Tento druh má úzkou vazbu na Pelecyphora asseliformis, o které byla řeč dříve. Tvar stonku je obdobný, tektéž generativní orgány vykazují podobnost. Také proto je tento druh občas řazen do rodu Pelecyphora (tedy také CITES I).

    I pěstování je podobné, jen je o dost obtížnější. Větším problémem je sběr semen, protože zralé plody jsou ukryty pod charakteristickými šiškovitými šupinami, podle kterých je i druh nazván (podobný šišce). Po zalití, když se šupinky trochu oddálí, je možno plody pozorovat. Snadno se také rozpadají, což sběr znesnadňuje. Je třeba se vybavit tupou jehlou a semena šťouravým způsobem drolit na papír. Je třeba trpělivosti, šikovnosti a pečlivosti.

    Čerstvá semena klíčí dobře a semenáče jsou protáhlé. Opět se doporučuje roubování, nejlépe na Eriocereus jusbertii, ale zakořeňování bývá obtížné, leč nikoli nemožné.

    Jedná se o miniaturní druh, který se jistě nebude ve sbírce rozpínat.

    Známé naleziště u letiště u La Escondida (u Arramberi) je bohaté co do počtu rostlni, ale není rozsáhlé. Snad je několik desítek metrů. Vyhledává stanoviště pod vrcholkem kopce. Podloží je typické vápencové s černým humusem. Obdobná naleziště jsou leckde roztroušena na poměrně velikém areálu.

    Zde se vyskytuje velmi bohatá kaktusová doprovodná vegetace: Thelocactus multicephalus, Thelocactus bueckii, Gymnocactus subterraneus, Coryphantha glanduligera, Coryphantha delicata, nedaleko je naleziště Echinocactus horizonthalonius v. šubikii, Leuchtenbergia principis.

Při pěstování pravokořenných rostlin je třeba se vyvarovat přehmatům, jako třeba nevhodné zálivky. Doporučuji pro zkušené pěstitele.