Téma:

Tak to budu stříkat jako loni v druhé půlce srpna a mělo by to být tak akorát.

Co se týče těch ostatních rostlin, o kterých tu psal Miro tak jsou to jen chili papriky a rajčata, které jsem si vypiplal doma a stříknul jsem je spolu s kaktusy. Nicméně teď se mi na rostlinách papriky Korál začaly dělat na listech takové vyžrané cestičky (chybí chlorofyl), nebo eventuelně úplně díry. Housenky jsem však nenašel (vyžrané díry). Ty cestičky hádám, že bude mít na svědomí nějaká Klíněnka či tak něco že? Co s tím? Nechat to být (kaktusům to neublíží) a nebo něčím zneškodnit? Na paprikách už jsou odrostlé plody, které už jen potřebují uzrát. Jinak je zajímavé, že vedle tohoto druhu papriky roste jiná ostrá paprika (větší, robustnější, plody dlouhé) a tu to nechává zcela na pokoji.

Ty chemikalie bývají hrozný sračky, ale pokud se používají s rozumem, respektem a rozvahou /RRR/, mohou nám výrazně pomoci. Mějte na paměti, že v případe chemikalii je lepší nedělat 100x nic, než to 1x posrat. /Omlouvám se za ta výrazná slova, ale myslím, že jsou plně na místě a výstižná/
Vedle ryze chemických přípravků existuje již i řada tzv. BIOPREPARÁTů . Je to zvláštní styl ochrany rostlin využívající biologických vlastností některých organismů. A tak máme možnost používat proti těm našim škůdcům jejich vlastní protivníky a predátory. Je to způsob ochrany relativně výrazně finančně dražší, ale zato méně nebezpečný pro člověka /slepice, kachny, kozy, tchýně.../.
Je mít ale třeba na paměti, že použití chemických přípravků v kultuře kde máme biopreparáty je výrazně kontraproduktivní a likvidují povětšinou vše.Takže tyto metody nemíchat.
Informace k jednotlivým ať chemickým nebo bio přípravkům jsou již bohatě na netu a jelikož teď tu právě čtete moje písmenka, neměl by pro vás být problém si je nalést. Jde to hledat buď dle škůdce a nebo znáte-li dle jména přípravku. Také je možno na netu nahlížet do Seznamu povolených přípravků a v neposlední řadě je možnost i v kapitole zboží provést nákup na nějakém e-shopu. Pokud by jste si nevěděli rady, vždy poradí pracovníci Skladů jedů při ZZN, nebo pracovníci Státní rostlinolékařské správy , která je při každé Okresní zemědělské správě. No a pokud tak to je samozřejmě možno konzultovat i tu, neboť je pravdou, že specielně kaktusy se zrovna státní instituce nezabývají. Velmi cenné bývají osobní zkušenosti pěstitelů s konkrétním problémem. Takže pokud budete mít problém nejste v tom sami a je se vždy možno na někoho obrátit.Mějte na paměti že s odpovědností za používání přípravků je to stejně jako v případě havarie. Vždy je vinen řidič, tedy ten kdo chemii použil..

Dík, shrnul jsi to myslím naprosto všechno.Zvlášť bych zdůraznil tu věc s tím přelíváním postřiků do obalů po poživatinách. To nikdo nikdy nedělejte!! Mám známého, kterému se takto otrávil otec, požil Reglone záměnou za Coca-colu a ta smrt byla dost děsivá. A když si člověk představí umírající dítě, třeba vnuka, co se u dědy omylem napil......tak raději změňme téma.

Peri, dík, doplnils to perfektně a trefně. Někteří jedinci by se měli mlátit holí od rána do večera a zítra nanovo a bude to furt prd platný. Ještě k postřikům a chemii všeobecně. u KAŽDÝHO PŘIPRAVKU V ORIGINALNIM BALENÍ je návod jak se s tím zachází, na co to je, jaká jsou rizika, první pomoc,,,a spousta dalších povinných a užitečných informací. Doporučuji důrazně před započetím manipulace s tímto přípravkem si návod detailně prostudovat, dojít si na toaletu a používat alespoň základní ochranné pomůcky. Průser se stává nejčastěji u všelijakých odlitků a odsypků. Tam návod nebývá a je to velmi rizikové.Nikdy nic nedávejte do lahví co se běžně používají na nápoje, tady je riziko přímo příšerné /zejména děti/. Vždycky mějte chemii pod kontrolou a nejlépe pod zámkem. Nikdy nepoužívejte chemii u které nemáte jméno, nespoléhejte na svou paměť. Buď mějte postřikový hadry a i ty pod zámkem a nebo ideálně po postřiku vše do pračky. Zbytky přípravků likvidujte v souladu s návodem. Přípravky anonymní možno odevzdat v nejbližším skladu jedů/nejčasteji u ZZN/ a nebo jako nebezpečný odpad. Je toho hodně co by se tu dalo probírat.Věřte, že ani já ani Peri nemluvínme /nepíšeme/ jen tak do větru, že máme za sebou dost velký zkušenosti a že je naší snahou neslyšet a nečíst, že někdo to podcenil, že to byl vůl co mu scházel ten klacek a že čichá do kytek a nebo způsobil jinému to samé.
Osobně já ze zásady si odmítám pamatovat i koncentrace a i po více jak 30 letech patláního se s chemii znovu a znovu skládám před komisí tzv: Jedový zkoušky a před jakoukoliv prací s jedy si znovu vše přečtu a přepočítám,. Vedu si sice knihu jedů, kde si píši všechno možný co by se mi mohlo někdy hodit, ale stejně se snažím o maximální bezpečnost.Podceňování a frajeřina není na místě.

Mám dojem, že se to už tady všechno probírá nejmíň po sté, ale asi je fakt lepší se zeptat čtyřikrát, než to zazdít. Prosté pravidlo, základní, neměnné : získané kytky automaticky vyndat, ošetřit kořeny, přesadit-pak nemůžou nastat problémy. Postřik: systémové přípravky používat pouze v době vegetace rostliny, rostlina musí být v perfektní růstové kondici. Kontaktní přípravky možno kdykoliv, u vyndaných rostlin možno ošetřovat i kořeny. Jak už zde Rozkošník psal, NIKDY! neděláme postřik do stoupajícího Slunce, až večer, kdy těla rostlin vychladnou. Nešetříme vodou, můžeme použít smáčedla-POZOR u kontaktů! Co je kontaktní, polokontaktní nebo systémový postřik si ujasníme ještě před nákupem a hlavně z hlediska toho, co od postřiku očekávám. A závěrem při postřiku nejíme, nekouříme, nedlabeme se v nose a na závěr můžeme do skleníku či pařeniště umístit vkusnou cedulku s nápisem O3ETŘENO JEDEM. Ale může to bejt houby platný, jak včera u nás, kdy jsme desikovali pelušku BASTOU, u pole fekál, na poli postřikovač v plný palbě no a zastavila tam rodinka a začali si tu pelušku trhat. Co dodat, hůl do ruky a řezat, řezat... a tohle všechno jsou bohužel i voliči.

Ladis Astrifut napsal:

Rozkošné Kaktusy napsal: ...teda ale po 3-tí Karate není zrovna systemický a není zrovna určen pro červce.Takže když budeš číst tak se dočteš. No a mám pocit, že když vlezeš na Crudimáky, že najdeš dokonce nabídku přípravku.

Ty jsi nějak zatíženej na tu Chrudim,ale já se snažím nakoupit co nejlevnějc a to dost dobře v Chrudimi nejde,navíc je to dost daleko,abych tam jel pro jeden,dva přípravky.
S tím Karate se hochu podle mě mejlíš,páč ho mám doma asi 14 dní,takže jsem se zrovna na Karate asi neptal.

Ptal ses kdyžs byl u mne poprve a u v textu. Ale to je fuk. Taky existuje zásilkovka a tu mají oba /i Heřtus/. Jinak se k rozumnému množství za přijatelný peníz budeš těžko dostávat.Kilovku si toho nekoupíš a tak musíš k tomu kdo nabízí rozvážené.Jinak mám dojem, že tě p.Pavlíček rád uvidí i když si koupíš jmenovky, květníčky, misky na výsevy, pinzety,gumičky, literaturu... a vím já teď co bys mohl potřebovat a nakonec i tu chemii získáš . No a má i kytky.

No tady asi pomůže jenom osvěta, chemie je tolik, že by se jedne z toho ... ale ne všechno je tŕeba patlat na kaktusy. Zákled je zdravá kolekce, čistá a jak Rozkošník psal, je třeba si uděla "špitál-infekční oddělení pro donesené kytky".

Rozkošné Kaktusy napsal: ...teda ale po 3-tí Karate není zrovna systemický a není zrovna určen pro červce.Takže když budeš číst tak se dočteš. No a mám pocit, že když vlezeš na Crudimáky, že najdeš dokonce nabídku přípravku.

Ty jsi nějak zatíženej na tu Chrudim,ale já se snažím nakoupit co nejlevnějc a to dost dobře v Chrudimi nejde,navíc je to dost daleko,abych tam jel pro jeden,dva přípravky.
S tím Karate se hochu podle mě mejlíš,páč ho mám doma asi 14 dní,takže jsem se zrovna na Karate asi neptal.

No netrefils, já vůbec u bojováků nebyl, Já nebyl ani voják, já jen 2 roky u nich pobýval, neb tzv. Silniční vojsko bylo vojskem asi tak jako palačinka lívancem. Obojí je placaty když je to na pánvičce.Na druhou stranu jsem byl ale zdravotníkem a tak pokud to budeš potřebovat, mohl bych ti i pustit žilou a nebo jemně podříznout tracheotomii. Teda já sloužil i na pile, ale to je teď mimo. Je faktem, že mnozí vojáci byli zralí na chemický zásah, neb hygiena mnohým nic neříkala a tak nebyla nouze o svrab, impetigo a všeliké vyrážky i pohlavní.Kontrolovat pak stav hygieny na rotě, řeknu vám -to byla chuťovka.
Smutné je to, že často to tak vypadá i u kaktusářů. Jsou sbírky, kde je čisto a upraveno a je vidět, že si kytky meděj na výsluní zájmu majitele a jsou sbírky, kde je o strach vlést, neb majitel je pouze sběratel a hromaditel.Pro samý vedlejší aktivity nemá jako kaktusář na kaktusy čas.A nebo toho má tolik, že už to nezvládá a to je to samé. Kytky sice může mít v době vaší návštěvy opticky hezký, ale jak se říká navrch činčí a ve spod svinčí. No a pokud takovýto dá někam něco do prodeje a nebo někoho něčím podaruje, tak si můžete být jisti, že jste si donesli pěknej kaktusovej sifilis.

Rozkošník tu straší s chemickou ochranou. Tak aby bylo jasno jak to je. On se blbě vyspal a zdálo se mu, jak na vojné natahuje obleček PCHOJ a ve flašce s vodou míchá odmoŕovací a potom dezaktivační roztok na ničení likvidaci chemického útoku a radioaktivního spadu z nejbližší elektrárny. Ještě nutno dodat, že ve snu nezapoměl na použití chlórového vápna na hajzlíky a opláchnutí všech ešusů a polní kuchyně. Nutno dodat, že všechny tyto jedy a smrady fungujou jenom na vojáky, lampasáky chránili hvězdičky a tak blbnout nemuseli Při výjezdu na MCHC (malé chemické cvičiště) se dokonce používal skutečný ostrý (a to opravdu ostrý) materiál jako SARIN, YPERIT, různé puchýřotvorné sračky a dusivé plyny. No a protože ve snu zapomenul utáhnout remínky na OM10 (Ochranná maska typ 10)tak se budil na sprad. Ten smrad byl sice ze zelňačky, ale moc velkej rozdíl v tom není. Tak proto vyzval do chemického odboje.

Já jako chemii používám vinič natáhnutý ke kaktusům (žije na něm strašně moc hodnejch potvor), dále mazlavý mýdlo na postřik na mšice a jinač druhou zálivkou to dostane Actara a zopakuji ještě poslední zálivkou (někto používá Confidor, ale každej má svoje). Jo a na svilušku, když už ji máš je pozdě, ale pomáhá i to že má kytka v sobě natahány "smrady" a pomáhá rosení a mlžení. Nemá to ta potvora ráda. No a když náhodou natrefím na Plictran (ten už je jenom ve starých zásobách) tak to jednou - dvakrát stříknu, Pořádně. Tak že žádnou "tvrdou"chemii. A někde jsem četl, používat výlih nějakého bejlí, vratič a nebo tak něco. No a breberky nejsou. Žádné splašky do vody nejdou, žádné výluhy, žádné flaštičky pro děti na hraní nejsou .... kaktusy jsou

Hoši- odpověď pro Ladíka : číst umíš , již ses mne ptal na Karate 2x a já už odpověděl a tak zrovna v tvým případě říkám : Grandiflora Nandasrala.
teda ale po 3-tí Karate není zrovna systemický a není zrovna určen pro červce.Takže když budeš číst tak se dočteš. No a mám pocit, že když vlezeš na Crudimáky, že najdeš dokonce nabídku přípravku.
Pro F-S: musíš počítat s opakovačkou aplikace přípravku a právě průběhem počasí, takže jelikož je za chvilku srpen, tak je na čase se na to mrknout.Pokud si někdo od někoho něco dovalí, tak bude dělat pravděpodobně jakési prolití a má-li se to vyčistit , tak to není za tejden.No a v září to už někteří zkoušíte zasušovat. Takže toho času zase nazbyt není.Kdo dělal preventivní zásahy již během vegetace, tak bude stačit koncem srpna závěrečné ošetření.. No a nezapomeňte taky na pavoučka, svilušku. Vlnatka by měla zařvat současně s kořenovkou.
K počasí: S oblibou stříkám na večer, když už opadne ten žár a kytky se trochu zklidnějí. Navíc večer, tedy alespoň u mne se pravidelně zklidní vítr až do bezvětří a to je ten pravý čas.Přez noc to má čas zasáknout a vstřebat a neodpařuje se to tak rychle, takže nehrozí popálení koncentrací. Do rána kytky oschnou a pokud pak zaprší nic už tak strašnýho se neděje, neb většina přípravků je již dávno na místě určení.

Takto, proti škůdcům jdeš když je máš a nečekáš. No a prevence, koukni se na signalizační info o výskytu okolo tebe a podle toho se zařídíš. No a pak, proti jakým škůdcům. Co máš okolo za hospodářské plodiny, jestli tam chováš včely, jestli jsi nenasadil biologickou ochranu, jestli tam nemáš vinič a na tom ti pomáhá dravej roztoč, jestli ......... Není univerzální roztok a ani univerzální termín. Jenom jestli ano-ne a čím a jak a jaké bude počasí.

Už se má začít stříkat teď? Já myslel, že až později než začne září.

Mám Karate,můžu použít?

Tak vážení
mí drazí přítelkyně i přítelové, nerad věším čerta na zeď, ale tak jsem došel k názoru, že je na čase se přestat jen kochat krásou těch našich souputníků a začít taky něco dělat pro to, abychom se mohli s nimi mazlit i v budoucnu. Mám tím na mysli chemickou ochranu . Je myslím svrchovaný čas zkontrolovat to co není běžně k vidění když se kolem nich procházíte, to jest kořeny. Hlavním škůdcem tu je bezesporu kořenovka. Již jsme to tu propírali a polemizovali ze všech stran. Tím se zabývat nyní nemíním, stačí umět číst. Co je ale nutné, naplánovat si do zálivky chemický zásah. Myslím, že se ujednotíme na názoru, že i když uděláme pár vyklopení květníčků a nebo zkontrolujeme něco misek, nebudeme 100% spoléhat na to, že to je naprosto čisté, i když se to tak na první pohled jeví a uděláme nějakou prevenci, neb z zimě pak těžko pozdě Bycha honit.
Ještě připomínám, že zásah je vhodné dělat i s ohledem na počasí, rozhodně nestříkat když vám do toho prší, to nemá smysl. Není ani vůbec vhodné stříkat za parna a před pařákem a nezapomeňte na svou vlastní bezpečnost a všech okolo. Nezapomeňte na to, že když fouká vítr a poblíž jsou maliny či jiné ovoce nebo zelenina tak to taky není zrovna dobré si to otravovat. Myslete na děti a na to, že jim jsou nějaké takovéto zásady naprosto cizí a klidně to budou baštit rovnou na záhoně.Je to jedno jestli budete stříkat až do stádia, že to teče z nádob ven a nebo to vemete konví, důležité je to, kam to odtéká.
Je toho spousta na co by se mělo dbát, začneteli si nějaké techtle a mechtle s chemii, a zkušenost velí, že opatrnosti není nikdy dost.
Mějte na paměti, že zbrklost se naprosto nevyplácí a je nutno postupovat s velkou rozvahou a obezřetností a hlavně myslet. Pokud si někdo neví rady, neb je začátečník , jistě se najdou zkušenější v okolí a nebo to tu znova proberem, klidně i 100x než jeden jedinej průser... Děkuji vám všem, co si toto varování vemete k srdci.

Asi ten článek změrčí každý, ale takovéhle kačenky (viz odkaz) by se hodily každému kdo praktikuje volnou nebo pařeništní kulturu.

hobby.idnes.cz/kachna-indicky-bezec-pozirajici-slimaky-f0r-/hobby-mazlicci.aspx?c=A120611_223638_hobby-mazlicci_mce

Já v takovém případě vše řeším systémovým přípravkem bez ohledu na to, co je zasažené nebo ne. Zasažené pro záchranu, ostatní preventivně. Většinou to je všade a nedá se to roztřídit. Opakování je také dobré na to, co přežili, ale podle doby působení přípravku. Protože to mám venku, tak tyto problémy nemám, většinou mi to tam vleze při zimování doma, kde je to všechno zamořené a to nejen z hlediska škůdců živočišných, ale i plísně.

Nemám toho hodně ale kdybych to měl všechno vybírat z květináčů a čistit, tak bych u toho určitě nějakou delší dobu strávil. Navíc jsem skoro polovinu přesadil ještě před začátkem jara a proto hledám nějaký jiný řešení než je hned zase vyndavat ze substrátu. Ty co jsem takhle zjara přesadil byly všechny v pořádku. Jenže si nedokážu odhadnout jak rychle se ta kořenovka dokáže mmožit a kam až se mi dostala.
No udělám to zatím asi takhle...ty co byly zimovaný teplejc na parapetu vyberu všechny z květníků (stejně se jich většina zřejmě kvůli tý kořenovce zatím neprobrala) a udělám u nich očistnou proceduru. Ty co jsem přesazoval zatím nechám napokoji a budu je bedlivě sledovat a namátkově sem tam kus kontrolovat kořeny. Mezitím si seženu nějaký to chemický svinstvo a když bude nejhůř tak mám asi za měsíc nebo dva nějakou dvoutýdenní dovolenku. Kdyby se to teda zhoršovalo tak v tomhle období můžu zakročit důsledně a kompletně.
Tak díky za rady...určitě se ještě budou hodit.

Záleží kolik toho máš.Ale asi hodně. Já bych zdravě vapadající rostliny ponechal tak a zalil systemickým jedem ( třeba Confidor ) jako všechny ostatní. No a na další sezonu bych je zkontrolaval všecky a preventivně každý půlrok chemie.

Díky za rady...mám stejně postupovat i u kytek, u kterých si nejsem jistej jestli tam něco je nebo ne? A u těch, který jsou už ve vegetaci a mají mokrej substrát?
Ještě se zeptám jinak...abych se jí zbavil, mám prostě všechno postupně vytahat z květináčů a vycídit i přesto, že už je většina kytek ve vegetaci? Nebude jim to vadit? (no asi ale určitě míň než ta kořenovka že jo...)

Doporučuji vřele provést zásah co nejdříve a každopádně nezapomenout na dezinfekci nejen stolů, kde to stálo, ale i květníků a misek a všeho co by mohlo sloužit k novému zamoření. Na květníky jsem použil dost ostrou koncentraci Savem a naložený v tom byly několik hodin.Smradu z toho bylo všude jak na operačním sále v starým Motole. Stoly jsem prolil taky. Před novým sázením dokonale uklidit prostory, kde by mohla přebývat a zabránit důsledně kontaminaci nového substrátu ze starého . Pokud to má být na nějaký čas v pohodě, je důslednost na místě.Přípravky na kořenovku jsme tu již probírali. Po zasazení jakoby opatrně znova budit. Sací kořeny-resp kořenové špičky ti tím zásahem zcela určitě odešly a tak musí kytka vytvořit nejdříve nové. Takže opatrně s vodou, moc opatrně. když už budeš moci pak znova zalévat, nech je zase nejdříve znova napít a pokud jsi to dělal detailně, mohlo by to být čisté. Ještě bych ale doporučil spíše jako prevenci jeden postřik či zálivku chemii pokud možno systemického ražení.To ale až zase znova začnou růst.

Artut: Taky jsem si jednou přinesl domů kořenovku. No pokud se ti rozleze, raději to všechno vyndej, vystříkej hadici, namoč celý do chemie, nech nějaký ten den zaschnout a pak do nového substrátu. To je asi nejjistější. Já už raději preventivně 2x ročně zalévám chemii.

Nezoufej Arture, taky jsem letos čistil a přesazoval a ze stejnýho důvodu, holt se to občas někdy stane.

Tak po pěti letech kaktusaření hlásím, že se dostavilo to méně příjemné Kořenovka si mě vybrala a plení, co jí do cesty přijde. Zimoval jsem trochu tepleji na dvou parapetech u velkého okna zhruba stovku květináčků s různými teplomilnějšími kaktusy a několika sukulenty. No tady bude asi hlavní ohnisko. Jelikož jsem se škůdci neměl zatím zkušenost, až dneska mě napadlo vybrat pár rostlinek z květináčů, protože nejevily známky toho, že by pro ně začalo jaro. Na spodu květináčů hotová pohroma...skoro jako kdybych dával drenáž z perlitu jak měly bílý kořeny. Asi by nebyl takovej problém konkrétně všechny takhle zimovaný kytky ošetřit a podobně...jenže už byly pospolu ve skleníku s ostatníma rostlinama a pár se mi jich taky neprobralo. No stačilo trochu rozhrnout substrát a je to jasný. Už je ta sviňa rozlezlá. No tak mě o víkendu čeká zřejmě dost práce Co bude relativně v suchým substrátu vyberu a očistím, na ostatní (jelikož jsem včera zalejval), budu muset koupit nějakou tu chemii. Ach jo

Osmocote, nebo Plantacote, obojí je hnojivo uvolňující se v závislosti na teplotě a vlhkosti. Existují různé druhy rozdělené zejména dle délky funkčnosti v substrátu a tak je 2-měsíční,4-měsíční, 6-timěsíční i roční. Pozvolné uvolńování způsobuje propustná blanka jěž obaluje to vlastní hnojivo.Poměrně drahá záležitost, používají hlavně profíci, jimž to zaplatíte v ceně kytky.Mám v prodeji též v podobě homolek. Jinak se nejčastěji vyskytuje v pytlovém balení-Sinco Mělník, Pasič.
Kdysi mne to lákalo, ale po zralé úvaze myslím ,že je to zbytečně drahá záležitost.
Považuji to spíše vhodné pro pořád rostoucí kytky ve vlhku- Ficus, Monstera....
Do kaktusů bych to tedy ve sbírce nedával, neboť u nás je to s tím vodním režimem a teplotami poněkud odlišné.V produkčník kaktusáriu na kšeft to je možné.

hnojivo, např. OSMOCOTE

Dnes jsem při přesazování...teda lépe řečeno při vyndavaní ze starých květníků nedávno pořízených echinocereusů objevil v substrátu malé suché kuličky oranžové barvy cca. 2-3 mm , po zmáčknutí mezi prsty křupli a vevnitř bylo trochu bílého prachu...podobné kuličky jsem nedávno měl i u v obchodě koupený tlustice, která pak později chcípla...tenkrát ty kuličky byli ale čerstvý a štavnatý...
Může to být kořenovka, nebo něco podobného ?
Pokud bude potřeba dám sem zítra fotku.

V návodu schází popis, jak to dát sousedce do kafe.

Jirko, tohle je všechno balení pro panelákový Pražáky bez zahrady, prostě květináčovotruhlíková skupina pěstovatelů bejlí nehledá a nebádá, co kde je a na co použít. Tak že jim vlastně připravují "zaručené" přípravky a pro obchod to musí každý rok dostat nové balení. Onehdá jsme sehnali chemii jenom v litrovkách a velkém pytlíku. Rozvažovalo se to ve sklenících a nebo ve skladu před použitím. Protože se ale jako náhradní balení používaly prázdné flašky od vodky a rumu, a sem tam si někdo dal do nosu, začalo se balit do menších a na trhu bylo 1 a 2 decové balení. Časem to došlo až na balení jednodávkové. Prostě víš kde v paneláku ve špajce s okurkama a bramborama držet ještě chemii? No a když k tomu ještě pŕidáš trochu neškodných doplňků a laciného hnojiva, barevný obal, tak máš najednou z chemie za kačku balení za padesátku. Tomu se říká kšeft, trochu pŕidané hodnoty a hned je lepší výnos.

Je dobré, že nám tu RK ukazuje, co se ukázalo na pultech, neb určité se nás zítra někdo zeptá "... ji mají perfektní postřik na škůdce ... to by na ty tvoje kaktusy bylo bahno .... " no a u nás bylo přece heslo "Vždy připraven" (teda dnes už vím k čemu, prostě děvčata měla nádskok).

Je otázka, zda se to vyplatí, když je to jenom jinak zabalenej Mospilan. Teda v případě granulí ještě s hnojivem.

Tak a tady bude ten Careo koncentrát

Uploaded with ImageShack.us

Uploaded with ImageShack.us
No buď si otočte hlavu a nebo monitor.