Téma:

Tak to přece jenom nestihla a dnes se stěhuje do obýváku.

Eriosyce subgibbosa f. rapifera anebo Neoporteria rapifera, jak jsem ji koupil před lety na výstavě v Ostravě. Jako každý podzim, chystá se ke kvetení.



Obvykle mi pak kvete v obýváku. Letos se mi to zdá trochu urychlené, tak to třeba stihne ještě na "letním" stanovišti.

Islaya

Ještě k těm trnům pro porovnání s jinými rody:
Gymna








Lobivia

Rodentiophily pěstuješ pěkně, je vidět, že rostou, ale eriosyce moc dusíš, ty nerostou. Přidej vody, ale hlavně to přesaď. V téhle velikosti nemusíš mít strach. Dušením se ti zbarvuje krček dohněda. Podívej se hlavně na kořeny, hnědnutí krčku jde ruku v ruce s vadou na kořenech. Eriosyce přestávají růst, když obnovují uhnilé kořeny a nahrazují je novými. Ale je jen otázkou času, kdy to už nezvládnou. Eriosyce je rostlina, která nahoře roste a přitom zároveň dole hnije. Všechny uhnilé kořeny odstraň třeba úplně - jak píše správně Mamlas - je to lepší metoda, než čekat až sama chcípne. Nové kořeny, které do roka jistě vyraší budou bez vad a rostlina znovu poroste.

Zdendo,jsou od malicka venku pod pristreskem. Na jizni strane zahrady,tak do nich pere slunicko od rana do vecera. Boky jsou volne,tak maji i dost vzduchu.

Pomalu ti rostou, ale zato pěkně vytrňují. Rodentiophily obecně rostou pomaleji. Mám tuto od Heřtuse jednu a je menší a míň vytrněná než ty tvoje.

Tyhle E.megacarpa PHA 589 6km jizne Chanaral jsou stejne stary,ale v 5kach






Jak by rekl Honza C."bonzaje"

Neco u mne taky jeste preziva
E.aurata PV 2177,jizne Huartada










10 let stary kytky,uz jsou 5 let v 6kach.
Malo zalejvam,nekrmim,nepresazuju a drzej pravokoreny. Ale taky nerostou,no.

Zdenda napsal:

Jirka napsal:

Jak je ten semenáč Zdendo starý??


Asi 6 let.

Je ale pravdou, že dřív jsem to neuměl. Dnes mám jednoleté semenáčky o průměru víc než 2cm.

Můžeš se, Zdendo, podělit o know-how?

Eriosice je roubovaná, pyrháč není.

Martine, ta eriosyce je roubovaná?

Jirka napsal:

Jak je ten semenáč Zdendo starý??


Asi 6 let.

Je ale pravdou, že dřív jsem to neuměl. Dnes mám jednoleté semenáčky o průměru víc než 2cm.

Také mám podobě vyhlížející. E. ceratistes LH2039.








Podobně také vypadá tento pyrhocactus bulbocalyx LF34.

Zdenda napsal: Je to naleziště Andacollo-Samo Alto, což je někde mezi oběma "vesnicemi". Je to mezi Hurtádem a La Serenou, na okruhu Vicuňa - La Serena. V této oblasti jsou podle mého názoru nejhezčí tmavotrnné eriosyce. Je pravda, že pravokořenná kultura je vcelku náročná a to čím hezčí kytka, tím náročnější pěstování. Květináčky jsou osmičky.

Na druhém snímku JN877 - Andacollo. Naleziště přímo nad vesnicí Andacollo. Moje nejkrásnější pravokořenná kytka.

Jak je ten semenáč Zdendo starý??

Je to naleziště Andacollo-Samo Alto, což je někde mezi oběma "vesnicemi". Je to mezi Hurtádem a La Serenou, na okruhu Vicuňa - La Serena. V této oblasti jsou podle mého názoru nejhezčí tmavotrnné eriosyce. Je pravda, že pravokořenná kultura je vcelku náročná a to čím hezčí kytka, tím náročnější pěstování. Květináčky jsou osmičky.



Na druhém snímku JN877 - Andacollo. Naleziště přímo nad vesnicí Andacollo. Moje nejkrásnější pravokořenná kytka.

Eriosyce ceratistes JN 878 (Andacollo, Samo Alto II, Coquimba, 699 m, Chile) - ač semínka klíčila slušně, pravokořennou jsem neudržel žádnou, mám jenom tuhle roubovanou na echinopsis. Výsev 2015, květináček 6-ka. Včera mě zaujala kontrastním otrněním.

Neochilenia Dimorpha KK 63 ?

Mám dvě rostliny Pyrr. curvispinus. Jedna kvetla před dvěma měsíci ( skleník ), květ byl odlišný toho na obrázku a už má plody. Druhá rostlina , která roste pod širým nebem teprve kvést začíná.





www.kaktusy-adenia.wz.cz

Stáhnul jsem fotku taltalensisu z facebooku, rostlinu ve své sbírce fotil Santiago Figueroa:




Rostliny mi skladbou trnů připomínají pyrrhocactus sp. z Rio Choapa, jehož semena kdysi přivezli Plzeňáci. Myslím že mi ale ještě nekvetla.

Zdenda napsal:

Mamlas napsal: Nakousli jsme tu Pyrrhocactus taltalensis. Domnívám se, že skutečný taltalensis nemáme. Nebo má ho někdo? Je to sloupkovitá červenokvětá rostlina od Esmeralda a kvete v zimě. V tomto vláknu třeba vůbec obrázek P. taltalensis není. Všechny ty variety a subspecie se ke druhu mají asi jako pietní akt k aktu.....


Takže si myslím, že Kattermann by mohl mít přehled. Během několika málo dní vykvete jeho taltalensis z Quebrada Guanilos před Esmeraldou. Takže uvidíme, zda ho máme či ne.

Tak kytka vykvetla škaredou žlutobílou barvou ! Bohužel...

Že bych všem znalcům zamotal hlavu?

Zdravím,potřebuji poradit.Který z nich je Hor.calderanus?

malykaktus napsal:

P.straussianus v.pachacoensis ZJ94 SV od Zonda

Zdendo sedí to?

Tady je ten žlutě otrněný z malinko jiného místa od Zondy:

Ve Dvoře jsem prodával i semenáčky WK 492 pod názvem pyrrhocactus pulchellus (Ritter 1960, synonymum taltalensis ssp. pilispina (Ritter, Kattermann 1995), alias eriosyce calderana (Ritter, Ferryman 2005). Tyto jsou ze semínek PC123 - Petr Česal, prodával semena jako sp.



Ani ne dvoucentimetrový semenáček:



Jeho o centiometr větší brácha zatím nic:

Neochilenia huascensis název berte s rezervou, získal jsem ji pod tímto jménem, ale se svými znalostmi nejsem schopnej si ověřit správnost

Pyrrhocactus pulchelus KH 1123



...měkké trny...

Zdenda napsal: U druhu heinrichiana se často setkávám s tím, že mi ze semen vyklíčí dva na pohled rozdílné typy semenáčků. Jedny jako by neměly trny, druhé zase pěkně otrněné. Německá teorie je, že se v prvním případě jedná o juvenilní stadium toho druhého typu. Tato teorie vychází z přírody, kde rostou vedle sebe oba typy, ty první jsou většinově menší.
Výsevy však ukazují na něco jiného. Rozdílné otrnění je patrné nedlouho po výsevu. Nenašel jsem ve výsevu nikdy ani přechodový typ mezi oběma.
V případě eriosyce calderany půjde zřejmě o něco podobného u rozdílného vzhledu obou Jirkou uvedených fotografií.

Něco hodně podobného pozoruji u pyrrhocactus eriosyzoides (syn. kunzei). Ze semen rostou dvě "formy". Odlišují se barvou epidermis.(O odlišnostech v barvě a stavbě trnů by se dala napsat kniha). Nejen z tohoto důvodu si myslím, že výsevy větších porcí semen mají smysl. Do sbírky pak vybírám krajní typy, kde lze předpokládat, že jejich "křížením" lze v budoucnu obsáhnout celou barevnou škálu. Problém barevnosti epidermis je ale v tom, že většinou té tmavé varianty je ve výsevu nesrovnatelně méně.
Pár příkladů:
Buškova La Serena:


Balala:


Balala:


Balala:


Balala:



Mezi Vicuňa - Hurtado:

Měli jsme na loňské výpravě na P.engleri gps od Gřegoře. Na místě jsme našli tyto rostliny.
Květy jsme neviděli,semena klíčila mizerně. Letos jsem je zkusil zasít znovu,po 14 dnech ani jeden semenáč.

Zdenda napsal: Popis podle Rittera vcelku sedí, jen velikost květu 4,5cm - 5 cm je na této rostlině o něco větší. Jinak nažloutlé trny s tmavou špičkou a barva květů sedí.

Takže po konzultaci s Grzegorzem Matuszewskim bohužel není tato rostlina "ČISTÝ" pyrrhocactus engleri. On už ten květ je stejný jako má curvispinus.
Engleri má menší květ a okvětní lístky nejsou většinou do špičky (podle Rittera).

Nevadí, semena skutečného engleriho máme, vysejeme, uvidíme.
Klíčí to prý ale mizerně.