Téma:

Substrát míchám sám a pokaždé jinak. Většinou asi takhle na gymna:
3 zeminy ze zahrady, jílovitá, ale možná, že v tomhle byla od dcery z Oseka. Koupili barák, který měl totálně zarostlou zahradu a když všechno vyklučili a proseli, tak tam byla krásná odpočinutá sypká zemina, tak jsem si pár kýblů vzal.
Dále 2 hrubší regenerované substráty 2-4 mm minerální složky, něco popela z ovocných stromů, ostrý betonářský štěrkopísek 1 a to je zhruba všechno. Pokud je málo regenerovaného, tak přidám antuku a hrubší frakci křemičitého prosátého písku. Rašelinu už nedávám ani žádný kupovaný substrát a teď to všechno od letoška ředím na polovinu liaporem 1-4 mm. Takže to mohlo být s tou zeminou od dcery, protože tam původně bylo i dost organického haraburdí a dřeva, ale zase je to jen 1 kus ?

Přes mi zimu jako zmrzla jedn M. hahniana, když jsem to toho smrdutýho kompostu, co byl dříve kytka, rejpal, tak jsem tam našel nějaký černý kousek. Takžemám podezření na 2 důvody proč je po ní. Podobný tomuto. Do substrátu pod tyto kytky přišla náplavová zemina z chmelnice. Nyní ji již nepoužívám - sice je výživná, ale hodně těžká a dost utemuje substrát i když jí je ve směsi málo. Saozřejmě v širší okolí se pěstuje taky kukuřice, dále řepka apod.

Mamlas napsal: Prosím, jak tahle houba souvisí s tou, co dělá plodničky podobné pavoučím zámotkům, ale růžové. Měl jsem to před lety v substrátu, kaktusy v tom nechtěly růst a někdo tomu řekl sklerocinium a poradil mi Rovral, kterej spolu s přesazením zabral.

Těžko říci, jaká houba dělá plodničky podobné pavoučím zámotkům, faktem ale je, že tenhle prevít může mít dvojí cestu infekce, jak jsem již psal. Ze sklerocií vyrostou plodničky apothecia, z nich se uvolní askospory a ty infikují rostlinu.Já osobně se přikláním k tomu, že Petrovo gymno bylo infikováno druhou, vzácnější, ale o to nebezpečnější cestou, tj. prorůstáním mycelia ze sklerocií přímo v půdě a proti tomu je obrana těžká. Bylo by dobré, kdyby Petr identifikoval, odkud si substrát přinesl, jak už tady vzpomínal Miroslav Varček. Důrazně nedoporučuji v současné době brát substrát z polí,kde se točí často řepka, právě pro tu možnost infekce sklerocii hlízenky .Ale ani zahradní zemina není prosta rizik, bílá sklerotiniová hniloba napadá běžně např. mrkev.Ideální je dlouholetý kompost, který prošel tzv. horkou fází. Co se týká Rovralu, jeho použití je možné, na hlízenku zabírá, pouze v polním zemědělství se dává přednost azolům před iprodionem z hlediska ceny.

Prosím, jak tahle houba souvisí s tou, co dělá plodničky podobné pavoučím zámotkům, ale růžové. Měl jsem to před lety v substrátu, kaktusy v tom nechtěly růst a někdo tomu řekl sklerocinium a poradil mi Rovral, kterej spolu s přesazením zabral.

No zatím je to 1 promile ztrát z počtu, ale dost z těch nejlepších tímto způsobem, tak to řešit nebudu, ale budu ostražitější. Díky.

Bílá sklerotiniová hniloba či hlízenka obecná je houba, která napadá poměrně široké spektrum pěstovaných plodin, řepka, slunečnice, brambory, celer, salát, okrasné rostliny etc. Proti hlízence se porosty běžně ošetřují a neznám pěstitele, který by dnes tyto jmenované polní plodiny si dovolil neošetřit. Ztráty na výnosu mohou dosáhnout i 60%. Ošetřuje se při plném květu např. té řepky, protože k infekci dochází při opadu korunních plátků na stonky řepky a houba poté v těle vytvoří mycelium, kde v závěru pak vzniknou přesně taková sklerocia, jaká byla v tom gymnu. Řečeno zjednodušeně. Je možné, že spory houby se nějakým řízením na to gymno dostaly, v každém případě to ale není obvyklý jev a tak bych z toho závěry nedělal, cíleně ošetřovat nemá v tomto případě dle mého názoru smysl. Jinak pro ošetření se používají azolové přípravky(Horizon, Orius, Ornament), nebo strobiluriny.Ta sklerocia mohla být i v pěstebním substrátu, což by byl problém, protože mycelium prorůstající půdou nejde dost dobře zasáhnout.
Toho gymna je ale škoda, bylo nádherné.

peri napsal: To jsou sklerocia plísně, útvary, v nichž houba přežívá a z toho za příznivých podmínek vyklíčí. Skoro bych si tipnul, že to jsou sklerocia hlízenky obecné, bílé sklerotiniové hniloby. V každém případě vyhodit!

Vyhozeno, to je celkem jasné, ale neví někdo o tom víc ? Jde mi spíš o to, jestli nehrozí epidemie. Dále jestli existuje prevence nebo nějaká radikální represe. No a to hlavní, kde se to bere.

varček napsal: Nevedel som, že lanýže dokážu narásť aj mŕtvom tele kaktusa. Odkkiaľ si mal substrát?

Tak jak ho míchám "odjakživa". U ostatních se nic neprojevilo.

To jsou sklerocia plísně, útvary, v nichž houba přežívá a z toho za příznivých podmínek vyklíčí. Skoro bych si tipnul, že to jsou sklerocia hlízenky obecné, bílé sklerotiniové hniloby. V každém případě vyhodit!

Nevedel som, že lanýže dokážu narásť aj mŕtvom tele kaktusa. Odkkiaľ si mal substrát?

Nenašel jsem nic vhodnějšího, tak to dám sem. Přes zimu mi odešel jeden kaktus v bedně. Vedu ho jako Gymnocalycium ferox v. ferrocior. Ostatní okolo nic. Ještě loni v září vypadal takhle :

Protože jsem po operaci dřív nemohl, tak stěhuji teď, a vypadá takhle:

Když jsem to prohlížel, tak byly uvnitř takové černé útvary. Vyndal jsem jich pár a rozřízl. Je vidět na fotce. Má to zřetelnou černou ohraničenou šlupku a vevnitř je světlá hmota. Není měkká ani tvrdá.

Neví sakra někdo co to je? Jo rychle doplněk. Ty menší jsou tak 3-4 mm, ten delší cca 10 mm.

Rado napsal: To vyzera ako rastlina poskodena sviluskou=pavucikom a nasledne ju chytila nejaka viroza alebo bola tak napadnuta ze to uz nerozchodila. Na plesen to nevyzera aspon podla tejto fotky. Ak je to sviluska zober lupu a pozri aj dalsie rastliny z dodavky.

Tuto mrtvolu vyhodit do kontajnera alebo este lepsie poslat naspat a reklamovat.

Sakra nějak to nejde odeslat. Reklamace se nevyplatí. Lepší je se na dodavate vys... a informovat ostatní. Třeba tady, ale přes SZ, kvůli možné žalobě. Objednal jsem si a dostal gymna od dodavatele z Brna. Byly tam i fotky, takže záleželo jen na mě. Dostal jsem vše objednané a část jaksi seděla s fotkami, ale ne s tím , co by to mělo být a z fotek to nešlo tak úplně identifikovat. No ale byly to kvalitní zdravé rostliny za slušnou cenu, takže jen poučení pro příště, kontrolovat, kontrolovat... Jo a dostal jsem se trochu mimo téma, ale ty kytky jsou fakt zatím dobrý.

Rado napsal: To vyzera ako rastlina poskodena sviluskou=pavucikom a nasledne ju chytila nejaka viroza alebo bola tak napadnuta ze to uz nerozchodila. Na plesen to nevyzera aspon podla tejto fotky. Ak je to sviluska zober lupu a pozri aj dalsie rastliny z dodavky.

Tuto mrtvolu vyhodit do kontajnera alebo este lepsie poslat naspat a reklamovat.

To se nevyplatí. Pokud je to opakované a ne náhodné nereklamovat, ale vys... se na na dodavatele a soukromě, třeba tady informovat. Z hlediska právního pak doporučuji pouze na SZ, jen nevím, jestli jde "všem".

1. kdo byl na lokalitách, tak ví, že tam neustále fouká vítr a většina oblastí, kde rostou, jsou vysloveně suché - tedy vzdušná vlhkost je nízká...a to ve sklepě, kde nefouká a je vlhko je přesný protiklad...tedy - umístěním nějakého pohybovače vzduchu do sklepa způsobím alespoň nějaký pohyb...a snížím parcielní vlhkost...
2. no, a kdo se diví, že kytky jdou do zimoviště napité, jo...údajně mají suchý substrát, tak ať se nediví, že rostou do špičky či pak náhle zplesniví...větší kytky zalévám poslední týden v srpnu a pak jen vyzrávají, tedy nejen ty mrazuvzdorné, které jsou celý rok v netopeném skleníku (= polykarboňáku 4mm), resp. je tam fukar nastavený na -10°C, ale i ty ostatní, které umístím do regálu do místnosti s +5 až +12°C, kde také fouká studený fukar...
3. při dlouholetém sledování webů s počasím v JA+SA dnes vím, že mráz je v noci, resp. nad ránem, tedy třeba i -15°C, ale přes den, kdy svítí slunce je hned +15°C a takový ten průměr je na většině lokalit v Argentině kladný, jistě v 4000m v Andách je to jinak, ale tam rostou specialisti - C.boliviana, M.glomerata, sem tam nějaká lobívka či neowerdermannka a rebuciovité...

Jirka napsal: I takovéhle "dárky" přichází zabalené spolu se zdravými semenáči od dodavatelů. Rostlina byla zabalena evidentně již takto rozložená. Možná někdo z fóra, kdo se podílel na dodávce, pozná svou práci. Ale jde spíše o to, co rostlinu potkalo. Podle mě je to nějaký druh plísně, v životě jsem něco takového ve sbírce neměl.

Upřímě! Kvalita té fotky je téměř shodná s kvalitou té rostliny. Já vím, že je jen dokumentační. Ale bohužel to co má dokumentovat lze jen tušit.

To Mamlas : skvělá odpověď - porád se řeší teplota a vlhkost a jánevímco. Podstatné jest zatrhnout kaktům veškeré životní procesy a je vymalováno. Že to neumíme jinak, než tmou a zimou, je problém náš, těm kytkám to nijak neprospívá a zdraví rozhodně neutužuje. Neboli nebavme se, co jim nejlépe vyhovuje - z toho tu psaného nic. Bavme se o tom, jaký mučení nám ještě odpustěj a jaký už ne. Ty máš některý kytky přes zimu ve skleníku a byls na místě. Takže napiš, že sice echinocereusy vydržej až -25°na lokalitě, ale to trvá zřídka pár hodin v kuse a pak rovnou tradá - palermo - slunce - psi se rvou vo chládek - a voda nejni. Tak se kluci skrčej a holt čekaj až bude. Ale tma a zima a ještě vlhko????????

To vyzera ako rastlina poskodena sviluskou=pavucikom a nasledne ju chytila nejaka viroza alebo bola tak napadnuta ze to uz nerozchodila. Na plesen to nevyzera aspon podla tejto fotky. Ak je to sviluska zober lupu a pozri aj dalsie rastliny z dodavky.

Tuto mrtvolu vyhodit do kontajnera alebo este lepsie poslat naspat a reklamovat.

I takovéhle "dárky" přichází zabalené spolu se zdravými semenáči od dodavatelů. Rostlina byla zabalena evidentně již takto rozložená. Možná někdo z fóra, kdo se podílel na dodávce, pozná svou práci. Ale jde spíše o to, co rostlinu potkalo. Podle mě je to nějaký druh plísně, v životě jsem něco takového ve sbírce neměl.

Milane, absolutní souhlas, myslím, žes to vystihl přesně.

Austrokaktusy, pterokaktusy a maihuenie jsou ve skleníku na mrazu s echinocereusama, taky Maihueniopsis darwinii, glomerata a neuquensis. Ostatní je ve sklepu a taky záložní roubovanci některých pterokaktusů. Doporučení ber jako rámcovou radu, ale vždycky přednost má osobní zkušenost. Málokdy víš, jakou má doporučující motivaci (třeba chce prodat co nejvíc kaktusů), zrovna tak málokdy znáš jeho skutečné podmínky. Kdybych já příkladně ve svém mokrém sklepu nějak dosáhl teplot mezi 0-3°C, které používá Honza Vaněček, tak vyřeším problém s místem, protože budu moci kaktusy vynosit rovnou do kontejneru na biologický odpad. Obecně, rostlina, která začíná v zimě růst se dá zachránit snížením teploty, ale mrtvou kytku už zvýšením teploty nezachráníš. Za bezpečné minimum při stálé teplote považuju 10°C, pokud ale teplota kolísá, tak může daleko více klesat, třeba 5 až 15 stupňů dá taky průměrných 10. Na stránkách KKP je o zimování pár článků: www.kkplzen.eu/index.php/prezimovani
Kaktusy jsou ve skutečnosti strašně přizpůsobivý, ale taky je pravda, že v době kdy nerostou mají v přírodě obvykle tepleji, často daleko tepleji, než v době kdy rostou.Jsou smozřejmě výjimky jako kaktusy rostoucí na severním a jižním okraji rozšíření čeledě, ale velká většina těch, co doma pěstujeme, výjimky nejsou.

Pro tyto druhy mám také v literatuře 10°C jako zimovací teplotu. Ale jak zimuješ druhy z vysokohorských andských nalezišť nabo z jihu kontinentu (některé rebutie nebo lobivie, ...), když doporučená teplota je 3 až 5°C s upozorněním, že při 10°C začínají vegetovat? Ty nízké teploty u mě byla nehoda, normálně mám u země těch 5 pro Andy a u stropu 8 - 10 pro Mexiko. Teplomilné druhy (mám jich jen pár) nosím do bytu).

Asi jste si všimli, kdo jste u mě byli v zimě, že větší mexický kytky ale třeba i větší notokaktusy zimuju na skříních v předsíni. teplota u kytek je 22°C a více a tma. Přesto kvetou dobře. Moje zkušenost je, dokud kaktus nezačne v zimě růst, tak kvete, když nastydne tak nekvete a když v zimě roste tak nekvete. Proto na almary nedávám třeba Eriosyce nebo kopiapoe, ty musí do sklepa. Ve sklepě ale nikdy nejde pára od huby, jinými slovy je tam trvale přes 10°C.

Tak já nemám plíseň ale idiota souseda. Stihnul mi postříkat výsev sajrajtem, že jako penetroval zdivo. Ale ani neví co to je. Tak mi to pěkně odchází jedna radost. Našťestí to co zimovalo je mimo dosah plísně a souseda.

Neumím to posoudit, jestli se nějak změní kvetení, taky jsem zimoval spíš kolem těch 10°C, ale nemám nějaké porovnání. Co ale vím jistě, že při těchto a vyšších teplotách bývá problém s chilenci , některými ancistráky případně dalšími chladnomilnými kaktusy a tam pak může být problém nejen s vlastní kytkou ale i s tím kvetením.

ILPAZK napsal: Jinak jsem zkusil i těch +10°C, ale některé rostliny (rebutie, echinopsis, stenocactusy a lobivie) výrazně méně kvetly.

Já jsem tohle tvrzení slyšel už mockrát, ale popravdě to je v absolutním rozporu s mojema zkušenostma, protože já jsem zimoval chladnějc a teď už pár let jsem na těch cca. 10°C a absolutně nepozoruju žádnej vztah ke kvetení.

Osobně si myslim, že to je spíš mýtus, kterej překrývá jiný věci, který skutečně to kvetení ovlivňujou (kdy se kytky vyndaj, jaký je počasí, jaká je zálivka, kolik kristalonu plod -květ jsem zamíchal do vody atd.. ).
Samozřejmě mluvím o teplotách mezi 10-15°C, u vyšších to asi už vliv mět bude...(i když to jen hádám, nezkoušel jsem to)

Já přitápím malým elektrickým přímotopem, nevyjde to na moc - zapne tak 3x za hodinu na 1 - 2 minuty - zimoviště je bohužel malá místnost izolovaná částečně polystyrenem. Jenže elektrický termostat byl strašně poruchový, tak jsem koupil asi za 500 Siemens - olejový termostat na spínání 220 W. Funguje nádherně, jenže má jinou reakci na celkový průběh venkovních teplot. Než jsem to odchytal, klesala teplota koncem zimy až na +3°C a to některé rostliny nerozdýchaly. Mám pocit, že některé semenáče z "vrhu" jsou prostě víc odolné, jiné míň a tu mezerovitost nedělá plíseň, ale přírodní selekce. V přírodě by to prosetí bylo horší. Jinak jsem zkusil i těch +10°C, ale některé rostliny (rebutie, echinopsis, stenocactusy a lobivie) výrazně méně kvetly. Ale je pravda, že ztráty v podstatě nebyly.

Stalo se mi to samý před třemi roky, když sem zimoval u tchýně v baráku a ona tam ještě tenkrát nebydlela a tudíž nevytápěla. Takže jsem vytápěl elektrickýma kamínkama a přeci jen ty teploty byly v teplých částech tak 7°C, ale u zdí to mohloé jít mnohem víc dolů. Stěny sem měl izolovaný polystyrenem. Ode zdí to ty kytky chytlo nejvíc a přesně stejný příznaky výskytu, jak těchhle totálně šedivejch plesnivejch mrtvol, ostře lokalizovanejch, tak i kytek s flekama od chladu.

Happy end je v tom, že dneska zimuju naprosto stejně, akorát se barák víc prohřívá a taploty sjsou tak 10-12°C. Od tý doby mám svatej klid. Kytkám to obecně vyhovuje, žádný problémy, jako vytahování, nebo nekvetení v zásadě nepozoruju.

Letos jsem našel taky několik kytek ve stejném stavu jako Pavel. Hromada plísně a kolem nic, jedna kytka z misky, jedna kytka v bedně .
Mám v místnosti, kde zimuju do sklepa díru pro kočky a v létě jsme zrušili kotel a zřejmě mi tam teplota klesala až moc . Dřív jsem měl teplotu kolem 10°C a v největších mrazech tak 8 , ale letos to bylo standartně 7 a asi mnohdy i méně a při zemi t molho být ještě horší. První na ráně jsem měl jižní ameriku , chtěl jsem aby měli chladnější zimování a řada kytek zflekatěla a některý takto zplesnivěli. Nejvíce to odnesli lobivie a některé echinopsisy
No aspoň je trochu místa

Děkuji, vyvětrat průvanem jsem mohl jen jednou, u nás pořád mrzlo, takže jsi udeřil hřebík na hlavičku. Navíc kaktusy mám v regálech na zdi, tam vzduch vůbec proudit nemůže, na zdi polystyren kvůli izolaci. Takže mám o čem přemýšlet, jak z toho ven. Asi odsadím o pár cm regály, to by mohlo pomoci.

Já měl podobný potíže v r. 2009, kdy jsem dal přepravky s kaktusy až těsně ke zdi ve sklepu. Nemohl za nimi cirkulovat vzduch, zjara byla zeď orosená a některý kaktusy dopadly jako ty tvoje. Považoval jsem to za napadení plísní šedou a pomohlo dávat štosy přepravek cca 10 cm od zdi a občas sklep vyvětrat, když nemrzlo. Spory jsou v podstatě všude v podzimním vzduchu a vysoká vlhkost nákaze pomáhá.
Proč nepodlehly všechny rostliny nevim, ale u plísně šedé to tak zaplaťpánbůh je, takže buď rád, že něco zůstalo.