Téma:

Děkuju!! Očuchám, opylím, plody porovnám, super

morče napsal: ...Vyrostla ze semen RH 329:

Podle toho polního čísla by to měla být Lobivia pugionacantha RH 329 Rio Salto, Potosi, Bolivia 3700m .Ale nechápu, proč to nabízejí jako Lobivia lateritia v. kupperiana RH 329 (Rio Salto, 3700m, Bol), beautiful spines 10-7 SEK *zíz. succseed.com/archive/licac02.htm Tady už nejde o lobivii ale o prachy a to je největší bordel.poz.morče. :N:

Díky za upřesnění. Kouknul jsem do Ralpha a tam je vedené tohle číslo taky jako kupperiana. K té má i ta moje kytička určitě blíž než k L. pugionacantha. Ale je to kulturní kytka bůhví jakého původu, takže prostě číslo na cedulce odmažu a bude to. Naštěstí nejsem semenář, množit dál ji nebudu. Což se ale bohužel asi nedá říct o původci tohoto zmatku

petr napsal: Nešlo.

Díky. Stručně a jasně. Myslel jsem si to.

Tom Proch napsal: Mno, mně zas vyrostlo tohle ze semen značených jako L. kupperiana WR 673a... Není to spíš nějaká jiná L. lateritia? Třeba L.l. citriflora, nevím... Na stránkách T.Blaczkowského je taky jako L. kupperiana, ale nebyl by to první lapsus.

WR 673A je skutečně L. kupperiana a i rostlina na fotce mi z tohoto pohledu nevadí. Ono se traduje, že kupperka má černé nebo alespoň hodně tmavé trny, ale dost často se ve výsevech objevují i rostliny celkově světlejší, jakoby přechod právě k té L. lateritia. A objevovaly se vždycky, i p. Rausch se o tom v jednom článku zmiňoval. Chceš-li mít jistotu, že to kupperiana je, až zas pokvete, přivoň. Květy dost intenzivně voní, i když u těch světlejších je ta intenzita slabší - opět přechod k lateritia.
K té JO 174a: Z fotky se to těžko pozná, zelená blizna důkazem není. Tu může mít i L. pentlandii a celkově mi ta rostlina k pentlandce sedí docela dobře (a je nádherná, žlutě kvetoucích a dlouze otrněných moc není). Rozdíly mezi oběma druhy jsou (nebo aspoň v nedávné minulosti to platilo ) v tom, že květ L. pugionacantha má průměr květu vždy větší nebo alespoň stejný jako je délka a hlavně plody jsou malé a vysychavé, kdežto u L. pentlandii jsou velké, masité, podélně praskající.

morče napsal: Rostlina někde na rozhraní mezi L. kupperiana a L. horrida. Vyrostla ze semen RH 329:

Podle toho polního čísla by to měla být Lobivia pugionacantha RH 329 Rio Salto, Potosi, Bolivia 3700m .Ale nechápu, proč to nabízejí jako Lobivia lateritia v. kupperiana RH 329 (Rio Salto, 3700m, Bol), beautiful spines 10-7 SEK *zíz. succseed.com/archive/licac02.htm Tady už nejde o lobivii ale o prachy a to je největší bordel.poz.morče. :N:[/quote]

Mno, mně zas vyrostlo tohle ze semen značených jako L. kupperiana WR 673a... Není to spíš nějaká jiná L. lateritia? Třeba L.l. citriflora, nevím... Na stránkách T.Blaczkowského je taky jako L. kupperiana, ale nebyl by to první lapsus.


No a pak tu mám ještě tohle, sel jsem jako L. pentlandii JO 174a... Zelená blizna - pugionacantha?


Až budete mít dost divných, těžko zařaditelných kytek, tak mě prosím pěkně utněte!

HonzaC napsal: Uberte mi 10 let, přidejte nějaký ten milionek a trochu dobrodružné povahy a já vám to tam do tý jižní Emeriky zajedu vybádat. Šlo by?

Nešlo.

Rostlina někde na rozhraní mezi L. kupperiana a L. horrida. Vyrostla ze semen RH 329:

[/quote]
Podle toho polního čísla by to měla být Lobivia pugionacantha RH 329 Rio Salto, Potosi, Bolivia 3700m .Ale nechápu, proč to nabízejí jako Lobivia lateritia v. kupperiana RH 329 (Rio Salto, 3700m, Bol), beautiful spines 10-7 SEK *zíz. succseed.com/archive/licac02.htm Tady už nejde o lobivii ale o prachy a to je největší bordel.poz.morče. :N:

Děkuju moc! Máš asi pravdu, ta poslední je zřejmě jedna a ta samá - mám tu fotky z více let a zmátlo mě asi jiné vybarvení čerstvě otevřených květů Až to příští rok pokvete, tak to spráskám dohromady (bohužel jsou ty kytky totiž často po jedné) a budu zvědavej na semena
Ta č.1 má odnož, tak až budeš mít někdy cestu kolem botanické
Ty feroxkovité kytky jsou běs, je jich tu fakt hodně, tak snad se to časem nějak povede roztřídit

Tom Proch. napsal: Bez semen to tedy Honzo neodlišíš? Ani nějak tzv. "podle ksichtu"? Já jsem měl za to, že l. horrida je tohle:

Takovou tu starou, typickou formu poznám. To je ta, co jsem ji dával na svých fotkách. Ale jak se to začne posouvat někam vedle, tak jsem vedle taky. Ony ty lobky jsou tak strašně variabilní, že to je děs. K tomu nové lokality, přechodné formy mezi druhy... ale dobře tedy, můj ryze subjektivní názor na Tvoje fotky:
č. 1 - spíš L. lateritia, krásná forma
č. 2 - ano, to by u mě jako L. horrida obstálo se ctí
č. 3 - L. pampana jako vyšitá, ať je u ní na jmenovce cokoliv
č. 4 - tu bych možná i jako L. horrida uznal
č. 5 - nějak mi neštymuje, víc mi připomíná longispinu, tady bych potřeboval ta semena
č. 6 a 7 mi připadají na první pohled, jako kdyby to byla jedna kytka a opravdu mi jdou skoro víc k té L. pugionacantha. I ta zelená blizna by tomu odpovídala, tu L. horrida nikdy nemá.
Ber to ale opravdu jako hodně subjektivní záležitost. Prostě mám podobu jednotlivých druhů zafixovanou v paměti ve stavu, jaký platil před nějakými 25 - 30 lety a nad těmi současnými stavy vědění dost často žasnu s otevřenou pusou. Uberte mi 10 let, přidejte nějaký ten milionek a trochu dobrodružné povahy a já vám to tam do tý jižní Emeriky zajedu vybádat. Šlo by?

Bez semen to tedy Honzo neodlišíš? Ani nějak tzv. "podle ksichtu"? Já jsem měl za to, že l. horrida je tohle:

č.1


č.2


č.3


č.4


ale uvažoval jsem, že snad i č.5


či dokonce č.6


nebo snad i č.7, ale to už je možná nějaká pugionacantha?

morče napsal: L. claeysiana - jaký semeno má nevím nesel jsem.
Lobivia ferox var. longispina se sel ale jaký semeno má momentálně nevím asi protáhle kulaté
L. kupperiana měla by mít semeno kulatý, ale nějak sem to podrobně nezkoumal.
Já radši seju, než prohlížím. poz.morče. Případě mě opravte
.poz.morče.

Včera jsem kvůli tomu vyrazil s kombajnem (pinzetou) na sklizeň. Plody jsem nějaké objevil a můžu tedy napsat, že:
L. ferox var. longispina - semeno protáhlé, ledvinovité. L. pugionacantha rovněž, jen větší. L. claeysiana stejné jako ta longispina, tedy zařazení mezi synonyma by se dalo odsouhlasit. Maximálně bych ji vedl jako formu (u mě na jmenovce ale bude dál claeysiana ).
L. horrida - semeno téměř kulaté, poměrně velké. L. kupperiana nepatrně menší, jinak stejné, to samé L. lateritia. Takže L. horrida, jak ji my tady známe a pěstujeme už desetiletí, opravdu nemá s L. ferox var. longispina nic společného a proč ji W. Rausch v Lobivia 85 k longispině zařadil, netuším. Je mi docela i divné, proč ji tak dále vede i Tomek Blaczkowski. Jestli mají horridy jiné...
Vzpomínám si, když v Atlasu kaktusů vyšla L. lateritia var. kupperiana. Možná si vzpomenete na to, že u ní byla fotka obráceně. Tenkrát jsem Pavlovi P. ze srandy vyčítal, jak jsou všechny ty druhy precizně zpracované, ale když už konečně zařadí nějakou lobívku, tak je to vždycky s průšvihem. Buď je tam fotka něčeho úplně jiného a když už se konečně trefí, tak dají fotku vzhůru nohama. To jen tak mimochodem. Text k té kupperianě psal Jarda Ullmann. My jsme spolu moc nekomunikovali, oba jsme byli názorově hodně jinde. On publikoval, já ne. Já mu pak jen občas poslal svůj názor a on na mě kašlal. V tom textu zařadil ke kupperianě jako synonymum i L. horrida s rozumným odůvodněním a odkazem na Rauschovu Lobivia 75. Napsal jsem mu tehdy dopis ve smyslu, že mě právě toto potěšilo, ale že v Lobivia 85 Rausch řadí L. horrida k longispině, což mi nějak nejde na rozum. Výjimečně mi přišla od Jardy odpověď, že to je snad poprvé, co s ním souhlasím, že v době psaní textu Lobivia 85 neměl k dispozici a že to zařazení k longispině nechápe taky.
Konečně před pár lety jsme L. horrida probírali i se Slávkem Fischerem a i on jednoznačně tvrdil, že když už nemá být uznávaná jako samostatný druh, tak jediné možné přiřazení je do okruhu kolem L. lateritia. Takže tak. Každopádně já hodlám pěstovat i nadále Lobivia horrida, Lobivia kupperiana, Lobivia lateritia atd. a všichni ti slučovači se můžou třeba .
Abych jen nepsal litanie, pár obrázků L. kupperiany:


Pár semenáčků před tím, než jsem je konečně rozsadil:


Rostlina někde na rozhraní mezi L. kupperiana a L. horrida. Vyrostla ze semen RH 329:


U této rostliny bych zase viděl i pár znaků L. pugionacantha. Je to ale rostlina původu neznámého, kdoví, jak vznikla. Přivezl jsem si ji loni z Otevírání sezóny ve Dvoře, ani nevím, kdo ji prodával. Prostě mě nějak zaujala, což lobíviím nedělá problém.

Tom Proch. napsal: Fajn, když se ale tedy vrátím k těm kytkám od Honzy C. vysetým jako L. claeysiana - jaký je tedy rozdíl oproti těm horridám? V semenech? Jinak je to hodně podobný...
To Petr a nosnost zábradlí - on je to vlastně parapet a pod tím je normálně obvodová zeď - pod naší terasou má soused obejvák Tak to ještě pár dalších kytiček určitě unese, místo ještě je

L. claeysiana - jaký semeno má nevím nesel jsem.
Lobivia ferox var. longispina se sel ale jaký semeno má momentálně nevím asi protáhle kulaté
L. kupperiana měla by mít semeno kulatý, ale nějak sem to podrobně nezkoumal.
Já radši seju, než prohlížím. poz.morče. Případě mě opravte
.poz.morče.

Jasné, každý máme nějaký subjektivní názor na to, co je čemu víc podobné. Koukal jsem na ten link na polské stránky a tam mají v té "grupa ferox" dokonce pugionacanthy. To když už, tak bych tam ale hodil i pentlandky. Stejně to budou všechno hybridogenní taxony, takže... cedulky taky přepisovat nebudu

Tom Proch. napsal: Fajn, když se ale tedy vrátím k těm kytkám od Honzy C. vysetým jako L. claeysiana - jaký je tedy rozdíl oproti těm horridám? V semenech? Jinak je to hodně podobný...

Ano, přesně tak. Semena claeysiana jsou od feroxek k nerozeznání.

HonzaC napsal:

morče napsal:

Tom Proch. napsal: Jo jo! Morče mi vzalo myšlenku! Objevilo se to tu, ještě než jsem to postnul. Horridy by snad měly být od L. lateritia a když se může křížit s E. bridgesii za vzniku L. caineana, tak proč ne s feroxkou Tedy pokud tu nejsou nějaká geografická omezení, to zas nevím.

Jenže lobivia horrida je Synonim Lobivia ferox var. longispina (Br. & R.) Rausch a řazení je že patří
do Grupa ferox www.lobivia.pl/ poz.morče :cheer:

Což je něco, co prostě nejsem stavu pochopit. A nejen já, když se ptám kohokoliv, zatím vždycky jsem se dověděl, že L. horrida je nejlíp držet samostatně a když už by musela být někam přistrčená, tak k L. lateritia. Zvlášť, když tam může být L. kupperiana. Ale k feroxkám prostě ne. Nicméně, můžete se kdokoliv pokusit mě přesvědčit o opaku. Tady je těch pár mých, všechny vedu vesele dál jako L. horrida a jmenovky přepisovat nemíním.]

ok. Též nechci nikoho přesvědčovat podle mě je to přechodová forma mezi l.ferox a Lobivia pugionacantha v. versicolor v vzhledově by to odpovídalo. Každopádně též neměním jmenovky je to zbytečné.poz.morče. p.s.odborník a botanik mění, amatér zírá.

Fajn, když se ale tedy vrátím k těm kytkám od Honzy C. vysetým jako L. claeysiana - jaký je tedy rozdíl oproti těm horridám? V semenech? Jinak je to hodně podobný...
To Petr a nosnost zábradlí - on je to vlastně parapet a pod tím je normálně obvodová zeď - pod naší terasou má soused obejvák Tak to ještě pár dalších kytiček určitě unese, místo ještě je

morče napsal:

Tom Proch. napsal: Jo jo! Morče mi vzalo myšlenku! Objevilo se to tu, ještě než jsem to postnul. Horridy by snad měly být od L. lateritia a když se může křížit s E. bridgesii za vzniku L. caineana, tak proč ne s feroxkou Tedy pokud tu nejsou nějaká geografická omezení, to zas nevím.

Jenže lobivia horrida je Synonim Lobivia ferox var. longispina (Br. & R.) Rausch a řazení je že patří
do Grupa ferox www.lobivia.pl/ poz.morče :cheer:

Což je něco, co prostě nejsem stavu pochopit. A nejen já, když se ptám kohokoliv, zatím vždycky jsem se dověděl, že L. horrida je nejlíp držet samostatně a když už by musela být někam přistrčená, tak k L. lateritia. Zvlášť, když tam může být L. kupperiana. Ale k feroxkám prostě ne. Nicméně, můžete se kdokoliv pokusit mě přesvědčit o opaku. Tady je těch pár mých, všechny vedu vesele dál jako L. horrida a jmenovky přepisovat nemíním.

Tom Proch. napsal: Když už v tom deštivém počasí nostalgicky vzpomínám na léto, tady je fotka celého parapetu. Kam se hrabou muškáty!

Jestli si dobře vzpomínám, tak vodorovná síla na zábradlí se pro statický výpočet uvažuje myslím 50 kg (správně asi v jiných jednotkách, ale to je jedno) Tady bude vodorovná složka asi trochu větší . No ale taky se říká, že konstrukce je většinou trpělivá na rozdíl od teorie. Pokud to ještě nespadlo, tak to vydrží, jen bych občas kontroloval uchycení zábradlí na koncích a dole Teda jestli je to zábradlí na lodžii. Možná, že zase blbě vidím

Tom Proch. napsal: Jo jo! Morče mi vzalo myšlenku! Objevilo se to tu, ještě než jsem to postnul. Horridy by snad měly být od L. lateritia a když se může křížit s E. bridgesii za vzniku L. caineana, tak proč ne s feroxkou Tedy pokud tu nejsou nějaká geografická omezení, to zas nevím.

Jenže lobivia horrida je Synonim Lobivia ferox var. longispina (Br. & R.) Rausch a řazení je že patří
do Grupa ferox www.lobivia.pl/ poz.morče :cheer:

Jo jo! Morče mi vzalo myšlenku! Objevilo se to tu, ještě než jsem to postnul. Horridy by snad měly být od L. lateritia a když se může křížit s E. bridgesii za vzniku L. caineana, tak proč ne s feroxkou Tedy pokud tu nejsou nějaká geografická omezení, to zas nevím.

Aha, já jsem si tak představoval, že tyhlety rovnotrné jakoby feroxky jsou L. horrida...

HonzaC napsal:

Tom Proch. napsal: Když už se tu řešily ty L. haem. var. kuehnrichii, tak snad nebudu úplně mimo mísu s fotkami dvou kytek z léta. Jsou pro mě trochu záhadou, vlastně nevím, jestli se jedná o kytky s polním číslem, nebo o číslované hybridy. Je to Lobivia AVF 109 a AVF 118. Postupně jsem je vyzobnul na výstavách a myslím, že pocházejí od p. Zemana, ale to soudím zpětně podle písma...

Polní čísla to nejsou, ta Frič svým nálezům nedával, pokud vím. Ale co to je za čísla, sám nevím a docela by mě to zajímalo. Není nějaká stopa v Lovci kaktusů? Osobně bych si tipnul na čísla katalogová, čili pod nimiž prodával rostliny víceméně podobné. Kromě pana Zemana se dala sehnat celá řada položek semen těchto hymenorebucií ještě za socialismu přes pana Kohouta z Ostravy-Výškovic. Jenže... Jednou jsem jich objednal a vysel asi třicet. Asi ale tušíte, jak ten výsev dopadl. Rok předtím jsem vyséval "Lobivia famatimensis směs" ze Dvora Králové (z porce 100 semen jsem měl asi 200 semenáčků, psal jsem o tom ve vláknu L. od A do Z) a výsledek byl podobný.
Jiná situace je u současných dovozů a polních čísel. Je prý známo (já tam nebyl) dost lokalit, kde se vyskytují docela jednotné populace, s květy výhradně nebo alespoň převážně jediné barvy. Na jiných lokalitách ale kvetou zase všemi možnými barvami. Ať už ale kvetou jakkoliv, vždycky je to pastva pro oči.

Z jiného soudku. Nedávno se tu v jednom vlákně vzpomínal pan Calta. Byl jsem u něho jen jedinkrát v roce 1988, ale i pro mě to byl zážitek. Přivezl jsem si od něho tehdy nádhernou a hlavně svoji první L. maximiliana a pak dvě rostliny označené Psl. obrepanda, které na první pohled obrepandou nebyly. Vykvetly krátkými lobíviovitými květy, jedna červeně, druhá světle oranžově. Sprášil jsem je a semenáčky kvetou všemi možnými barvami, jako ty hymenky. Postupem času jsem byl přesvědčen řadou odborníků, že se jedná o L. claeysiana. Tu W. Rausch ztotožňuje s L. ferox var. longispina. Vidět jen květy, beru to všemi deseti. V těle mi přijde na longispinu přece jen příliš nahatá a naprosto neatraktivní. Ale květy, paráda.

L. claeysiana na internetu moc vyobrazených rostlin není takže k porovnání či k porovnání nic zajímavého není. Jen jsem nalezl foto rostliny jako jméno lobivia ferox var.claeysiana ta rostlina byla spíš Lobivia lateritia . : Můj osobní postřeh přechodová forma lobivia ferox var. longispína a Lobivia lateritia var. kupperiana. Jinak semena jsem zatím neobjevil v nabídkách možný, že je to hybrid mezi lobivia ferox a Lobivia lateritia. : poz.morče.p.s.voní ty květy.

Tom Proch. napsal: Když už se tu řešily ty L. haem. var. kuehnrichii, tak snad nebudu úplně mimo mísu s fotkami dvou kytek z léta. Jsou pro mě trochu záhadou, vlastně nevím, jestli se jedná o kytky s polním číslem, nebo o číslované hybridy. Je to Lobivia AVF 109 a AVF 118. Postupně jsem je vyzobnul na výstavách a myslím, že pocházejí od p. Zemana, ale to soudím zpětně podle písma...

Polní čísla to nejsou, ta Frič svým nálezům nedával, pokud vím. Ale co to je za čísla, sám nevím a docela by mě to zajímalo. Není nějaká stopa v Lovci kaktusů? Osobně bych si tipnul na čísla katalogová, čili pod nimiž prodával rostliny víceméně podobné. Kromě pana Zemana se dala sehnat celá řada položek semen těchto hymenorebucií ještě za socialismu přes pana Kohouta z Ostravy-Výškovic. Jenže... Jednou jsem jich objednal a vysel asi třicet. Asi ale tušíte, jak ten výsev dopadl. Rok předtím jsem vyséval "Lobivia famatimensis směs" ze Dvora Králové (z porce 100 semen jsem měl asi 200 semenáčků, psal jsem o tom ve vláknu L. od A do Z) a výsledek byl podobný.
Jiná situace je u současných dovozů a polních čísel. Je prý známo (já tam nebyl) dost lokalit, kde se vyskytují docela jednotné populace, s květy výhradně nebo alespoň převážně jediné barvy. Na jiných lokalitách ale kvetou zase všemi možnými barvami. Ať už ale kvetou jakkoliv, vždycky je to pastva pro oči.

Z jiného soudku. Nedávno se tu v jednom vlákně vzpomínal pan Calta. Byl jsem u něho jen jedinkrát v roce 1988, ale i pro mě to byl zážitek. Přivezl jsem si od něho tehdy nádhernou a hlavně svoji první L. maximiliana a pak dvě rostliny označené Psl. obrepanda, které na první pohled obrepandou nebyly. Vykvetly krátkými lobíviovitými květy, jedna červeně, druhá světle oranžově. Sprášil jsem je a semenáčky kvetou všemi možnými barvami, jako ty hymenky. Postupem času jsem byl přesvědčen řadou odborníků, že se jedná o L. claeysiana. Tu W. Rausch ztotožňuje s L. ferox var. longispina. Vidět jen květy, beru to všemi deseti. V těle mi přijde na longispinu přece jen příliš nahatá a naprosto neatraktivní. Ale květy, paráda.

Když už se tu řešily ty L. haem. var. kuehnrichii, tak snad nebudu úplně mimo mísu s fotkami dvou kytek z léta. Jsou pro mě trochu záhadou, vlastně nevím, jestli se jedná o kytky s polním číslem, nebo o číslované hybridy. Je to Lobivia AVF 109 a AVF 118. Postupně jsem je vyzobnul na výstavách a myslím, že pocházejí od p. Zemana, ale to soudím zpětně podle písma... No, konec řečí, zde jsou obrázky

AVF 118 (k té jsem dokonce na nějakých polských stránkách našel lokalitu - L. haematantha (densispina) var. rebutioides, Quebrada de Humahuaca, Jujuy


AVF 109 - o té si tedy netroufnu myslet vůbec nic. Tedy krom toho, že je hezká


Když už v tom deštivém počasí nostalgicky vzpomínám na léto, tady je fotka celého parapetu. Kam se hrabou muškáty!

stano napsal: vdaka morce za radu, tato lobivia mi tento rok kvitla po prvy krat... a dufam, ze nie naposledy

Je třeba jí set je to zajimavá lobivia semeno klíčí celkem dobře holt dobrej zdroj
Tot její varieta Lobivia zecherii var.ayocuchensis KK 442 Ayocucho-Huanta 1800m.n.v., Casacancha pokud na ní natrefite tak neváhejte a pořit te si ji.poz.morče.

vdaka morce za radu, tato lobivia mi tento rok kvitla po prvy krat... a dufam, ze nie naposledy

stano napsal: ... ked mi v lete kvitla prvy krat, bol som na dovolenke a po navrate ma cakal len uschnuty kvet. ani som nedufam, ze by sa kvitnutie zopakovale este v tomoto roku, vediac o jej nie prilis velkej chuti k tejto etape generativneho rozmnozovania o to viac ma prekvapila a potesila pred par dnami, ked zakvitla opat a ja som to tentokrat stihol...

Rády hniji od plodu, a kvetou až do konce podzimu když vytvoří plody k podzimu raději schovat do tepla, aby nehnily, jinak z hnije celá rostlina. Je to mrcha.pozdr.morče.

... ked mi v lete kvitla prvy krat, bol som na dovolenke a po navrate ma cakal len uschnuty kvet. ani som nedufam, ze by sa kvitnutie zopakovale este v tomoto roku, vediac o jej nie prilis velkej chuti k tejto etape generativneho rozmnozovania o to viac ma prekvapila a potesila pred par dnami, ked zakvitla opat a ja som to tentokrat stihol...

Právě jsem zjistil, že jsem letos vyplácal na svoje lobívie 549 cvaknutí závěrky svých foťáků. Ještě, že se už nemusí fotit na diáky, to bych se nedoplatil. Takže občas nějakou fotku připojím, i když nebude zrovna čerstvá. Zde Lobivia haematantha var. kuehnrichii LF 62A Rico Tin Tin:


Taky kuehnrichii, forma zvaná dříve, jak na jmenovce jest:


Lobivia haematantha var. elongata P183 Rio Calchaqui

jageno: Dovolil bych si drobnou úpravu jmenovek - k L. arachnacantha bych doplnil var. torrecillasensis a L. backebergii v. wrightii bych vyhodil a dal novou, Lobivia pentlandii, případně boliviensis. Tady si ale nejsem jistej, víc by ukázal pohled dovnitř do květu, jestli neměla něco společného s pampanou.
3x jedna z nejobyčejnějších, Lobivia backebergii. Nějak si už nepamatuju, co všechno jsem sem dával, doufám, že se nebudu moc často opakovat.

Echinopsis chacoana - hodně citlivý na přímé slunko.

Echinopsis campylacantha noční květy