Jsme na cestě po Argentině už více než tři týdny. Je poslední den měsíce února a my se pohybujeme v oblasti Sierra Ancasti v provincii Catamarca odkud sjíždíme o cca 800 metrů nadmořské výšky níž směrem k městu Recreo, které leží ve výšce 220 m.nm.
Máme poměrně přesný údaj, kde hledat lokalitu Gymnocalycium riojense. Má se nacházet na okraji města v blízkosti, či snad přímo na skládce odpadu na menším, skalnatém vršíku. Není proto divu, že si tuto zastávku představuji jako čistě okrajovou záležitost vyvolanou tím, že když už tady teda jsme, tak proč se nezastavit. Po průjezdu městem velí Jirka Musil odbočit z hlavního tahu vlevo na jakousi prašnou cestičku, která nás vede mezi ploty zahrádek s chatkami a lidmi pracujícími na svých záhoncích. Věnuji se spíš řízení našeho vozu, než sledování okolí a čekám, kdy se objeví zmiňovaná skládka. Cesta se pojednou rozšiřuje. Brzdím a zastavuji na okraji menšího lomečku, na jehož vytěženém prostoru se patrně ještě nedávno vršilo leccos. Přestože je rumiště odklizeno, netroufám si na zmíněném placu otáčet vozidlo. Možnost defektu není vyloučená. Opouštíme vozidlo a vystupujeme, nebo spíše se škrábeme na strmý, skalnatý svah. Naše počínání vzbuzuje pozornost dvou mužů, pracujících na lešení domku, stojícího přes cestu. Bez obalu jim říkáme, že jsme „botanicos“ a že máme zájem o „cactos“. S díky odmítáme jejich nabídku, že nás provedou a kaktusy nám ukáží. Nechceme je zdržovat od práce ani riskovat, že nám za nějaká pesa ukáží trsy opuncií, v lepším případě trichocereusů. Skalnaté návrší není obtížné zdolat a tak za chvilku nacházíme překrásné rostliny, prakticky v osídlené části města. Fotíme, objektivy i hlavy máme u země a já neváhám pro pořízení pěkného snímku ulehnout na břicho. Pozoruje nás i rodinka posedávající před chatkou vzdálenou snad 30 metrů od nás. Volají cosi na ty dva zedníky, kteří ze svého lešení mají přeci jen lepší výhled a tak z obou jejich stanovišť je zřetelně slyšet španělská slova loco, locos. Blázen, blázni. No…moc se jim divit nemůžeme. Nakonec, pro nás je to lepší varianta, než kdyby se zajímali poněkud víc. Nevím jestli si všimli, že sbíráme plody, těch krásně otrněných, sivých a tajemně vyhlížejících rostlin, kterých je na skalce spousta. Každopádně jim to je jedno a jen chvílemi zdvihnou hlavu od práce, neboť cvoka každý den neuvidíš. A tak obdivujeme rostliny na nichž nacházíme jak poupata,tak květy a k naší radosti i plody.
Postupujeme po skalnatém hřbetě poněkud výše a nacházíme další druhy kaktusů. Roste tu Lobivia aurea, Stetsonia coryne, Gymnocalicium schickendantzii a Cleistocactus aff. baumanii.
A tak mi nezbývá, než si opravit můj předešlý skeptický pohled. Lokalitu Recreo řadím mezi oblíbené.
Gymnocalicium riojense objevil první A.V. Frič v roce 1929 v okolí města La Rioja. Jím sbíraná semena velmi špatně klíčila. Rostlinu popsal v roce 1960 opět náš kaktusář František Pažout, který je pěstoval v pražském skleníku Papabolis. Semena Gymnocalycium riojense typ, kdysi nabízel Dr. Schütz. Ve sbírkách specialistů budou patrně dodnes. V roce 1991 rakouský zahradník, specialista na rod Gymnocalycium udělal „pořádek“ zavedením poddruhů, krásněji řečeno subspecies, a tak kdo měl chuť, mohl se dát do přepisování jmenovek. Jen musel použít trošku větší. Takhle vzniká mnohdy situace nepřehledná, ve které se nespecialista, mezi něž patřím, vyzná jen těžko, snadno se dezorientuje a pokud někdy nějaký přehled měl, ztrácí nejen tento, ale i náladu. Buďme rádi, že se mění jen názvy, nikoli rostliny a jejich pěstování. Situace je dnes taková, že pod Gymnocalycium riojense si můžeme napsat:
Gymn. riojense var. pipanacoense Till et W. Till
Gymn. riojense ssp. kozelskyanum Schütz ex Till & W. Till
Gymn. riojense ssp. kozelskyanum var. mirandaense Till & W. Till
Gymn. riojense ssp. kozelskyanum var. sanjuanense Till & W. Till
Gymn. riojense ssp. paucispinum Backbg. & Till et W. Till
Gymn. riojense ssp. paucispinum var. guasayanense Strigl Naše od Recrea!!
Gymn. riojense ssp. vertongenii Amerh.
No zapracoval na tom pan Till důkladně. A těch polních čísel, taková fůra. On to všechno studoval v přírodě. Musel si to užít. Jen nevím, jestli se taky mohl někde zastavit na Beef de Chorizo. Ale přál bych mu to.
Co myslíte že by na to řekli ti dva zedníci? Nezlobte se na mě, ale mám téměř stejný názor jako oni. Jo a abych nezapomněl taky se můžete setkat s tvrzením, že u Recrea žádné G.riojense neroste, ale že je to G. moserianum/intertextum…ale spíš G.moserianum. Víte co? Nejezděte tam. Já z toho mám taky guláš. Jenže těm kytkám to na jejich kráse neubere ani ň.