Téma:

Farrael-Sama napsal: Takže v tomto případě je toto roubování opravdu zajímavý způsob jak ukázat prapůvodní potenciál těchto rostlin.
Ale pořád je to jen moje teorie

Anebo jim můžeš dát větší květník. A pak se ti budou všichni smát, jako mě

Zdendo, vystihls to přesně, mám to úplně stejný. A Milan má taky svatou pravdu.

Samozřejmě to není o tom mět naroubovanou půlku sbírky. A i roubovanci se dají mimochodem udělat dobře, je to třeba i o výběru podnože, způsobu naroubování, resp. tasazení. Nemuásí to nutně vypadat ukrutně....

Poté z toho ale vyplývá ten pohled věci co je pro rostlinky konkrétně tyto Mediolobivíe přirozené. V jejich současném prostředí jsou to právě nedokonalý vzhled, malinký růst a nedostatečné kvetení.
Na druhou stranu jak jsi Milane napsal jsou schopny krásně vytrnit, bohatě odnožovat a kvést. Z toho pak vyplývá, že kdysi před xy lety mohly být v té lokalitě uplně jiné podmínky, které jsou prapůvodní přirozené a současný stav je tedy jenom nevhodným prostředím. Rostliny si na něj však za ta léta vlastní evoluce zvykla a tedy ani jako pravokořeněné v lepším prostředí nejsou schopny zcela na plno rozvinout svůj potenciál. Možná až v dalších řadách generací.
Roubování však je možná schopno tento jejich handicap odbourat či narušit a vrátit je k jejich původní podstatě, kdy krásně barevně vytrní, kvetou a odnožují.
Takže v tomto případě je toto roubování opravdu zajímavý způsob jak ukázat prapůvodní potenciál těchto rostlin.
Ale pořád je to jen moje teorie

A pohled trošku z jiného úhlu než úplně praktického.Z úhlu nešiky a nekňuby:

Z vlastní zkušenosti musím napsat, že znám umělce, kteří dokáží velké věci s pravokořennými rostlinami.
Tito lidé mají ne zelené, ale otrněné ruce.
Já k nim, jak zmíněno výše, nepatřím, ale pár jich znám a obdivuju.

Trvalo to dlouho než jsem na to přišel a změnil zapřísáhlý názor a odpor k roubování, stálo mě to moře rostlin.
Ale léty jsem "dospěl".
Také jsem stihl už jakési podnože napěstovat.
Ze semínek a zdravé.
Těch nezdravých, kdy roub na nich vypadá hůř, než stejná kytka přímo v půdě, těch je mi spíš líto.
Máte-li misku s dvěstě auratami a na podzim jich tam je sotva padesát, pak záleží jen na vaší vůli odolávat a znovu a znovu do toho jít.
No ale zpočátku jsou i s roubováním ztráty.

Podle mě záleží na tom co kdo pěstuje.
Když to přeženu - je hloupost roubovat pasacanu na pasacanu, že?
Poslední výsev se mi povedl u rodentiophily atacamensis.
Asi třicet ze stovky vyklíčilo.
Po prvním pikýrování před třemi týdny mi teď odchází každý druhý den jedna.
Co dělat?
Počkat až to vymře, nebo něco naroubovat?
Nebo všechno naroubovat?
Ty doby, kdy jsem věřil, že něco přežije a pak se tloukl do hlavy, že jsem měl roubovat, ty už jsou pryč.
A zalévat jednou za rok?
To se na mě nezlobte, na to už tady dlouho nebudu.

jmusil napsal: Roubování by mělo být prostě na místě jen v mimořádných situacích.
Ale mimořádnou se může někdy stát i takový stav, že někomu určitá kytka v jeho podmínkách prostě nejde a nedokáže to vyřešit jinak. A nebo jsou prostě jiné důvody.

Já teda budu působit jako obhájce roubování. Myslím, že je řada důvodů proč ho používat a proč se tuto pěstitelskou techniku naučit, některé jsme zmínili, ale jsou tu další a neméně důležité:
1. vegetativní množení. Pokud myslíme vážně zachování genofondu kaktusů ve sbírkách, tak to mmusí být hlavní způsob.
2. Studium kaktusů. Ať už zkoumáme cokoli, vždy je výhodou mít kaktusy plně vyvinuté a eliminovat vliv substrátu a pěstování. To jde nejsnáz po naroubování na stejné podnože.
Mám zkušenost třeba s mediolobiviema. V přírodě jsou malinké, velice málo kvetou a vypadají všechny stejně. Musíte mít docela cvičené oko, aby se daly odlišit alespoň základní okruhy. Protože kvetou málo, to znamená že zdaleka ne všechny rostliny a více než jeden květ na rostlině je opravdu mimořádné, i semínek se najde málo a vzešlé rostlinky jsou cenné. Ve sbírce rychle narostou daleko, spíše násobně, větší než v přírodě, vytrní a různé druhy se dají odlišit. Protože nechci mršit sbírkové rostlinky a zároveň ani být za lakomce který nikomu nic nedá, narouboval jsem z těch zajímavějších po odnoži na O. tomentosa aby odnožovaly a bylo co rozdávat. Po roce se nestačím divit: rouby jsou zase daleko větší než pravokořené sbírkové rostlinky a to otrnění. Mnohem mohutnější a delší než u pravokořených, často barevné a některé druhy tvoří i středové trny, prostě nic takovýho se v přírodě nevidí. Prostě ty rostliny teprve ukážou svůj plný potenciál, protože v přírodě na to nemají sílu.

Děkuji ješte komu patří skratka a kde najdu jeho seznam a zda také máš nějaké rostliny s tímto číslem děkuji za námahu pošlu ti snímek

Pro Choveness

Sclerocactus parviflorus DJF 1188 Grand Co. Utah

pomuže mi nekdo s určením zběrového čísla DJF 1188 jde o sclerocactus parviflorus

Pavle, mám radši Ritterova jména, jsou logická a daleko lépe vystihují příbuznost chilských kaktusů. Ale pod jménem Eriosyce to najdeš v nové literatuře, třeba Cactaceae en la flora silvestre de Cile nebo Cactaceae del extremo norte de Chile. Chilané zbohatli a o kaktusy se už zajímají, je tam řada nadšenců a mají i forum i mnohé stránky a zpravidla používají názvosloví dle Cites Cactaceae Checklist.
Zdendo, v Huasco ústí do moře Rio Huasco. Výše proti proudu, třeba u Colonia Freirina v jeho okolí roste taky Thelocephala duripulpa, dnes Eriosyce napina ssp. lembckei. Zrovna Kníže patří pod třetí větu mého předchozího příspěvku, mě úplně stačilo vidět, jak pojmenoval svý zásilky co prodával Heřtus.

Tu huascensisku mám v živé paměti, protože Kuchařík nabízel v Chrudimi naroubovanou Thelocephalu huascensis.
Není to napina ani omylem a má číslo KK040.
Nabízí ji v současné době i pan Dohnalík jako Neochilenii huascensis KK040.
Že by nebyla od Huasca?
Bohužel nemám přístup do seznamu sběrovek Knížete.
Tam bych to zjistil.
Pokud máte, děkuji předem za poslání do SZ.

Jak si to vysvětlit Milane?

Takže - jestli jsem to dobře pochopil - se též přikláníš k obecnému jměnu Eriosyce u většiny druhů? A ostatní používat v rámci komunikace jen jako synonyma? Docela mě to zaujalo, asi začnu ta data sypat do počítače hned a za nějaký čas uvidíme, co z toho vyleze ...

Zdenda napsal: K rodům v Chile - musíš se orientovat podle druhového jména. V tom poznáš o co jde.
Pokud je i naleziště, pak by to mělo být ještě snadnější.
Jako příklad uvedu Neochilenia huascensis je v podstatě thelocephala huascensis.
Neoporteria islayensis krainziana je v podstatě islaya krainziana.
Většinou to tak nějak funguje.

Plně souhlasím se Zdendou. Druhové jméno se zpravidla při rekombinacích nemění. Jsou ale i osoby s různými poruchami jako velikášství či bájná lhavost, které jim brání přiznat, že i když jméno nalezené rostliny neznám, mohl tu být už někdo, kdo ji našel a pojmenoval přede mnou. A tak vymýšlejí vlastní jména pro vše co najdou. Mimořádně pikantní situace pak nastane, když za kaktusy jedou s cestovkou a část zájezdu daný nález prodává pod obvyklým jménem zatímco část vymyslí nové. Tak vznikla třeba Copiapoa minima pro C. aremephiana a pravděpodobně taky výše zmíněná Thelocephala huascensis. Samozřejmostí pak je, že každý účastník zájezdu tomu dá nejen vlastní sběrovku ale i vlastní název naleziště. Ty různé názvy naleziště nemusí být úmyslné, záleží jak je vedoucí zájezdu informuje a jak dobře si to zapíšou. Tak vyšly tiskem pěkné leč chybně lokalizované fotografie nejmenovaného moravského kaktusáře z Chile atd.....

Druhové jméno huascensis použil Ritter jako Pyrrhocactus huascensis, dnes Eriosyce curvispina var. huascensis. Thelocephalu, která roste kolem Huasco, zpravidla nazýváme napina, dnes Eriosyce napina.

Jo jo, však už je za moment nahrnu kam patří

Pánové, nerad se vám do toho pletu, ale my se tu řádně vyhození hádáme v koutě nad roubovanými kaktusy a polními čísly od nepořádných cestovatelů a vy nám sem do toho bordelu vnášíte odborné informace o Echinocereusech, které pak ti, co nás odtamtud vykopli, budou marně hledat v očištěném vláknu. Vezměte si z nás poučení, nebo vás taky zmoderujou jinam ...

miro napsal: P.S. Už jenom na závěr, "Prodám poměrně rozsáhlou kolekci sběrových čísel, při rychlém jednání výrazná sleva. Kolekcí je dost, tak se neboj, že nebudeš uspokojen. Kontak: cestou SZ nebo na můj e-mail"

Koupim, ovšem podmínkou je to, že jmenovky budou z matnýho materiálu, kterej se dá popisovat tužkou

Cedulek mám furt málo, sem asi pesimista při jejich nákupu a tak blbě odhaduju množství co je třeba....

Filip Jelínek napsal: Já sem to pochopil tak, že budou sbírat jen ty květináče se jmenovkama. Ty se výborně zimujou, pač sou u nás zimovzdorný .

Jen bych doporučoval přepařovat substrát, aby se nemuselo moc plejt. Ty krásný jmenovky by zarostly.

Já psal o "pěstování cedulek", na co kytky

Mě učarovalo několi rodů, a jediné dobré řešení je podle mě "mapování" lokalit, ale se zájmem i o geografické členění, klímu, podloží ........ Takové to Paposso 2 km severně a k tomu Paposso 3km severně a potom Paposso 4,5 km severně to je k "posrá... ", to neberu. Je to lokalita Paposso odsud sem a napŕíč odmhle po tamhle a hotovo. Výrobci sběrovek ať si jdou do háje. Stejně ta včelička letí a letí a nemotá se jedna na 2 km a druhá na 3 km. Jo to už bylo "Najdete nás na každém kilometru", to je minulost. Navíc, jsem stále ortodoxní zastánce následující teorie:

- prvonálezce (není to vždy prvopopisec) to donesl a určil místo, alespoń popsal, protože ani Švejk nekřičel "Na 44°48'31.463"N, 20°28'18.731"E" a označil danou rostlinu jako XY 1234
- následující kvalitní cestovatelé mapovali areál rozšíření (není totožné s tvorbou sběrovek)a mapovali teda XY 1234
- všechny semena a rostliny daného druhu (teda XY 1234) jsou pro mě platné jako XY 1234 a když si někdo dodělá svoje "BG 4325", tak je to jenom jeho pracovní číslo a pro nějakou evidenci a správně by teda mělo XY 1234/BG4325 a nebo XY 1234 severně 3,5 km od Paposso ve škarpě u cesty co je ten modrý patník (nebo údaj GPS a já si to vygouglim), a každý už ví, co to je, kde to sebral a už se nikdo nebude muset dohadovat, že to je to co není to co jsem chtél aby bylo i když to není co to je

Proto mám stále FR 760 a nezajímají mě ostatní čísla. To naše číslování má cenu pro ostatní jenom tehdy, když netajím místo, dám pro zájemce pravdivé údaje a nebo GPS, dám k nahlédnutí foto rostliny v pŕírodě a potom si o dané lokalitě pokecám. Jinač všelijaké to akronymování jen pro hovado dobré jest. Prostě musím jenom a jenom souhlasit s předřečníky a dát za pravdu již někde tu psanému skutečného označování lokalit. No jdu psát cedulky, právě jsem si otevřel seznamy a koukám že DD345678 a to je GT345678 a to je HD345678 a to je ..... koukám bordel. Tak tolik cedulek nemám.


P.S. Už jenom na závěr, "Prodám poměrně rozsáhlou kolekci sběrových čísel, při rychlém jednání výrazná sleva. Kolekcí je dost, tak se neboj, že nebudeš uspokojen. Kontak: cestou SZ nebo na můj e-mail"

Zdendo, zkusil jsem to a co do druhů a variant jsem už systém (i s nějakými fotkami) do počítače dostal. Teď přijdou ta polní čísla. Šlo mi spíš o komunikační bariéru. Většina dostupných informací tomu všemu stejně říká Eriosyce, ale když potřebuješ sdělit informaci kolegovi z fóra, dopadneš jak já letos o dovolené, když jsem se pokoušel domluvit s Tyrolákem svou lámanou školní němčinou ... A měl s tím problémy i kamarád, který mluví německy (jako bývalý obchodník) i ze spaní. Je to asi taky náš kaktusářský dialekt ...

K rodům v Chile - musíš se orientovat podle druhového jména. V tom poznáš o co jde.
Pokud je i naleziště, pak by to mělo být ještě snadnější.
Jako příklad uvedu Neochilenia huascensis je v podstatě thelocephala huascensis.
Neoporteria islayensis krainziana je v podstatě islaya krainziana.
Většinou to tak nějak funguje.

Jasnačka,nikdy jsem nebyl urážlivý,doufám že ani na stáří nebudu.Ono to při mém povolání kuchaře,šéfkuchaře a posléze vedoucího jinak nešlo.Vždycky jsem měl na paměti slova vedoucích manželů Macíkových a šéfkuchaře p.Marka z Ostravy:I učeň může mít pravdu a dobrý nápad a bez žádného spolupracovníka se neobejdeš,každý je potřeba.
S Parlamentem to byl příměr:Co člověk to názor,neměl jsem na mysli jejich nesnášenlivost a vulgarity.
Tak hurá za kaktusy.

S tou flákotou masa nevím, ale ty už kořínky dávno nesbíráš.
(Když jsem viděl tu pravokořennou auratu.)

To Jara: S diskusí v parlamentu nemohu srovnávat. Než bych moudrá slova našich demokratických zástupců vpustil do své mysli, raději bych šel naroubovat nějaký hybrid na svůj 120 cm vysoký kvetoucí jusbert ...
To zdenda - nejen to, našel jsem polní čísla pána, který běhal po kopci a přiděloval co 30 m další na úplně stejné rostliny Mimochodem, až mě počasí vyžene ze zahrádky, hodlám prohnat počítačem Chile. Jen kdybych se vyznal v tom zmatku Eriosyce - Chileorebutia -Delaetia - Horridocactus - Islaya - Neochilenia - Neoporteria - Pyrrhocactus - Rodentiophila a Thelocephala
A jinak - ze zmíněného parlamentu si vezměme příklad - nehádejme se jako tito špatně placení zástupci lidu, diskutujme jako moudří stařešinové v zapadlé vesnici na Kongu, kde si musí podat klacek, aby mohli začít mluvit a přitom mají v úctě toho vedle, protože umí ulovit nádhernou flákotu masa, zatímco já sbírám jen kořínky ...

Filipe, jasně, že tak, ale tím, že budou ty sběrovky dávat na lokalitu, tak vlastně v obráceném gardu, se stejným výsledkem udělají totéž co Pavel.

Nevím, nevím jestli vás Miro budou mít "sběratelé nových sběrovek" rádi.

No to jsem rád, Jaro, že jsem se tě nedotkl.

Do smrti dobrý, ne?

Nevadí mně když mně lidé tykají.Jenom mně z doby kdy jsem byl ještě v prac.procesu zbyla no říkejme tomu deformace a byl jsem zvyklý vykat.To proto,že 95 % spolupracovníků byly ženy a také proto,že jsem jim byl nadřízený.Hlavně ale proto,že jsem jim tím vzdával úctu.Tady mně tykaní nevadí.Nechci vědět kdo to měl napsat,jenom mně udivilo,že jsem si toho v Azetu nevšiml.Čtu téměř vše s vyjímkou dopisů z archivu.

Já sem to pochopil tak, že budou sbírat jen ty květináče se jmenovkama. Ty se výborně zimujou, pač sou u nás zimovzdorný .

Pavle, já se dokonce setkal s jiným polním číslem cestovatele, které dal stejné rostlině při opětovné návštěvě té samé lokality.
Jak jsem ale pochopil Mira, tak oni to nechtějí dělat podle sběrovek, ale podle nalezišť a k tomu pak zřejmě sběrovky budou dávat.
Něco jako jsi ty udělal ve své databázi na počítači.
Snad jsem to pochopil správně, co Miro?

Přesně tak, mám pocit, že (jak už zde někde bylo řečeno) jezdí cestovatelé po přibližně stejných trasách (dík za to, že jezdí a vozí), jenže pokaždé popisují stále nové sběrovky. Abych si tuto myšlenku ověřil (a protože evidence údajů o kaktusech v počítači je mé hobby), zkusil jsem dostupná data o sběrovkách a nalezištích prohnat mým programem a výsledek stál za to. Počet nalezišť nebyl tak velký, počet duplicitních popisů obrovský. Navíc z toho vylezly i trasy jednotlivých cestovatelů. Mělo to však jeden záporný dopad. Zaujal mě tento rod natolik, že ho budu schánět víc než jiné ...

Nevím, snad se mi to nezdá, ale je to tu jakési konfrontační.
K tomu Azetu: schválně jsem uvedl tento, protože je to brněnský časopis a tedy dotyčný je z Brna.
Bylo mi jasné, že šťouralové budou pátrat kohože tady pomlouvám.
Tak pro uklidnění - v Azetu to nebylo, i když bych mohl napsat, že v některém čísle před lety a taky by to prošlo.
Jestli budeš mít fakt velký zájem, pošlu ti jeho jméno i s tou citací do SZ.
Minule jsem měl pocit, že ti vadí, že ti tykám.(Psal jsi mi "CHLAPČE!")
No ale jestli si dáš JARA, tak já mám Zdenda a to proto, že si jako kaktusáři tykáme.
Pokud bys chtěl abych ti vykal, dej si příjmení, nebo napiš ať ti netykám.
Nemám s tím naprosto žádný problém.
A pokud se někdo domnívá, že to sem nepatří, tak věru, že patří, protože v tom vidím jakýsi smysl a systém a věci by se měly dát do pořádku včas.
Třeba to pomůže v komunikaci i někomu jinému.

No to je diskuse jak v Parlamentu.Ke sběrovkám,nevím domnívám se,že budete mít jednu a tutéž kytku snad i pod 50 sběrovými čísly.Vhodnější by bylo v katalozích semen uvádět přesné naleziště aby člověk věděl odkud to je.Teprve za přesným nalezištěm by prodejce mohl uvést všechna polní čísla,která má od různých kaktusářů.Teď k informaci z Azetu:Buď blbě štu nebo jsem jak Jan Žižka a nevidím,ale nevzpomínám si,že by tam někdo něco o rychle rostoucích rostlinách psal,i když i tací mohou být,proč ne.Na závěr:Podzim se nám vydařil,kytky krásně vyzrávají,se zimováním by neměl být po takovémto podzimu problém.Naposledy rostliny dostaly vodu 16.9.a teď zaléji pouze letošní výsevy.