Téma:

Ahoj,
díky za reakce, jsem rád, že jste se ozvali. Zdá se, že se svým názorem, (který se nezměnil), že je to nevyužitá příležitost jsem spíše osamělý. Jsem ale rád, že se najde dosti lidí, kterým se takovýto speciál líbí, má pro ně smysl a je tedy dobře, že vyšel.. Je zjevné, že redaktoři znajisvé pappenheimské dobře.

Souhlas s Mamlasem.
Já jsem poslední gymno pěstoval v roce 1985. Pak jsem začal s pěstováním Mx a od nového Milénia se snažím zejména o nekaktusové sukulenty. Takže speciál o gymnech byl pro mne zpestřením. A hlavně počtením o rostlinách, o kterých vím minimum ...

Na rozdíl od Benyho mě speciál o paraguayských gymnech potěšil. Pro mě jako nespecialistu je to zajímavý úvod do tématu, který může ty, které zaujme, přivést třeba k té Schuetzianě. Z mého pohledu skvělý počin, protože se věnuje i tomu, v jakém stavu populace jsou a tedy může být zdrojem informací pro lidi zabývající se ochranou přírody..

Petr Z. je tu relativně nový, dovoluji si požádat ať se zdrží komentářů, jako je ten níže. Miro zjevně reaguje na starší příspěvky.

miro napsal:

Zdravím ve spolek. Hodně dlouho jsem tu neťukl ani měkké fň.
 

A tak to mělo zůstat. Tvůj příspěvek má nulovou hodnotu a vůbec nic neřekl.

Zdravím ve spolek. Hodně dlouho jsem tu neťukl ani měkké fň. Teď to taky nebude sláva, neboť mám funkční jenom dva prsty. Co se distribuce časopisu týká, nebyl - není a nebude problém. Jenom někteří se škrábou doslova zadní nohou až na nose.Časopis lze napřímo objednávat jav v ČR tak v SR. Já to dělám v SR už roky a funguje bez problému. Vymlouváli se někdo, že se to nedá nebo že to nešlo, tak mohu jenom konstatovat, že ten jedinec spíše nehledal jak se to dá a jak se to dělá.

Přemýšlel jsem, jestli toto postesknutí patří spíče do tématu Gymnocalycium nebo časopis. Nakonec jsem se rozhodl pro toto, neb je spíše o publikaci než o gymnech.

Když jsem včera otevřel po návratu z práce schránku a vypadl na mne nový časopis, zaradoval jsem se velmi. V tyto dny, asi nejhorší, které pamatuji, alespoň nějaká radost. A když jsem roztrhnul obal,, na titulce časopisu viděl kopku a speciál věnovaný gymnům, zatetelil jsem se blahem.  Gymnokalycia Paraguaye od Volkera Schadlicha. Super, co víc si přát, autor pro dané, velmi zajímavé téma nejfundovanější.

Uplynul den, jsem v půlce a je mi z toho nějak smutno a mám pocit zmařené příležitosti. Samozřejmě jsem nečekal článek stejného typu jako jsou v posledních Schuetziánách (byť i takový by Speciálu jistě slušel), ale nějaké pěkné shrnutí, provedení po gymnocalyciích dané oblasti, něco o jejich začlenění, ekologii, postavení, pěstování. Místo toho jsem dostal pár poznámek spíše cestovatelského rázu k několika, náhodně vybraným lokalitám. Publikace je roztříděna podle jednotlivých taxonů. Rozumně jsou vynechány sáhodlouhé historické peripetie popisu, jeho opakování a podobně. Ale možná alespoň stručné představení, doplnění semenné spupiny a podobně by slušelo. Dále je zde schematická mapka lokalit s několika puntíky. Proč, když je jich tak v průměru šest, není publikován seznam lokalit, třeba alespoň s čísly VoS, když už ne s jinými? U některých puntíků se opravdu nedá moc určit, kde to je. A co se dozvíme dále? Třeba u G pflanzii to, že autor byl překvapený, když je našel na Cerro Cabrera. To je vše, celá informace. O dalších lokalitách nic. U G. paraguayense je nejzajímavější informace, že majitel pozemku lokalitu několik dnů před jejich příjezdem vyklučil a oni našli a zachránili posledních pár kytek pod palmou. To je jistě velmi záslužné, ale jako informace o tomto druhu mi to přijde poměrně skromné. Stejné je to s ostatními druhy .U  G anistsii, kterému se věnoval ve Schuetzianě ve velkém článku s návrhem nového uspořádání zjistíme, že je velmi variabilní, že u jedné lokality se nalézá jediná cementárna. V odstavci Stanoviště lokality typu není pro jistotu text žádný.  O systému druhu nic.

Fotografie tvoří 3/4 publikace. Vždy je zde fotografie lokality, doprovodné vegetace, doprovázející kaktusy a pár fotek druhu. Při této velikosti fotografií spíše ilustrační. Ale proč třeba alespoň u nich nejsou uvedené konkrétní sběrovky, (letmým pohledem do Schuetzian se dají identifikovat stejné fotografie s těmito informacemi). Popravdě, možná nejhezčí fotky tam mají Fraileje.

Možná jsem jen nevrlý a přecitlivělý díky politické situaci (naštěstí alespoň Slavia postoupila), ale přijde mi to jako zmarněná příležitost. Nevím vlastně, pro koho je tato publikace, jinak podle mne s ohromným potenciálem určena, co chtěla říct. Nevím, jestli je to otázka redakce, autora, nejasného zadání, ale za mne myslím, že toto není dobrácesta. Mám pocit, že autor takto fundovaný by nám měl opravdu povědět více.  Na druhou stranu se třeba najdou lidé, kterým se takováto brožurka bude líbit a pak určitě oprávnění má a ukáže se, že jsem jen starý brblal.
Hezký den všem.

Díky Peri moc, jak za vyvolání diskuze, tak za takovouto reakci.

Mám pocit, že nněco z toho, co jsem napsal, vyvolalo reakce, na které bych rád reagoval, pořípadě možná přidal kousek obecného zamyšlení.

- ad. tak napiš něco sám. Vím, kolik práce a odbornosti stojí napsat dobrý článek, mám publikace v zahraničních impaktech (matematická fyzika) a píšu i vlastivědné články pro vydavatele modelů architektury, tak si to dovedu představit. A vím, že na to nemám.
- požádejte, ať něco napíšou. No, kdybych je znal osobně, tak se jich zeptám, nebo je poprosím. Pro mne je skousta z nich pojmem, jménem.

Ale teď trochu obecněji.
Je mi jasné, že v dnešní době internetu, mnoha zdrojů a podobně, není význam časopisu stejný jako dříve. Objevilo se mnoho specializovaných stránek, časopisů, které se věnují užší problematice a spojují lidi z různých zemí. Rozumím tomu, že Tom Kulhánek napíše odborný článek do Schuetziany, kterou si přečtou specialisti ve světě. A je to naprosto v pořádku. Množství informací zde nalezitelných nikdy časopis nemůže suplovat. A to platí i pro články o cestování a další, různá fóra a podobně. Ale přesto si myslím, že stále má smysl.

Proč?
Je to náš časopis    Kaktusář je zajímavý druh a pro mne byl časopis jistým způsobem mezidruhové komunikace. Ne každý si v Chrudimi tyká a s celou Transportou a tak jej časopis udržuje trochu v obraze kdo je kdo, co kdo dělá a podobně. Jsou lidé, kteří s kaktusařením začínají, nebo se k němu vrací a nebo se jen trochu udržují a tak mohou prolistovat časopis. Samozřejmě jsou zde fóra, ale jejich fungování je většinou závislé na skupince nadšenců a mnohdy nejsou v čase stabilní. Mohou zmizet a s nimi všechny informace v nich obsažené, někdo něco smaže, vždyť i tady se to stalo. Super podle mne třeba jsou ty dvojstrany Z našich sbírek.

Je to kronika naší záliby. Jako každý koníček, není to (alespoň pro mne), jen o té odborné části, ale i o lidech, jisté kultuře a podobně. Dějiny naší záliby, společenská kronika. Třeba články, vzpomínky lidí, pamětníků na to, jak se u nás kaktusaření vyvíjelo, lidé s ním spojení. To mi třeba trochu v časopise chybí. Teď, možná díky době, to trochu sklouzlo k černé kronice. Ale možná právě proto, když vidím, kolik známých jmen odchází, bych byl vděčný za zachování jejich vzpomínek. Až oni odejdou, nebude tu nikdo, kdo by nám o nich mohl vyprávět. Máme tolik klubů...

Je to informace. Jak jsem již psal, asi většina dnešních autorů tvrdě odborný článek směřuje jinam. Ale přesto by bylo fajn, kdyby časopis udržoval  čtenáře v obraze o tom, co se za poslední dobu ve světě kaktů ( a třeba nejen jich) stalo nového, informace o nových popisech, co vyšlo za literaturu .Nesleduji celé spektrum a budu rád, kdzž se dozvím, čím to žije, když to někdo přežvejká.

Je to inspirace. Každá doba přináší módní vlny, je jasné, že časopis to bude a musí reflektovat. A to je samozřejmě v pořádku. Ale časopis by  by měl udržovat a rozšiřovat povědomí i o těch méně obvyklých kytkách, třeba i obyčejných, zapomínaných, moc nepěstovaných Popelkách.Je to samozřejmě i inspirace pro cesty, cestovatelské články sem patří, poznéváme domov našich kluků. Navíc, ta romantika je s kaktusy spojená a být tu musí.

Je to o pěstování. Jak už bylo napsáno, časopis se v čase vyvíjí, jsou nové cesty. Přesto myslím, že to stále není obehrané a zbytečné téma. Na jednu stranu se tu názory, že je vše stokrát popsané, na druhou stranu, že staré metody jsou překonané.Když vezmu, kolik příspěvků je na fóru věnováno pěstování, výsevům, nemám pocit mrtvého tématu. Kruci, vždyť to je to, čím tu stále žijeme. Kytkama, které máme doma, o které se staráme a mazlíme je.

Je to servis. Vytápění, stavba, chemická ochrana rostlin... Periho seriál měl vyjít jako speciál. Kdo si ho nevytisknul? Zkušenosti s materíály...

Je to naše hrdost. Myslím, že zrovna kaktusaření, pěstování, schopnost pěstování, množení, nadšení lidí, znalosti, krása sbírek je něco na co můžeme být pyšní. Tak ať je to cítit.

Možná je to trochu divné, ale tak to cítím. Navíc nový šasopis tak pěkně voní. A nezmizí mi, jako spousta informací z netu. A dají se položit dva, tři vedle sebe, vezmu si ho na záchod, do busu i na zahradu. Nevybije se. Možná ho jen proletím a vždy mě nezaujme, ale určitě ho po čase zase vyhrabu a znovu prolistuji.

No, radši to po sobě nebudu muc číst, nebo to smažu.



 

Od p. Štembery přišla kladná odezva, takže jak jsem řekl, něco do časopisu napíšu. Nedá se nic dělat, když jsem to vyvolal, tak bych měl jít příkladem, že .
A nyní zcela vážně- na toto  fórum přispívá řada výborných pěstitelů , jejichž zkušenosti s pěstováním jsou veliké. Prosím proto všechny- zkuste každý něco pro ten časopis vytvořit, byť by to byl třeba jediný článek! Co si nevytvoříme sami, nebudeme mít a opravdu to za nás nikdo jiný nenapíše. Jak jsem od p. Štembery vyrozuměl, poptávka po praktických článcích je velká, ostatně i z toho důvodu je v časopise zařazena rubrika Psalo se před padesáti lety- ale tím bychom přece končit neměli! Já zde samozřejmě nikoho nechci jmenovat, ale napadá mě z fleku hned minimálně pět pěstitelů, kteří kdyby takový článek o ferokaktusech, sklerácích, chilencích, lobiviích napsali, tak to bude bomba a měli bychom přesně to, po čem voláme, doplněné třebas články o ochraně, výsevech či já nevím o všem čem ještě. Tedy - mělo by se- zkusme nahradit slovem uděláme.

Dobře, ale kolik by tam těch článků o pěstování mělo být? I kdyby se tomuhle tématu věnovalo třeba 20 % obsahu časopisu, brzy se nejspíš témata vyčerpají. Úplně nejpodstatnější je kdo by ty články měl psát? 
​​​​​​Těch autorů co tam přispívá a stále se opakují není mnoho. A psát o něčem, s čím nemám zkušenosti nemá smysl. Ne každý roubuje, někdo, kdo má vytápěný skleník si nebude vymýšlet článek o pěstování v lufťáku, nedávalo by to smysl, atd. 
Přispívat by jsme museli my, s konkrétníma zkušenostma. Jestli někdo odebíráte zahraniční časopisy( já slovenský a německý), víte, že ten obsah je tak nějak totožný. Možná v tom německém trěba vyjde článek, který představí neobvyklý, málo známý druh. Občas někoho navštíví, představí jeho sbírku. Někdy napíšou článek vztahující se k histotorii kaktusářství, jinak je to téměř stejné jako u nás, cestopisy. 
Važme si toho, že to pro nás vůbec někdo píše. Ono pokud se někdo z nás nepřidá, jednoho dne zjistíme, že už není nikdo, kdo by to psal. 

Možná, že jde o to, na kolik jsou články zveřejňované v časopise Kaktusy zajímavé pro pěstitele kaktusů. Počet předplatitelů časopisu totiž stále klesá. V posledních letech v časopise převažují rozsáhlé cestopisné články, které by měly mít své místo hlavně na internetu. Například výborné reportáže G. Matuszewskeho kaktusymeksyku.pl/ nebo cestopisné články v internetových novinách incact.cz/  jsou toho příkladem. Tam je čtení na několik desítek hodin a hlavně si každý vybere to, co ho zajímá.

Píše se to špatně, ale čtenářů v různých na kaktusy specializovaných internetových skupinách je mnohonásobně více než je tomu u časopisu. A rozdíl se stále prohlubuje. Na internetu existuje množství online vydávaných časopisů. Asi je to nezvratný vývoj, protože odpadají náklady s tiskem, poštovným, … a navíc pro mladší generaci je slovo knížka nebo časopis téměř neznámá věc. Naopak internet je pro ně každodenně několikahodinové působiště.

Pokud bych vše bral podle sebe, tak za poslední desetiletí jsem našel v časopise Kaktusy jen několik málo (vlastně skoro žádný) článků s tematikou, která by mě zaujala (Coryphantha, Echinofossulocactus, Thelocactus). Většinou mám každé nové číslo přečtené za necelou půl hodinku a nemám důvod se k jednotlivým číslům vracet. Naopak s využitím internetu mám v podstatě nekonečnou zásobu informací. Přesto budu mít časopis předplacený a stále budu doufat, že se tam třeba jednoho dne objeví něco pro mě zajímavého (Peri, spoléhám na tebe ).

Přátelé, podle ohlasů vidím, že časopis Kaktusy je zdá se dost ožehavé téma. V žádném případě jsem nechtěl rozpoutat nějak vyhraněnou diskuzi a už vůbec ne to, abychom se snad kvůli tomu dostávali do sporů. Tak vysoko si opravdu ten příspěvek necením . Berte to prosím  pouze tak, že jsem si asi posteskl nad časy dávno minulými, vše se vyvíjí a pravdu má Milan v tom, že když jsme byli mladí, tak se nám zdálo vše o cosi hezčí. Byla jiná doba, informací nebylo mnoho a tak každý článek s pěstitelskou tematikou jsme vítali.
Byl bych nespravedlivý, kdybych říkal, že dnes se žádné takové neobjevují, je jich tedy podstatně méně, ale objevují. Je také pravdou, že od doby, na kterou jsem tak nostalgicky vzpomínal, se mnohé změnilo, pěstitelská praxe a technika pokročila a tak se samozřejmě některé tehdy doporučované postupy dnes jeví jako překonané. Dále je možné hodně věcí konzultovat přímo na Facebooku nebo zde na fóru, což dříve také samozřejmě možné nebylo. Toto vše jsem tedy dle ohlasů zhodnotil a proto to také píšu. Pouze nevím jednu věc, a to, zda rada časopisu v případě příspěvků netrvá na vysoké odborné úrovni, což samozřejmě řadu přispěvatelů může odradit. To by potom možná dost vysvětlovalo., ale pokud by to byla pravda, tak bohužel by do časopisu Kaktusy museli notoricky přispívat pouze ti samí lidé, dílem profesionální botanici, dílem kaktusáři, kteří byli nesčetněkrát na nalezištích a jejichž pozorování a erudice je nezpochybnitelná.V žádném případě prosím nechci útočit na úroveň časopisu- probůh to ne! - je jen dobře, že má takovouto , dá se říci, mezinárodní úroveň, jen mě prostě napadla ta myšlenka, že dost lidí by možná příspěvek napsalo, ale  prostě a jednoduše si netroufne a spíš se tedy vyjadřuje na fóru, kde je to samozřejmě o poznání jednodušší. V tom jediném si myslím, že by to dřívější pěstitelé měli usnadněné , alespoň soudě podle toho, co si můžeme ve starých časopisech přečíst. Byl bych moc rád, kdyby se problému znalí lidé  mohli k této mé myšlence vyjádřit a vůbec se nebudu zlobit, když mě tady rozcupují na kousky!
P.S.- abych tedy šel příkladem, oslovil jsem p. Štemberu a uvidím, jakou dostanu odpověď.

Úžasný, pánové, je, že teda dobře víte, co byste v časopise rádi. Každej, i já, jsme zvědavej na zkušenosti jiných kaktusářů. Ale kdo jsou ti jiní kaktusáři? Jestli to víte, tak je požádejte, ať něco napíšou. Třeba ale pro mě jste to vy. Co takhle sednout a něco teda napsat?

Ja, ako začiatočník by som tiež uvítal viacej článkov ohľadom pestovania. Vždy som rád, keď je za článkom o nejakej rastline uvedených pár informácií o pestovaní, respektíve o háklivosti na niektoré faktory, ale bol by som za to, keby sa riešili aj problematiky pestovania alebo vysievania náročných rastlín, alebo aj "bežné" postrehy a vychytávky. Preto som sa už viac-menej začiatkom roka rozhodol, že budem od budúceho roka odoberať aj časopis Cactaceae etc, keďže som (myslím že v tejto diskusií) čítal, že je tam viac o pestovaní.
Toto je môj názor, ako začínajúceho pestovateľa.

Já bych se také přidal na Periho stranu. Pokud listuji starými časopisy, čtu si názory na pěstování, portréty rostlin, věci spojené s tehdejším kaktusáářským životem.A zelména věci o pěstování, výsevech, stavbě pěstebních zařízení a podobně jsou věci, které mi v současném časopise velmi chybí. Možná, že něco ze současných názorů za pár let zastará, ale spousta z toho zůstává v platnosti a stojí zato si je občas zopakovat. Vždyť časopis nečtou jen staří bardi, kteří jich mají v knihovničce dva metry. O tom, že to je téma stále živé svědčí i to, kolik příspěvků ohledně výsevů, přesazování a pěstování a budování je tady na fóru.

Cestovatelské články jsou jistě fajn, ale za mne by neměly tvořit základ časopisu. S krátkým rozsahem daným článkem je to vždy jen malý úsek, výtah. Mnoho delších, podrobnějších, lépe fotograficky dokumentovaných najdu na internetu, na přednáškách a podobně. Určitě je zajímavé a důležité poznat a vědět kde a jak rostliny rostou, ale pro mne ještě důležitější je, jak se k nim chovat tady, v našich podmínkách. Ne každý je pěstuje  20 let, zná spoustu skvělých pěstitelů se kterými vše probírá.

Za mne ještě jedna poznámka. Z mého pohledu je většina cestovatelských příspěvků poněkud snadné zboží. Sednout a napsat příspěvek byli jsme tam a tam, viděli to a to mi jistě zabere mnohem méně práce, než vyhledat materiály k podrobné monografii rostliny, sledování úspěšnosti výsevů a podobně. Také je to v podstatě nekonfliktní, nejdu tady s kůží na trh a nikdo mě pravděpodobně nenařkne, co to je zase za blábol, vždyť je to lepší jinak.

Takže za mne ano, zajímají mne názory ostatních kaktusářů na výsevy, pikýrování, pěstování, jak a z čeho stavět a čím topit, i kdyby to byly věci, které jsem již někdy četl. Zajímají mne mohografie rostlin, novinky a přehledy co se letos objevilo a bylo popsáno nového a podobně, třeba jen proto, že se člověk dozví něco i o rostlinách, které sám nepěstuje a nesleduje.

Na zacatku 80.let jsem zacinal s kaktusy i ja Mamlasy,tak take muzu vzpominat a porovnavat. 
Mnou zminena vyse honorare byla uvedena ciste jako motivačni ( mam nazor,ze autor ma urcite vetsi chuť napsat clanek za 3tisice,nez za 3stovky) a opravdu si nemyslim,ze by nekdo prispival do casopisu jen za ucelem zlepseni rodinneho rozpoctu.
Ty Utahie jsem uvedl taky jen nahodou ( mohl jsem napsat treba P.umadeave)a souhlasim s Vami,ze kdyby nekdo vedel jak na ty Utahie,tak to zcela jiste nebude hned prezentovat v casopise pred kaktusarskou verejnosti,ale precteme si o tom az za par let. Stejne jako to bylo v pripade roubovani p. Hladkeho z Dobřinska.
Dovolim si na zaver jeste jednu poznamku: 
Vsichni dobre vime jaky je vekovy prumer kaktusaru vseobecne. A k tomu duchodu je kazda koruna dobra...
....a zase jsme u tech korunek,at si to nekteri z nas neradi pripousti. A " vo tom to taky je"

Teda domnívat se, že články do časopisu někdo píše kvůli penězům je opravdový optimismus. Ono je to spíš tak, že se časopis musí naplnit a článků i autorů je nedostatek. Navíc, o tom pěstování se už napsalo skoro všechno a tedy opakovat to přijde nezajímavé nám, co to pamatujeme. A přijít v pěstování s něčím novým, aby to fungovalo, to se zase tak často nepovede. Myslím, že frekvence pěstitelských článků v Kaktusech tomu odpovídá. Ještě k tomu receptu na Utahie - kdyby někdo skutečně věděl, jak na ně, tak tu budou k dostání. Jenže nejsou, tedy nezbyde než metodu vynalézt nebo zvolit jiný námět.
Taky pamatuju 80. a 70. léta, kdy se o pěstování skutečně psalo, ale ne o tom jak se to opravdu dělá. Kdokoli máte knížku o kaktusech z té doby, snadno v ní najdete návod na roubování s "protiinfekčním plátkem". Já to tak ve svých začátcích zkoušel a nepřirůstalo skoro nic. Teprve když pan Hladký z Dobřínska propálil v Kaktusech, že se řezná plocha musí nechat zavadnout nebo utřít, začalo se to vést každýmu, kdo se tím řídil. To je jen jeden případ, ale je plno dalších - třeba vápenec a substrát pro kaktusy...
Co bylo v mládí nám všechno přijde lepší, ale já všeliké ty pěstitelské kalendáře vidím spíš jako akt zoufalství, kdy celý časopis psal třeba jen Bohumil Shütz sám nebo s minimální podporou dalších. Dneska je kolektiv autorů širší, ale pořád platí, že když si chci o něčem přečíst, tak nelepší co pro to můžu udělat, je příslušný článek napsat.

Diky Pavlovi za zajimavy prispevek. V dnesni dobe je dosti nepravdepodobne,ze bude nekdo psat članek, prikladne na tema: jak vyšvihnout vysev Utahia,Navajoa atd,s uspesnosti plus minus 50%,ktery zabere cca pul stranky. (...a samozrejme,cim vic kaktusaru bude vedet jak na to,musi zakonite klesnout cena semenačku...a to preci v dnesni dobe neni vubec žadouci ).A uz nekolik let zpatky plati,ze o penize  jde " až v prvni řade" .Nemam vubec tušeni,jake jsou dnes honoraře,ale myslim ze cestopis na 4 stranky, plus cca 10 fotek,je urcite za jinou odmenu,nez vyše zmineny popis daneho vysevu na stranky polovic. A zase jsme u penez. Ten zajezd taky neco stoji a kazdej peniz dobrej.
Ja osobne JSEM za ty cestopisy RAD a vsem kaktusarum- cestovatelum za jejich članky dekuji,protoze se do Bolivie,ani nikam jinam nikdy nepodivam.Na internetu je sice mraky takovych clanku,jen si pamatovat, kde co je.
Muj nazor je,ze muzeme byt moc radi,ze je jeste nekdo ochoten casopis vubec  vydavat a v kvalite myslim, velice solidni !
Co mne nezajima si proste neprectu a je to. A Kdyz mam nahodou chvilku,jak Peri pise,take si rad zalistuji v nejakych tech starsich casopisech....
....časák je preci jen neco jineho,než monitor !

Peri, je to tak, jak píšeš. Možná, že je to jedna z příčin, proč klesá počet předplatitelů časopisu Kaktusy.

Chapem co chce Peri povedat,ale napriklad ja som sa najviac o kaktusoch naucil vdaka tomu ze sa cestuje.
Ja som bol sice iba raz v Mexiku,ale z poznatkov z ciest inych kaktusarov som sa naucil najviac.Kedysi sa teoretizovalo,popisovali formy,variety...vsetko hypoteticky.
Teraz sa pozna plasticita taxonov,vie sa co sa kde vyskytuje.O svojich oblubenych rodoch som sa prave vdaka poznatkom na naleziskach dozvedel najviac.
Aj vdaka internetovym strankam.
To pestovanie ma aj tak len par vseobecne platnych navodov,ostatne ale platia u kazdeho inak.To si treba len vyskusat. Ale aj o tom by mali vychadzat clanky.
Proste taka vsehochut.
Inak vcera som bol milo prekvapeny.Kedysi som mal problem casopis Kaktusy zohnat.Oslovoval som roznych ludi okolo casopisu,ale stale daky problem.
Aj som to tu popisoval,prirovnal som to ku kupovani pornocasopisu neplnoletym clovekom. Vcera sa mi sami kompetenti ozvali,ci mam on zaujem.
Hned som ho aj vyplatil.Aj tymto sa im chcem podakovat.
Peri tu na fore perfektne radi ohladom pestovania,co si vazim.A sam priznava,ze treba proste ten clanok do casaku napisat.Tak do toho!   

Protože v současné době je toho okolo kaktusů podstatně méně na práci, samozřejmě kromě výsevů a nějakého toho občasného přesazování , listoval jsem zase po dlouhé době starými čísly časopisu Kaktusy, z osmdesátých let. Nechci se teď nikoho dotknout, ale nehledě na to, že dříve vycházelo 6 čísel do roka oproti 4 dnešním,  nemohu si pomoci, ale ten obsah starých čísel se mi líbí podstatně více, jak dnešních. Možná je to tím, že jsem v určitých věcech staromilec, ale připadá mi, že ten dřívější obsah se podstatně více věnoval pěstební problematice, byl takový, řekl bych, lidštější. Já vím, bylo to před převratem, nedalo se v podstatě vyjíždět ven a tak ta pěstební tematika byla celkem logická, ale ......
Já prostě mám již delší dobu pocit, že v časopise se objevuje převaha spíš cestovatelských článků, nic prosím proti tomu, ale těch o pěstování je tam velice poskrovnu. A přitom je to alfou a omegou našeho koníčka. Jistě , možnost cestování na lokality umožnila kaktusářům poznat, jak mají rostliny ve skutečnosti vypadat, studovat přírodní populace a v tomto ohledu je to nesporný krok kupředu. Ale tak nějak mi prostě přijde, že se vytratila taková ta pravá stránka nebo jak bych to nazval. Mnozí namítnou, že dnes v době internetu je možné si vše dohledat jinde a budou mít asi pravdu. Nicméně když si člověk přečte články psané kdysi př. Slabou,  Polokem etc., čiší z nich prostě ta správná zapálenost a pěstitelská zkušenost. Proč dnes tyto články v časopise chybí, či vyskytují se velice pořídku, nevím. Možná je to dáno nechutí chodit s kůží takříkajíc " na trh", možná výrobním "know how" a nechutí dělit se o svoje fígle, možná se opravdu již změnila doba. Ale možná je to i tím, že my starší jen nostalgicky vzpomínáme a celé je to jinak.
Je faktem, že na tom máme i my svůj podíl, můžeme přece takový článek do časopisu poslat, takže asi nyní pláču na nesprávném hrobě.
Ale přijde mi, jako by se v nynější době hodně lidí nerado dělilo o svoje postupy a podle mého mínění je to škoda, vždyť kdo jiný by měl nastupující generaci kaktusářů předat svoje, mnohdy zatraceně draze zaplacené, zkušenosti? Sám za sebe snad mohu říci, že jsem to nikdy nedělal a každému, kdo o to samozřejmě stojí, rád předávám ty svoje, cesty, které podle mého mínění mohou pomoci k úspěchu a sám se rád nechám poučit o nových postupech.
Nedá se nic dělat, internet je mocný fenomen a tak to, po čem se mi zastesklo, se zřejmě již nikdy nevrátí. Berte tento článek pouze jako zafilozofování si jednoho stárnoucího kaktusáře a hleďme kupředu!

Tak už je Atlas doma, hluboká poklona a díky realizačnímu týmu. Jako vždy opět perfektní dílko, neuvěřitelný XXXV.ročník.
Beru složenku a pádím na poštu, ať se zase mám rok na co těšit.

Díky za informaci, těch 50,- Kč je myslím k tak velkolepému dílu zanedbatelné, mám kompletně všechny ročníky a takovéto zdražení mne od objednání dalších ročníků neodradí.

hasi napsal: Už někdo dostal Atlas 2020 ?, nebo ví nějakou informaci?

Včera jsem jej měl ve schránce.
A jedna nemilá zpráva, i když se s tím dalo počítat. Na další rok je o 50 Kč dražší.

Už někdo dostal Atlas 2020 ?, nebo ví nějakou informaci?

pro smith:
dostal jsem poštou 19.11.
A neví někdo jak to vypadá s Atlasem ?

Kaktusy 2020 | 4 (vyšlo 15. 11. 2020) cs-kaktusy.cz/homepage/zobrazcasopis/11

Smith napsal: Nevíte někdo, zdali už vyšel Kaktusy 4 z roku 2020? Neboť schůze se nekonají, tak ať vím, zda kontaktovat našeho knihovníka. Ptám se proto, že na žádných stránkách (klubových, celosvazových, pražských) není žádná upoutávka nebo náhled posledního čísla. Chápu proč .............KOVID

Nevíte někdo, zdali už vyšel Kaktusy 4 z roku 2020? Neboť schůze se nekonají, tak ať vím, zda kontaktovat našeho knihovníka. Ptám se proto, že na žádných stránkách (klubových, celosvazových, pražských) není žádná upoutávka nebo náhled posledního čísla. Chápu proč .............KOVID

Děkuji Jirkovi za zjištění důležitých informací k časopisu Kaktusy.

Ze svého pohledu se obávám, že výše uveřejněná pravidla distribuce časopisu jsou pouze vynesením ortelu nad časopisem Kaktusy. Za současného vývoje to vypadá na zánik časopisu do takových 15 let. Sice budou články k uveřejnění, avšak nebude dostatek odběratelů dostatečný k vydávání časopisu za únosnou cenu.

Virtuální diskuze jsou fajn a jistě mají své opodstatnění, ale nikdy činnost klubů nedokáží plnohodnotně zastoupit. Mě osobně se jeví existence klubů jako naprosto zásadní a pro existenci a rozvoj kaktusaření nezastupitelná. A pokud jejich existenci má časopis prodpořit, pak je jasná priorita nic neměnit.
Kdo o časopis opravdu stojí, určitě si najde cestu, jak jej získat i bez toho, aby byl členem.
Musí to ale tak jako tak být prostřednictvím některého z klubů.

Štefan napsal: Pro Filipa:
...Nicméně, pokud mohu soudit, celá diskuse jsou prozatím spekulace neinformovaných lidí (rozuměj lidí, kteří nejsou "u zdroje").

Přátelé, požádal jsem Jardu Vícha o komentář ( kdo neví předseda SČSPKS) a zde je malinko zkrácená odpověď - zveřejňuji s jeho souhlasem:
1) Časopis je vydáván SČSPKS (Společností) pro své členy.
2) Členové SČSPKS nejsou fyzické osoby, ale spolky.
3) Společnost nevybírá od svých členů žádné příspěvky (spolky platí pouze cenu za roční předplatné časopisu včetně ceny poštovného).
4) Společnost vydává časopis Kaktusy pro své aktivní a sympatizující členy, kteří je dále distribuují svým členům – fyzickým osobám – kaktusářům a sukulentářům. Jednotliví členové Společnosti, z důvodu financování své činnosti, mohou (ale nemusí) podle svých stanov (pravidel) od svých členů vybírat individuální členské příspěvky.

Pozn:
Pokud by Společnost prodávala časopis přímo kaktusářům a sukulentářům, poškozovala by tím své členy, které zastřešuje ( tzn. kluby). Umožňovalo by to obcházení placení členských příspěvků.
Časopis je vlastně to jediné, co mohou spolky svým členům nabídnout a co drží většinou (menší) spolky pohromadě. Chce-li některý ze spolků objednávat u Společnosti časopis pro lidi, kteří nechtějí platit spolku členský příspěvek a těmto lidem ho dávat za předplatné, příp. + poštovné, nikdo tomu bránit nebude.

Společnost nemá žádné prostředky, aby vydávala víc časopisů, které by distribuovala přímo nebo prostřednictvím nějaké distribuční společnosti (která to také nedělá zadarmo). SČSPKS nikdo pravidelně nepodporuje, nemá žádné dotace a vše získává jen dobrovolnou prací funkcionářů. Váží si všech, kteří pro SČSPKS pracují a spolky podporují třeba jen odběrem časopisu. Organizace na bázi dobrovolnosti většinou jiné možnosti nemají.
I když se zdá, že by individuální odběr mohl zvednout odbyt časopisu, patřně by se nejednalo o výrazný počet. Navíc, jak bylo uvedeno výše, by to mohlo mít negativní dopad na malé spolky a v konečném důsledku véct i k jejich zániku a dalšímu poklesu odběratelů.