někdo vysvětlete, kde končí Lob. aurea a začíná Lob.(Helianthocereus) grandiflora?

Já si myslím, že tyto druhy se zaměnit nedají. Tady je matoucí, že jsou to malé rostliny a dobeana má červený květ. Aurea je typický pes s psím stonkem a odnožue jako pes. Kvete převážně žlutě, ale od bílé po červenou. Existují desítky jmen podle barvy květu, lokalit a otrnění. Druhá skupina je huascha. Stonek okurkovitý až cereusovitý, odnožuje odspodu a vytváří trsy, někdy až poléhávající. Rozdíly jsou patrné u starších rostlin. Tam je jmen ještě více, barva květů ve stejném rozsahu, ty květy jsou mohutnější, což se těžko popisuje. Grandiflora kvete červeně, bělokvětá je třeba schickendantzii – bývá vedena jako samostatný druh, huascha kvete nejčastěji žlutě. Grandiflora je staré jméno u nás rozšířené, dala by se považovat za huascha s červeným květem. Slučovači, co barvu květu neberou jako znak považují grandiflora za synonymum huascha. Mohutnější rostliny z toho okruhu mívají jména robusta, crassicaulis a další.

Dnes Soehrensia, dle Rausche Lobivia a ve skutečnosti Trichocereus grandiflorus je jasně odlišitelný od Tr. huascha podle květů. Celý okruh Tr. grandiflorus má černý jícen, okruh Tr. huascha má jícen v barvě okvětí. Pro samostatnost hovoří i to, že Tr. andalgalensis z okruhu huascha se často vyskytuje společně s okruhem Tr. grandiflorus, snadno se kříží a přesto nesplynou.

Dvě letitý lobívky z mojí zahrádky , který jsem sem již jistě dával, ale když tak pěkně zakvetly, tak si neodpustím je sem pro změnu propašovat.

L. hertrichiana (nebo něco na ten způsob, je to moje nejstarší lobívka tak z roku 88-89, ani nevím odkud jsem jí vykutal)


Otrnění nemá sice nijak omračující, ale když zakvete, tak je to moc hezký. A taky má tu výhodu, že kvete celej den až do večera, což je u lobívky pozitivní věc.

A tu je pro změnu L. arachnacantha. To je taky kytka z toho období, kterou pro zmnu vím odkud mám a to od Jirky Musila, kterej mi dal dvě malý odnožky. Odkud jí měl on by musel říct on, pokud si to teda ještě pomatuje...


Krapet povyrostly už od tý doby

Lob tiegeliana

Jiří napsal:

HonzaC napsal: Já mám jen pejskový hybrídky beze jmen, ale nedám na ně dopustit.

Nebyly by odnože k mání? Nebo semena i když tam je asi problém, že se květy nebudou dědit.

Semena nedělám, čili ani nemám. Odnože? Ty se občas na nějaké rostlině objeví, ale momentálně mám jen na jedné oranžové. Před měsícem a něco mi odnože (nejen psů, ale i pragochamaecereusů) odrbala s rozzářenýma očima čtrnáctiletá návštěva z Jesenicka. Ozvi se na jaře, ony zase nějaký dorostou a třeba ti je zarezervuju.

HonzaC napsal: Já mám jen pejskový hybrídky beze jmen, ale nedám na ně dopustit.

Nebyly by odnože k mání? Nebo semena i když tam je asi problém, že se květy nebudou dědit.

Ten si teda je. Já mám jen pejskový hybrídky beze jmen, ale nedám na ně dopustit:

Echinopsis cv. Ladislav Hejdánek

z dílny Zdeňka Červinky

Filip Jelínek napsal: To si drsoň. V F2 populaci se budou dál štěpit, takže se připrav, že abys vybral, bude ti třeba místa

Krásnou ukázkou štěpení znaků v F2 jsou tyto rostlinky: Vysel jsem koupená semínka označená Lob. cinnabarina. A ouha! Po pikýrování se objevily dva typy semenáčků. Jedny se podobaly Lob. maxmilliana a druhé Lob. arachnacantha. Jako zkušeného hybridizátora mě hned napadlo, že by se mohlo jednat o křížence těchto taxonů, a to generaci F2. Docela dobře jsem si dokázal představit uniformní F1 generaci, která se mohla podobat Lob. cinnabarina (čili "edohybrid"). Květ, který se na jedné "arachnakantě" tento předpoklad plně potvrdil.



Každý taxon z rodu Lobivia se dá vypěstovat z jiných taxonů!