Téma:

Dobrý den, nedávno jsem koupil roubovaný ariocarpus, a po vyjmutí z květináče mě čekalo překvapení. Polovina podnože zcela uhnilá, ale kořeny stále živé. Zajímavé. 

Ahoj, prosim o radu... Je to nejaka nemoc? Co s tim?
Dekuji

Bičánek napsal: Tak jsem řezal a bohužel to prorostlo až k temenu, takže záchrana nemožná.

Podle vzhledu jsem to téměř s jistotou předpokládal

Tak jsem řezal a bohužel to prorostlo až k temenu, takže záchrana nemožná.

Bičánek napsal: Moc děkuju za rady, zkusím spodek po malých částech odřezávat. Ještě mám dotaz na to sádrování, vůbec netuším jak na to.

Najdi si v sekci Choroby a škůdci téma Stará sbírka-kytky bez kořenů a tam jsme s kolegou Jirkou postup popsali.V případě nejasností napiš.

Moc děkuju za rady, zkusím spodek po malých částech odřezávat. Ještě mám dotaz na to sádrování, vůbec netuším jak na to.

Ten spodek není dobrý. Osobně bych volil postupné odřezávání po malých částech, abych se dostal do zdravé tkáně kořenů. Pokud to bude dobré, lze stimulovat a zakořenit. Pokud tam bude fuzarióza, nezbude než odpreparovat vše napadené a pak zkusit třeba metodu sádrování. Mimochodem podle fotky mi přijde, že tam ještě červci přetrvávají.

Zdravím všechny, dostal jsem tuto chilskou krásku, původní majitel ji už odepsal, nicméně mi ji dal s tím, že se můžu pokusit ji rozdýchat. Byla silně napadena vlnatkou, takže první krok jsem již udělal, smáčedlo, chemie atd. Teď co dál? Myslíte, že to pujde? Byla by ji škoda. Nevím zda řezat, či jen nechat, zda pustí kořeny. Nedávno jsem při seřezání roubovaných Islayí použil přípravek Clonex, rychle pustily v písku kořeny.

Pane Ježuro, po shlédnutí posledních foto vážně doporučuji tu rostlinu hodit do popelnice, škoda použitého substrátu, z kytky už nic kloudného nedostanete a stejně zajde na nějakou infekci přes poškozenou pokožku, která byla popálená a jak píše Peri, ta hniloba je druhotný problém.
S tím seříznutím a zakořeněním - konkrétně gruzony jsem kdysi používal jako podložky, musím říci, že to byl dost zásadní omyl, jednak podložka napdr, chcípalo to, jedńak - proč toto píšu - se mi nikdy nepodařilo z odříznuté hlavy dostat čekací kořeny a hlavu zakořenit.

V záhradách dosť šarapatí hrdzavka hrušková , ktorej hostiteľom je borievka, ale možno aj tuje. Podobných patogénov vyskytujúcich sa v záhradách je ale veľa, myslím, že identifikovať by to mohol len naozaj odborník a len na základe mikroskopovania.

Možná to patří do jiné kolonky, ale zaujala mě 10níkova poznámka o tújích (tu čárku nad "ú" mně tam nutí nějaká kontrola češtiny) jako přenašečích plísní. Mám totiž nachystaný sud u střešního svodu, no a ten výrazně modrý sud je schovaný právě za tújí, aby tak nerazil. Tak teď nevím, jestli mám tu klapku dodělat. Neslyšeli jste něco o tújích v souvislosti s plísněmi, zálivkou a chorobami kaktusů? Díky. Dobrou chuť.

Opět Vám děkuji za další rady.


Prozatím jsem kaktus vyndal ze substrátu, koupil přípravek proti plísni bramborové a kaktus postříkal. Za několik dní se ho chystám zasadit do nového substrátu. Do řezání se mi nechce, ale možná si to ještě rozmyslím.

V roce 2016 mě kamarád poslal obrázky nemocných kaktusů s dotazem co jim je. Kaktusáří již delší dobu a že se s tím ještě nesetkal. Poradil jsem mu ať provede postřik přípravkem Acrobat. Po aplikaci se to již dál nerozšiřovalo a rostliny se dostaly opět do kondice. S tímto problémem mne obeznámil dosti pozdě, kdyby se ozval dříve, tak by těch "fleků" na kaktusech bylo podstatně méně, ty už tam žel zůstanou. Poté jsme hledali příčinu. Zaléval dešťovkou ze sudu a sud stojí pod túji, z doslechu vím, že túje jsou přenášeči plísní. Přestal používat dešťovku a problém se už neobjevil.

A možno to rozhodne samotná rastlina a uhynie aj keď ju bude JEŽURA zachraňovať. Toto je záležitosť, ktorá sa vyskytuje aj napríklad na druhoch rodu Sclerocactus. Najprv sa objavia žlté fľaky,potom zhnednú a ide to do hĺbky. Tá rastlina nemala dobrú výživu, nemá zdravý základ v tkanivách takpovediac je invalidná.Ale môže sa stať, že prežije. Gabo Vereš kedysi dával aj vzorky do laboratória na výskum aby zistili čo je príčinou tých žltých fľakov a postupnej nekrotizácie tkanív.Povedali mu, že to je pleseň zemiaková, ale P.Pavíček to poprel s tým že to je nezmysel,lebo pleseň zemiaková pre kaktusy nie je patogénna.Tak si myslím, že nedostatočne živené a nevyzreté tkanivá niečo napadlo.Ja vravím, že sú "riedke".

P. Ježura píše o radu co s tou kytkou dělat. Jsou 3 možnosti: 1. Nakrmit kompost, 2. Nechat tak a počkat až za několik let přeroste. 2. Řezat. Osobně bych řezal i s tím, že vzrůst začne až příští rok.
Nejprve je nutno zkontrolovat všechny kaktusy zda nejsou také napadeny a zbavit ji (je) plísní vhodným postřikem, který se provádí 2x s odstupem jednoho týdne. Koncem března a to podle počasí bych dal této rostlině zálivku s hnojivem Kristalon Gold kořen a květ, také 2x s odstupem jednoho týdne. Za 2 týdny po té (v květnu) bych řezal. Řez je třeba provést do kónusu a odstranit štípačkami spodní trny. Poté řez zaprášit stimulátorem a postavit do květinového košíčku tvaru květináče a nechat zakořenit. Je možno postavit rostlinu do květináče, ale neproudí tam vzduch, řez zůstává dlouho vlhký, snadno tam zaplísní a zahnívá, proto je vhodnější košíček. Až se objeví čekací kořínky tak ji můžeme zasadit a zpočátku mírně rosit. Se zálivkou počkáme, až se kytka chytne a projeví chuť po vodě. Zálivku jen mírnou, vydatnější až v červnu, jeli teplo a substrát rychleji vysychá. Spodní část rostliny necháme v květináči a řeznou plochu zaprášíme dřevěným uhlím. Pozor na chladné a vlhké počasí, řezná plocha snadno zaplísní, i proto ji umístíme do sucha a tepla, kde vyžene odnože. Každá kytka nám stojí za záchranu a když se to zrovna nepovede, můžeme si říct udělal jsem to nejlíp jak jsem uměl, příště se polepším.
Zde provést řez.


Upravíme do konusu

jóó ...

Houbu bych viděl až jako druhotnou, mohla se uchytit na poškozené epidermis. Ale vážně-opravdu má cenu tuto rostlinu zachraňovat?

Kdyby to bylo slunko, tak by se to objevilo hned po popálení, taky se mi podařilo neuhlídat E. grusoni po přezimování a trochu ho připálit. Když sem to pomlžil, tak se to částečně spravilo, ale jinak fleky na odrostení. Tenhle chudák to má špatné od začátku, zdeformovaný, poškozený, borok.

A ještě jsem si všiml, že v rýhách mezi žebry jsou ty fleky jiné, více plísňové, starší. Tam to možná začalo.

Ježura napsal: Dobrý den,

můžete mi prosím poradit, co způsobuje toto usychání epidermis Echinocactusu grusonii a jak ho léčit?


Děkuji

Tohle fakt vypadá jako plíseň jak píše Milan. Na jednom obrázku je to vidět až u paty rostliny, na hrbolu pod trny. Tam by se asi slunce nedostalo. Doporučuji postřik přípravkem Acrobat.

Ne. Podle mě je to nějaká houba. Plíseň šedá?

Pan jageno to vystihnul správně. Tak jen pro upřesnění: kaktus dostala manželka jako dárek, když jsme se snad ještě ani neznali. Odtud ta nastříkaná červená barva trnů. Potom neměl moc světla, tak se vytahoval. Pak jsem ho převzal do péče já a začal růst trochu dokulata. Stáří bude tedy tak 7-8 let.

Teď k tomu údajnému popálení. Pořád se mi to nezdá, i když to tak vypadá. Ale když jsem ho dával v říjnu "zimovat", tak tu uschlou epidermis ještě neměl. Objevil jsem ji až teď. A jak říkám, "zimoval" pod oknem, slunce na něj nepálilo a navíc ta uschlá epidermis je na straně, kterou byl směrem do místnosti, ne k oknu. A ani loňské jaro, léto, podzim si extra na sluníčku nepobyl. Byl venku ve volné kultuře, ale tak z 90 % ve stínu (na severní straně zahrady krytý před sluncem domem). Je tedy možné, že se popálení od slunce projeví až po tři čtvrtě roce (myšleno, že těch zbylých 10 % loni na slunci trochu byl)?

Já todle znám, taky jsem tak nedávno začínal a taky mám bedničku takovejch mrzáčků, které bych za živýho boha nevyhodil, protože k začátkům kaktusaření prostě patří. I když už třeba nebudou nikdy tak krásný, jako perfektně opečovávaný kousky, jsou to prostě miláčci, miláčci, na kterejch jsem se učil. Myslím, že pokud Ježura v sobě lásku ke kaktusum má, tak ho nevyhodí....

Karle, neblázni, to nemá smysl řezat. To je gruson, to znamená, že za tři roky bude velikostí úplně jinde a ty skvrny budou někde u báze. Když ho teď řízne tak se z toho ta kytka bude sbírat další rok dva navíc.

Nechal bych to bejt jak to je, na jaře dát ven, trochu přistínit aby se zjara neupek a pak už to půjde. Tak dva roky to krasavec nebude, ale pak už to bude v klidu....

Samozřejm, že jednodušší je kytku vyhodit a koupit si jinou, ale myslím, že je to součást celýho toho kaktusářskýho boje vyzkoušet si tu kytku vytáhnout z bídy a udělat z ní krasavce. To je zadostiučinění krásný....

Na tom "gruzonu" je vidět několik problémů. Byla to kytka postříkaná barvou pro větší atraktivitu - takže prakticky na přežití +- půl roku. Pak pro nedostatek světla se začala vytahovat, pak se dostala do trochu lepších podmínek - víc světla, tak začala zase růst do kulata. To popálení vypadá jak od slunka, ještě bych zauvažoval o nějakém sálajícím teple, ale spálení od slunka vidím jako důvod. Zlikvidovat a NIKDY nekupovat další kaktusy z tohoto zdroje. Jsou určené jen na chvíli jako řezané kytky a ne na pěstování.

Pane Ježuro, on ale nikdo nepsal, že jste ho spálil teď v zimě.

Pro ostatní: Přátelé, má to smysl vůbec řešit? Tahle kytka je něco jako "řezaná květina", tj. vypěstovaná za účelem prodeje a předem určená k zániku.

Děkuji za rady, ale popálení od slunce to opravdu nebude. Zimuji ho spolu s ostatními kaktusy v nejchladnější místnosti domu, ale i tak je tam tak 18 stupňů. Já vím je to moc, ale nic lepšího nemám. Slunce na něj od září/října přímo nesvítilo a epidermis usychá jenom na polovině kaktusu, která byla směrem do místnosti a ne směrem k oknu.

Já bych dodal, že grusoňáci jsou více náchylní na jarní popálení, i když jsou lépe pěstováni, natož ještě, když jsou takhle řídcí.

To je tak ako keby mladého človeka uväznili na geriatrii, tiež by takto dopadol. Bez čerstvého vzduchu, bez vetra, bez slnka, bez chladu, bez namáhania, bez krásy atď.Nebol ošľahaný vetrom, slnkom a takto dopadol. No čo už?

Řekl bych, že to bylo způsobeno nadměrným slunečním osvitem, jsou to spáleniny. Ty se léčit nedají. Buď si počkat až odrostou a nebo jej vyhodit a místo něj si koupit nový.