Téma:

Přesně jak píše Honza, vysušit,zazimovat chladněji a jak sám tušíš ven pod stříšku proti spalujícímu slunci. U mne 95% úspěch. Ten zbytek je přirozený odpad.Spraveny takto byly rebucky, lobivie, aylostery, mediolobivie ale i turbińáky.

Bambas napsal: Zdravím všechny přítomné a o prosím o vaše vyjádření. Letošnímu pozdnímu výsevu jsem chtěl přilepšit a tak jsem ho strčil v září ještě pod zářivky. A dopadlo to takhle. Vetšinou dobrý, ale zejména lobivie /forex v. ducis-paulii,longispina a pentlandii/ se hodně vytáhly. Je to určitě nedostatkem světla a tak se ptám. Srovnají se v příštím roce do přijatelného stavu nebo mám je odepsat? Předběžně s nimi počítám ven jen se stříškou proti dešti a spalujícímu slunci.

Žádný odpis! Teda kromě té jedné mumie na poslední fotce. Dej to normálně do sucha a chladna jako všechny dospělé kaktusy, na jaře ven a za rok je nepoznáš. Podobně vytažených semenáčků už jsem měl hafo.

Zdravím všechny přítomné a o prosím o vaše vyjádření. Letošnímu pozdnímu výsevu jsem chtěl přilepšit a tak jsem ho strčil v září ještě pod zářivky. A dopadlo to takhle. Vetšinou dobrý, ale zejména lobivie /forex v. ducis-paulii,longispina a pentlandii/ se hodně vytáhly. Je to určitě nedostatkem světla a tak se ptám. Srovnají se v příštím roce do přijatelného stavu nebo mám je odepsat? Předběžně s nimi počítám ven jen se stříškou proti dešti a spalujícímu slunci.

Před časem jsem se rozhodl, že se tu nebudu snažit o diagnostiku fleků a chcíplotin z fotek, absolventi plzeňského kolokvia vědí, proč. Ale udělám výjimku, protože u té kytky nepatrnou naději na záchranu vidím. Podle mě se jedná skutečně o fuzariózu, jak psal Mamlas, ale trochu jiný typ. Fuzárií existuje spousta druhů, ne všechny způsobují kašovitost a oranžové zabarvení dužniny. Tak na 80 % si myslím, že se jedná o pomalu se vyvíjející typ fuzariózy, který napadá zpočátku jen cévní svazky a přerušuje tak tok živin. Tím si svého hostitele neničí hned, pomalu ho užírá a čeká na vhodné podmínky k tomu, aby se rozjela naplno. Rostlina postupně zasychá, ztrácí chlorofyl, proto to vypadá na povrchové napadení. Ve skutečnosti se jedná o to, čemu se dříve rádo říkalo trochu nelogicky suchá hniloba, protože pod pojmem hniloba si většinou představíme právě tu kaši, kdežto tady vznikne po čase suchá trouchnivina. Ošetření nemá smysl, sice se může podařit zastavení postupu infekce (ale spíš ne, protože už nefunguje transport účinné látky), ale kytka prostě odejde "hladem", kořeny nemaje.
Na první a druhé fotce se zdá, že dvě hlavičky jsou na vrcholu ještě "tak trochu" živé, i když krk bych za to nedal. Ty bych odřízl a pokud tam bude aspoň pár cév zdravých a ne suchých, zkusil bych tzv. transfúzi vody, čili ponoření do sklenice vody s přídavkem fungicidu. Třeba toho doporučeného Acrobatu. Pokud se ta hlavička během pár hodin nacucne, nechat oschnout a naroubovat. Pokud se nenacucne, tak směr popelnice. Ta šance na záchranu je při tomto stavu kaktusu spíš v oblasti sci-fi, u mě už by byla v popelnici dávno a to jsem přitom docela známej tím, že zachraňuju kdeco. Ale třeba ti to za pokus stát bude. Bez toho řezu je ale šance nulová.
A znovu upozorňuju, přesná diagnostika podle fotky bez laboratorního rozboru je u houbových chorob nemožná, podobným způsobem jakoby na povrchu se může projevit třeba i botrytida nebo alternárie. A nebo se ta mamilárie na jusbertu prostě jenom přežrala a skolil ji infarkt...

Stonek se zatím zdá pevný, rozhodně ne měkký, že by se za něj nedala rostlina chytit. Jak vypadá uvnitř nevím, nezkoušel jsem. Zdá se mi, že je pouze povrchově napadena.

Takhle podle fotky ta rostlina vypadá dost mrtvá, respektive zničená fusariozou, projevuje se to tak, že stonek ztratí pevnost a je uvnitř oranžový a kašovitý, i když vrchol může být ještě zelený.
Zkus za to jemně zatahat a pokud mám pravdu, tak do směsného odpadu.

Děkuji za radu. Zkusím aplikovat,buď to pomůže nebo nebo kytku vyhodím.

Tá rastlina je ešte živá.Už sa mi stalo to isté ale bola navrúbľovaná na Echinocereus viridiflorus tak bola celú miernu zimu v skleníku a na jar rástla ďalej.Vydrží aj -10°C. Neviem či je to od svilušky.

Vypadá to na sežrání od svilušky. Jirka M. má pravdu, vyhoď to a pořiď si normální rostlinu, tady ta naroubovaná hmota už žádnou hitparádu neudělá. Pokud si pořídíš malé druhy kaktusů naroubované na tak výživnou podložku, jako je ten špalek tlustého jusberta, bude za chvíli vypadat stejně. Dopuručuji si ty hlavičky zkusit odroubovat na malé echinopsy nebo jiné menší podložky, nebude tak bujně odnožovat

tos mi moc nepotěšil, ale jaká může být příčina?

Bohužel jen vyhodit do popelnice.

Přeji pěkný den,
toto se mi stalo s mammillaria luethyi. Nevím zda usychá nebo je něčím napadena. Prosím co s ní mám udělat.
Děkuji

Pánové děkuji za rady.
kp

Podľa mňa treba využiť zimné obdobie a rastliny očistiť od substrátu a celé ošetriť (okúpať) v protiplesňovom prípravku, osušiť a po týždni, dvoch aj v protiparazitickom prípravku. Toľko všeobecne.
Akú chémiu použiť tomu K.P.určite rozumie.

Ja bych nerekl ze je to houba ale stitenka. Na to jedine Confidor nebo Actara postrik a na jare zalivka.

Postříkej to něčím, co obsahuje mancozeb,např.DITHANE apod, to na různé houby dobře zabírá.

Vrrrrr. Sviluška??? U Pavlíčků????
No ne, sviluška to není, Samozřejmě jsem ty rostliny řádně prolupoval. To vetší, gibbosum mám rád. Je po babičce. Sice už má děcka, ale stejně. Památeční kus. Naštěstí jak píšete, je od spodu a zvířátka vidět nejsou.
Tipoval jsem také nějakou houbu. Doposud se ale v blízkosti objevovaly pouze hřibovité.
Jde mě hlavně o to, jestli se dají zachránit a počkat až odrostou (u toho starýho po babičce tak možná moje děti), jestli nenakazí další. Je mi jich líto.

Filip Jelínek napsal: Peri to bych ti dal za pravdu u toho gymna krátkotrnnýho, kde nejsou zasaženy mladší části. U toho druhýho mi ale přijde, že to je i na mladších pletivech, takže proto jsem tipnul svilušku. Možná by to chtělo nějaký dodatečný foto...

Vypadá to tak,Filipe, možná je to kombinace obou.

Peri to bych ti dal za pravdu u toho gymna krátkotrnnýho, kde nejsou zasaženy mladší části. U toho druhýho mi ale přijde, že to je i na mladších pletivech, takže proto jsem tipnul svilušku. Možná by to chtělo nějaký dodatečný foto...

Je to houbového původu, původce (Cladosporium?) možný, bez určení pod mikroskopem je to střílení od boku. Občas se mi to u nějakých kusů vyskytne také, chemická ochrana se v tomto případě míjí účinkem, kaktus to nezahubí,pokud se to nešíří dál, většinou se to ustálí právě na tom spodku rostliny.

Sviluška podle mojeho mínění minimálně na tom dlouhotrným. Zkus mrknout lupou.

Ahoj, mám na třech kytkách jakýsi moribundus. Znáte někdo co to je a co s tím?
kp

Ahoj, mám na třech kytkách jakýsi moribundus. Znáte někdo co to je a co s tím?
kp

Ahoj, mám na třech kytkách jakýsi moribundus. Znáte někdo co to je a co s tím?
kp

Ahoj, mám na třech kytkách jakýsi moribundus. Znáte někdo co to je a co s tím?
kp

Přikláním se k radě Erwina a funguje to.

Ahoj Pavle
Letos jsem čistil větším plochým štětcem namočeným v peroxidu 3% a celkem to šlo dolu a kytkám to nijak neublížilo.

Dostal jsem starší Ferocactus ,byl ve vlhkém rohu skleníku a má takhle plesnivé trny.Poradíte mi jak je očisit?děkuju za jakékoliv nápady.

Ahareen napsal: Kde je mám umístěný? Teď na přelomu únor/březen už šli na vnitřní parapet v domě u našich.
V týhle místnosti není topení, je tu aktuálně v noci kolem 15 na den 17-19 stupňů. První zálivku jsem už dělal. Okno je jiho/jihozápadní směr. Je to ok? Nebo problém s teplotama či s přímým sluncem?

Já jsem bytař, ale letos jsem s výjimkou notokaktusů ještě nezaléval, i když přes den šplhá teplota přes 30 stupňů. Obvykle zalévám, až když jsou kytky venku (cca půlka dubna).
S tou kytkou jsi nemusel dělat špatně nic. Někdy to kytka prostě nedá, příroda je proměnlivá a někteří jedinci jsou slabší. Vloni mi úplně stejně odešel Ecer. baileyi, koupenej na jaře od kaktusáře, nedočkal se ani zimy.

Já s pěstováním za oknem popravdě nemám moc zkušeností, ale sám bych při teplotách 15-19 stupňů takhle brzo ještě nezaléval, i když při těchto teplotách kaktusy už rostou. S tím sluncem, tahle strana jim může poskytnout dostatek světla a záleží tedy, kde byly zimovaný, pokud v tmavé místnosti, může se hodit nějaká folie co to světlo rozptýlí.
Kaktusy přenáším do skleníku a stolů později, až mám intuitivní pocit založenej nejenom na intuici , že už to bude ok a nezmrznou. První zalivku pak provádím nejprve u těch ve skleníku, kde jsou vyšší teploty. Je fakt, že se člověk na jaře těší až mu to začne bujet a kvíst, ale nemá cenu to uspěchat