Téma:

jvinar napsal: To Rozkošné Kaktusy:
Na slimáky je vynikající Vaniš. Ale nesplést s tím na prádlo. Modré granulky na které se slimáci vrhají a krásně po nich hynou.
Jen malou poznámku. Jak je možné, že takový znalec chemické i biologické ochrany rostlin, jako ty, má v současné době takovej průser s kytkama? Nebo jsi to naštudoval až když tě potvory donutily?

To je velmi jednoduchý, když máš práce nad hlavu a spoléháš na to, že renomovaný kolega to má v pořádku / alespoň to tvrdil/, a když si pak od něj vezmeš kytku a neuděláš karanténu, tak při tom všem shonu při stavbě skleníku, stresu že to nestihneš...tak v této kombinaci je zaděláno na průser. Někdo řekne výmluva, já řeknu, momentální nedbalost- bohužel moje. Popel na hlavu.Za blbost se platí.Jedy byly můj druhej chleba, ale tady jsem to proflákl.

miro napsal: Čínské kačenky co nelétají, jsou to oni? Ne že je upečeš.

Jo Číňané sežerou kde co, i kdejakého ptáčka zpěváčka, no ani se pak nedivím , že i čínské kačeny pak žerou slímáky
no chtělo by to pořádný hejno

Čínské kačenky co nelétají, jsou to oni? Ne že je upečeš.

Rozkošné Kaktusy napsal: Z jiného soudku: Podíl slimáků na rozmnožování kaktusů /Podíl práce na polidštění opice/
Měl jsem teď nedávno vzácnou příležitost sledovat Milana při úklidu kytek z letniště na zimoviště . Všechno pečlivě smetáčkem ometal od pavouků /prý/.
Vzpoměl jsem si na to,že když jsem před mnoha lety připravoval svou expozici na výstavu, že mi do rána slimáci ožraly temínka strombáků, aztekii a jiných parád. No ulovil jsem je a obřadně zprovodil ze světa. Kytky ale pak celkem obstojně obrazily a bylo zas co roubovat. Proč to píšu, je načase překontrolovat kytky zda se s nimi na zimoviště nedonesli slimáci. Letos mi vylezli i na 1,6 metrová vrata a po skle jim to šlo taky. Jak bojujete? Zkoušel jsem jedy- Vanisch, nejedy Ferronat, hlístice Heterorrhabditis, slimáků bylo furt dostatek. Na jaře snad koupím Indické běžce /kachny/

Dostali jsme letos darem dvě kačeny, chované z reklamních důvodů na balkoně paneláku.Byl jsem velice překvapený, že žraly slimáky.
Netušil jsem, že takové zvíře existuje.
Měly sice zalepený zobák, ale otřepaly se a vrhaly se na další a další slimáky.

To Rozkošné Kaktusy:
Na slimáky je vynikající Vaniš. Ale nesplést s tím na prádlo. Modré granulky na které se slimáci vrhají a krásně po nich hynou.
Jen malou poznámku. Jak je možné, že takový znalec chemické i biologické ochrany rostlin, jako ty, má v současné době takovej průser s kytkama? Nebo jsi to naštudoval až když tě potvory donutily?

Z jiného soudku: Podíl slimáků na rozmnožování kaktusů /Podíl práce na polidštění opice/
Měl jsem teď nedávno vzácnou příležitost sledovat Milana při úklidu kytek z letniště na zimoviště . Všechno pečlivě smetáčkem ometal od pavouků /prý/.
Vzpoměl jsem si na to,že když jsem před mnoha lety připravoval svou expozici na výstavu, že mi do rána slimáci ožraly temínka strombáků, aztekii a jiných parád. No ulovil jsem je a obřadně zprovodil ze světa. Kytky ale pak celkem obstojně obrazily a bylo zas co roubovat. Proč to píšu, je načase překontrolovat kytky zda se s nimi na zimoviště nedonesli slimáci. Letos mi vylezli i na 1,6 metrová vrata a po skle jim to šlo taky. Jak bojujete? Zkoušel jsem jedy- Vanisch, nejedy Ferronat, hlístice Heterorrhabditis, slimáků bylo furt dostatek. Na jaře snad koupím Indické běžce /kachny/

Používám kombinaci Mospilan + Omite (nebo Talstar) a jsem spokojený. Confidor jsem nikdy nezkoušel, takže mi chybět nebude .

Jo jo, každá info se cení. Jinak podotýkám, že ani bio ochrana není nejlevnější, pokud se podíváte na ceny některých žroutů tak je to zřejmé. Je to na úvaze a prioritách. V Česku vím o dvou producentech biopreparátů co by byly pro nás možná zajímavé.

Ke Confidoru:
Mé upozornění je směřováno k tomu, aby až zmizí tak nevznikly problémy. Bud nasyslovat a nebo už začít hledat něco odpovídajícího . Proto jsem svátek 17 věnoval studiu Registru...

Myslím, že s biologickou ochranou kaktusů pokusničil Míla Hájek, třeba by mohl pustit pár zkušeností.

Tak už to píšu po třetí.
Biologická ochrana spočívá především v regulaci škůdce predátorem jehož populace se snižuje s ubývací potravou. Pak někde přebývá a hledá. Pokud nepostříkáš nějakým sajrajtem a nebo ho nezlikviduješ nějak jinak, máš tam predátora.
Chemická ochrana spočívá především v tom, že reguluje stav škůdců pod tzv. práh škodlivosti. Nikdy při zachování metodiky a koncentrací nezlikviduješ všechno, vždy někde něco zůstane a čeká až bude líp.
Neznám absolutně čistou sbírku, to by hraničilo s izolátem a to je příliš drahá sranda.Vždy se něco najde. Pokud by se pěstovalo jen ze semen, kam by šla nadprodukce? Přirozeně do zamořeného a tak je to furt dokola.Nekonečný bojk kdy vyhrává nakonec ne kaktusář s nemocnými játry, ale hmyzák.

Biologická kontrola škůdců znamená, že škůdci musí být ve sbírce trvale přítomni, aby se udrželi i predátoři. No děkuju, nechci. Je to obrovskej průser, zvlášť pokud si z biologicky obhospodařované sbírky něco domů opatříme. Logicky, predátorů musí být řádově méně než škůdců, takže je velká naděje, že s koupenou rostlinou si přineseme jen škůdce bez predátorů. Díky confidoru jsem už pár let živou kořenovku na svých kytkách neviděl a nehodlám to měnit, registr neregistr.

Ještě poznámka ke Confidoru. Měl by se objevit pro chmelaře velkobalení
Confidor 200 OD v tekuté formě. Problém se dá očekávat v distribuci, neboť je to jiný než nasypat do pytlíku a případně poslat i poštou. Tady může být zádrhel jak se k němu dostat.
Jo a ještě ten COM 109 11 I SL je i na červce jako je vlnatka a kořenovka. Existuje jeho druhá forma a to tyčinky,které se zapíchávají do substrátu.
Ceny a zdroj u těchto přípravků zatím neznám.
U bio přípravků se dá najít biolaboratoř v Brně , která se touto problematikou
zabývá. Zdr

Zdravím, tak jak jsem včera slíbil v Basudinu, tak jsem se dnes zabýval Confidorem.
Takže: Confidor 70WG, který dnes používáme a stejně tak spolu s ním Warrant 700 WG / stejná účinná látka/ končí uvádění na trh k 31.7.2012 a používání jen do spotřebování zásob, nejdéle do 31.7.2014. To jest dle Registru povolených přípravků na ochranu rostlin.
Pokud nemá někdo přístup k Registru.... možno diskutovat zde nebo prostřednictvím SZ.
Do budoucna se mi jeví jako nejlépe možný tzv biologický boj prostřednictvím predátorů
Proti červcům : Cryptolaemus monrouzieri /Biolaagens -CRM/CRML,/ nebo Leptomasis dactylopii
Proti sviluškám :Phytoseilus persimilis /Biolaagens -PP, Spidex/
Proti smutnicím :Steinernema feltiae /Entonem/ nebo Hypoaspis aculeifer /Enomite/

z jedů možná po vyzkoušení COM 109 11 I SL postřikem i zálivkou na okrasné v květináčích proti mšici, puklici,molici,třásněnkám. vrtalkám. smutnici,štítenkovitým.
Jinak přípravků je v registru celkem dost, jen je nikdo neregistruje do kaktusů.
K používání Basudinu tak jak v tom tématu propagováno se již vyjadřovat nebudu. ZDR

Ježíšmarjá to by mne ani náhodou nenapadlo svítit na cokoliv živého. Píši o prevenci, než tam něco dám, jedná se mi o likvidaci plísní, dříve než v pracovně začnu cokoliv vysévat. To bych musel být úplně blbé.Z toho mne ale asi nikdo neviní. Fuj tajbl.-Zdr

za patnáct minut maš spálený všechno i s kytkama a svoji kuži jakto že to neznáš jako zahradík také mužeš svítit na semena pouze dokud jsou suchá

Tím horským sluníčkem klasickou UV lampu že? Pokud ano tak by to teoreticky mohlo pomoci, ale bude to chtít větší trubici jistě a ta nebude uplně levná.

Přez léto jsem stavil ten skleník a zuřivě budoval. Teď došla řada mimo tu kořenovku , na interiér. Fleischerovu metodu znám, taky jsem to kdysi tak dělával, pak jsem přešel na plnění propařeného substrátu do plastových kelímků s víčkem. jenže jak je to z boku průsvitné, tak se v tom dělá řasa, v současnosti se mi jeví jako možná nejlepší metoda propařeného substrátu do 4x4 chrudimáčků, peroxid či previcur a do výsevní misky taky chrudim a celé do aparátu .Pozdější kultivaci tu teď neřeším, to je individuelní dle vývoje. Nyní mi jde jen a pouze o tu dezinfekci prostředí. Zdi jsou z dřívějška vymalovány vápnem, přesto je to ale historismus a dost silný nános. V létě by to šlo jistě oškrábat a znova vymalovat, případně předtím použít chemii. Teď je ale listopad, tak jsem si vzpoměl, že na agronomické fakultě při biolaborkách byly v místnostech laboratoří na stěnách u stropu zářidla horského slunce a to se při odchodu zapínalo.Mělo to likvidovat vše.Tak jsem se jen ptal, má-li s tímto někdo zkušenost.

No obvykle se takový místnosti bílily vápnem. Jenže i to je dobrý dělat v létě. Co zatim vysít v kuchyni jako to dělám já?

Jo hele tak tohle by si měl dělat spíš přes lepší čas než je teď. A to máš v té místnosti plesnivé stěny či co?
Jinak ti doporučuju spíš v takovém to případě použít Fleisherovu skleničkovou metodu. Já to teď dělám tak, že semena vyseju do skleniček, ve kterých rovnou v hrnci propařím substrát a nechám pak vychladnout, na to dám víčka a nechám jen pidi škvírku. - Jak to vychladne tak případně dovlhčím, vyseju semena jednoho druhu do každé skleničky, zavíčkuju a strčím do kultivátoru. Jakmile to vyklíčí a je potřeba víc světla tak víčko sundám a místo toho to zakryju folií - používám potravinovou, ale lepší by byla nějaká tvrdší. Takhle se ale lépe formuje. A přes to přetáhnu ještě gumičku na dvakrát. A šup s tim zpátky. Funguje to dobře. Plíseň mě netrápí a jen občas je potřeba vyřešit řasu. Kdyby se náhodou něco vyskytlo tak to rovněž zničí jen jednu skleničku.
Má to samozřejmě i nevýhody. Je dobré používat menší sklenice od marmelád, neboť nejsou tak vysoké a semenáčky nejsou tak daleko od zářivky. Jsou ale lepší ty větší a ty používám zase přes jaro/léto.
Další nevýhodou je plýtvání místa v kultivátoru, neboť sklenička je kulatá a tak vzniká zbytečně moc místa navíc okolo. Pokud toho ale nemáš moc a je to jen pár porcí tak je to momentálně pro tebe nejlepší metoda bez nějakého zbytečného dělání se s desifekcí místnosti.

Zkusím téma trochu rozšířit o podtéma houbové choroby.
Je období výsevů, všelikého zakapávání, zimování a vůbec krizové z hlediska hub.
Dnes jen konkrétní dotaz na dezinfekci prostředí skleníků a pracoven, skladů a sklepů zimovacích. Jak to kdo řešíte???
Konkrétně: mám starý patogeny promořený chlív 6x6 m ze kterého jsem si udělal ke skleníku pracovnu. Na zdech a klenutých stropech nánosy vápenné výmalby, zdivo kámen cihla. Potřebuji mít kde vyset pár semen. Výsevní aparát mám. Jak prostředí zdezinfikovat? V létě budu chlív klidně sířit, nebo mokrá chemie /chlor/ to se dá odvětrat. Nyní mne nenapadlo nic jiného než použít záření Horského sluníčka. Máte někdo zkušenost,nebo jiné řešení????Zdr.

Jena napsal: Ta červená potvůrka je sametka rudá je to dravý pavoukovec, který si rostlin a lidí nevšímá. To larvy její příbuzné sametky podzimní asi každý již zná, když si začne drbat pupínky po napadení touto sametkou na konci léta. Její larvy se živí zbytky kůže obratlovců a vstřikuje do kůže tekutinu, která způsobuje vznik vyrážky u lidí i domácích zvířat a nasleduje svědění a drbání atd.

Letos se mi betoňáci na začátku léta docela urodili a když kvetly escobarie, byli v každém květu. V mnoha květech sežrali všechen pyl. takže rostlin si všímají, ale obvykle jim moc neubližují.
Co se týče sametky podzimní, většina lidí i obratlovců má na sobě kůži celou a ne její zbytky a larva se líhne a vyvíjí právě v těch svědivých pupíncích zpravidla v intimních místech, které vzniknou poté, co tam samička naklade vajíčka. Nemohu zcela vyloučit, že by sametka nemohla napadnout i ty nešťastníky, kteří o kůži z nějakého důvodu přišli a naklást vajíčka do těch zbytků kůže, co jim zůstaly na těle, ale zdá se mi to málo pravděpodobné, protože ztráta většiny kůže bývá smrtelná a tedy takoví jedinci zpravidla umřou dříve, než sametka svůj vývoj ukončí.

TO :Filip Jelínek - Tabulka přípravků, jestli se mohu zeptat, z jakého zdroje je ta tabulka. Jedná se mi o důvěryhodnost informace použití přípravků. Dík

Jojo omite mám doma taky, ale bál jsem se toho popálení tak jsem skusil ten Mospilan, kterej tu někdo poradil, ač ten se na svilušku neuvádní tak nevím. Každopádně pokud je viditelně neuvidim mrtvé tak dostanou za pár dní i to Omite a bude.

4 farrael-Sama
Loni, vlastně už letos jsem řešil svilušku. Zimuji v bytě,kde je teplo a sucho, jinou možnost nemám, Někdy koncem ledna jem si všiml, že dvě větší gymna a Coryphanty na parapetu jakoby šednou až hnědou Při bližším průzkumu jsem zjistil, že jsou na něm takové malilinkaté červené tečky, takže na pletivu sály svilušky.Oči mám zdravé, ale dalo mi zabrat než jsem je viděl. Myslím, že jsem jich pár rozmázl, že po nich byly červené šmouhy. Nasadil jsem Omite, i když bylo hodně brzo a dobře jsem udělal. Dal jsem dva postřiky podle návodu, preventivně celou sbírku a bylo po sviluškách. Naštěstí se mi žádné kytky neprobudily.
Jinak někdo tu chtěl vědět, jestli někdo nemá zkušenosti s Decisem. Na kořenovku i vlnatku jej používám, kombinuji to ještě s Aplaudem. Je pravda, že se mi nikdy nepodařilo zničit kořenovku, ale výrazně jsem ji omezil, to znamená, že byly několikaleté období, že jsem o nich nic nevěděl, pak se zase oběvila. No a letos na podzim nastala éra Confidoru...

Tak jsem to teď stříkl tim Mospilanem, snad jsem trefil koncentraci. Vzhledem k tomu, že ho nebylo potřeba tolik tak jsem to pouze namíchal do menší litráže.
Otázka zda to pomůže. Pokud ne tak přijde na řadu to Omite.

No aplikovat konývkou znamená prostě zalejt - malou konví. Jinak Confidor nesmrdí a v kombinaci s Jarem to pak naopak dle použitého Jaru voní. Jar používám místo smáčedla/Citovet/ aby to líp ulpělo na rostlinách, jinak roztok steče a nemá čas se vstřebat .

Konývka je zmenšenina od konve, akorát,že 12-ti litrová konev se blbě nad kytkama na stolech manipuluje abys do něčeho nebrnknul, Proto ta konývka. Halt se musí vícekrát dolévat. každopádně vždy s kropáčem / kropítkem/.

Teda asi sem blebej, ale kdo neví se zeptá, co je to "aplikoval konývkou" : Technický postup smradotvorby nebo co to je

Zdr. Tak jsem vyměkl, zvedl teplotu ve skleníku a co není ještě vytahané kvůli té kořenovce z misek a květníků jsem prolil Confidorem, a to doslova. Koncentraci jsem dal poněkud vyšší/+50%/, přídavek Jaru aby to pořádně lepilo a aplikoval konývkou. Ještě štěstí, že mám platné jedové zkoušky.Co je už vyndáno z obalů, kořeny má čisté bez substrátu, jsem všechno nemilostdně vykoupal v lavoru s roztokem a na jídelní tác oschnout.Tak první očistná etepa by byla. Topím i v noci na 15-19 st.C a pokud to jde odvětrávám.Přez den 20-22 st.C.Teď to má přez den i sluníčko a tak jen doufám.Pokud máte někdo zkušenost s Nurelem na kořenovku dejte vědět. V výše otisklé tabulce se uvádí jako možný, klasifikace jej nevylučuje, rozhodující bude však zkušenost. Mám ho 5 litrů.Dotekový, požerový a dýchací jed, výrazně fumiguje a smrdí/což je i výhoda pro varování se pobytu, nemožno v bytě/